Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 2. 2017

Dobrá vůle – Nazývám kočku kočkou /Halasovi/ (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:20

Boj komunistické ideologie o absolutní nadvládu nad lidským bytím, téma komunismu jako jistého druhu pseudonáboženství, olupujícího člověka o duši, a to jedovatou kombinací strachu a korupce, dobře ilustrují osudy manželů Dagmar a Františka X. Halasových. On je synem komunistického básníka Halase podílejícího se i na kvalitní propagandě ve prospěch nastolovaného režimu. Ona, dcerou elitních katolíků a blízkých přátel křesťanských básníků Jana Zahradníčka a Bohuslava Reynka. Autorem pořadu je Jan Hanák. Dramaturgie Lenka Svobodová.

Natočeno 2017. Premiéra 25. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min.). Repríza 25. 12. 2017 (ČRo Plus, 21:10 h) v cyklu Dobrá vůle Plus; 24. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 3. 3. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h) v cyklu Dobrá vůle Plus.

K poslechu zde.

Pozn.: Únor 1948 byl dlouho nazýván vítězným…Dokument z cyklu Dobrá vůle Plus ukáže, komu a jaké vítězství přinesl. Zmapuje totiž život Františka Xavera Halase, syna slavného básníka, ale také historika, překladatele a posledního československého a prvního českého velvyslance u Svatého Stolce. On a jeho manželka Dagmar byli ze strany vládnoucího komunistického režimu šikanováni, ale nepovažují se za disidenty. V jejich příběhu nechybí dramatické, ale paradoxně ani vtipné situace. Dokument Nazývám kočku kočkou natočil v dramaturgii Lenky Svobodové Jan Hanák. (anotace)

Lit.: Hanák, Jan:  Halasovi. Dokument k výročí Vítězného února o životě z mnoha stran obepínaného strachem. In web ČRo 2 Praha, 24. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Hanák: Nazývám kočku kočkou. Osudy manželů Dagmar a Františka X. Halasových. On je synem komunistického básníka Halase, ona, dcerou elitních katolíků a blízkých přátel křesťanských básníků Jana Zahradníčka a Bohuslava Reynka.

On synem komunistů. Ona dcerou katolíků. Oba narození těsně před druhou světovou válkou do elitních rodin. Oba tedy od dětství konfrontovaní s totalitními společnostmi, hlavně tou komunistickou. Jak se to podepsalo na jejich manželství?

František Halas (1937). Syn básníka. Poslední československý a první český velvyslanec u Svatého Stolce. Historik. Překladatel. Dagmar Halasová, rozená Pojerová (1938). Dcera lékaře, přítele básníků. Neteř zakladatele a vydavatele edice Atlantis. Lingvistka. Překladatelka.

Nazývám kočku kočkou

František X. Halas a Dagmar Halasová byli ze strany vládnoucího komunistického režimu šikanováni. A nedali se. Ale ohrazují se, když je někdo řadí mezi disidenty. V jejich příběhu nechybí dramatické a paradoxně ani vtipné situace.

Vystihuje je i podmínka pro souhlas s natáčením: „že nebudou omezováni v tom, být politicky nekorektní“. Dobře vystiženo. „Nazývám kočku kočkou,“ říká Dagmar Halasové, když věci nechce lakovat, ale předkládat je tak, jak jsou.

Oživlá historie

Dokument vás zavede nejdřív cestou na místo jejich mládí. Do Petrkova. Za Jiřím a Danielem, syny Bohuslava Reynka a Suzanne Renaud. Později po pár letech cestou do Mikulova, k hrobu jejich duchovního otce, biskupa skryté církve Stanislava Krátkého. Ten začátkem 80. let stál za jejich největším překladatelským počinem – Jeruzalémskou Biblí. (…)

Dalo by se o nich říct hodně. Navštívit je jen na chvíli znamená vyhradit si několik hodin času. Ale ztráta to rozhodně není. Je to jako být svědkem oživlé historie, kde létají jména Reynek, Zahradníček, Halas, Bernanos, Wojtyła, Ratzinger a spousta dalších. A to ne jako pojmy ze slovníku, ale jako lidé.

Osudová láska kancléře Metternicha (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:18

Stanislav Motl. Býval jedním z nejmocnějších mužů Evropy. Celoživotní monarchista. Obratný diplomat, inteligentní vyjednávač, talentovaný politik. Zároveň však prožíval bouřlivý osobní život. Život vzorného manžela a otce rodiny. Také ale život, v němž se potkával s nejkrásnějšími a nejzajímavějšími ženami své doby. Jedna z nich však pro něho byla vpravdě osudová. Tak osudová, že kvůli ní dokázal obnažit i své nejhlubší city. Začíná příběh lásky Kateřiny Vilemíny Zaháňské a Klemense von Metternicha.

Natočeno 2017. Premiéra 25. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 16:04 h) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…  (308). Repríza 27. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 12. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 16:04 h); 14. 8. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 30. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 4. 8. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h).

Sladké je žít – Z textů Jiřiny Haukové (2013)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 22:17

Jiřina Hauková. Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Hrají Trio Oscara Petersona a Dizzy Gillespie se svým orchestrem. Hudbu vybrali Daniel Dobiáš a Vladimír Truc. Režie Markéta Jahodová.

Recituje Daniela Kolářová.

Natočeno 2013.  Repríza 25. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.) v cyklu Jazzový podvečer; 4. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.) v cyklu Jazzový podvečer.

