Olga Dabrowská, filmová scenáristka a režisérka. Setkání s posluchači, se zajímavými nahrávkami a soutěžním hlavolamem moderuje Tomáš Pilát. Telefon do vysílání: 221 553 223, e-mail: reflektor@rozhlas.cz. Pohled z webové kamery do vysílacího studia na vltava.rozhlas.cz.
Natočeno 2017. Premiéra 27. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).
Anonym. Překlad Jaroslav Šonka (1, 6), Ferdinand Stiebitz (2 – 4), Václav Bahník (3, 5, 7, 10), Jaromír Bělský (8) a Bořivoj Borecký (8, 9), Martin Steiner (9), Štěpánka Brožová (10). Připravila Eva Willigová. Režie Vlado Rusko.
Účinkují Jaroslav Plesl (1-10), Josef Somr (2 – 4, 7, 10) a Igor Bareš (1, 4, 5-10).
Natočeno 2017. Premiéra 27. – 31. 3. a 3. – 7. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.
Obsah: 1. Hérodotos, otec historické povídky. – 2. Ktésias, autor ztracených Dějin Persie. – 3. Aisópos, dávný moralista a bajkař a Lysias, který psal vzorná podání k soudu. – 4. Slavný řečník Démosthenes a jeho následovníci. – 5. Xenofón, tvůrce ideálního obrazu. – 6. Livius, dějepisec Říma. – 7. Strašidelné příběhy Petronia Arbitra a Lucia Apuleia. – 8. Plútarchos a Lúkianos, vypravěči řeckých příběhů v římské době. – 9. Claudius Aelianus, autor příběhů o vztahu zvířat a lidí. – 10. Pamětihodná připomenutí Valeria Maxima a erotický epilog Aristainétův.
Lit.: anonym: Antické báje a povídky (1/10). In web ČRo 3 Vltava, 27. 3. 2017 (článek). – Cit.: Prozaické texty z období od 6. století př. n. l. do 5. století n. l. Tisíc let, ve kterých vládnou i padají říše a nové se vytvářejí, v nichž se mění uspořádání tehdejšího civilizovaného světa, ale přetrvává vášeň pro vyprávění příběhů a víra v jejich přesvědčivost. Hérodotos, otec historické povídky.
V posledních letech v Evropě diskutujeme o kořenech evropské kultury a identity. Výběr z antických legend a povídek dokazuje, že naše kořeny jsou hluboce zapuštěné v antice. Ta ale považuje za přirozenou součást svého kulturního prostředí orientální říše, kam pořádá výpady, jejich vládci ovšem také vpadají do Evropy. Persie, Skýthie, říše Médů, Egypt. Seriál antických próz chce přispět i k poznání toho, jak velkorysé a široce i hluboko rozrostlé jsou kořeny Evropanů.
Nejstarší autoři antického Řecka, mezi nimi i Hérodotos, otec dějepisu a historik řecko-perských válek, a Ktésias, který sloužil jako lékař na perském dvoře, zprostředkovávají zkušenost dalekého Orientu. S jejich vyprávěními se dostáváme až k řece Donu. Perská říše zahrnovala rozlehlé prostory na východě až ke Kaspickému moři. Tehdejší orientální despocie byly řeckým historikům a vypravěčům civilizačním vzorem nejen v bohatství a vládě, ale i v ušlechtilém chování k lidu i k soupeřům.
Lit.: Zemančíková, Alena: Vášeň pro příběhy, víra v jejich přesvědčivost. In Týdeník Rozhlas, březen 2017 (článek). – Cit.: 
Antonín Bajaja. Groteskní ukázka z delší autorovy prózy Pohřeb sezóny. Pro rozhlas připravil Tomáš Sedláček. Režie Eva Řehořová.
Účinkují Ladislav Lakomý, Jan Novák, Zdeněk Junák a Jan Fiala.
Nastudovalo Brno v roce 1992. Repríza 27. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Jakékoliv nucení se k sexu ničemu neprospívá, naopak to situaci zásadně zhoršuje. Sex je fyziologická potřeba a nátlak vyvolává odpor k partnerovi. O problému hovoří Laura Janáčková.
Natočeno 2017. Premiéra 4. 1. 2017 (ČRo Radio Wave, 17:00 h.; 19 min.). K poslechu zde.
Lit.: Sedláčková, Barbora: Automatky s Laurou Janáčkovou: Základ fungujícího sexu je orgasmus ženy. In web ČRo Radio Wave, 4. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Existují muži, kteří nechtějí mít sex v těhotenství, protože pro ně žena, budoucí matka, ztratila atraktivitu, což mi přijde naprosto patologické. V případě, že má žena normální fyziologické těhotenství, tak je potřeba říct, že sex k němu patří,“ říká psycholožka a sexuoložka doc. Laura Janáčková.
