Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 9. 2016

Lesní vrah (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:47

29. díl z cyklu Historie českého zločinu. Sériový vrah s IQ 130, který má v úmyslu zabít desítky lidí a v jeho stopách dva kriminalistické týmy. Je to závod s časem. Oběti jsou zatím tři a podle míst činů se pachateli přezdívá „Lesní vrah“. Případ z roku 2005 podle skutečných událostí napsala Bronislava Janečková. Scénář Bronislava Janečková a Michal Mazánek. Režie Vít Vencl. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Karel Vlček, Roman Štabrňák, Radim Madeja, Šárka Skaláková, Oldřich Vlach.

Natočeno 2016. Premiéra 21. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 14. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Ke stažení zde.

Lit.: Janečková, Bronislava – Taud, Rostislav – : Lesní vrah. In web ČRo 2 Praha, září 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sériový vrah s IQ 130, který vyhrál v soutěži Chcete být milionářem. Měl v úmyslu zabít desítky lidí. Případ bývalého policisty rozpoutal debatu o přidělování zbrojních průkazů.

Dne 16. října 2005 se v lese poblíž Malíkovic našla mrtvola kladenského podnikatele Jaroslava Lendóciho. Byl zastřelen zbraní ráže 9 mm typu Glock. Stejná zbraň byla použita při vraždě manželského páru v okrese Brno-venkov o tři dny dřív. Odpovídal i způsob střelby: do hrudi a další zblízka do hlavy.

Po vrahovi pátral tým pod vedením plk. Michala Mazánka (viz také případ Vražedný řetěz náhod). Svědci poblíž místa činu viděli zaparkovaný tmavě modrý Opel a „podezřelého“ mladého muže (v houbařské sezoně v lese bez košíku). Policie brzo vytipovala majitele zbraně. Byl jím Viktor Kalivoda (* 1977) ze Slaného. Jeho matka měla tmavý Opel.

Jakoby chtěl, aby ho chytili

„Čekali jsme před domem na sídlišti. Ráno Kalivoda vyšel z domu s velkou sportovní taškou. Vůbec se nám nestavěl na odpor. V tašce byly náboje a zbraň. Úplně klidně přiznal: Ano, byl jsem to já,“ popisuje plk. Michal Mazánek. Motiv ale trojnásobný vrah policii neprozradil.

Bylo divné, že Kalivoda zanechával na místech činů řadu stop. Nikdy se je nesnažil po sobě zahlazovat. „Jakoby chtěl, abychom ho dopadli. Při výslechu se ale choval naprosto apaticky. O svých vraždách mluvil jako o nějaké běžné věci. Nám motiv svého jednání nikdy nesdělil,“ popisuje Mazánek.

„U pachatele bylo zjištěno vysoké IQ (130) v pásmu vysokého nadprůměru. Ale využití tohoto potenciálu je v jeho případě minimální. Chybí schopnost empatie. Osobnost pachatele je uzavřená s rysy emoční zploštělosti, nízké sebedůvěry, podrážděnosti a egocentričnosti. Je nepřizpůsobivý s nezájmem o okolí. Nebyla zjištěna závažnější duševní porucha a rozpoznávací i ovládací schopnosti byly vzhledem ke stíhané trestné činnosti zachovány.“
Z posudku psychologa

Nespolupracoval s nikým

Kalivoda nespolupracoval ani s obhájcem, ani s psychology a psychiatry, kteří dva měsíce zpracovávali posudky. V tu dobu ještě neexistovaly dopisy rodině a zápisky, ve kterých popsal, co ho dovedlo k vraždám. Ty napsal až ve vězení po odsouzení.

Jeho případ rozpoutal debatu odborníků i veřejnosti o systému přidělování zbrojních průkazů. „Bylo zjevné, že v tomto případě dostal do rukou zbraň člověk, který psychicky v pořádku nebyl. Je otázka, do jaké míry mohou testy odhalit tak komplikované psychické poruchy,“ zamýšlí se Mazánek.

Z Milionáře vrah

„Byl to nenápadný samotář, ale z ročníku byl nejnadanější,“ shodovali se Kalivodovi spolužáci z vysokých škol. Vyhrál třeba 320 000 korun v TV soutěži Chcete být milionářem. „Nikdy jsme ale neviděli, že by se usmál.“ Kalivoda ani jednu ze tří vysokých škol nedokončil.

Chvíli to pak zkoušel u policie, pak řídil tramvaj. Pak nechal i toho a rozešel se bez důvodu s partnerkou. Během přelíčení přiznal, že ještě před trojnásobnou vraždou chtěl střílet v pražském metru na lince C. Několikrát jel v metru i s pistolí, ale nenašel odvahu. Přemýšlel i o sebevraždě.

