Pamatujeme si z jeho díla i něco více než jen čítankovou básničku Cestička k domovu? O tom budou diskutovat redaktor Ludvík Němec a literární historik Martin Hladký, autor knihy „Střípky ze života Karla Václava Raise“.
Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 23. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Svou první básnickou sbírku vydal v roce 1921. Patřil k signatářům Charty 77 a v roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. V pořadu zazní mimo jiné hlas Jaroslava Seiferta i ukázky z jeho tvorby. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2015. Premiéra 23. – 27. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h.; 5 x 10 min).
Lit.: Hlavatý, Pavel: Hrdinové českého národa. Jaroslav Seifert. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2015 (článek). – Cit.: Svou první básnickou sbírku vydal v roce 1921. Patřil k signatářům Charty 77 a v roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Český lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově. Po studiích (nedostudoval gymnázium) začal pracovat jako novinář a literát. Ve 20. letech minulého století byl spoluzakladatelem, členem a mluvčím uměleckého hnutí Devětsil.
V období kolem tzv. pražského jara (1968-1969) se Jaroslav Seifert politicky a kulturně angažoval. V letech 1969-1970 byl předsedou Svazu českých spisovatelů. V letech 70. odešel do ústraní a začal spolupracovat s disentem, stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Jeho dílo bylo vydáváno v samizdatu. Jaroslav Seifert zemřel 10. ledna 1986 v Praze.
V pořadu zazní mimo jiné hlas Jaroslava Seiferta i ukázky z jeho tvorby.
Simone Weilová. Ze zápisků francouzské myslitelky a mystičky. Překlad Eva Formánková a Alan Beguivin. Vybral Jan Němec. Režie Radim Nejedlý.
Čte Petra Bučková.
Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 23. – 27. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 5 x 15 min) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 4. – 8. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej u příležitosti 110. výročí narození autorky.
Lit.: anonym: Simone Weilová: Jako je smaragd zelený (1/5). In web ČRo 3 Vltava, listopad 2015 (anotace). – Cit.: Velké životní otázky si prý nejčastěji klademe v raném mládí, a pak až ke konci života. U francouzské meziválečné myslitelky a mystičky Simone Weilové ovšem mezi těmito údobími neuplynulo příliš času, protože zemřela velmi mladá. Její zápisky jsou však zralé a hluboké a dodneška nepřestávají inspirovat následovníky.
Dobrodružství jménem antropologie. Rozhlasové vzpomínky amerického antropologa a právníka českého původu. Připravila Marie Poláková. Technická spolupráce Ivana Možná. Dramaturgie Vladimíra Bezdíčková.
Natočeno 2015. Premiéra 23. – 27. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 5 x 30 min). Repríza 17. – 21. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 5 x 30 min).
Lit.: anonym: Osudy Leopolda Pospíšila. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2015 (článek). – Cit.: Příběh antropologa Leopolda Pospíšila je plný barev, výzev a někdy i bolestných a těžkých rozhodnutí. Poznamenala jej životní touha pochopit příčiny lidského jednání. Ve své výpovědi sděluje své zážitky a niterné vzpomínky z dobrodružných cest napříč časem a kontinenty. Touha nalézt podstatu lidství, která je nedotčená globální společností, jej zavedla například až na dalekou Papuu-Novou Guineu.
Emeritní profesor Yaleovy univerzity, právník, antropolog Leopold Pospíšil se narodil v roce 1923, a jak víme, minulé století přineslo mnohým životní zvraty, a tak ani jeho životní příběh není jednoduchý. Rodištěm se mu stala Olomouc, kde také vyrůstal. Velmi si vážil svého otce, známého olomouckého advokáta, matka pocházela z významné zlatnické rodiny.
