Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Milena Holcová. Četba na pokračování z knih „I města mají vši a „I města mají duši“. Rozhlasová úprava a režie Aleš Vrzák. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Zvukový design Jakub Rataj. Zvuk Roman Špála.

Účinkuje Apolena Veldová.

Natočeno 2015. Premiéra 13. – 17. 6. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h). Repríza 29. 7. – 2. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Letní čtení.

Obsah: 1. Addis Abeba. – 2. Kampala. – 3. Harare – 4. Nkhata Bay. – 5. Morogoro

Lit.: anonym: Milena Holcová: Města Afriky (1/5). In web ČRo 2 Praha, červen 2016 (článek). – Cit.: Autorka má svou cestovatelskou zásadou: s co nejmenším báglem být co nejblíže lidem a proniknout za zeď zvyků. Četba vás zavede do několika měst afrického kontinentu. Společně se spisovatelkou a cestovatelkou Milenou Holcovou budete celý týden poznávat krásu míst nám hodně vzdálených.

Afrika má duši

Prostřednictvím dvou titulů I městamají duši a I města mají vši se podíváte do Addis Abeby, Kampaly, Harare, Nkhaty Bay a Morogoro.

Autorka má schopnost města nejen poznat, pochopit, ale taky jim vdechovat duši a popsat ji. Přesvědčí vás, že láska není cit vyhrazený živým bytostem, že i města mohou vzbuzovat něhu, nechuť, respekt, nebo shovívavost. Se svou cestovatelskou zásadou: s co nejmenším báglem být co nejblíže lidem a proniknout za takzvanou zeď zvyků, tradic i jednotlivých lidských osudů, vám Milena Holcová představí města v Etiopii, v Ugandě, v Zimbabwe, v Malawi, v Tanzanii.

Marta Milotová. Vzpomínky na Jakuba Demla. Pro rozhlas vybrala Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Marie Durnová.

Připravil ČRo Brno v roce 2016. Premiéra 13. – 17. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Pozn.: Marta Milotová zapsala vzpomínky na Jakuba Demla přibližně v roce 2008 na přání své dcery Marty Mackové, aby se zachovaly pro rodinu. Rukopis tvoří 30 stránek sešitu A5 se čtverečkovaným papírem, je psán souvisle modrou propiskou s nemnoha škrty a doplňky. V dubnu 2011 rukopis přepsala Klára Moldová. Autorka pak text na několika místech stručně doplnila nebo upřesnila fakta. Vzpomínky Marty Milotové na poslední dva roky života jejího „strýčka z vily“, básníka a kněze Jakuba Demla, poté vyšly v revue Souvislosti v roce 2011, k časopiseckému vydání je připravily Klára Moldová a Daniela Iwashita. Pro cyklus Stránky na dobrou noc text vybrala Alena Blažejovská při příležitosti letošního 55. výročí Demlova úmrtí.  (anotace)

Lit.:  Milotová, Marta: Strýček z vily (Vzpomínky na Jakuba Demla). In web Souvislosti 2/2011 (text). – Cit.: Jednoho prázdninového dne v srpnu v roce 1959 přišla maminka s nákupem z obchodu, kde prodával její bratranec Josef Deml se svou ženou Anežkou. Slyšela jsem, jak maminka sděluje tatínkovi:,,Představ si, že strýček z vily (tak jsme jmenovali Jakuba Demla, protože těch strýčků bylo víc) je už týden úplně sám. Paní Rosa s panem Vodičkou natrvalo se odstěhovali do Olomouce a nám nedali vědět.“ Marie Prokšová z hospody se přišla k Demlům do obchodu zeptat, co má dělat, pan rada že tam sedí a nemá síly, aby mohl sám absolvovat cestu z městečka do Bosny! Vodičkovi mu pouze zajistili obědy u Prokšů, které měly nosit strýčkovi některé z dětí Zahradníkových. Toho dne si na oběd zašel sám, snad chtěl upozornit na situaci, ve které se ocitl a o které v Tasově nikdo nevěděl. Protože jsem byla doma, rodiče mě poslali za strýčkem do hospody, abych mu pomohla a odvedla ho domů. Maminka měla jako vždy práci a honem nemohla jít sama. Jak mě strýček spatřil ve dveřích, celý se rozzářil, protože uviděl svou záchranu. V těch padesátých letech v Tasově byly snad tři nebo čtyři auta a v tu dobu, když by bylo potřeba, nebyl k nim šofér. (more…)

Richard Brautigan. Četba na pokračování z psychedelického románu amerického spisovatele 20. století. Překlad Olga Špilarová. Rozhlasová úprava a režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Martin Myšička, Marek Holý, Ivan Řezáč a Lucie Černíková.

Natočeno 2016. Premiéra 13. – 17. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Americký rok. Repríza 1. dílu 15. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou; 14. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Lit.: anonym: Richard Brautigan: V melounovém cukru (1/5). In web ČRo 3 Vltava, červen 2016 (článek). – Cit.: Kniha V melounovém cukru Richarda Brautigana byla v 80. letech prvním spisovatelovým dílem, které se dostalo do Československa. Mnohoznačné vyprávění o komuně jáMOR, kde vše je tvořeno melounovým cukrem, kam se jde přes Zapomenuté podniky a kde má každý den jinou barvu, má sice vypravěčku Margaret, místo klasického vyprávění však přináší sled barevných, poetických, místy až nonsensových obrazů. V melounovém cukru lze číst jako pohádku, psychedelický sen či společensko-kritickou alegorii.

Brautiganovo vyprávění však není sladké jako název knihy. Zrcadlí se v něm autorův život, navenek sláva a úspěch, uvnitř zoufalství a žal. Dadaista, surrealista, psychedelik, postmodernista, beatnik, hippie. Tím vším byl, a zároveň nebyl americký spisovatel Richard Brautigan. Narozen 1935, věkově tedy mezi nejslavnějšími příslušníky beat generation a generace hippies, nepatřil ani k jednomu z hnutí, byť si ho obě chtěla přivlastnit.

Vyrůstal v bezútěšném rodinném prostředí: Nejhorší Brautiganův zážitek z dětství údajně byl, když ho matka nechala dva dny samotného s dvouletou sestrou v motelu. Spisovatel celý život trpěl psychickými problémy, zejména depresemi, paranoiou a schizofrenií, které vyústily v sebevraždu v roce 1984. Bylo mu čtyřicet devět let.