Alexandr Zachoval. Dramatická epopej. Hudba Jiří Berkovec, řídí Petr Doubravský. Inspicie Bohumil Semerák. Technická spolupráce Ivan Veselý a Jitka Borkovcová. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Miloslav Jareš.
Osoby a obsazení: Gilgameš (Otakar Brousek I.), Engidu (Miroslav Doležal), Anu (Jiří Suk), lovec (Vladimír Čech I.), lovcův otec (Bohuš Hradil), Mantar (Erik Zámiš), stařec (Viktor Očásek), posel (Zdeněk Hodr), převozník (Jaroslav Orlický), štír-muž (Artuš Kalous), Nin-sun (Julie Charvátová), Istar (Marie Glázrová), Siduri (Viola Zinková), tanečnice (Alena Kreuzmannová), Luna (Lída Otáhalová), štír-žena (Alexandra Hájková), vypravěči (Karel Beníško, Jiří Hurta), mužský hlas (Karel Kastner), ženský hlas (Jaroslava Drmlová).
Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II – Ostrava, 19:30 – 21:07 h.; 91 min.). Plánovaná obnovená premiéra 22. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h., 92 min.) v cyklu Hra pro pamětníky, zrušeno, místo toho vysílána repríza hry Anderse Bodelsena Perný den. Obnovená premiéra 18. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.
Lit.: Venclová, Renata: Gilgameš. Dramatická starověká epojej s Otakarem Brouskem starším v hlavní roli. In web ČRo 3 Vltava, 18. prosinec 2022 (článek). – Cit.: Sumerský epos o Gilgamešovi je jednou z nejstarších literárních památek lidstva, přesto je stále čtivý, napínavý a v mnohém poučný. Dokládá to i rozhlasová dramatizace Alexandra Zachovala, kterou na Vltavě uvádíme v obnovené premiéře po více než třiceti letech. (…)
Stáří eposu se datuje do konce třetího tisíciletí př. n. l. v podobě ústně tradovaných, předávaných zpěvů. Později byl epos zaznamenán písemnou formou v sumerštině a následně rozšířen v různých verzích. V starobabylónském období dostaly zpěvy jednotnou kompozici. Dnešní podoba eposu o Gilgamešovi sestává z mnoha fragmentů z různých míst a vývojových etap. Překladem a úpravami eposu docházelo k různým změnám, proto se mohou jednotlivé verze výrazně lišit.
Vzpoura proti bohům, přitakání životu
Gilgameš, jakýsi pravzor Prometea, je symbolem síly a rozmachu lidského ducha jeho vzpoura proti bohům má rovněž symbolický význam. Vládce města Uruk dosáhne velkých vítězství, pozná sílu přátelství, které ho spojí s mužem z divočiny, lovcem jménem Enkidu. Bohové však rozhodnou, že protiváhou za získané úspěchy vydobyté i na úkor nesmrtelných, musí jeden z přátel zemřít. Enkidu je stižený bolestivou nemocí a umírá, Gilgameš pro přítele truchlí a uvědomuje si vlastní smrtelnost. Vydá se hledat tajemství věčného života. Cestou se dozvídá o svém předku Utanapištimovi, který přežil potopu a ví, jak dosáhnout nesmrtelnosti. Utanapištim po jistém váhání pomůže Gilgamešovi najít rostlinu přinášející věčný život, ale na cestě zpátky Gilgameše o rostlinu připraví úskočný had. Hrdina se tak musí smířit s lidskou konečností.
Dramatizace Alexandra Zachovala je volným dotvořením fragmentárních pozůstatků eposu. Akcentuje především hrdinovu vzpouru proti všemocným bohům a závěrečný návrat do lidského společenství a přitakání životu.