Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

1. 10. 2016

Demokracie a odpovědnost (1937)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:41

Antonín Hampl. Úvaha poslance Národního shromáždění o odpovědnosti demokracie. V demokracii záleží hlavně na mravní odpovědnosti poslanců, senátorů i hlavy státu. Povinnosti demokratického občana a demokratického státu.

Natočeno 1937. Premiéra 28.10.1937. Obnovená premiéra 1. 10. 2016 (17:01 – 17:17 h) v cyklu Rádio Retro – Barvy podzimu. Repríza 1. 3. 2017 v rámci pořadu Rádio Retro – Magická moc sedmiček.

Pozdní čas nastal nám 1/10 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:32

Ludmila Klukanová. Četba na pokračování z románu současné české spisovatelky. Příběh ženy, která v mládí v padesátých letech zažila kolektivizaci a nyní se do rodné vsi vrací ve zralém věku. Ze své stejnojmenné knihy připravila autorka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Aranka Lapešová.

Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Ludmila Klukanová – Pozdní čas nastal nám. In web Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2016, s 13 (článek).

Lit.: Blažejovská, Alena: Aby to, co vymizelo, zůstalo zachováno budoucím. In Týdeník Rozhlas 40/2016 (článek). – Cit.:

14494734_1270342219673857_2588928461399489202_n

Lit.: Blažejovská, Alena: Ludmila Klukanová: Pozdní čas nastal nám. In Facebook, 1. 10. 2016 (článek). – Cit.: Četbu pro Český rozhlas Vltava připravila autorka z knihy, kterou vydala roku 2014. Rozhlasová úprava vznikla v roce jejích osmdesátých narozenin. Čte Aranka Lapešová, režie Radim Nejedlý. Ve vysílání od pondělí 3. října, 18.30 hod.

„Kniha Pozdní čas nastal nám vznikala velmi dlouho, dlouho jsem o ní uvažovala. Už když jsem napsala Remontu, což byl rok 1986,“ vysvětluje Ludmila Klukanová. „Remonta je novela, je to jeden vesnický příběh z období kolektivizace v 50. letech, jeho hrdinou je chlapec. Neměla jsem bratra, přesto jsem byla kritikou pochválena, že jsem hrdinův duševní stav dobře vystihla.“ Autorčiny prožitky v tom však nebyly. Až po roce 1989 začala sbírat odvahu se k tomuto období vrátit a zpracovat je šířeji. Tématem se zabývala v knihách Slep mi klíč (1990), …zemský ráj… (1996), Konce kolověku (2001) a začala spolupracovat s předsedou jihlavské pobočky Konfederace politických vězňů Antonínem Štěpánkem, který roku 1993 inicioval vybudování Pomníku popravených v Jihlavě v 50. letech.
Spisovatelka mu věnovala knihu Například jeden život (1998). Vlastní zkušenosti si doplnila studiem v archivech, což byl impuls pomýšlet na rozsáhlejší román. V roce 2000 začala s A. Štěpánkem spolupracovat na projektu Komunismus na Vysočině a pro knihu, která vyšla, sepsala kapitolu Likvidace selského stavu. Při výzkumu soustředila ve svém archivu množství příběhů z vesnic na Vysočině a usoudila, že je načase vše zpracovat i beletristicky. Kolem roku 2000 se však ještě zabývala prací na publikaci Jihlava Gustavu Mahlerovi, vyšly knihy Věno (2004), Páni malíři (2007) – až konečně v roce 2009 dopsala paralelně zpracovávaný román Pozdní čas nastal nám. Román zahrnuje autorčiny prožitky, ale vychází i z mnoha dalších drastických osudů. A protože obdobné věci se nedály pouze na Vysočině, ale v celé republice, spisovatelka se rozhodla vše zobecnit. Absurditu života v té době se pokusila vyjádřit pomocí symboliky. Román má silnou lyrickou složku a zachycuje selský život i pomocí popisu zemědělských prací, řemesel – aby to, co vymizelo, zůstalo zachováno pro budoucí generace. Autorka se s nadsázkou považuje i za národopiskyni, zaznamenávající řád starého venkova, lásku sedláků k půdě a ke koňům.
Ludmila Klukanová se narodila 5. října 1936 jako první ze tří dcer do selské rodiny Šabatových v obci Lipník u Hrotovic. Šabatovi obdělávali 18 ha polností a dlouho odmítali vstoupit do JZD. Jejich vesnice nebyla postižena vystěhováním, ale autorčina teta a strýc ano. V třebíčském a moravskobudějovickém okrese bylo vystěhováno 183 rodin, z celého jihomoravského kraje to bylo 207 rodin. V té době bylo v jihlavském kraji 277 procesů se sedláky. Klukanová jako „dcera kulaka“ měla zakázáno studovat a absolvovala povinnou roční docházku do Základní odborné školy rolnické v Třebíči. Zde zažila nechvalně známý soudní proces s babickými, z nichž některé znala od muziky. Další byli přátelé jejího otce.
Později pracovala v administrativních funkcích v různých podnicích, při zaměstnání absolvovala SVVŠ, maturitu složila při uvolnění poměrů v roce 1967. Stala se spisovatelkou. Po listopadu 1989 působila jako tisková mluvčí jihlavského Občanského fóra a zasadila se o obnovu Jihlavských listů. Hlavní postavou románu Pozdní čas nastal nám je starší žena, která přichází na místa svých dětských a mladických zážitků a pokouší se ne omluvit ty, kteří tehdy ubližovali, ale najít vysvětlení, jak se to všechno mohlo stát. Autorka přiznává, že ji inspirovala její moudrá babička, která říkávala, že „ve věčnosti je stálé teď“ a že „člověk je stále stejný – tehdy jako nyní“. Nahlédla, že přestože v selských rodech existoval řád, čest a pravdomluvnost, byla tam i pýcha a lakota. Ty však byly drženy na uzdě, aby lidé ve svém prostředí obstáli. Podle autorky ale v některých rodinách existovala i smilstva, která se tutlala – i o tom román vypráví. „Důležitá je nit prohřešku, kdy Nevrkla – činitel všeho zla ve vesnici, který nenáviděl sedláky – byl vlastně synem jednoho z nich, levobočkem, kterého neuznali a který se začal mstít, jakmile dostal moc,“ vysvětluje Klukanová. „Doba vymýtila v lidech dobré vlastnosti a podporovala nevraživost a závist.
Zatímco dříve bylo zvykem ponechat část úrody pro nemajetné, nyní bylo ukradeno třeba celé stavení.“ Autorka uzavírá: „Na venkově bylo tolik neštěstí! Ale současně bylo tolik lidí, kteří toho byli účastni a měli z toho prospěch, a teď tam žijí dál. Proto se to zastírá a nehovoří se o tom.“

(more…)

Autor na dnes – Vojtech Mihálik (2009)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Martin @ 13:53

Michal Herceg. Autor na dnes. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Zvuk Eva Irmanová. Spolupracoval dr. Milan Hamada. Redakce Ráňa Kusá. Režie Milena Lukáčová.

Účinkují Michal Herceg a Milan Hamada. Ukázky čte Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2009 (15 min.). Premiéra 8. 6. 2009. Repríza 30. 9. 2016 v cyklu Autor na dnes (SRo 3 Rádio Devín).

Pozn.: Ludvík Vaculík pochádza z tesárskej rodiny a bol robotníkom u Baťu. Po vojne sa stal hrdým komunistom. Svoj neskorší rozchod s komunistami bral veľmi osobne, práve v tomto pocite možno nájsť dôvody jeho neskoršej občianskej angažovanosti. Jeho hviezdne chvíle prišli v 60.rokoch – Václav Černý, nestor českej kritiky, označil jeho román Sekyra (1966) za „téměř velký“. Keď 27.júna 1968 vyšiel v Literárních listech a ďalších troch českých denníkoch legendárny manifest Dva tisíce slov, jeho autor Vaculík netušil, že sa dožil nielen svojej hviezdnej hodiny, ale zároveň aj začiatku konca. Po nástupe Charty 77 sa okamžite stáva jedným z prvých jej signatárov a literárne sa stáva svedkom zápasu  o ľudský údel  v totalitnom Československu.

Lit.: Šaráková, Lucia: Rádio Litera si pripomína 28. október. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera,  28. 10. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň je v mnohom symbolický a prechodný zároveň. Presunieme sa v ňom z októbra do novembra. Z jesenných prechádzok po parkoch a lesoch na cintoríny pri príležitosti Sviatku všetkých svätých. Preto nebude chýbať v našom vysielaní hra Stanislava Bellana Rastislav, štátnik a svätec. Vysielací týždeň začne symbolickým pondelkovým dátumom – 28. október je dňom narodenia Ĺudovíta Štúra (1815), ale aj herca Mariána Labudu (1944). Je to zároveň deň vzniku Československej republiky (1918). (…)

Náš týždeň ukončíme poéziou básnika Vojtecha Mihálika. V programe Autor na dnes nám dielo a osobnosť tohto autora bližšie predstaví Róbert Šedivý a Alfréd Swan.

Toulavá Volha 1/76 (1982)

Filed under: Seriály — Premek @ 13:51

Arťom Vesjolyj. Stereofonní dramatizovaná četba z poémy o dobytí Sibiře kozáckým atamanem Jermakem v druhé polovině 16. století. Překlad Jarmila Fromková. Dramatizace a režie Ilja Racek II. Hudba Milan Klein, řídí autor.