Čtyřleté doživotí

Jeho oběti neměly mezi sebou žádnou spojitost, ani vazbu na něj. Byli to prostě lidé, kteří se ocitli ve špatný okamžik na špatném místě. Viktor Kalivoda byl 16. dubna 2006 podle § 219 odsouzen na doživotí. V neděli 27. září 2010 ve Valdicích spáchal sebevraždu.

Země lidí 1/12 (2016)

Antoine de Saint-Exupéry. Četba na pokračování z autobiografické prózy francouzského letce a spisovatele, který svým životem a dílem dosvědčil neobyčejné sepětí mezi slovem a činem. Překlad Věra Smetanová. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jan Hartl.

Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 21. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 17. 6. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 29. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydala Radiotéka, listopad 2016 (MP3).

Lit.: anonym (= Turek, Petr?): Antoine de Saint-Exupéry – Země lidí. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2016, s. 7 (článek).

Lit.: -tur- (= Turek, Petr): Antoine de Saint-Exupéry: Země lidí. Trosečníkem v poušti a další zážitky slavného letce a spisovatele. In web ČRo Plus, 4. listopad 2020 (článek). – Cit.: Země lidí je třetí Saint-Exupéryho kniha, vyšla v pařížském nakladatelství Gallimard v únoru 1939. Autor v tomto díle vypráví o své práci pro společnosti Latécoère a Aéropostale v letech 1926-1935, kdy pilotoval na dlouhých tratích letadla s poštovními zásilkami.  (…)

Podnětem ke vzniku knihy byl dopis Andrého Gida, jenž Saint-Exupéryho vyzýval k napsání textu, který nebude souvislým vyprávěním, ale spíše souborem různých kapitol bez ohledu na časovou posloupnost a na jednotu místa, seskupením letcových pocitů, zážitků a úvah.

Autor spojil několik článků, které publikoval v tisku od roku 1936, a dopsal řadu volně souvisejících epizod. V jednotlivých kapitolách rozvíjí myšlenky a úvahy na téma smrt, přátelství, hrdinství, hledání smyslu života… Úvahami prostupují příběhy statečných pilotů Jeana Mermoze a Henriho Guillaumeta, kteří patřili k zakladatelům létání na dlouhých tratích. (…)

Vzdělání je základ (2013)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 14:31

Robert Sedláček. Minutová hra. Na co si dát pozor při listování encyklopedií výtvarného umění. Zvukový mistr Radek Veselý, Michal Rataj. Zvuková spolupráce Michal Rataj. Natáčecí technik Jitka Kundrumová. Produkce Iveta Tomášková, Jana Knappová. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Robert Sedláček.

Osoby a obsazení: Ona (Anna Losová), On (Ondřej Vetchý).

Natočeno 2016. Premiéra 16. 4. 2013. Repríza 21. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava). K poslechu zde. (more…)

Slovo o filmu – Vlk z Královských Vinohrad, Psí srdce, Na vodě etc. (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:24

O nejnovějších experimentálně laděných filmech (režie Jan Němec, Laurie Andersonová a Martin Ryšavý) rozmlouvá se svými hosty Vladimír Hendrich.

Natočeno 2016. Premiéra 21. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h). K poslechu zde.

 

Noční Čajovna Jaroslavy Haladové – Bienále grafického designu Brno (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:40

Jaroslava Haladová. O letošním Bienále grafického designu Brno hovoří jeho kurátoři Adam Macháček, Tomáš Celizna a Radim Pešek.

Natočeno 2016. Premiéra 9. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.).

 

Podzim už je skoro tady (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:24

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží.  Pro přírodu znamená tohle roční období plno barev. Listí je žluté, oranžové i hnědě. Jen se podívejte! V úterním Klubu Rádia Junior přivítá moderátor Zdeněk Novák zahradníka Františka Hlubockého. Vydáme se na podzimní zahradu i do podzimního lesa. Co zajímavého se tam právě v září a říjnu děje? A můžeme si odtamtud něco přinést a vyzdobit si náš pokoj? Nezapomeneme ani na skřítka Hajaju a jeho pohádku Posila. Těšíme se na vás v sedm večer.

Připravil ČRo Pardubice v roce 2016. Premiéra 20. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.

 

14. 9. 2016

Ztepilí i zvuční princové Vladimíra Ráže (2000)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 19:56

Jiří Černý. Komentář – nekrolog.

Natočeno 2000.

Pozn.: Komentář byl odvysílán na stanicích Regina Praha a Český rozhlas 2 – Praha.

Lit.: Černý, Jiří: Jiří Černý pro (Týdeník) Rozhlas – Ztepilí i zvuční princové Vladimíra Ráže. In Týdeník Rozhlas 32/2000 (24. 7. 2000) (text komentáře). – Cit.: Třebaže se mi líbí i civilní herectví, pociťoval jsem pokaždé přímo fyzickou slast, když promluvili Eduard Cupák nebo Jiří Adamíra, dokonale, zvučně, srozumitelně, s mnoha podtóny a podtexty, a přitom bez jakéhokoli zjevného úsilí. A jakkoli obdivuji herce, kteří svým výkonem dají zapomenout na slabiny svého vzrůstu nebo tvářnosti, přesto si už od dětství nesu radost při pohledu na hrdinu, jemuž romantismus kouká z očí i z každého kroku.

