Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jak působí na naše vnímání a sexuální prožitek tantra? Zhasni, zavři oči a vydej se duchovní cestou za tělesnou rozkoší. Připravil Roman Štětina.  Zvukový design Dominik Gajarský. Dramaturgie Brit Jensen. Režie Roman Štětina.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 5. 2017 na podcastu Zhasni!

Lit.: anonym: Deux Sex Machina. In Podcast Zhasni!, 10. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak souvisí sexuální prožitek s duchovnem? Uvědomujeme si při sexu dostatečně svoje tělo a sami sebe? A co pro nás vůbec v dnešní době znamená sex? Pohodlně se usaďte tak, abyste se nohama dotýkali země, aby se vaše ruce ani nohy nekřížily a všechno volně spočívalo. Zkuste zpomalit svůj dech, dovolte vzduchu, aby vám naplnil hrudník a zase ho opustil. Zkuste si představit, jak jsou vaše nohy pevně na zemi, jak z vašich chodidel raší kořeny, jak jste pevně usazeni na zemi. A skrze otevřené temeno své hlavy jste napojeni na celý zbytek světa a vesmír. Zpověď ženy, která svůj život zasvětila hledání sebe samotné, natočil režisér Roman Štětina a zvukovým designem opatřil Dominik Gajarský. (more…)

Martina Schlegelová původně nechtěla být režisérkou. Patří k zakladatelům divadla Letí, má letité zkušenosti s rozhlasem a v Plzni právě dokončuje inscenaci hry Agathy Christie Past na myši.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2017. Premiéra 7. 5. 2017 (ČRo Plzeň, 11:07 h.). K poslechu zde.

Podá Senát ústavní žalobu na prezidenta Zemana kvůli údajnému znevažování ústavy během nynější vládní krize? Připravila Veronika Sedláčková. Hosty byli senátor Jaroslav Doubrava za Severočechy.cz a místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 5. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: V krizi je třeba komunikovat. A to Zeman nedělá, soudí místopředsedkyně Senátu Horská. In web ČRo Plus, 10. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Miloš Zeman se dostává pod stále větší tlak, aby odvolal Andreje Babiše z vlády. Předseda Senátu za ČSSD Milan Štěch oznámil, že když to neudělá do týdne, navrhnou prezidentovi kritici horní komoře projednání ústavní žaloby na hlavu státu.

„Zdá se, že pan prezident směřuje k porušování ústavy, a důvody na podání ústavní žaloby se pravděpodobně najdou,“ uvedla v pořadu Pro a proti 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (nezávislá s podporou KDU-ČSL).

„Předseda vlády dával své kroky dostatečně najevo a chtěl odvolat pana vicepremiéra Babiše… Čas od pátku do dneška je dostatečně dlouhý, aby si pozice vyměnili. Myslím si, že si aktéři nejsou vědomi svých pravomocí ústavních činitelů, a tím pádem ani limitů, takže orientace pro běžného člověka není jednoduchá.“
Miluše Horská

Podání žaloby stále závisí na krocích prezidenta. „Ale tak, jak to on sám avizuje, se zdá, že to tak dopadne,“ dodala politička. (more…)

Poslanci budou dnes na mimořádné chůzi projednávat bod „zneužívání moci ministrem financí Andrejem Babišem vůči nezávislým institucím demokratické společnosti.“ Hostem Interview Plus je šéfredaktor Mf DNES Jaroslav Plesl. Připravil Michael Rozsypal.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 5. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael: Jaroslav Plesl: MF Dnes je nejsvobodnější médium v Česku. Volá mi Babiš i další politici. In web ČRo Plus, 10. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Já opravdu nevím, kdy se kdo z mých redaktorů s kým schází. Vím, když jde někdo na velký rozhovor, který vyjde na celé stránce. Malé provozní schůzky, které mají moji redaktoři s politiky, nehlídám, ani nebudu,“ říká Jaroslav Plesl.

Babiš odmítl, že od novináře Přibila dostal živý policejní spis, jak vyplývá z nahrávky. Ministr financí zopakoval, že nahrávky jsou podle něj kampaň jeho politických oponentů. Poslanci se dnes budou na mimořádné schůzi zabývat možným ovlivňování článků v MF Dnes.

