Helena Salichová (O hodném děvčátku a kravičce Babulce a jiné slezské pohádky). Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 23. 5. 1957 (Ostrava, 14:00 – 14:15 h.) v cyklu Čtvrthodinka pro děti.
17. 2. 2017
Úklady a matka (1957?)
Daniel Zab Lauček. Truchlohra o pěti dějstvích. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 23. 5. 1957 (Bratislava, 10:05 – 11:35 h.). Text hry k dispozici zde.
Z povídek Marka Hlaska (1957?)
Marek Hlasko. Překlad z polštiny Lenka Teigová. Další tvůrci nezjištěni.
Čte Otakar Brousek I.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 23. 5. 1957 (Praha III, 16:10 – 16:26 h.).
Příběh zkratky „L“ (1957?)
Pásmo o životě a díle Karla Linnéa. Tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 23. 5. 1957 (Praha I, 20:30 – 21:00 h) v cyklu Výročí Světové rady míru.
Profesor Jan Berlík se dožívá 65 let (1957?)
Význačného operního pěvce a pedagoga pozdraví v předvečer jubilea prof. Karel Leiss.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 23. 5. 1957 (Praha I,17:10 – 17:40 h).
Jak přišel slon k svému nosu (1957?)
Rudyard Kipling. Pohádka. Překlad Božena Šimková. Dramatizace Jan Rybák. Režie Karel Weinlich.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 23. 5. 1957 (Praha I, 10:00 – 10:20 h) v cyklu Rozhlas pro školy – Pro mateřské školy a přípravný ročník.
Jak rostlina hospodaří se světlem (1957?)
Připravil dr. Bohdan Slavík. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 22. 5. 1957 (Praha II, 17:40 – 18:00 h) v cyklu Poznáváme tajemství přírody.
Teče pramen, chladný pramen a v něm láska pramení (1957)
Starošpanělské romance vybral a přeložil Antonín Přidal. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovalo Brno v roce 1957. Premiéra 22. 5. 1957 (Praha II, 20:40 – 20:50 h).
O lesním hospodáříčkovi a hojivé květině (1957?)
Vojtěch Martínek. Pohádka. Dramatizace Slávka Patejdlová. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Režie Josef Svátek.
Obsazení nezjištěno.
Natočeno 1957 (?). Premiéra (?) 22. 5. 1957 (Praha I, 18:00 – 18:28 h.) v cyklu Podvečerní chvilka pro děti.
Žítkovské bohyně v arabském překladu (2017)
Připravil Štěpán Macháček.
Natočeno 2017. Premiéra 16. 2. 2017 (ČRo 1 Radiožurnál, 3 min.).
Lit.: Tučková, Kateřina: Postuju doklad, že jsme se s Bianca Bellová v Káhiře neflákaly. In Facebook, 17. 2. 2017 (status). – Cit.: Na rozdíl od švédských političek nás ani nenapadlo se zahalovat, naopak jsme se slovem i popíjením piva Sakara svědomitě snažily prezentovat svobodnou českou, potažmo evropskou kulturu. Což v okruhu univerzitních studentů a návštěvníků literárního festivalu sice nebyla kdovíjaká odvaha, ale v zemi, kde 80% žen stále musí podstupovat ženskou obřízku a skoro polovina manželství končí zapuzením a úplným odebráním dětí matce, se snad každá trocha do mlýna počítá.
Mmch. Najdi ženu by měly radost: program Cairo Literature Festival a panely sestavené naším osvíceným nakladatelem a organizátorem Mohamed El-Baaly byly téměř výhradně ženské. Sešly se na nich autorky z Evropy, Balkánu, Ameriky i arabského světa, a podle návštěvnického zájmu lze snad doufat, že ten mnohočetný hlas vypovídající na jedné straně o téměř neomezených možnostech euro-amerických žen a na straně druhé o osudech spisovatelek perzekvovaných za své postoje v arabském světě, bude na severu Afriky ještě chvíli znít.
Lit.: Macháček, Štěpán: Tučková představila v Egyptě Žítkovské bohyně. Své překladatelce dala zabrat. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatelka Kateřina Tučková představila svůj román Žítkovské bohyně arabským čtenářům. Na Káhirském literárním festivalu připravila spolu s překladatelkou Ímán Ismáílovou autorské čtení. Ročně nabízejí egyptští bohemisté arabské veřejnosti několik titulů současné české a slovenské literatury. Trh se přitom neomezuje jen na Egypt. Arabština je rodným jazykem tří set miliónů lidí v desítkách zemí. (more…)