Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ladislav Fuks. Dramatizace románu z roku 1967 o jemném a milém člověku, abstinentovi a nekuřákovi Karlu Kopfrkinglovi, zaměstnanci krematoria. Dramatizace Lenka Veverková. Hudba Ladislav Železný. Dramaturgie Zuzana Drtinová Vojtíšková. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: Karel Kopfrkingl (David Novotný), Marie Kopfrkinglová (Ivana Uhlířová), Willi Reinke (Ivan Trojan), Erna Reinkeová (Petra Špalková), Zina (Marta Falvey Sovová), Milivoj (Jan Köhler), Dvořák (Kamil Halbich), doktor Bettelheim (Jaroslav Haidler), Dvořák (Kamil Halbich), Boehrmann (Zdeněk Maryška), Fenek (Dušan Sitek) a řečník v krematoriu (Libor Vacek).

Natočeno 2017. Premiéra 17. 11. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:00 h; 60 min.). Repríza 5. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra; 7. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama; 18. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Vydal Radioservis, v přípravě (1 CD, CRO928-2; EAN 8590236092822; celková délka cca 60 min.).

Pozn.: O natáčení inscenace vznikl dokumentární cyklus Jak vznikla inscenace Spalovače mrtvol.

Lit.: anonym: Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. In web ČRo 3 Vltava, 17. 11. 2017 (článek). – Cit.: Karel Kopfrkingl (David Novotný) je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti. Jenže…

Temná groteska o proměně člověka v bestii. Strhující zvukový design. V hlavních rolích David Novotný a Ivan Trojan.

Ústředním tématem hry je, jak se z obyčejného, spořádaně žijícího člověka, milujícího svou rodinu, hudbu a umění, stane netvor, který dokáže bez mrknutí oka likvidovat nejen svoje nejbližší, a to navíc s pocitem, že zachraňuje svět.

Život zaměstnance pražského krematoria Karla Kopfrkingla se začne vychylovat ve chvíli, kdy ho přijde navštívit dávný přítel Willi Reinke se svou ženou Ernou, nadšení přívrženci Hitlerova režimu a fanatici nekompromisních změn ve prospěch šťastné budoucnosti lidstva.

Chytrá, rafinovaně vedená a vytrvalá manipulace dokáže člověka dovést k nečekaným činům, odporujícím jeho původnímu přesvědčení.

Lit.: Herget, Jan: Spalovač mrtvol promluví poprvé z Českého rozhlasu. Jak vznikala inscenace? In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. 11. 2017 (článek + reportáž k poslechu). – Cit.: Slavný Fuksův Spalovač mrtvol poprvé zazní na vlnách Českého rozhlasu. Nabízíme proto sérii reportáží z natáčení hry až do premiéry, která bude za pět dní na Dvojce.

Podle novely Ladislava Fukse Spalovač mrtvol z roku 1967 vznikla už dlouhá řada adaptací. Nejslavnější a neznámější je jistě stejnojmenný film Juraje Herze s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Ve své hodně černé grotesce, která přechází místy až do hororu, vyprávěl Herz o muži zakládajícím si na své laskavosti, jenž se díky dějinné příležitosti změní z malého ve „velkého“, ze spořádaného pracovníka krematoria v udavače a vraha.

Téma novely se netýká jen konkrétní doby, do níž byla zasazena, což dokládá i fakt, že při premiéře filmu v březnu 1969 vtrhli do sálu příslušníci StB, projekci předčasně ukončili a až do srpna 1989 – do obnovené premiéry – film ležel v trezoru. O aktuálnosti Fuksovy novely i pro dnešek svědčí řada adaptací z poslední doby na českých jevištích. Dramatizaci Spalovače mrtvol uvedlo loni Divadlo Petra Bezruče v Ostravě i první česká scéna Národní divadlo.