Plesl od schůze očekává, že půjde o tradiční politické divadlo. „Celá věc nebude mít žádný zásadní dopad. Vrhá to celé negativní stín na Mladou frontu Dnes, pro nás je to mimořádně nepříjemná situace,” říká.   (more…)

V Rusku si připomínají vítězství nad fašismem, nezávislí historici upozorňují na mýty, které kolem toho vznikly. Připravil Martin Dorazín.

Natočeno 2017. Premiéra 9. 5. 2017 (ČRo 1 Radiožurnál, 11:50 h.; 12 min.).

Lit.: Dorazín, Martin: Vojáky vyhazovali z vagonů přímo na bojiště, upozorňují historici na temné stránky ruského vítězství. In web ČRo 1 Radiožurnál, 9. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po Rudém náměstí v Moskvě v úterý pochodovaly tisíce vojáků a ulicemi v centru projely stovky tanků, transportérů a tahačů nejrůznější vojenské techniky. Rusové slavili dvaasedmdesáté výročí vítězství nad hitlerovským Německem. To má, přes neuvěřitelné hrdinství ruských vojáků, doteď hodně stránek, o kterých veřejnost neví, nebo vědět ani nechce.

Úterním oslavám předcházely jedna noční a dvě denní generální zkoušky. Už ty vyvolávaly v kolemjdoucích nadšení a zprvu vylekaly zahraniční návštěvníky ruského hlavního města.

„Jako každý rok budou miliony diváků sledovat slavnostní přehlídku vypilovanou do posledního detailu a naleštěnou vojenskou techniku – raketové komplexy Jars, tanky a bojová vozidla Armata, Bumerang a Kurganěc, obrněná vozidla Tygr, 17 vrtulníků a 55 letadel IL-78 nebo bombardérů Tu-160, které Rudé náměstí přeletí ve výšce od 150 do pěti set metrů,“ popisuje zpravodaj Martin Dorazín. (more…)

Eliška Závodná.  Umění sebeprezentace. Kde začíná a končí mýtus? Jako císařovna, která za císařovnu nebyla nikdy korunována, nepřestává fascinovat. A překvapovat. Ve své době, stejně jako dnes. Marie Terezie byla konfrontována se situacemi, které jiné známé ženy na trůně neznaly. Jak říká francouzská historička Elisabeth Badinter, byla především žena. Ve světě mužů. A dovedla, podle mínění tehdejších současníků, své nevýhody obrátit v zisk. Jako první žena v novodobé historii praktikovala takový životní styl, ve kterém dovedla šťastně spojovat povolání, osobní ambice, rodinný život – to všechno téměř tak jako v dnešní době.

Natočeno 2017. Premiéra 14. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) k 300. výročí narození Marie Terezie. Repríza 4. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument. K poslechu zde.

Následovalo Noční Mikrofórum, moderuje Dan Moravec. Host: Eliška Závodná, autorka dokumentu o Marii Terezii, znalkyně parfémů.

Lit.: Závodná, Eliška: Marie Terezie, dcera, matka, babička. Kde začíná a končí mýtus? In web ČRo 2 Praha, květen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Byla konfrontována se situacemi, které jiné známé ženy na trůně neznaly. Anglická královna Alžběta I., podobně jako carevna Kateřina Veliká nebo carevna Alžběta buď neměly děti, nebo jenom jedno, nanejvýš dvě. A příliš se o ně nestaraly. Chtěly vládnout a vládly jako muži. Marie Terezie ale byla hlavně ženou ve světě mužů. A dovedla, podle mínění tehdejších současníků, své „nevýhody“ obrátit v zisk.

Císař Karel VI. sice doufal, že se dočká syna, ale i tak pro všechny případy ještě před narozením dcery Marie Terezie vydal 19. dubna 1713 základní zákon o následnictví (tzv. pragmatickou sankci). Podle dekretu platného do konce trvání monarchie mělo být habsburské dědictví nedělitelné a nerozlučné. A v případě nutnosti může na trůn nastoupit i nejstarší dcera posledního panovníka.

„Veličenstvo, Vaší dědičce by se jelo líp, kdybyste jí místo papírového zákona o ženském následnictví zanechal takových 100 000 dobře vyzbrojených vojáků a truhly plné pokladů.“
princ Evžen Savojský

Prosadit takový zákon ale nebylo snadné. Když se 13. května 1717 po nečekané smrti prvorozeného syna narodila konečně zdravá dcera, bylo jí dáno jméno Marie Terezie. Při jejím narození byla kostelu Magna Mater Austriae v Mariazell věnována zlatá soška jako poděkování za zdravé dítě. A diplomatická přesvědčovací kampaň ohledně pragmatické sankce pokračovala dál.

Jak se dělá domácí i světová politika

Francouzská historička a socioložka Elisabeth Badinter zdůrazňuje, že Marie Terezie nebyla po otcově nečekané smrti na roli vládkyně připravena. Přesto se díky přirozenému politickému nadání, diplomatickým schopnostem i ženskému důvtipu dokázala prosadit. Začalo to už volbou manžela. František Štěpán Lotrinský totiž nepatřil mezi kandidáty na sňatek s budoucí vládkyní nad 52 zeměmi habsburské monarchie.

Přesto se stal jejím manželem a manželství to bylo překvapivě harmonické. Když 20. října 1740 císař Karel VI. umírá, je Marie Terezie čtyři roky vdaná a počtvrté těhotná. Už v den císařově smrti se na základě pragmatické sankce ujímá vlády nad rakouskými zeměmi. V černých šatech přijímá ministry a císařské hodnostáře a žádá je, aby prozatím dál vykonávali své úřady. Příští den zahajuje Marie Terezie zasedání ministerské rady.

Tajná konference

Poprvé sedí po její levici František Štěpán Lotrinský. O několik týdnů později ho jmenuje spoluregentem. Podle tajných zpráv zahraničních diplomatů, v den císařovy smrti, i trochu později, reptala celá Vídeň. Přece nám nebude vládnout císařovna?! Marie Terezie ale v krátké době ukazuje, že jí odvaha ani píle nechybí. Otevírá brány Hofburgu, naslouchá žádostem obyvatelstva, od rána do večera neúnavně pracuje.

Za pár týdnů se nálada ve městě mění. Marie Terezie si získala srdce svých poddaných. „Vídeň ji miluje a stojí za ní,“ píše se v depeších směřujících do celé Evropy. Jako první žena v novodobé historii, jak konstatuje Elisabeth Badinter, praktikovala Marie Terezie takový životní styl, ve kterém dovedla šťastně spojovat povolání, osobní ambice, rodinný život. A to všechno téměř tak jako v dnešní době.

Dokonalá herečka

„Lepší než v Comédie-Francaise,“ hodnotí herecké schopnosti habsburské panovnice francouzská historička. Když byly centrální habsburské země ohroženy bavorsko-francouzským vpádem, vystoupila Marie Terezie před uherský říšský sněm v Prešpurku, celá v černém, s malým dítětem v náručí a se slzami v očích žádala o poskytnutí vojsk na obranu rodiny i země.

Uherské magnáty dojala natolik, že jí spontánně projevili přízeň a slíbili pomoc. Svou řeč pronášela v latině tak přesvědčivě, že jeden francouzský diplomat později vyprávěl, že tak vynikající herečku neviděl ani na prknech slavné pařížské Comédie-Francaise. A ačkoliv prý její taktiku prohlédl, také on téměř zaslzel.

Nová forma reprezentace

Marie Terezie byla téměřnepřetržitě těhotná. 20 let. Zázrak na tehdejší dobu byl, že všech svých 16 těhotenství přežila. Pět synů a 11 dcer, pokračování rodu bylo zajištěno. Roli matky i vládkyně hodlala zvládnout stejně dokonale jako roli manželky. Vytvořila tedy „svou“, zcela novou a velmi ženskou formu reprezentace. Dávala se nosit v majestátně vyhlížejících a skvostně zdobených nosítkách. Dokonale inscenovala dlouhá kočárová defilé, všechno se muselo třpytit zlatem, na purpurovém sametu se také nešetřilo.

Byly to opulentní podívané, na kterých nechyběly davy diváků. Pro ostatní ve vzdálenějších místech monarchie byly k dispozici novinové zprávy s hojným „obrazovým“ zpravodajstvím. Marie Terezie musela a chtěla být viděna. Jako císařovna, která za císařovnu nebyla nikdy korunována, nepřestává fascinovat. A překvapovat. Ve své době, stejně jako dnes.