Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

1. 3. 2017

Maigret – Je tu Felicie (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:05

Georges Simenon. Audiokniha. Komisař Maigret, jak jste ho ještě neslyšeli. Další případ, který dosud nevyšel v ‚mluveném slově‘. Režie Hynek Pekárek.

Čte Jan Vlasák.

Natočeno 2017. Vydal OneHotBook, duben 2017 (1 CD MP3, katalogové č. AK131; EAN 8594169481319).

Pozn.: V nově budované čtvrti na předměstí Paříže je zavražděn starší usedlý muž Jules Lascours, přezdívaný Pirát. Vyšetřování se ujímá Maigret, který se pokouší o přesnou rekonstrukci činu. Jediným potenciálním svědkem je dívka jménem Felicie, která pracovala jako služka oběti. Ta však evidentně nehodlá prozradit všechno, co ví. Jaký byl její vztah k mrtvému? Kdo po něm bude dědit dům a veškerý majetek? Komisař je odhodlaný dostat z děvčete výpověď, s prostořekou Félicií však nebude mít zrovna lehkou práci. (anotace)

Georges Simenon (1903-1989)

Napsal více než 200 románů a 150 povídek a díky postavě komisaře Maigreta se stal jedním z nejznámějších frankofonních spisovatelů. Psaním se živil už od šestnácti let, kdy pracoval jako novinář ve svém rodném městě v Belgii. První knihu, humoristický románek, napsal ve svých osmnácti letech, poté se odstěhoval do Paříže, kde mu pak 10 let vycházely pod různými pseudonymy sešitové psychologické romány. První detektivku napsal pod svým skutečným jménem v roce 1930 – už v ní se objevuje postava rozšafného a zdvořilého, převážně nabručeného Pařížana, komisaře Maigreta. Poslední případ Maigret vyřešil v roce 1972. Simenonovy romány byly přeloženy do mnoha jazyků a desítky z nich byly zfilmovány.

Jan Vlasák (* 1943)

Narodil se v Čáslavi, vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami (Divadlo Petra Bezruče, Státní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo v Brně, Realistické divadlo, Rokoko i Národní divadlo), v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowski, První republika) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory).

Lit.: Macháček, Tomáš:  Je tu opět Maigret. In web Naposlech.cz,  24. 5. 2017 (recenze). – Cit.: Koho by napadlo, že vyšetřování smrti postaršího penzionovaného muže přidělá komisaři Maigretovi tolik vrásek na čele. Zpočátku přehledná situace se značně zkomplikuje, když se ukáže, že klíčovou svědkyní je mladá paličatá Normanďanka Felicie, která se rozhodla mlčet a nic neprozradit. Komisař se naproti tomu pevně rozhodl přimět ji k výpovědi, protože je přesvědčený, že cesta k vyřešení případu vede právě tímto směrem.