Naplnit úkol a pálit

Před studiem č. 7 se scházejí u stolu na první čtenou zkoušku režisér, dramaturgyně, produkční i herci. Aleš Vrzák obsadil do hlavní role Davida Novotného, s nímž se připravuje na scénu, která se bude točit. „Je důležité postihnout Koprkingelovy fašistické, nacionalistické sklony, postihnout tu myšlenku – Co je to jedinec proti národu. Vystihnout to, co z něj sálá, proč naplní ten úkol pálit,“ vysvětluje režisér. Vidíme tu například i Ivana Trojana či Martu Sovovou. V obsazení čteme také třeba jméno Petry Špalkové či Ivany Uhlířové.

V Českém rozhlasu bude Spalovač mrtvol v dramaturgii Zuzany Vojtíškové a režii Aleše Vrzáka uveden v dramatizaci z pera Lenky Veverkové vůbec poprvé. Premiéru si lze poslechnout v pátek 17. listopadu ve 20 hodin na Dvojce. Do konce týdne mohou posluchači sledovat na Radiožurnálu, jak se rozhlasová práce liší od té divadelní či filmové v reportážích před devátou každý den až do páteční premiéry. (…)

„Rozhlasová práce s předlohou je něco jiného,“ říká dramaturgyně inscenace Zuzana Vojtíšková. „Řadu věcí, které si čtenáři a diváci pamatují z knihy či filmu, v rozhlasové hře posluchači nenajdou. Rozhlas je jiné médium. Určité okleštění o vedlejší motivy je v rozhlase nutné. To nejdůležitější je, najít v příběhu téma, které vás zajímá. V našem případě je to proměna člověka. Kopfrkingel sleduje ve svém životě krásu, jaká se nám třeba může zdát bizarní, ale pro něj to krása je. Kopfrkingel chce pomáhat lidem. V zájmu své snahy, jejímž výsledkem má být v jeho očích krása, se ale on sám promění v odpudivé zvíře. Silné je pro nás také téma manipulace, jejímž výsledkem je cesta dlážděná sic dobrými úmysly, ale vedoucí do pekla,“ uzavírá Vojtíšková.

Procesu natáčení se účastní i produkce, která má nemalý podíl na zdárném vzniku rozhlasové hry. „Činohra se v rozhlase natáčí obvykle pět dní. V této relativně krátké době musíte dát dohromady všechny zúčastněné, kteří mají samozřejmě své závazky v divadlech a jiných hereckých aktivitách. S kolegyní Janou Knappovou si přečteme text a na čtverečkovaný papír si nakřížkujeme scény, postavy a v které scéně kdo je a uděláme si takový plánek, někdy i barevně, abychom to měly takové přehledné, to my si s tím zase umíme vyhrát. Říká se tomu natáčecí plán. Následně zjistíme, že v potřebných termínech vlastně nikdo nemůže, a tak začínáme stále znovu, sestavujeme další čtverečkované tabulky, dokud se plán nepodaří sestavit,“ dodává Reichová, která v mezičase roznáší hercům čaj s medem, zázvorem a citrónem a prostor zavoní domácí atmosférou.

Zítra se podívame již do studia na to, co se při natáčení děje.

Lit.: Herget, Jan: Neviditelné herce Spalovače mrtvol musí v absolutním tichu fascinovat bas z Donizettiho. In web ČRo 1 Radiožurnál, 14. 11. 2017 (článek + reportáž k poslechu). – Cit.: Ve druhém dílu seriálu o vzniku rozhlasové hry Spalovač mrtvol přibližujeme práci herců v rozhlasovém studiu. Scházejí se tam podle scén, v nichž společně účinkují, což je podobné i práci filmařů a i tady pro ně bývá docela náročné trefit se do přesné představy režiséra. Ten práci herců u mikrofonu sleduje přes velké prosklené okno od mixážního pultu, který ovládá zvukař.

Přestože má román Spalovač mrtvol prokreslenou psychologii postav, zejména té ústřední, vsadil jeho autor Ladislav Fuks především na symboliku. „Projevuje se to ve způsobu slovního projevu jednotlivých figur, v opakování určitých vět, ve vrstvení obrazů. A podobně je utvořena i rozhlasová hra. Režisér Aleš Vrzák nebudoval přesnou psychologii postav, jejich promluvy jsou téměř až monotónní, šlo mu však o vnitřní pravdivost a sílu jednotlivých charakterů a o vytvoření svébytné atmosféry, která nabývá postupně, jak se proměňuje myšlení Karla Kopfrkingla,“ říká dramaturgyně rozhlasové inscenace Spalovače mrtvol Zuzana Vojtíšková.