Až 84 % žen, matek, dává sex svému muži jako odměnu za pomoc v domácnosti. A 80 % českých žen někdy v životě předstíralo orgasmus. Ještě stále platí, že každý druhý sezdaný pár se rozvádí, k čemuž problémy partnerů v intimním životě přispívají. Čísla, která dokazují problém v posteli u párů, které mají děti, jsou alarmující.
„Ještě předtím, než si pořizujeme děti, bychom měli mluvit o tom, jaká je naše sexuální apetence, protože ta je málokdy u páru stejná. Já se často setkávám s páry, kdy u muže je vyšší a u ženy nižší, a tam je potřeba najít tu správnou cestu, jak s tím zacházet. Aby pak nedošlo k tomu, jak mi pak ti muži říkají, že si vzali dračici – a to je ta doba zamilovanosti. Aby se miminku neublížilo, tak není nic. Po tom následuje rok kojení, to není kvůli vyčerpání zase nic, a potom je milování za odměnu jednou za měsíc,“ uvádí Laura Janáčková. (more…)
Dne 15. března 1967 začala stavba první stanice pražského metra. Tehdy se ještě jmenovala Bolzanova, až později dostala jméno Hlavní nádraží. Do historie budování pražského metra vás zavede v pořadu Archiv Plus David Hertl.
Premiéra 17. 3. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 27. 7. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.); 28. 7. 2019 (ČRo Plus, 14:34 h.); 14. 7. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h). K poslechu zde.
Lit.: Hertl, David: Leningradské tempo a shnilé brambory. Pražské metro mělo čtyřleté zpoždění. In web ČRo Plus, 17. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Za normálních okolností by to byla jen nákladná dopravní stavba. V letech reálného socialismu se ale pražské metro stalo především politickým tématem. Když se totiž do svých křesel usadili Husákovi normalizátoři, bylo zapotřebí pomluvit vše, co napáchali „ekonomičtí hazardéři“ v roce 1968. Výstavba se opožďovala, což bylo způsobeno změnami projektu z podzemní tramvaje na metro, které se děly za pochodu, ale veřejnosti bylo vše prezentováno jako důsledek „krizového roku“ 1968. (more…)
Tentokrát připomeneme osobnost televizního publicisty a později disidenta Jiřího Kantůrka. Od jeho narození uplynulo letos v březnu 85 let. V archivu Českého rozhlasu se jsou jeho nahrávky z konce šedesátých let a z roku 1989. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2017. Premiéra 24. 3. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 21. 7. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h); 8. 6. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Jiří Kantůrek – útržky z dob krizí. In web ČRo Plus, 24. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jiří Kantůrek se narodil 13. března 1932 v Písku. Vystudoval střední průmyslovou školu chemickou a dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Vstoupil do KSČ a do poloviny šedesátých let pracoval v různých politických funkcích i manuálních profesích.
Mimo jiné působil i jako předseda celozávodního výboru KSČ ve Strašnických gumárnách. A právě z rozhlasového cyklu Jak socialisticky žít – pravidelného pořadu o hnutí Brigád socialistické práce(BSP) z roku 1961 pochází naše první ukázka. Jiří Kantůrek byl jedním z účastníků besedy „o vlivu BSP na ostatní pracující závodu“.
K osobnosti televizního publicisty a disidenta Jiřího Kantůrka jsou v rozhlasovém archivu k dispozici téměř bez výjimky nahrávky z let 1968 a 1989. (more…)
Marek Ławrynowicz. Rozhlasová hra. Zvuk Andrzej Brzoska. Hudba Marian Szałkowski. Režie Janusz Kukuła.
Osoby a obsazení: starosta (Krzysztof Kowalewski), sekretářka (Izabella Bukowska), Ziutek (Marian Opania), probošt (Stanisław Brudny), přednosta (Damian Damięcki), Trębacz (Sławomir Pacek), Ciumkała (Grzegorz Wons).
Natočeno 2017. Premiéra 19. 3. 2017 (Polskie Radio Jedynka, 17.10 h.; 44 minut).
Lit.: anonym: Marek Ławrynowicz „Wiosenny entuzjazm w Malinówku“. In web Polskie Radio Jedynka, 19. 3. 2017 (anotace). – Cit.: W radiowym teatrze satyry kolejne spotkanie z mieszkańcami słynnego Malinówka. Tym razem Marek Ławrynowicz, autor słuchowiska, pozwala nam podejrzeć, jak Burmistrz Malinówka chce wykorzystać fakt, że nadchodzi wiosna. (….)
