Petr Zajíček. Původní hra pro mládež. Hudba Jiří Koptík, řídí autor. Dramaturg Viktorín Šulc. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Petr (Pavel Pavlovský), Ida (Iveta Blanarovičová), děda, průvodce (Jan Gross), mladý cikán (Gáži Koloman) a další.
Nastudovala Plzeň v roce 1989. Premiéra 18. 2. 1989 (Vltava, 11:40 – 12:28 h.) v rámci cyklu Mladý hrdina v naší i světové literatuře a dramatice.
Sabahattin Ali. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 17. 2. 1989 (Bratislava, 14:00 – 14:35 h.).
Karin Boyeová. Dramatizace románu. Dramaturg Vladimír Holan. Hudební improvizace Igor Bázlik. Překlad Ivo Železný. Úprava Roman Lipták. Technici Jozef Bajtek, Peter Daniška. Režie Peter Jezný.
Osoby a obsazení: Lao Kall (Emil Horváth II.), jeho žena Linda (Anna Javorková), Riesen (Ladislav Chudík), Karek (Slávo Záhradník), pomocnice v domácnosti (Eva Rysová), její muž Tog (Július Vašek), muž I. (Maroš Kramár), muž II. (Michal Gučík), žena I. (Viera Topinková), žena II. (Zuzrana Frenglová), žena III. (Gréta Švercelová), hlas z reproduktoru(Július Paluš), velitel (Pavol Topoľský).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 21. 10. 1988. Premiéra 9. 2. 1989 (63 min). Repríza 17. 2. 1989 (Bratislava, 9:10 – 10:15 h.), 17. – 22. 5. 2022 (SRo 8 Rádio Litera); 13. – 19. 11. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Kallocain, droga pravdy, kterou její objevitel dává k dispozici totalitnímu režimu Světového státu, v němž žije a jemuž slouží, umožňuje mocenskému aparátu proniknout do nitra lidí a mít tak pod kontrolou loajalitu jejich smýšlení. Vynález se záhy obrací proti svému tvůrci, který je konfrontován s drsnou realitou a stává se jednou z jejích obětí.
Autorka si na jaře 1941 vzala život, k čemuž přispěla deprese vyvolaná zdánlivě nezadržitelným postupem totalitních režimů, německého i sovětského. (anotace)
Lit.: Holan, Vladimír: Kallocian. In Rozhlas 6/1989, str. 18 (článek). – Cit.: Utopický román Kallocain švédskej poetky a prozaičky Karin Boyeovej (1900-1941) je vrcholom autorkinej umeleckej tvorby a od čias svojho vzniku je vydávaný aj za hranicami. Autorka – významná modernistka a členka socialistického zväzu Clarté – napísala Kallocain po návšteve fašistického Nemecka ako utopickú predstavu o možnom vývine fašistickej spoločnosti a ako ostrý apel proti jej dehumanizácii. Boyeovej hlboká viera v klasické humanistické ideály a ich nezničiteľnosť mocenskobyrokratickým aparátom, potlačujúcim v človeku všetko prirodzené a spontánne, je zrejme dôvodom, prečo je jej dielo stále živé.
Rozhlasová dramatizácia sa z viacerých línií románu sústredila na príbeh ústredného hrdinu Lea Kalla, vynálezcu preparátu, po požití ktorého človek dobrovoľne vypovie pravdu o svojich utajovaných myšlienkach a pocitoch. Kallocain, ako svoj preparát pravdy hrdina nazval, má dobyť aj posledné útočisko úniku človeka pred mocensko-byrokratickým aparátom spoločnosti – jeho subjekt, a tak „zdokonaliť“ spoločnosť.
Leo Kall je lojálnym, úplne oddaným občanom svojho Univerzálneho štátu a maximálne pracuje v jeho prospech, čo dokazuje aj svojím objavom, no ten ho nečakane zaskočí. Pri skúčkach preparátu na pokusných osobách Kall postupne poznáva skutočný vnútorný svet ľudí, ich utajované myšlienky a pocity, ich skryté túžby a potreby lásky a vzájomnej dôvery. Toto poznanie postupne narúša jeho fanatizmus, až napokon objaví obdobné pocity v sebe samom. A aj keď Kalla za to čaká smrť, zomiera s poznaním, že to čo objavil vo svojom vnútri, možno síce načas potlačiť a utajiť, no nemožno to zničiť. A preto nemajú perspektívu tí, ktorí ho likvidujú.
Lit.: Šaráková, Lucia: Druhý týždeň so švédskou literatúrou. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 10. 11. 2023 (článek). – Cit.: Tento týždeň pokračujeme v exkurzii po švédskej literatúre a spomenieme si aj na výročie Nežnej revolúcie. Čítať si budeme v piatich častiach z románu Spoveď spisovateľa a režiséra Ingmara Bergmana. Neobídeme Astrid Lindgrenovú, myšlienky o literatúre a umení pohľadom Pera Wästberga a strávime tiež Zimu v Štokholme s autorkou Agnetou Pleijelovou. A budú aj postrehy prekladateľov, škandinávske verše a zamyslenie z autorskej dielne Rádia Litera. (…)
Ďalej sme si pre vás pripravili rozhlasovú hru podľa románu Karin Boyovej Kallocain. Toto dielo sa zvykne porovnávať s antiutopistickým románom 1984 od George Orwella. Švédska spisovateľka ho napísala v roku 1940 po tom, čo navštívila nacistické Nemecko. Dramatizácia Roman Lipták. Preklad Ivo Železný. V réžii Petra Jezného účinkujú Michal Gučík, Zuzana Frenglová, Ladislav Chudík, Emil Horváth ml., Anna Javorková, Július Paluš, Maroš Kramár, Eva Rysová a ďalší. Vyrobil Československý rozhlas v roku 1989. (…)
Albert Zacharovič Manfred. Dramatizovaná četba z knihy sovětského historika. Tři podobizny z doby Velké francouzské revoluce, věnovaná životním osudům a charakterům Jeana Jacquese Rousseaua, Honoré de Mirabeaua a Maximiliena Robespierra. Překlad Jan Havránek. Připravil Jiří Daněk. Použitá hudba F. Couperin (Concert v divadelním stylu). Dramaturg Kolář. Režie Libor Kondělka.
Účinkují Petr Pelzer, Miloslav Čížek a Karel Vašíček.
Nastudovala Ostrava v roce 1985. Premiéra 1. dílu 2. 10. 1985 (Praha, 19:30 – 20:00 h.). Repríza 6. dílu 17. 2. 1989 (Vltava, 11:30 – 12:00 h.).
Obsah: 1. Putování samotářského chodce aneb Úspěch – 6. Velikán občanských ctností aneb Ve stínu gilotiny.
Připravil Jaroslav Šeda, CSc.
Uvádí Dagmar Sedláčková a autor.
Natočeno 1989. Premiéra (?) 6. dílu 17. 2. 1989 (Vltava, 9:00 – 10:00 h.)
Návštěva u svazarmovců v okrese Praha-východ. Tvůrci nezjištěni.
Natočeno 1989. Premiéra 17. 2. 1989 (Praha, 20:15 – 20:35 h.) v rámci cyklu Hovory o vojně.
Hodinka ze silvestrovských nadnormativních zásob aneb Co se nevešlo do silvestra. Připravily Helena Dubničková a Jana Klokočníková.
Natočeno 1989. Premiéra 17. 2. 1989 (Praha, 19:15 – 20:15 h.) v rámci cyklu Hodinka s hlavní redakcí zábavy.
Elena Králiková. Rozhlasová hra. Další tvůrci nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 16. 2. 1989 (Bratislava, 20:00 – 21:00 h).
Pořad připravil Jaroslav Navrátil.
Natočeno 1989 (?). Repríza 16. 2. 1989 (Hvězda, 22:33 h.) .
Laurentiu Fulga. Četba na pokračování z románu rumunského spisovatele. Překlad Jiří Našinec. Připravila Zdenka Svinková. Režie Michal Pavlík.
Účinkují Jiří Ornest a Hana Čížková.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 16. – 20. 2. 1989 (Vltava, 17:30 – 18:00 h.) .
Pozn.: Román obsahuje čtyři samostatné protiválečně laděné příběhy, spojené ústřední mileneckou dvojicí. První příběh je příběhem mladé ženy, jejíž manžel je těsně po návratu z války zavražděn. Hrdinka pátrá po vrahovi a sama se do něj zamiluje. Druhý vypráví o nenaplněné lásce mladé dívky, která čeká v cele smrti na popravu za sabotáž proti Němcům. Další zachycuje válečné utrpení prostých vojáků a šikanování hrdiny od zbabělého a brutálního nadřízeného, poslední pak vězení obou hlavních hrdinů, protože bojují za spravedlnost během posledních válečných let. Román má složitou stavbu i náročnou symboliku i filozofické zaměření. Má dvě roviny – reálnou a snovou. (anotace)
Powered by WordPress