Rozhlasová hra je, jak dosvědčují účastníci úterní reportáže, pro herce přece jen něco zvláštního. Práce se sice trochu podobá té divadelní, ale uvidíme, že ani té ne tak docela.

Ve filmu či na divadle má herec k dispozici reálné prostředí, které má na hereckou práci vliv a pomáhá jí. V rozhlase sedí herci u mikrofonu ve studiu, režisér a zvukař za oknem u mixážního pultu a když se rozsvítí červená, jede se „na ostro“. Ve studiu 7 Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se tentokrát sešli Ivan Trojan, představitel hlavní role David Novotný s těžkým úkolem vyrovnat se s filmovým předobrazem postavy pana Koprkingela v podání Rudolfa Hrušínského a Ivana Uhlířová v roli jeho ženy, kterou ve filmu hrála Vlasta Chramostová.

V reálném čase se natáčejí poměrně dlouhé scény, třeba několik stránek textu v jednom zátahu. Režisér Vrzák dává hercům připomínky až po skončení celého záběru. Technicky je pro herce náročné natáčet scénu, která má být ve výsledku velmi dynamická a ve výrazném prostředí plném jiných zvuků.

Ivan Trojan má s rozhlasovou prací řadu zkušeností. Zahrál si například i v dramatizaci Mefista od Klause Manna. Jde o podobné téma, o proměnu hlavního hrdiny z levicově smýšlejícího rebela v miláčka nacististického režimu a následně velmi úspěšného umělce. Po natočení sekvence Spalovače, která se odehrává v kasinu, režisérovi přesto říká: „Ta scéna byla taková forsírovaná, ale zároveň ten noční život kolem nás neprobíhá. Musím si to jen představit, a proto je to těžší. Musí to být forte, hodně halasné a zároveň úplně přesně nevím, kdy si sedám, kdy vstávám, kdy se za mnou ozve nějaký zvuk.“

V Radiotéce Českého rozhlasu lze už z pera Ladislava Fukse najít záznam četby Příběhu kriminálního rady, románu Myši Natálie Mooshabrové nebo posledního autorova díla, historické fresky Vévodkyně a kuchařka. Zanedlouho přibude také inscenace Spalovače mrtvol.

Podobně je na tom i David Novotný. Coby emotivní herec nejraději mluví „jak mu zobák narostl“. Striktně spisovný jazyk předlohy mu ale paradoxně pomáhá. „Ve chvíli, kdy dodržuji spisovný jazyk, mám určené mantinely a polovinu role mám vlastně postavenou a jen jí dodávám vnitřní akcent,“ říká. I jemu ale dává režisér připomínku k textu. „Slyšíš, nebeská, co to teď jako hrajou… sbor, bas z Donizettiho! Jsi fascinovaný tou hudbou. Pouštíš si ji vlastně pro její smrt,“ dokresluje atmosféru díla režisér. A o to právě jde. Herec sedí u stolu, deklamuje do ticha a zvuky a ruchy se přidávají dodatečně. Rozhlasová hra zkrátka klade velké nároky na hereckou představivost.

Kopfrkingelovu manželku Lakmé hraje Ivana Uhlířová. Má poměrně málo textu, ale o to důležitější je, aby své repliky deklamovala pravdivě a v úzkém sepětí se svým rozhlasovým manželem. Vnějškové prostředky k vyjádření tohoto sepětí, které může herec například v podobě gesta použít na jevišti, ale herečka k dispozici nemá. Jen hlas. Pro rozhlasového posluchače je neviditelná.

Jak vzniká zvuková stopa rozhlasové divadelní hry, a co vše to obnáší, se dozvíme zase zítra opět před devátou na stanici Radiožurnál.