Kazimierz Radowicz. Rozhlasová hra. Hudba Jerzy Kordowicz. ZvukAlina Langiewicz. Režie Andrzej Pruski.
Osoby a obsazení: Kapitán Schumann (Krzysztof Chamiec), Mahmud (Zdzisław Wardejn), novinář (Zbigniew Zapasiewicz), producent (Damian Damięcki), novinářka (Małgorzata Niemirska), Victor (Krzysztof Orzechowski), hlas z amplionu (Jacek Jarosz), hlas v Mogadišu (Zygmunt Listkiewicz), žena (Katarzyna Łaniewska), hlas rádia Warszawa (Włodzimierz Press), Nr 18 (Eugeniusz Robaczewski), chlapec (Alicja Rojek), dítě (Anna Skaros), hlas v Dubaji (Witold Skaruch), stevardka (Jolanta Zykun).
Natočeno 1978. Premiéra 26. 2. 1978 (Polskie Radio I, 56 min.). Repríza 4. 1. 1979 (Polskie Radio IV) v cyklu „Wybieramy premierę roku 1978“.
Pozn.: „Program nocny“ to niezwykle ekscytująca opowieść o głośnym porwaniu samolotu Lufthansy „Landshut“ z października 1977 roku (13-18 października). Czwórka palestyńskich porywaczy przez 5 dni więziła 86 wycieńczonych, spragnionych pasażerów, pilota i trzy stewardesy. Samolot został zaminowany. To prawdziwa lotniczo-terrorystyczna odyseja, która rozpoczęła się na hiszpańskiej Majorce, a skończyła kilka dni później w somalijskim Mogadiszu..
Słuchowisko „Program nocny“ to opowieść o dwójce radiowych dziennikarzy i młodym techniku, którzy jednocześnie podczas nadawania swojego muzycznego „Programu Nocnego“, śledzą poza anteną rozwój wydarzeń na pokładzie uprowadzonego samolotu. Godzina po godzinie docierają do nich wciąż nowe wiadomości o dramacie samolotu, pasażerów i załogi. To ma być ostatnia noc terrorystycznego horroru – upływa termin ultimatum porywaczy…. Jaki będzie finał?
Słuchowisko wyróżnione w konkursie „Wybieramy premierę roku“, ogłoszonym przez Naczelną Redakcję Programów Literackich i Publicystycznych Polskiego Radia na najlepszy spektakl teatru radiowego w 1978.
Horst Berensmeier. Rozhlasová krimi hra. Režie Wolfgang Brunecker.
Osoby a obsazení: Kriminální inspektor Wendorf (Heinz Suhr), kriminální asistent (Hans-Georg Thies), kriminální asistent Claussen (Kurt Böwe), právník (Rudolph Gert Biewer), paní Dehmelová (Erika Müller-Fürstenau), Karl Treben (Wolfgang Lohse), slečna Schneiderová (Helga Piur), Christa Pohlová (Ingeborg Krabbe), taxikář (Maximilian Larsen).
Nastudoval DDR v roce 1965 (53 min., mono). K poslechu zde.
Lit.: anonym: Mitternachtskrimi – Der Brief des Dr. Löwenberg. In web Deutschlandfunk, 15. 1. 2000 (článek). – Cit.: In einer ostdeutschen Kleinstadt wird 1948 ein Berliner Fabrikant tot in seinem Hotelzimmer aufgefunden. Einem Brief zufolge war er dort mit Dr. Löwenberg verabredet, einem jüdischen Emigranten, der einen Wiedergutmachungsantrag gegen den Ermordeten gestellt hatte. Die Suche nach Dr. Löwenberg bleibt jedoch erfolglos, mehr noch, er ist, wie sich herausstellt, bereits vor elf Monaten in London verstorben. Ein Taxifahrer und der gleichfalls verschwundene Brief des Dr. Löwenberg führen schließlich zum Täter dieser geschickt eingefädelten Mordgeschichte.
„Der Brief des Dr. Löwenberg“ ist die 2. Folge der Krimi-Serie „Spuren“, die der Rundfunk der DDR in den 60er Jahren nach Vorlage authentischer Fälle produziert hat.
Josef Skupa (1) a Josef Barchánek (2). Skeče, v nichž účinkují Spejbl a Hurvínek.
Účinkují Josef Skupa (1) a Miloš Kirschner (2).
Natočeno 13. 2. 1953 (AR Studio) a 8. 2. 1960 (studio Fotofon, Lucerna). Vydal Supraphonline, březen 2017 (MP3).
Powered by WordPress