Francouzský spisovatel Georges Simenon patřil k velmi plodným autorům, což se mimo jiné odrazilo ve více než stovce příběhů s komisařem Julesem Maigretem. Českým posluchačům je známý především ze série čtrnácti dramatizací Československého rozhlasu, kde postavu svérázného kriminalisty ztvárnil Rudolf Hrušínský. Pokusů o zlomení tohoto spojení jako jediného možného bylo vícero, nejnověji se svým zpracováním této látky přichází vydavatelství OneHotBook. To zvolilo klasický formát jednohlasé četby, což nabízí na detektivní příběhy zcela jiný úhel pohledu, neochuzený o autorův jazyk a vykreslení specifické atmosféry místa. Na předměstí Paříže se odehrávající případ Je tu Felicie je po románu Maigret a jeho mrtvý, který se na pultech objevil vloni, již druhou audioknihou volné série.Hlasem simenonovských četeb se stal Jan Vlasák, herec s dostatečnými zkušenostmi a charizmatem k tomu, aby se této nelehké úlohy ujal. Detektivky nejsou většinou nijak náročnou literaturou a příležitostí předvést své herecké umění v plné šíři zde interpreti často nenacházejí. I přesto se dá říci, že se svěřené úlohy ujal Jan Vlasák se ctí. Hrušínského hlasové ekvilibristice se pochopitelně v rámci četby ani nejde přiblížit, ale to ani nebylo hercovým záměrem. Svého komisaře pojal více přímočaře a zpočátku i trochu s odstupem. Postupně si však, jak se zdá, našel svou komfortní pozici, se kterou ke druhé polovině příběhu přistupuje. Slovní přestřelky mezi komisařem a domnělou svědkyní i rozporuplné Maigretovy pocity k ní si herec víc a víc užívá, stejně jako nečekaně humornou scénku s humrem. Ta dává vzpomenout na Vlasákův výkon v Muži jménem Ove, v němž díky velké porci ironického humoru exceloval. Maigret i Ove jsou navíc oba tak trochu bručouni, což je poloha, která herci skvěle padne. Komisařovu rozmrzelost však v příběhu Je tu Felicie střídá i rozjaření z výstřední mladé ženy či trochu hraná přísnost v momentě, kdy se Maigret snaží protivníka zastrašit. Všechny tyto nálady dokázal Vlasák obsáhnout ještě lépe, než v předchozím díle. Do Maigreta se více vžívá, což je patrné nejen z jeho převleku na obalu audioknihy, ale i z jeho výkonu.

Simenonovy příběhy v nekrácené podobě na posluchače dýchnou atmosférou dávno zmizelé Paříže minulého století, tentokrát především díky popisům nové předměstské čtvrti, ve které se zločin stal. Nechybí ani typická lehká črta všedních každodenních zvyků lidí té doby, zejména vztahu k jídlu a hospodám, ve kterých je ostatně komisař vždy jako doma. Francouzsky zní i použitá hudba, které vévodí především mollově laděné zvuky akordeonu.

Režiséru Hynku Pekárkovi se ve svižném příběhu Je tu Felicie podařilo z Jana Vlasáka dostat více maigretovského charakteru, což může být způsobeno i lehčím tónem příběhu, který herci sedí. Hereckého prostoru se mu tentokrát dostalo i u postavy samotné Felicie, jejíž nevyzpytatelnost a záhadnost nedá spát nejen komisaři, ale i posluchačům. Nezbývá než se těšit na třetí díl, Noc na křižovatce, který je ve své předloze oceňován pro dramatičnost a kvalitní zápletku.

Sirotčinec slečny Peregrinové – Podivné město (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:56

Ransom Riggs. Audiokniha. Nejde jen o to, kým se máme stát, ale co máme vykonat. Překlad Bronislava Grygová. Režie Michal Bureš.

Čte Viktor Dvořák.

Natočeno 2017. Vydal OneHotBook 6. nebo 10. 3. 2017 (1 CD MP3, katalogové č. AK129; EAN 8594169481296; délka nahrávky 10 hodin 29 minut).

Pozn.: Jacob Portman se vydává se svými novými přáteli do Londýna, kde chtějí najít lék pro slečnu Peregrinovou, uvězněnou v ptačí podobě. Jenže ve městě ničeném válkou na ně na každém rohu číhají nečekaná překvapení. Děti sice mají zvláštní schopnosti, ale musí si poradit s telepatií, neprozkoumanými časovými smyčkami, cirkusovými triky, podivnými dospělými, vraždícími nestvůrami a bizarními druhy zázračných zvířat… A než Jacob dovede podivné děti do bezpečí, musí učinit důležité rozhodnutí, které se týká jeho lásky k Emmě Bloomové. (anotace)

Pokračování audioknihy Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti.