Především proto je mi líto, že 4. července, tři dny po svých sedmasedmdesátinách, zemřel po dlouhé nemoci Vladimír Ráž. Hvězdou českého filmu se stihl stát do svých třiceti, vlastně ještě dřív, než zemřeli Stalin i Gottwald. V té době poprav, strachu, lží a nakomandovaného budovatelského optimismu bylo na jednu stranu nesmírně obtížné vložit do tvrdě cenzurovaných filmů cokoli duchaplného, na druhou stranu byli diváci hladoví alespoň po závanu něčeho takového. Štíhlý a urostlý Vladimír Ráž se od tehdejšího prototypu proletářských kladných hrdinů lišil i svou anticky krásnou mladou tváří a truvérsky vyladěným hlasem. Ti režiséři, kteří nevzdali zápas o myšlenku, mu nabízeli hlavní role. Václav Krška si šestadvacetiletého Ráže – ten zrovna přecházel z Realistického divadla do ještě méně významného Divadla státního filmu – vytáhl jako revolucionáře J. V. Friče do Revolučního roku 1848 a rok nato pro titulní úlohu vynálezce Josefa Božka ve filmu Posel úsvitu. Potom s ním režisér Bořivoj Zeman začal natáčet Pyšnou princeznu. Nešlo o žádný experiment: námětem byla pohádka Boženy Němcové Potrestaná pýcha, hudbu skládal Dalibor Vačkář, proslulý serenádou Vzpomínka na Zbiroh, písničkové texty napsal básník František Hrubín. Mimochodem: Vačkář už použil jiné Hrubínovy verše ve své II.symfonii, ale bez většího ohlasu. (more…)

Nikdo tady není 1/5 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:56

Jaroslav Žila. Četba na pokračování. Připravil Pavel Hruška. Režie Tomáš Jirman.

Účinkuje Vladimír Polák.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2016. Premiéra 19. – 23. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Tunely. – 2.  Kotva na předloktí. – 3. Oběd – 4. Klíč – 5. Nikdo tady není.

Policejní pohádky 1/7 (2016)

Filed under: Hajaja — Premek @ 14:53

Zuzana Pospíšilová.  Pořádek musí být, a to i v pohádkách. Připravil Dominik Mačas. DramaturgieZuzana Vojtíšková. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Pavel Soukup. 

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 19. – 25. 9. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.). Repríza 19. – 25. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.); 22. – 28. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Obsah: 1. Statečný Jiřík a banda loupežníků. – 2. Posila – 3. Malý záškodník. – 4. Klavír – 5. Adelinda 6. Protivná moucha – 7. Zapeklitý případ pro detektiva Karamelku.

Lit.: anonym: Zuzana Pospíšilová: Policejní pohádky (1/7). In web ČRo 2 Praha, březen 2018 (článek).- Cit.: Pořádek musí být, a to i v pohádkách. Někdy se ale policistům, strážníkům a detektivům jejich služba pěkně zkomplikuje a pak přijdou na řadu kouzla.

Když je les plný loupežníků, musí se jim někdo postavit. Strážník Jiřík má plnou hlavu starostí, jak na ně vyzrát. Kouzelná babička ho ale nenechá ve štychu…

Není zločinec jako zločinec. Páchat škodu může kdekdo – loupežníci nebo zlí čarodějové jsou známé firmy. V Policejních pohádkách se ale na cestu zločinu vydávají i tchoři nebo kuna. Nevěříte?

Lit.: anonym: Zuzana Pospíšilová: Policejní pohádky (2/7). In web ČRo 2 Praha, březen 2018 (článek).- Cit.: Pořádek musí být, a to i v pohádkách. Někdy se ale policistům, strážníkům a detektivům jejich služba pěkně zkomplikuje a pak přijdou na řadu kouzla.

Skřítek Bojan žije pro svůj velký sen, že se jednou stane strážcem zákona. Máale jednu velkou nevýhodu – je to opravdový pidimužík. Splní se mu jeho přání? Poslechněte si pohádku na dobrou noc.

Není zločinec jako zločinec. Páchat škodu může kdekdo – loupežníci nebo zlí čarodějové jsou známé firmy. V Policejních pohádkách se ale na cestu zločinu vydávají i tchoři nebo kuna. Nevěříte?

Jako ve filmu (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:44

Benoit Duteurtre. Povídka současného francouzského spisovatele, scenáristy a hudebního esejisty. Překlad Růžena Ostrá. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Kajetán Písařovic. 

Natočeno 2015. Premiéra 19. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 26 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 6. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 20. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress