Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 6. 2017

HHhH (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:33
Audiokniha HHhH - autor Laurent Binet - interpret Jiří Plachý

Laurent Binet. Audiokniha kompletní. Překlad Michaela Marková. Režie Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacian.

Čte Jiří Plachý.
Natočeno 2017. Vydal Bookmedia, Audiotéka, červen 2017 (MP3, celková délka 13 hodin 46 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Kniha pojednává o operaci Antropoid a atentátu na zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava, Reinharda Heydricha. Popisuje historii operace, samotného atentátu a také život hlavních protagonistů – Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Kniha je prokládaná také kapitolami, které popisují autorův vztah k tématu, sběr materiálu i samotné psaní. Zvláštní název HHhH, je akronymem věty Himmlers Hirn heißt Heydrich – Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich. Laurent Binet získal v roce 2010 za svůj román prestižní literární cenu Akademie Goncourt za nejlepší literární prvotinu.

Laurent Binet
Francouzský spisovatel a překladatel se narodil otci historikovi a dá se říct, že to bylo zásadní. Ve své první knize totiž píše o operaci Antropoid a atentátu na Heydricha. Laurent Binet vystudoval literaturu na Pařížské univerzitě a později literaturu vyučoval na pařížském předměstí i univerzitě. Nějakou dobu pobýval v Česku a na Slovensku. Do francouzštiny překládá například básně Vítězslava Nezvala.

Jiří Plachý
Jiří Plachý mladší je český divadelní herec, který po absolvování na DAMU získal angažmá ve Vinohradském divadle, kde od roku 1970 působí až dodnes. Uplatnění tady našel v klasickém repertoáru Tři sestry, Strakonický dudák ale i v moderních hrách jako třeba Dvanáct rozhněvaných mužů.
Dnes známe Jiřího Plachého především z dabingu. Tomuto oboru se věnoval už jako malý. V 90. letech namluvil desítky postav v zahraničních filmech a seriálech. Díky svému hlasu našel uplatnění také v rozhlasových hrách nebo právě v namlouvání audioknih

Tak se směje Lipsko (1959?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:31

Pásmo humoru z programu lipského rozhlasu přeložil a připravil Jindřich Švehla. Režie Jiří Roll.

Účinkují Alena Kreuzmannová, Václav Voska, Felix le Bruex a Stanislav Fišer.

Natočeno 1959 (?). Repríza 14. 7. 1959 (Praha II – Ostrava, 21:33 – 22:00 min.).

Gilgameš (1959)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:28

Alexandr Zachoval. Dramatická epopej. Hudba Jiří Berkovec, řídí Petr Doubravský. Inspicie Bohumil Semerák. Technická spolupráce Ivan Veselý a Jitka Borkovcová. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: Gilgameš (Otakar Brousek I.), Engidu (Miroslav Doležal), Anu (Jiří Suk), lovec (Vladimír Čech I.), lovcův otec (Bohuš Hradil), Mantar (Erik Zámiš), stařec (Viktor Očásek), posel (Zdeněk Hodr), převozník (Jaroslav Orlický), štír-muž (Artuš Kalous), Nin-sun (Julie Charvátová), Istar (Marie Glázrová), Siduri (Viola Zinková), tanečnice (Alena Kreuzmannová), Luna (Lída Otáhalová), štír-žena (Alexandra Hájková), vypravěči (Karel Beníško, Jiří Hurta), mužský hlas (Karel Kastner), ženský hlas (Jaroslava Drmlová).

Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II – Ostrava, 19:30 – 21:07 h.; 91 min.). Plánovaná obnovená premiéra 22. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h., 92 min.) v cyklu Hra pro pamětníky, zrušeno, místo toho vysílána repríza hry Anderse Bodelsena Perný den. Obnovená premiéra 18. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: Venclová, Renata: Gilgameš. Dramatická starověká epojej s Otakarem Brouskem starším v hlavní roli. In web ČRo 3 Vltava, 18. prosinec 2022 (článek). – Cit.: Sumerský epos o Gilgamešovi je jednou z nejstarších literárních památek lidstva, přesto je stále čtivý, napínavý a v mnohém poučný. Dokládá to i rozhlasová dramatizace Alexandra Zachovala, kterou na Vltavě uvádíme v obnovené premiéře po více než třiceti letech.  (…)

Stáří eposu se datuje do konce třetího tisíciletí př. n. l. v podobě ústně tradovaných, předávaných zpěvů. Později byl epos zaznamenán písemnou formou v sumerštině a následně rozšířen v různých verzích. V starobabylónském období dostaly zpěvy jednotnou kompozici. Dnešní podoba eposu o Gilgamešovi sestává z mnoha fragmentů z různých míst a vývojových etap. Překladem a úpravami eposu docházelo k různým změnám, proto se mohou jednotlivé verze výrazně lišit.

