Georges Braque, Saint-John Perse. Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Výběr z malířových textů a reflexí jeho díla a ukázky z Perseho básnické skladby. Překlad Naděžda Macurová. Připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Vladimír Hauser (Braque) a Jiří Valůšek (Perse.)
Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 13. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.) v cyklu Jazzový podvečer.
Lit.: Veselý, Petr: Georges Braque, Saint-John Perse: Ptáci – v sobotu 13. 5. v 18 hodin na Vltavě. In Facebook, 12. 5. 2017 (článek). – Cit.: Když jsem v osmnácti vychodil lyceum, šel jsem se učit malířem-dekoratérem. Učili mě imitovat mramor, imitovat dřevo, ale vydržel jsem. Nikdy jsem nemyslel na to, že budu malířem, tak jako jsem nemyslel na to, že dýchám. Nevzpomínám si, že by byl v mém životě takový záměrný krok… Malování mě těšiIo a pilně jsem pracoval. Jestliže jsem měl nějaký záměr, tedy den po dni realizovat to, čím jsem byl naplněn. A při této realizaci se ukázalo, že to, co dělám, se podobá obrazu.
Vzpomíná francouzský malíř Georges Braque, který se narodil před 135 roky, 13. května 1882. Na Braquově kubistickém obrazu Housle a džbán z roku 1910 je při horním okraji iluzivně namalován hřebík včetně svého stínu, vrženého na malbu. Obraz je vlastně symbolicky zavěšen na hřebík. Jako věc. Realita je konfrontována se svým malířským přepodstatněním. Toto nečekané zjevení všedního detailu mělo v další fázi kubismu svoji paralelu ve vlepovaných fragmentech reálných tapet, novin nebo etiket a také v malovaných písmenech a slovech. Například na dalším obrazu analytické fáze kubismu, obrazu Housle a plakát z roku 1912, jsou namalována písmena jmen Mozart a Kubelick. Na obrazu Ateliér se Braquovi již v roce 1939 objevil motiv letícího ptáka. V kompozici obrazu je jednou z částí na stojanu stojící obraz, tedy obraz v obrazu, na němž je geometrizovaný motiv ptáka, přesahující formát citovaného obrazu. Snad aby z něj vzlétal jako oživlý tvar schopný vlastní existence. Můžeme jej vnímat jako jakýsi protipól vlepovaných materiálů. V padesátých letech se stal pták Braquovi téměř jediným malířským motivem. Na obrazech se volně pohybuje ateliérem, jeho silueta je zvláštním způsobem rozvlněná, letící pták dává míru a tvar prostoru. Předměty – tvary jsou rozloženy po celé ploše obrazu, náhle se setkává přítomné s minulým. „Je třeba hledat společné, jež není podobné,“ říká osmdesátiletý malíř. Český malíř Jan Smetana vzpomíná na návštěvu jeho ateliéru v roce 1946, kde v prostředí důvěrně známém z jeho obrazů nacházel prosté předměty proměněné v díle v ryze výtvarnou poezii, tlumočící duchovní poselství…
Braque umírá 31. srpna 1963. Ze stejného roku pochází básnická skladba Ptáci francouzského básníka Saint-John Perseho. Perse se narodil 31. května 1887 v aristokratické rodině jako Marie René Alexis Saint-Leger Leger. Naším pořadem tedy připomínáme také jeho výročí narození. Vystudoval práva, přírodní vědy, literaturu a politické vědy a stal se úspěšným diplomatem. Za 2. světové války emigroval do Spojených států, kde působil mj. jako knihovník Kongresu. Tam si také zvolil svůj pseudonym. V roce 1960 byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu, zemřel v roce 1975. Skladba Ptáci je lyrickým zamyšlením nad Braquovými obrazy, nad otázkami bytí a poznání spojeného s uměleckou tvorbou. Ve svých básnických skladbách rehabilituje rétoriku a metrický řád, využívá je k výstavbě básně pojaté jako chorál, symfonie. Verše přeložila Naděžda Macurová.
Hle, asketičnost letu!… Tažný pták, na našich hostinách vždy nejlačnější bytí, je ten, jenž svou vášeň tajně nasycuje výsostnou horečkou krve, v nitru ukrytou. V krutosti výhně je jeho něha. Bez tíže symboliky, prostý čin přírody, tak lehký je pro nás námět ptáka, jako by byl zpětným tahem plamenů dne unášen až do ohniska vznětu. Muž na moři, větřící jižním směrem, pozvedá hlavu k té zvůli ve výši: bělostný racek, rozpjatý na nebi jak před ohněm svítilny jemná ruka ženy, sám za dne růžovým svitem nevinnosti udílí svátost hostie…