Ransom Riggs  (*1980)

Narodil se v Marylandu na 200 let staré farmě, a vyrůstal na Floridě, kde navštěvoval školu pro nadané děti. Studoval anglickou literaturu na Kenyon College a film na Univerzitě Jižní Kalifornie. Díky svému blogu (mentalfloss.com) i krátkým filmům, které zveřejňoval na internetu, získal práci na The Sherlock Holmes Handbook, publikaci související s filmem Sherlock Holmes z roku 2009. Jeho románový debut Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti byl inspirován sbírkou starých fotografií, od té doby napsal dvě další knihy série s podtituly Podivné město a Knihovna Duší. (more…)

Lovec králíků (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:47

Lars Kepler. Audiokniha. Až se z vašeho telefonu ozve dětský hlas odříkávající básničku o deseti malých králících, dejte se na útěk, protože právě tu před smrtí slyšely všechny oběti Lovce králíků. Překlad Karolína Kloučková. Režie Jitka Škápíková.

Čte Pavel Rímský.

Natočeno 2017. Vydal OneHotBook, březen 2017 (1 CD MP3, katalogové č. AK130; EAN 8594169481302).

Série Joona Linna #6

Pozn.: Mistr thrilleru Lars Kepler je zpět s novým knižním trhákem o komisaři Joonovi Linnovi Joona Linna je už dva roky ve vězení s vysokou ostrahou. A teď ho odvezli na tajnou schůzku. Po vraždě jednoho ze švédských ministrů totiž policie potřebuje, aby jí pomohl vypátrat a zastavit pachatele, který nejspíš plánuje další vraždy v politických kruzích. Policie pracuje s verzí teroristického pozadí případu, Joona však tuší, že oběti, kterých brzy bude víc, spojuje cosi jiného… On i Saga Bauerová musejí pracovat tajně a proti rozkazům svých nadřízených, aby vraha zastavili dřív, než bude příliš pozdě. Hříčka osudu nečekaně postaví do centra dění populárního kuchaře Rexe Müllera. Má v plánu poprvé se postarat o svého syna Sammyho. Ale místo tří týdnů dovolené ho čeká děsivý boj o přežití. Až se z vašeho telefonu ozve dětský hlas odříkávající básničku o králících, dejte se na útěk, protože právě tu slyšely všechny oběti před smrtí.  (anotace) (more…)

Jaro na Opavici (1957?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:34

J. Švecová. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 11. 6. 1957 (Ostrava, 11:00 – 11:10 h.).

Nedokončený kriminálny román (Nedokončený kriminální román, 1957?)

Filed under: Povídky,Slovenské — Premek @ 12:49

J. Farjeon. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 11. 6. 1957 (Bratislava, 11:00 – 11:20 h.).

Nedokončený kriminálny román (Nedokončený kriminální román, 1957?)

Filed under: Povídky,Slovenské — Premek @ 12:48

J. Farjeon. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 11. 6. 1957 (Bratislava, 11:00 – 11:20 h.).

Námluvy Pelopovy – Hippodamie (1957?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Literární pásma — Premek @ 12:46

První část trilogie scénických melodramů. Koncert pro mládež. Výklad s ukázkami připravil dr. Quido Maria Vyskočil.

Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 11. 6. 1957 (Praha II, 16:00 – 17:00 h.).

Tucet přání – Dejte si chutnat (1957?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 12:44

Tucet přání, která vyslovili tentokrát účastníci soutěže z estrádní revue Dejte si chutnat a kterým jsme připravili hodinku záběrů z veřejných rozhlasových estrád. Pořad uvádí Milan Směták.

Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 11. 6. 1957 (Praha III, 20:30 – 21:30 h.).

Divadelní vzpomínky 1/? (1957?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:12

Vypráví Ema Urbanová-Jeřábková.

Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 1. dílu 11. 6. 1957 (Praha I, 21:30 – 22:00 h.).

Pozn.: Emilie Urbanová – Jeřábková, uváděná i jako Emma Jeřábková – Urbanová, se narodila 6. května 1881 ve Staré Huti u Berouna jako Emilie Jeřábková. S divadlem začínala v berounském ochotnickém souboru. Pro profesionální hereckou dráhu se připravovala u herečky Otýlie Sklenářové – Malé. Zemřela 23. prosince 1967 v Černošicích u Prahy ve vysokém věku šestaosmdesáti let.

« Newer Posts

Powered by WordPress