Vzpoura proti bohům, přitakání životu

Gilgameš, jakýsi pravzor Prometea, je symbolem síly a rozmachu lidského ducha jeho vzpoura proti bohům má rovněž symbolický význam. Vládce města Uruk dosáhne velkých vítězství, pozná sílu přátelství, které ho spojí s mužem z divočiny, lovcem jménem Enkidu. Bohové však rozhodnou, že protiváhou za získané úspěchy vydobyté i na úkor nesmrtelných, musí jeden z přátel zemřít. Enkidu je stižený bolestivou nemocí a umírá, Gilgameš pro přítele truchlí a uvědomuje si vlastní smrtelnost. Vydá se hledat tajemství věčného života. Cestou se dozvídá o svém předku Utanapištimovi, který přežil potopu a ví, jak dosáhnout nesmrtelnosti. Utanapištim po jistém váhání pomůže Gilgamešovi najít rostlinu přinášející věčný život, ale na cestě zpátky Gilgameše o rostlinu připraví úskočný had. Hrdina se tak musí smířit s lidskou konečností.

Dramatizace Alexandra Zachovala je volným dotvořením fragmentárních pozůstatků eposu. Akcentuje především hrdinovu vzpouru proti všemocným bohům a závěrečný návrat do lidského společenství a přitakání životu.

Věda a život – Přírodní vědy a náboženství (1959)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:24

Připravil Josef Branžovský, redakce vědy a techniky. Dramaturgie Chmelová.

Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II, 18:00 – 18:20 h.).

Zdeněk Fibich (1959)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Premek @ 11:21

Hudební pořad pro mládež. Životem a dílem skladatele. Připravil dr. Miloslav Malý. Použitá hudba Zdeněk Fibich (V podvečer, Lento, Z nálad, dojmů a upomínek, 1. výstup z 3. jednání opery Nevěsta Messinská, Má dívenka jak růže, Kohoutek, jarní, Finále ze symfonie F-dur, 2. jednání opery Šárka – „Všech ticho kolem“, Námluvy Pelopovy – III. jednání, 3. výstup, monolog Pelopův, kantáta Jarní romance – část). Na klavír hrají prof. Josef Kysela a Petr Eben. Dále hrají Symfonický orchestr Čs. rozhlasu v Praze, řídí Karel Ančerl, Alois Klíma, Václav Jiráček a Jiří Pinkas; Orchestr Smetanova divadla v Praze, řídí Jaroslav Krombholc; Pražský rozhlasový orchestr,řídí Jiří Stárek. Režie Karel Weinlich.

Hovoří Jaromír Spal a Jindra Holmanová. Recituje Eduard Kohout. Zpívají Marta Krásová, Marie Podvalová, Beno Blachut, Vlasta Mlejnková, Magda Špeková, Jan Soumar a Pěvecký sbor Čs. rozhlasu, sbormistr Jiří Pinkas.

Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II, 16:00 – 17:00 h.).

O jedné ilegalitě (1959)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:13

Zdeněk Vavřík. Fejeton. Režie Jiří Hesoun.

Čte Rudolf Pellar.

Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II, 13:20 – 13:30 h.).

Zrcadlo kultury – Filmové festivaly pracujících (1959)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:10

Dr. Miroslav Khun. Režie Stambolieva.

Hovoří autor.

Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II – Ostrava, 6:55 – 7:00 h).

Věda a život – Od slov k činům (1959)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:03

Hovoří tři delegáti Sjezdu socialistické kultury – doc. dr. František Kavka, předseda městského výboru Společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí v Praze, dr. Ladislav Křivský, vědecký pracovník Astronomického ústavu v Praze a Jaroslav Kavan, ředitel Krajského vlastivědného ústavu v Liberci. Připravila redakce vědy a techniky. Dramaturgie Chmelová.

Natočeno 1959. Premiéra 16. 6. 1959 (Praha II – Ostrava, 18:00 – 18:19 h.).

Ze života, práce a boje komunistických a dělnických stran 1/? (1959)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:01

Komunistická strana Švédska. Připravila Helena Vávrová.

Natočeno 1959. Premiéra 16. 6. 1959 (Praha II, 17:09 – 17:19 h.).

Národně osvobozenecké hnutí v Africe. Připravil Josef Brusák.

Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II, 17:10 – 17:20 h.).

 

Kouzelný měsíc (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:33

Helena Beránková. Audiokniha. Hudba Norbi Kovács. Zpívá Ivan Hlas. Zvukový mistr Pavel Kadlec. Režie Jan Jiráň.

Čte Jiří Lábus.

Vydal Kristián + Mladá fronta v roce 2017 (1 CD).

Lit.: Fajmon, Kamil: Začalo to na poli. In web Naposlech.cz, 7. 6. 2017 (recenze). – Cit.: V malé vesničce jménem Jozov žil na svém statku Pepa Vávra. Blízko domu měl pole, na kterém jednou skončil i jeho dlouholetý parťák Červeňák – malé červené autíčko, které svého pána dlouhá léta věrně doprovázelo na cestách. Jak roky plynuly, začal se opuštěný vůz na poli rozpadat. Co s ním bude dál, odvezou ho do šrotu? Jak rád by se zase vrátil zpátky na silnici, zaslouží si za své služby takový konec? Recenze audioknihy Kouzelný měsíc.

Pohádka Heleny Beránkové, která nedávno vznikla i jako audiokniha, v anotaci mimo jiné uvádí: „V dnešní době, kdy místo toho, abychom věci opravovali, je hned vyměňujeme za nové, je tato kniha inspirací ke změně našeho přístupu nejen k věcem, ale promítá se i do roviny mezilidských vztahů.“  Instinktivně jsem zpozorněl – nejsem příznivcem motivačních knih natož pak příliš didaktických příběhů pro děti. Autorka však svou ideu do vyprávění vkomponovala nenuceně, aniž by ji nad samotný příběh povyšovala a zdůrazňovala. Téma odhazování starých věcí zpracovala s humorem a nadhledem. Text doplnila ryze pohádkovými motivy, jakými jsou kouzla a čáry, či magické číslo tři. Připočteme-li postupně se rozvíjející zápletku, gradaci napětí a odkazování na koloběh pracovních činností spojených s životem na statku, dostává se k nám milé povídání, které skutečně může být inspirací ke změně uvedeného přístupu. Zároveň si audiokniha svou stavbou dokáže najít i cestu k těm rodičům, kteří hledají půvabné poslouchání pro své potomky.

Audiokniha Kouzelný měsíc vznikla pod vedením Jana Jiráně v interpretaci Jiřího Lábuse. Předloha herci sice nenabídla velké množství postav, na kterých by mohl zužitkovat své schopnosti měnění hlasů a tvoření charakterů, umožnila mu ale představit se v roli vypravěče. Jiří Lábus je znám jako temperamentní čtec s rychlejším tempem řeči, které má tu a tam za následek neúmyslné šumlování slov. Dohled Jana Jiráně se ukázal užitečným – posluchač není vystaven nepřesné artikulaci a zbrklejší mluvě.

Titul doprovází původní kytarová muzika Norbiho Kovácse a to nejen ve formě předělů, ale především coby nápaditý podkres. Ten je sám nositelem myšlenky, bezúčelně nekopíruje mluvené slovo, ale dokáže dále rozvíjet řečené situace – rozjíždění vozidla, zaseknuté kolo na rozpálené silnici, tahání klád z lesa. Funkční se ukázala i píseň Ivana Hlase, která posluchače vhodným způsobem uvádí do děje a pochopitelně jej i na konci završuje.

Neopomenutelnou součástí audioknihy je i práce zvukaře. Zvukový mistr Pavel Kadlec s ruchy pracoval stejným stylem jako hudební koláž. Zvuky pole, letní noci, pobíhání psa, prohánění motorových vozidel, nebo rozlišení více druhů automobilů se s pečlivým využitím sterea postaraly o dnes už tak málo v audioknihách využívaný zvukový prostor, a rovněž dodaly audioknize nový a pro rozvinutí fantazie další důležitý a samostatně jednající rozměr. Bouchání dveří, po němž následovala replika třískajícího, navíc vytváří drobný prvek dramatizace.

Závěrem se sluší vyzdvihnout úvodní natočenou dedikaci, z níž se kromě názvu a interpreta audioknihy posluchač dozví i informaci o režii a o autorech hudebního doprovodu. Vzhledem k faktu, že ani ve specializovaných audioknižních portálech nabízejících snímky v elektronické podobě se zákazník podrobné specifikace nedozví a nemůže si tak například vybírat nahrávky podle režisérů, mohl by se takto natočený úvod stát inspirativním i pro další tvůrce audioknih.

(more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress