Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dokument o mapování rysů a dalších velkých šelem v Beskydech. Hlavní postavou je Ludvík Kunc, výtvarník a zoolog, který dokonale zná medvědy, rysy a vlky, kteří v Beskydech žijí.  Připravila Dagmar Misařová. Dramaturgie a režie Lenka Svobodová. Mistr zvuku Roman Špala.

Natočeno 2015. Premiéra 7. 2. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 27. 5. 2017 (ČRo Plus, 22:05 h) v cyklu Dobrá vůle Plus; 14. 4. 2018 (ČRo 2 Praha,  18:30 h) v cyklu Dobrá vůle.

Lit.: Misařová, Dagmar: Mapování rysů v Beskydech. In web ČRo 2 Praha, 7. 2. 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výtvarník a terénní zoolog Ludvík Kunc je garantem projektu na záchranu velkých šelem v ČR. Často přebíral péči o mláďata velkých šelem. O 13leté péči o rysa Sixiho napsal také knihu Můj přítel rys.

Jediným místem v ČR, kde můžete najít celoevropsky chráněné medvědy, rysy a vlky, jsou Beskydy. V nich také Ludvík Kunc pomáhá desítkám dobrovolníků, kteří se je každoročně vydávají stopovat a mapovat.

Díky nim se daří získávat aktuální cenné údaje o výskytu šelem a jejich pohybu.

Že příběh VŘSR není tak jednoduchý, jak nám byl léta propagandou podáván, se ví dlouho. Už v létě 1917 ruské noviny upozorňovaly, že bolševici jsou agenti Německa. Nejčastěji se objevovalo jméno Izraela Gelfanda, který pro ně sháněl v Německu peníze. Připravil David Hertl. Hovoří historik Jan Adamec.

Natočeno 2017. Premiéra 25. 5. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.).  K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Izrael Gelfand – ten, který sehnal peníze na revoluci. In web ČRo Plus, 25. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Že příběh „velké říjnové socialistické revoluce“ není takový, jak nám byl léta komunistickou propagandou podáván, se ví od začátku. Stačí vyslovit dvě jména: Izrael Gelfand a Alexandr Parvus. Obě patří jediné osobě – té, která na revoluci sháněla peníze v Německu.

Koho to tenkrát zajímalo…

Léto 1917 bylo v Rusku mimořádně horké, tedy alespoň co se politických událostí týče. Pár měsíců po pádu cara byla země v totálním rozkladu a prozatímní vláda stěží ovládala území, na kterém zasedala. Kromě ní se o moc ucházely sověty a na řadě míst i lokální vládci. A vše se odehrávalo v letech první světové války, která Rusko vyčerpávala lidsky i materiálně.  (more…)

Připravil Pavel Hlavatý. Masarykova teze o táborském programu je námětem dokumentu Pavla Hlavatého. Našimi průvodci po složitých cestách Masarykova myšlení, dobových souvislostech i husitském pozadí budou politolog Petr Pithart, teolog Zdeněk Kučera a historik a ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.

Natočeno 2016. Premiéra 6. 7. 2016 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 17. 1. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Přikrytý palcátem aneb Tábor je náš program. In web ČRo Plus, 6. 7. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je po konci 1. světové války, přesněji 21. prosince 1918. Tomáš Garrigue Masaryk, zvolený v nepřítomnosti prvním československým prezidentem, překročil státní hranice a triumfálně se vrací do hlavního města nového státu. Jeho čtvrtá zastávka je v Táboře, kde v krátkém – improvizovaném? – projevu vyslovuje zásadní ideovou tezi: „Tábor je náš program.“ Co tím myslel?

Šlo vlastně o odpověď na uvítací projev táborského starosty dr. Josefa Kose. Masaryk tehdy řekl: „Také Vám děkuji. Těší mě, že jsem se mohl zastavit v Táboře, v tom historickém městě, jak jste dovodil. Tábor je náš program a tomu programu zůstaneme věrni. Prosím vás všecky o spolupráci. Práce nás ještě čeká a práce bude dost.“ Text projevu je citován podle Masarykových spisů, dobový tisk ho uváděl poněkud odlišně.

Masarykova slova pak žila svým vlastním životem. V době první republiky se k nim hlásili legionáři, nově vytvořená Československá církev a další organizace i jednotlivci. Za nacistické okupace zmizela teze i její autor z veřejného prostoru, zatímco v komunistickém období byla slova podsunuta Janu Žižkovi, protože TGM byl i za tohoto režimu nežádoucí.  (more…)