 

Žháři v Holicích (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:11

Čtyřicátý osmý díl cyklu Historie českého zločinu. Čtyřicet požárů během několika týdnů v Holicích a okolí. Hoří chalupy, stohy na loukách, stodoly a dokonce i fabrika. Četníci žádají o posily z Prahy, a tak se do Holic dostaví i detektiv Jan Mrvík, ovšem inkognito. Podaří se chytit žháře? Víc se dozvíte v dalším dílu cyklu „Historie českého zločinu“, který připravila Bronislava Janečková. Scénář Bronislava Janečková a Miloš Vaněček. Režie Jaroslav Kodeš. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Martin Zahálka, Ladislav Hampl, Karel Vlček, Jiří Knot, Igor Bareš, Tomáš Karger, Jan Cina.

Natočeno 2017. Premiéra 25. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 15:30 h). Repríza 1. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu; 10. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu.

Lit.: Janečková, Bronislava – Taud, Rostislav – Vaněček, Miloš: Žháři v Holicích. Jeden z prvních případů vyřešený díky odposlechům. In web ČRo, 1. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kvůli vyšetřování žhářství a pojistných podvodů přijíždí do Holic pražský detektiv Jan Mrvík. Inkognito. Zločin, jehož vyřešení je ukázkou skvělé detektivní práce. Vznikl podle něj i román.

Na jaře roku 1931 došlo k desítkám požárů v Holicích na Pardubicku a okolí. Brzy se zjistilo, že byly úmyslně zakládané. A navíc jen v domech s vysokou pojistkou. Vyplaceny byly statisíce korun. Když četníci posílili hlídky, žádné požáry nevznikly. Jakmile se z ulic stáhli, požáry se objevily znovu.

Velitel místních četníků štábní strážmistr Kovařík proto požádal o pomoc Bezpečnostní oddělení kriminální policie v Praze. Do Holic přijel detektiv Jan Mrvík. Inkognito. Jako řezník Kubera se ubytoval v místním hostinci a pod záminkou výkupu selat v okolí tajně pátral po organizované skupině místních.

Metoda pospaná v románu

Svoje vyšetřovací metody Mrvík později popsal v románu Žháři (pod pseudonymem Marx). Podle všeho už tehdy použil odposlechy, které se většinou spojují až s pozdějšími roky. V románu najdete i scénu, jak Mrvík na půdě hospody odvrtal dírku pro odposlouchávací zařízení. To samotné už ale nepopisuje.

Potřebovali ale podezřelé chytit přímo při činu. Na základě odposlechů tedy vytipovali domy, kde má dojít k dalším požárům a pak šli prakticky najisto. Františka Hrdličku chytili doslova při činu, když chtěl zapálit hromadu slámy a dřevěných krámů naskládaných uprostřed sednice prázdného domu.

Případ žhářství v Holicích se stal ukázkou skvělé detektivní práce pod vedením inspektora pražské kriminálky Jana Mrvíka.

Světelná smyčka se stahuje

Stejná situace byla v dalších dvou objektech. Vše proběhlo v tichu noci. Četníci kvůli tomu přerušili elektrické dráty obecního světla. Sedláci, kteří byli s Hrdličkou domluveni na pojistném podvodu a teď se najednou nedočkali slibovaných požárů, se začali znepokojeně stahovat k místům činu.

Na to četníci čekali. Rozsvítili baterky a zatáhli smyčku. Všechny uvnitř světelného kruhu odvedli do obecní basy. Měli ale trochu problém, aby se tam všichni vešli. Celkem totiž obvinili 33 lidí. Soud se konal v Chrudimi v lednu 1932.

Potrestali se sami

Za 40 požárů v Holicích bylo z trestného činu žhářství a pojistného podvodu odsouzeno celkem 19 lidí. S tresty odnětí svobody od dvou měsíců do dvou let. Sedláci se ale potrestali hlavně sami, protože majetek zničený požáry jim nikdo nenahradil. A peníze vyplacené na pojistném museli vrátit pojišťovně Slavia.

 

{Americké vzpomínky} 1/? (1967)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 21:09

Josef Hlinomaz. Hercovy zápisky z cesty po Spojených státech.

Čte autor.

Natočeno 1967.

Ukázka v pořadu Úsměvy z archivu.

{Město nad Seinou} (1936)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 21:04

Vyprávění o Paříži přednáší herečka Míla Pačová.

Natočeno 1936.

Ukázka v pořadu Úsměvy z archivu.

Jak jsem jednou byla krásná (2017)

Filed under: Povídky — Premek @ 21:02

Jana Krejcarová Černá. K tomu, aby se z ženy bez půvabu stala Sofie Lorenová, stačí jen průměrný malíř a nový americký vynález. Povídka „femme fatale“ českého undergroundu 50. let. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Milena Jelínková.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2017. Premiéra 25. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 6. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Léto v undergroundu na Vltavě; 22. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

„Nepatřím už nikam“ (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:00

Stefan Zweig a jeho loučení – nejenom s Evropou. K 75. výročí spisovatelova úmrtí (23. 2. 1942) připravila a uvádí Eliška Závodná.

Natočeno 2017. Premiéra 25. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 – 11:30 h).

Adolf Loos 2017 (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:58

Návštěvy pražské Winternitzovy vily a plzeňské výstavy „Interiéry duše – Umělecké bytování v prostoru Loosových plzeňských architektur“. Připravil a uvádí Jiří Kamen.

Natočeno 2017. Premiéra 25. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 8:55 – 9:20 h) v cyklu Rakouský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.

 

Káva u Kische – Jiří Černý (1991)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 20:54

Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem dvaceti let. Hostem Oty Nutze a Jiřího Vejvody byl Jiří Černý.

Natočeno 1991. Obnovená premiéra 25. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.).

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress