Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Pohádka Heleny Beránkové, která nedávno vznikla i jako audiokniha, v anotaci mimo jiné uvádí: „V dnešní době, kdy místo toho, abychom věci opravovali, je hned vyměňujeme za nové, je tato kniha inspirací ke změně našeho přístupu nejen k věcem, ale promítá se i do roviny mezilidských vztahů.“  Instinktivně jsem zpozorněl – nejsem příznivcem motivačních knih natož pak příliš didaktických příběhů pro děti. Autorka však svou ideu do vyprávění vkomponovala nenuceně, aniž by ji nad samotný příběh povyšovala a zdůrazňovala. Téma odhazování starých věcí zpracovala s humorem a nadhledem. Text doplnila ryze pohádkovými motivy, jakými jsou kouzla a čáry, či magické číslo tři. Připočteme-li postupně se rozvíjející zápletku, gradaci napětí a odkazování na koloběh pracovních činností spojených s životem na statku, dostává se k nám milé povídání, které skutečně může být inspirací ke změně uvedeného přístupu. Zároveň si audiokniha svou stavbou dokáže najít i cestu k těm rodičům, kteří hledají půvabné poslouchání pro své potomky.

Audiokniha Kouzelný měsíc vznikla pod vedením Jana Jiráně v interpretaci Jiřího Lábuse. Předloha herci sice nenabídla velké množství postav, na kterých by mohl zužitkovat své schopnosti měnění hlasů a tvoření charakterů, umožnila mu ale představit se v roli vypravěče. Jiří Lábus je znám jako temperamentní čtec s rychlejším tempem řeči, které má tu a tam za následek neúmyslné šumlování slov. Dohled Jana Jiráně se ukázal užitečným – posluchač není vystaven nepřesné artikulaci a zbrklejší mluvě.

Titul doprovází původní kytarová muzika Norbiho Kovácse a to nejen ve formě předělů, ale především coby nápaditý podkres. Ten je sám nositelem myšlenky, bezúčelně nekopíruje mluvené slovo, ale dokáže dále rozvíjet řečené situace – rozjíždění vozidla, zaseknuté kolo na rozpálené silnici, tahání klád z lesa. Funkční se ukázala i píseň Ivana Hlase, která posluchače vhodným způsobem uvádí do děje a pochopitelně jej i na konci završuje.

Neopomenutelnou součástí audioknihy je i práce zvukaře. Zvukový mistr Pavel Kadlec s ruchy pracoval stejným stylem jako hudební koláž. Zvuky pole, letní noci, pobíhání psa, prohánění motorových vozidel, nebo rozlišení více druhů automobilů se s pečlivým využitím sterea postaraly o dnes už tak málo v audioknihách využívaný zvukový prostor, a rovněž dodaly audioknize nový a pro rozvinutí fantazie další důležitý a samostatně jednající rozměr. Bouchání dveří, po němž následovala replika třískajícího, navíc vytváří drobný prvek dramatizace.

Závěrem se sluší vyzdvihnout úvodní natočenou dedikaci, z níž se kromě názvu a interpreta audioknihy posluchač dozví i informaci o režii a o autorech hudebního doprovodu. Vzhledem k faktu, že ani ve specializovaných audioknižních portálech nabízejících snímky v elektronické podobě se zákazník podrobné specifikace nedozví a nemůže si tak například vybírat nahrávky podle režisérů, mohl by se takto natočený úvod stát inspirativním i pro další tvůrce audioknih.