Účinkují Stanislav Šárský, Petr Pelzer, Miroslav Holub, Otakar Prajzner, Štěpánka Ranošová, Miloslav Čížek, Jan Ódl, Přemysl Matoušek, František Šec, Jan Filip, Jiří Švarc, Otakar Prajzner, Ivan Dědeček, Jiří Čapka, Václav Antoš, Miroslav Horák, Karel Bartoň, Arnošt Borovec, Jindřich Dvořák, Bohuslav Čvančara, Radim Koval, Ondřej Malý, Milan Šulc a Miloš Pavlín.

Nastudovala Ostrava. Premiéra 1. dílu 4. 9. 1982 (Vltava, 19:55 – 20:25 h.), 3. dílu 18. 9. 1982 (Vltava, 19:55 – 20:25 h.); 4. dílu 25. 9. 1982 (Vltava, 19:55 – 20:25 h.) v rámci pořadu 3 x 60, a to stereo.

Pozn.: Čtyři části z románu-fragmentu (Smrt nad ním nepanuje; Městečko Ostružná; Ves Chomoutov; Hlavou zed neprorazíš), životního díla Vesjolého, ve dvacátých a třicátých letech velmi populárního spisovatele, který zahynul v žaláři jako jedna z obětí kultu osobnosti. Osobitým jazykem, přímo s živelnou chutí na základě osobních prožitků vypráví o hrůzách první světové války, Říjnové revoluci, občanské válce, vzniku sovětské Rusi, zhroucení starého a zrodu nového světa.   (anotace románu)

Autor na dnes – Ivan Gall (2009)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Martin @ 13:42

Mirjana Šišoláková. Autor na dnes. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Zvuk Andrej Klimits. Spolupracovala dr. Dana Kršáková. Redakce Táňa Kusá.

Účinkují Mirjana Šišoláková a Dana Kršáková. Ukázky čte Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2009 (15 min.). Premiéra 21. 9. 2009. Repríza 28. 9. 2016 v cyklu Autor na dnes (SRo 3 Rádio Devín).

Trilógia 1/5 (Trilogie 2016)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 13:33

Jon Fosse. Četba na pokračování. Překlad Anna Fosse. Redakce Jozef Palaščák. Zvuk Michal Balaš. Hudební výběr a režie Pavel Uher.

Účinkuje Dana Košická.

Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2016 (5 x 30 min.). Premiéra 26.-30. 9. 2016 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín, 13:00-13:30). Repríza 6. – 10. 7. 2020 (SRo Rádio Devín, 6:00 hod.) v cyklu Čítanie na pokračovanie; 1. dílu 16. – 22. 10. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Jesenné potulky škandinávskou literatúrou: Nórsko. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 15. 10. 2023 (článek). – Cit.:  Po fínskych literárnych cestičkách sa najbližších sedem dní vydáme objavovať tvorivé  skvosty nórskych spisovateľov. Kraľovať im bude, ako inak, Jon Fosse, čerstvý držiteľ Nobelovej ceny za literatúru. Zaujímavosťou je, že jeho diela, ktoré sme pre vás vybrali, preložila do slovenčiny jeho manželka – Slovenka Anna Fosse.  Sekundujú mu Henrik Ibsen,  Björnstjerne Björnson, Thure Erik Lund, Stig Saeterbakken ale i oceňovaná ženská autorka, ktorá sa nevyhýba typicky severským ťaživým témam, Kjersti Skomsvold. Takisto sa vám vo svojich pásmach k jednotlivým autorom či dielam prihovorí prekladateľ z nórčiny – Miroslav Zumrík. A vyberieme sa i na návštevu do Osla, o ktorom sa hovorí, že najkrajšie na tejto nórskej metropole je jej okolie.

Nórskym týždňom nás bude na pokračovanie sprevádzať kritikmi vyzdvihovaná Trilógia, z pera aktuálneho držiteľa Nobelovej ceny za literatúru, Jona Fosseho. V knižnej verzii pozostáva z častí Bdenie, Sny Olavove a Na sklonku dňa. Ide o lyrické rozprávanie o dvoch mladých milencoch, Aslem a Alide a ich alegorickej ceste po západnom Nórsku. O ich láske, požehnanej a zároveň prekliatej, ktorá vzišla z milosti osudu, no beztak musí proti osudu neustále bojovať. Podobne ako vo všetkých neskorších Fosseho prózach sa tu čitateľ stretáva s fascinujúcim kontrastom naivného rozprávača a brutality rozprávaného, a predovšetkým napätím medzi naznačeným a tušeným. (…)

Osudy – Ladislav Zeman 1/5 (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:20

Rozhlasové vzpomínky dlouholetého ředitele Klicperova divadla v Hradci Králové. Připravil Pavel Krejčí. Technická spolupráce Leoš Sedláček.

Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2016. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 28 min).

Příběhy slavných – Václav Havel 1/5 (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:18

Radek Brož. Časem se z Havla stala samolepka. Komu se líbí, lepí ji všude, komu ne, ten ji musí strhnout. Všem ale uniká obsah. (Snad) někdy pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí… Režie Bela Schenková.

Účinkují Lukáš Hlavica, Helena Dvořáková.

Natočeno 2016. Premiéra 3.-7. 10. 2016 v cyklu Příběhy slavných č. 69 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.) k nedožitým 80. narozeninám Václava Havla. Repríza 1.-5. 1. 2018 v cyklu Příběhy slavných (ČRo 2 Praha).

Díly: 1. Plachý, ale i poťouchlý student, 2. Na Hrádečku, 3. Chemik i ekonom, 4. Prezident, 5. Odcházení.

Lit.: Brož, Radek – Luptáková, Věra:  U matky mu chyběla vřelost, kterou pak hledal u všech svých žen. In web ČRo 7. 10. 2016 (anotace). – Cit.: Imaginární rozhovor Havlova spolužáka-režiséra s občankou Janou, která chce z Havla „strhnout samolepku“.

Do školy chodil s Milošem Formanem, Ivanem Passerem nebo Josefem Mašínem. Byl plachý, ale ve všech diskusích s přehledem vedl. Vzbuzoval respekt. Uměl být poťouchlý, s humorem jako břitva. Chtěl být dobrodruhem a odjet na severní pól, nebo továrníkem, který bude vyrábět dobro.

Povahově mu byla matka (intelektuálka s uměleckými sklony) mnohem bližší než otec (podnikatel). V jejich vztahu ale chyběla vřelost, kterou pak hledal u všech svých žen. Vybíral si něžné vůdčí typy. Kolem sebe měl vždy množství kamarádů. Když ale pracoval, snesl u sebe jen Olgu.

Olga (roz. Šplíchalová) byla o tři roky starší. Žádná intelektuálka. Zato vždy používala rozum a cit. Václav se jí nelíbil a tři roky trvalo, než spolu vůbec začali chodit. Olga se zase nezdála rodičům, a tak se o svatbě dozvěděli až z dopisu. Manželství to bylo volné. Nic neskrývali. Ani další milenky nebo milence.

Tvořil velmi pomalu, uvážlivě. Vše detailně promýšlel a stále přepisoval. V srpnu 68 byl uznávaným režisérem a dramatikem. Zároveň se veřejně vyjadřoval k politice. Po Chartě 77 ho nešetřili. S každým dalším vězněním měl podlomenější zdraví, ale taky se z něj v očích lidí stával mučedník.

Jako první prezident svobodného Československa (29. 12. 1989) byl téměř nedotknutelnou ikonou. Nově nabytá svoboda ale lidem velmi brzy zevšedněla, euforii překryly problémy. Když se hledal viník, ukázali na něj.

„Víte, kolik lidí touží po jistotě zvenčí jen proto, aby ji nemuseli hledat sami v sobě? Svoboda je pro ně ve skutečnosti jen nepříjemné břemeno.“ /Václav Havel: Spiklenci/

14leté prezidentování ho fyzicky vyčerpalo. Často byl na hraně života a smrti. Na konec mandátu se těšil. Chtěl psát, studovat a cestovat s Dášou. Dopsal Odcházení a hru zfilmoval, s Dášou v hlavní roli. Diváci to nepřijali, on ale pracoval dál. Zemřel na (milovaném) Hrádečku.

Pionýrská jitřenka – Řekněme to nahlas: Mluvíme ve frázích (1960)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 13:11

Nedělní vydání Pionýrské jitřenky připravili Pavel Tumlíř a Vladimír Branislav.

Účinkují Darek Vostřel a Jiří Šašek. 

Natočeno 1960. Premiéra 25. 9. 1960. Obnovená premiéra 1. 10. 2016 (13:13 – 13:43 h.) v cyklu Rádio Retro – Barvy podzimu.

Historia magistra vitae – Jozef Hajnóczy – tragický príbeh osvietenca z Modry (Tragický příběh osvícenského vědce z Modry, 2013)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Martin @ 13:08

Peter Turčík. Magazín o dějinách Historia magistra vitae. Zvuk Andrej Klimits a Peter Hájek. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná.

Účinkují Peter Turčík, PhDr. Eva Kowalská, DrSc., a Karol Kantek. Ukázky čte Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2013 (59 min.). Premiéra 16. 2. 2013 Historia magistra vitae (SRo 3 Rádio Devín). Repríza 27. 4. 2015 v cyklu Historia magistra vitae (SRo 3 Rádio Devín).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress