Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem čtvrt století. Hostem byl Josef Vavroušek, bývalý ministr bývalé federální vlády, ekologický odborník.

Natočeno 1994. Obnovená premiéra 18. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.; 60 min.).

Lit.: Černý, Tomáš: Káva u Kische. In web ČRo 3 Vltava, b. d. (článek). – Cit.: Cyklus rozhovorů Oty Nutze a Jiřího Vejvody o lidech, věcech a událostech. Od poloviny ledna roku 1990 se na stanici Praha tehdejšího Československého rozhlasu začal týden co týden objevovat cyklus hodinových interview „o lidech, věcech a událostech“ pod názvem Káva u Kische.

Publicisté Ota Nutz a Jiří Vejvoda si do své imaginární rozhlasové kavárny zvali nejrůznější osobnosti kulturního, společenského nebo politického života a rozmlouvali s nimi v pozoruhodně komorní atmosféře o tématech, kterým tichá rozmluva kromobyčejně svědčí.

Oba jmenovaní autoři byli od listopadu 1989 s mikrofonem našeho rozhlasu velice blízko událostem a proměnám tehdejší společnosti. Natáčeli s prezidentem Václavem Havlem, cestovali s jeho delegacemi, vedli dialogy se zahraničními hosty – zpočátku hlavně ve zpravodajském tónu. Káva u Kische dovolila víc – víc analytiky, víc diskuse, víc názorů, víc vzpomínek… Ideální hodinka pro sobotní rozhlasové odpoledne.

Řada tehdejších interview vyšla později knižně, ale uceleného opakování se pořady cyklu Káva u Kische nikdy nedočkaly. Po čtvrt století se k nim chceme vrátit na stanici Vltava ve výběru, který budeme od června uvádět v sobotu ráno od půl sedmé. Na jedné straně tím chceme vyjít vstříc posluchačům, kteří v tuto dobu na noční službě nebo za volantem marně hledají v éteru kultivované mluvené slovo a na straně druhé je to příležitost, jak Kávy u Kische postupně zařadit do našeho iRadia, aby tato interview byla k dispozici podle libosti.  (more…)

Reportážní rozhovory o osobnosti a životě Karla IV. Připravil doc. dr. Vladimír Kovářík, CSc.  Režie a střih Milan Navrátil.

Hovoří Alexej Pludek (1),  doc. dr. Vladimír Štěpánek (2), dr. Jaroslav Kolár (3), prof. dr. František Černý (4), redaktor Milan Navrátil (5).

Ukázky z knihy „Český král Karel“ a Pohřební řeč, kterou pronesl nad rakví Karla IV. Vojtěch Raňkův z Ježova čte Zdeněk Ornest (1, 2), ukázky z anonymních středověkých her, básní, z Vita Caroli a Noci na Karlštejně (Jaroslav Vrchlický) čtou Jiřina Petrovická (3-5) a Miroslav Doležal (3 – 5).

Natočeno 1978 k 600. výročí úmrtí Karla IV. Repríza 1. dílu 2. 7. 1982 (Vltava, 19:20 – 20:00 h.).

Obnovená premiéra 2016 v rámci cyklu Rádio Retro – U mikrofonu Otec vlasti k 700. výročí narození Karla IV.

Obsah: 1. Reportážní rozhovor doc. dr. Vladimíra Kováříka, CSc. s Alexejem Pludkem o osobnosti a životě Karla IV. Připravil doc. dr. Vladimír Kovářík. Ukázky z knihy „Český král Karel“ čte Zdeněk Ornest. –  2. O próze Karlovy doby – reportáž z Jiřského kláštera na Pražském hradě. Připravil doc. dr. Vladimír Štěpánek, CSc. a doc. dr. Vladimír Kovářík, CSc. Ukázky z knihy Karla IV. a Pohřební řeč, kterou pronesl nad rakví Karla IV. Vojtěch Raňkův z Ježova čte Zdeněk Ornest. – 3. Básnictví Karlovy doby – reportáž ze Strahovského kláštera – Památníku národního písemnictví. Připravil a hovoří dr. Jaroslav Kolár a docent dr. Vladimír Kovářík. Režie a střih Milan Navrátil. – 4. O divadle doby Karlovy – reportáž z baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Připravili prof. dr. František Černý a doc. dr. Vladimír Kovářík, CSc. V pořadu hovoří prof. dr. František Černý, který přednáší na UK dějiny doby Karla IV. – 5. Čeští spisovatelé o Karlu IV. – literární reportáž z hradu Karštejna. Připravil a hovoří doc. dr. Vladimír Kovářík, CSc. a redaktor Milan Navrátil. Účinkují Jiřina Petrovická a Miroslav Doležal.

Připravila Marie Veselá. O knize hovoří Hana Kraflová z Moravského zemského muzea, grafik Tomáš Cikán a dědička Ondřeje Sekory Jana Kollár.

Natočeno 2016. Premiéra 14. 6. 2016 v rámci pořadu Mozaika (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).

Lit.: Veselá, Marie: Glosy i satirické kresby Ondřeje Sekory z pracovního tábora. Deníky vydané po více než 70 letech. In web ČRo 3 Vltava, 14. 6. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel a ilustrátor knih pro děti i dospělé, jeden ze zakladatelů českého komiksu, Ondřej Sekora, byl nucen na základě nacistických zákonů nastoupit v roce 1944 do pracovního tábora v Německu. Později se k této neblahé epizodě svého života nerad vracel, ale během pobytu Klein Steinu a Osterode si psal a ilustroval deník. V grafické úpravě Tomáše Cikána ho nyní s názvem Deníky Ondřeje Sekory 1944-1945 vydalo nakladatelství Plus.

„Velmi těžkou práci za nedostatečné výživy,“ objasňuje Hana Kraflová z Moravského zemského muzea, co spisovatel a ilustrátor ve svém deníkovém záznamu především zachycoval, co kolem sebe Ondřej Sekora těsně před odchodem do pracovního tábora a během pobytu v něm viděl a prožíval: „Ale ani v tak tristní situaci neztrácel optimismus, který ovšem nebyl planý ani naivní, protože on to byl člověk velmi houževnatý.“  (more…)

Čtyřiadvacátý díl cyklu Historie českého zločinu. Případ, v němž jde o čest, lásku a tři zmařené životy. Oběť, kterou skoro nikdo nelituje a pachatelku, které všichni drží palce. To je skutečný kriminální příběh z roku 1925. Pro cyklus Historie českého zločinu  napsala Tereza Vojtová. Odborná spolupráce Miloš Vaněček. Scénář Bronislava Janečková a Miloš Vaněček. Režie Dimitrij Dudík. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Marek Holý, Zdeněk Maryška, Jiří Štěpnička, Jitka Jirsová, Miriam Kantorková.

Natočeno 2016. Premiéra 15. 6. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 2. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 15:30 h); 6. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h).

Lit.: Janečková, Bronislava – Taud, Rostislav – Vaněček, Miloš: Dvacet korun za vraždu. In web ČRo, 6. 9. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pomsta oklamané milenky! Ranou z revolveru zakončena známost z tanečních hodin!

Podobných tragédií byly za první republiky plné noviny… Marie Brožová 9. listopadu 1925 večer na rušné Nádražní třídě v Českém Brodě zastřelila svého milence a okamžitě po činu se šla udat četníkům. Obětí byl Rudolf Křepinský ze zámožné českobrodské rodiny.

Láska: životní zklamání

Milenci se seznámili v roce 1919 v tanečních. Brožové bylo tehdy 17 let. Dcera hostinského byla prý pilná dívka, měšťanku vychodila s vyznamenáním, zkoušela studovat na průmyslovce. Křepinský byl pravý opak: o 7 let starší, líný, se čtyřkou z mravů a spoustou milenek.

Brožová během šestiletého vztahu podstoupila dva potraty. Ten druhý nedobrovolně, uspali ji. Křepinský si ji stále nechtěl vzít, zastání nenašla ani u jeho matky. Brožová si prý chtěla vzít život, nakonec ale v rozrušení revolverem Walther 7,65 mm střelila Křepinského do týla.

Souzena pro 3 zločiny

Marie Brožová byla souzena pro zločin úkladné vraždy, pro zločin nedovoleného potratu (za „vyhnání plodu ze života“ hrozil těžký žalář 1-5 let) a za „nošení zbraně“. Vstupenky na soud byly rozebrány týden předem. Na soudní přelíčení se za první republiky chodívalo jako do kina…

„Žena, kteráž úmyslně cokoliv předsevezme, co příčinou jest vyhnání jejího plodu, anebo co způsobí ji porod takový, že dítě mrtvé na svět přijde, dopustí se zločinu.“
Trestní zákon z roku 1930

Jediný, kdo tehdy stál proti Marii Brožové, byl zřejmě státní zástupce. Pochyboval o pravdivosti jejího tvrzení, že nechtěla vraždit. Poukazoval na její výhrůžky v dochovaných dopisech. Na straně Brožové stálo, že i Křepinský mohl být žalován za neuskutečněný slib manželství.

„Když někdo osobu nějakou, připověděv ji manželství, ale nesplniv slibu, svede a zmrhá, potrestán býti má za tento přestupek tuhým vězením od jednoho do tří měsíců. Krom toho zůstavuje se zmrhané osobě právo k náhradě.“
§ 506 zmrhání pod přípovědí manželství

Posmrtné milostné dopisy

Jako důkazní materiál posloužily během přelíčení taky dva milostné dopisy, které Křepinskému došly až dva týdny po jeho smrti. Jeden od milenky z Úval a druhý od milenky z Kostelce. Soud navíc od začátku poukazoval na výsledky psychologického posudku: Brožová čin spáchala v pomatení smyslů.

Dvanáctičlenná porota proto jednohlasně zprostila Brožovou obvinění z vraždy a sedmi hlasy zamítla i trestný čin „vyhnání plodu“. Odsoudila ji jen za nedovolené nošení zbraně, a to k pokutě 20 korun. Jak by se takový případ soudil dnes?

V zajetí davu

Když po osvobozujícím rozsudku čekala ve Vodičkově ulici na tramvaj, obsypali ji účastníci líčení. Všichni jí chtěli vyjádřit sympatie a doprovázeli ji až na Masarykovo nádraží, kde s maminkou nastoupila na vlak do Českého Brodu.

O některých aspektech díla kontroverzního kanadského filmaře, literáta a herce Davida Cronenberga ve vztahu k právě probíhající výstavě „Evolution“ v domě U Kamenného zvonu v Praze rozmlouvá se svými hosty Vladimír Hendrich.

Natočeno 2016. Premiéra 15. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).