Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jindřich Bič. Jsem jen tlustý, chlupatý a nemotorný muž, tvrdil o sobě Šéf-Inspektor Clouseaua.

Režie Bela Schenková.

Účinkují Barbara Kodetová a Stanislav Zindulka.

Připravil Český rozhlas v roce 2017 (5 x 5 min.). Premiéra 8.-12. 5. 2017 v cyklu Příběhy slavných č. 99 (ČRo 2 Praha).

Lit.: Bíč, Jindřich – Luptáková, Věra: Doktor Divnoláska aneb Jak mě zničily drogy a chorobná žárlivost. In web ČRo 12. 5. 2017 (anotace ČRo). – Cit.: I když má v rodném listě jméno Richard Henry, odmala mu i rodiče říkali Petere. Po jeho předčasně zemřelém bratrovi. Sám později často prohlašoval, že nemá žádnou vlastní identitu. Vždyť i na jevišti se coby syn herečky a hudebníka poprvé objevil už jako 14denní miminko. Na divadle pak pracoval i jako vrátný, uvaděč, pomocný incipient, osvětlovač, bavič, hráč na ukulele…

Slavný byl ještě předtím, než coby inspektor Clouseau natočil sérii Růžových panterů. Čytřikrát ženatý velký svůdník se ale cítil osaměle a nemocnou duši léčil amylnitritem. Tahle inhalační droga způsobuje euforii, sexuální touhu, ale i infarkty.

Říká se, že právě tahle droga stojí za jeho problémy se srdcem. První kardiostimulátor potřeboval už ve 38 letech (1964). Tehdy měl během pár dní hned osm infarktů. Byl dokonce už prohlášený za mrtvého. V 54 letech vypadal na 70. A zemřel při operaci v červenci 1980, když mu kardiostimulátor měnili.

Když v roce 1943 z nechuti k showbyznysu dočasně seknul s komedientstvím a vstoupil do RAF, bavil se i tam. Třeba tím, že imitoval nadřízené. Byl ale i ve válce. Kvůli špatnému zraku sloužil u pozemních jednotek v Indii, Barmě, Německu a Francii. Tady je asi pramen jeho hereckých kreací ve filmu Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964).

Právě tenhle film je důkazem, jak unikátní byla jeho práce s postavou. V rozhovoru z roku 1962 popisuje, jak začíná vždy vymyšlením hlasu postavy. Pak řešil vzhled. „Dělám si hodně náčrtů a kresby pak přenesu na obličej.“ Další fází je chůze postavy. „A pak se ponořím do role, protože ona začíná žít ve mně.“

Sellers byl i ve skutečnosti doktor Divnoláska. Ženatý byl čtyřikrát a milostný románek měl i s princeznou Margret nebo Sofií Lorenovou. Jeho první žena o jejich vztahu mluvila jako o „životě na úpatí sopky“. Poprvé v manželství vydržel 10 let. Pak už jen vždycky čtyři roky.

Partnerky to s ním rozhodně jednoduché neměly. Rodina se často stěhovala. A on taky děsně žárlil. Při jednom záchvatu zuřivosti házel porcelánem, židlí i policemi. Herečku a manželku Britt Eklandovou měl i fyzicky napadnout.

Rozhovor. Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Pavel Švanda.

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 3. 6. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pavel Švanda: Mudrc bělmem – poslechněte si rozhovor. In web ČRo Brno, 2. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Básník, prozaik, esejista a emeritní profesor Divadelní fakulty JAMU vydal básnickou sbírku Mudrc bělmem. O tajemném názvu a o tom, čím je mu poezie, s autorem hovoří Alena Blažejovská.

„Mudrc bělmem je hrdinou titulní básně,“ vysvětluje Pavel Švanda, „a ta báseň je chápána ironicky. Té ironie je v knížce hodně. Naopak v české poezii obecně mnoho ironie nebývá, není to poloha, na kterou jsme zvyklí.“

Ale co to znamená – mudrc bělmem? „To je takový ten blýskavý pohled profesora za katedrou, který se zaplete do příliš složitého souvětí a pak už neví, jak z toho, a tak se dívá do okna a koulí očima a doufá, že se z toho svého výkladu nějak vymotá,“ směje se autor.

Nemůže však tento obraz odkazovat i k mudrci či světci pohrouženému do vnitřního světa při modlitbě nebo meditaci – takže je z něj vidět jen bělmo? „Taky by se to tak dalo brát. Rozhodně třeba na barokní malbě bychom příklady něčeho takového našli, ale mě to nenapadlo,“ říká Švanda.

Knížka obsahuje verše sebrané za dosti dlouhou dobu. „Ani jsem nepočítal s tím, že by z toho ještě něco mohlo být. Ale potom, k mému vlastnímu překvapení, se mi to znovu ozvalo, musel jsem se tím zabývat, básně dodělávat, řadit je k sobě. Pak jsem měl přetržku, protože jsem měl úraz, a až jsem se z toho sebral, tak se mi to téma vrátilo,“ rekapituluje básník.

Přiznal tedy ve svém nakladatelství Atlantis, že má připravenou novou sbírku – která se podle něj od autora jeho věku snad už ani neočekávala – a tak knížka spatřila světlo světa.

Pavel Švanda se narodil 6. června 1936 ve Znojmě a je představitelem generace Šestatřicátníků, k níž se řadí i Václav Havel, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Věra Linhartová, Alena Wagnerová a další. Po studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v 60. letech spolupracoval s časopisy Host do domu a Tvář, v 70. a 80. letech publikoval v samizdatu pro přátele shromážděné kolem filozofa Josefa Šafaříka.  (more…)