Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Před deseti lety 1. června 2007 si vzal život jedenasedmdesátiletý spisovatel Jan Beneš. Byl oponentem komunistického režimu, politickým vězněm a exulantem. Také aktérem soudního procesu „Beneš-Tigrid-Zámečník“. Připravil Adam Drda.

Natočeno 2017. Premiéra 4. 6. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Drda, Adam: Politický vězeň „zlatých 60. let“. Spisovatel Jan Beneš a „jeho“ velký proces. In web ČRo Plus, 4. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před deseti lety, přesně 1. června 2007, si vzal život jedenasedmdesátiletý spisovatel Jan Beneš. Nebývá příliš často připomínán, zůstal ve stínu populárnějších a společensky stravitelnějších literárních vrstevníků, což je příznačné. A je to škoda.

Beneš nebyl „jen“ oponent komunistického režimu, politický vězeň a exulant, ale také výrazný autor a důležitý aktér pozoruhodného soudního procesu, který začal (a to je další, 50. výročí) v červenci 1967. Proces „Beneš-Tigrid-Zámečník“ patří k událostem, které potvrzují, že 60. léta v Československu byla sice dobou procitání a uvolnění, nicméně jsou-li líčena jako „zlatý věk“, je to – mírně řečeno – přehnané.

V Příbězích 20. století jsme se už osudu Jana Beneše věnovali – teď se při příležitosti výročí jeho smrti k tématu vracíme. Pro náš pořad a archiv sdružení Post Bellum s ním Martin Kroupa natočil jeden z posledních velkých rozhovorů.  (more…)

Tomáš Motl, ředitel programového okruhu ČT art České televize. Setkání s posluchači, se zajímavými nahrávkami a soutěžním hlavolamem moderuje Ilja Šmíd.

Natočeno 2017. Premiéra. 5. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).

Host: dr. Pavel Taussig, filmový historik a publicista. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2015. Premiéra 26. 10. 2015 (ČRo 2 Praha, 16:30 h.). K poslechu zde.

Lit.: Taud, Rostislav – Erhart, Michael – Koubová, Karolína: Vybíráme z vysílání – Bohémský život? Kolik braly protektorátní filmové hvězdy. In web ČRo 2 Praha, 8. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak vypadaly ve skutečnosti dotočné s Vlastou Burianem? A jak vůbec fungoval tehdejší filmový průmysl?

„S hvězdami ženského rodu se to přehání. Lída Baarová si vydělala pěkné peníze v německých filmech. Ale Adina Mandlová si v době, kdy byla nejvíc obsazovaná, vydělávala učením bohatých dětí cizím jazykům. Hvězdy hrály za minimální honorář,“ popisuje filmový historik Pavel Taussig.

Výjimka Burian

„Proto taky řada z nich hraje v menších rolích a v hodně filmech. Protože i malé peníze jsou peníze.“ Herci tak natočili i třeba 12 filmů za rok. „Výjimkou byl Vlasta Burian, který za film dostal třeba přes 100 000, což byly neuvěřitelné peníze.“ Podobně na tom před válkou byl i třeba Hugo Haas.

„Na filmy Vlasty Buriana se ale chodilo nejvíc. Vydělávaly majlant. Proto se taky točily téměř průmyslově. On to nejdřív odehrál na divadle. Měl to už zažité. A pak se to převedlo do filmové podoby. Velmi rychle. Na Barrandov už jezdil z domova nalíčený a v kostýmu.“  (more…)

Zamysleli jsme se nad významem i dopadem atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.  Nabídli jsme i záznamy ze zvukového archivu Českého rozhlasu. Hostem Libor Pařízek.

Natočeno 2012. Premiéra 25. 5. 2012 (ČRo 2 Praha, 16:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Taud, Rostislav: Vybíráme z vysílání – Největší chyby Reinharda Heydricha i výsadkářů Anthropoidu. In web ČRo 2 Praha, 4. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 75 lety, 4. června 1942, zemřel Reinhard Heydrich na následky atentátu. Od svého příchodu do Prahy se dopustil několika chyb, které ho nakonec stály život. Podívejte se v časové ose, jak rychle bylo rozhodnuto o jeho osudu.

Největší chybou Reinharda Heydricha byla bezpochyby jeho povaha. Zrůdná cílevědomost v úsilí zničit celé národy, nebojácnost a arogance. „On se neřídil předpisy, které vydal přímo Hitler pro své nejbližší spolupracovníky. Jezdil v otevřeném voze a bez doprovodu,“ říká badatel Libor Pařízek.

Podobné „nebojácné“ kousky předváděl Heydrich už dřív. „Udělal si třeba pilotní kurz a proletěl se nad frontou. Dokonce byl jednou sestřelen za ruskými liniemi. Nějak ho z toho ale dostali,“ popisuje badatel Miloslav Jenšík. „Vadilo to jeho nadřízenému v SS Himmlerovi, ale i Hitlerovi.“

Myslel, že ochranku nepotřebuje

Heydrich měl mít ochranu. Dokonce od dubna 1942, kdy byl v Panenských Břežanech, i zvýšenou. Jenže ostraha trasy, po které jezdil, končila na hranicích Prahy. Prahou jel už nezajištěn. Cítil se tu totiž bezpečně. Tady jsou naprosto charakteristická slova jeho manželky Liny.  (more…)