Během studií na Slovanském gymnáziu, byl jako kvintán zatčen a vyslýchán gestapem. Tento „zážitek“ jej přivedl k aktivní účasti v protinacistickém odboji v době 2. světové války. Po osvobození studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. V únoru 1948 se účastnil pochodu vysokoškoláků na podporu prezidenta Edvarda Beneše, proti přijetí nástupu vlády KSČ. Počátkem března 1948 utekl před zatčením do Německa, následně se jemu a jeho manželce Zeně podařilo dostat se do USA. Zpočátku vystřídal mnoho zaměstnání, pracoval jako farmář, kovboj, pekař, hrobník či kostelník, poté studoval sociologii a filosofii na univerzitě v Oregonu a následně antropologii na Yale University v New Haven, kde působil až do roku 1993 jako profesor.
Zabýval se studiem ekonomické antropologie a založil moderní antropologii práva. Dlouhodobě zkoumal eskymácký kmen Nunamiutů a Kapauky na Nové Guineji. Terénní výzkum provedl také mezi tyrolskými sedláky v alpském údolí Obernberg. Během svého univerzitního působení vychoval řadu svých následovníků, mnozí jeho studenti patří mezi špičky v oboru.
Profesor Pospíšil přednášel na 54 univerzitách světa. Roku 1984 byl jmenován členem americké National Academy of Sciences. Od roku 1989 se do České republiky pravidelně vrací a přednáší na univerzitách v Praze a v Olomouci. Hovoří sedmi jazyky a jeho celoživotním krédem je, že se máme celý život učit a vzdělávat.
Mariusz Szczygiel. Povídka polského spisovatele a publicisty. Překlad Helena Stachová. Připravila Jana Pithartová.
Účinkují Kateřina Sedláková a Igor Bareš.
Natočeno 2015. Premiéra 23. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet.
Lit.: anonym: Mariusz Szczygiel: Libůstka. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2015 (článek). – Cit.: Polský investigativní publicista a spisovatel Mariusz Szczygieł proslul v Čechách zejména jako autor knihy Gottland, která zkoumá osudy několika osobností moderních českých dějin. V českém překladu vyšla v roce 2007, rok po polském originálu. Čechy polskýma očima ukázal později také v knize Udělej si ráj, která vyšla v Polsku v roce 2010, česky rok poté a ihned se stala bestsellerem.
Ve stejném dvouletí byl vydán i soubor originálních reportáží nazvaný Libůstka. Do češtiny ho přeložila, stejně jako předchozí dvě knihy, Helena Stachová. Autor v jejím úvodu píše: „Už jako dítěti mi šlo dobře naslouchání. Vyrostl jsem v prádelně hotelu U Bašty v Złotoryji. Tam pracovala moje matka Stefana i mé tety Halina a Krystyna. Moje sestřenice Hela tam byla zaměstnaná jako pokojská. Když jsem se před jednou hodinou odpolední vracel ze školy do prádelny, pokojské právě svážely dolů špinavé prádlo a všelijaké povídačky.“ A o pár řádků níž: „Jak známo, ženy toho mají na srdci víc než muži. Myslím si, že lidstvo toho nedokáže dostatečně využít. O umění naslouchat, nezbytné pro jeho profesi, říká: Naslouchat je jednoduché. Stačí neohrnovat nos, že něčí život není takový, jak bychom chtěli.“
Ze souboru Libůstka s podtitulem Dámské příběhy vybíráme do Kabinetu titulní text Libůstka. V povídce Žena, která špehovala sama sebe, je ukryt celý jeden lidský osud. Třetím pohledem do dílny polského spisovatele a publicisty je Lístek a na závěr čtyřdílného cyklu zazní reportáž Důkaz lásky, v níž autor zkoumá, čím lze lásku dokázat a zda ji lze i definovat.
Maša Haľamová. Verše.
Recituje Helena Geregová.
Premiéra (?) 2. 5. 2013 (Rádio Litera, 7:30 h.). Repríza 27. 11. 2015 (Rádio Litera, 3:50 h).
Lit.: Šenc, Martin: Snívanie s Holkom, Dostojevským, Hessem či Hevierom. In web Litera, 23. 11. 2015 (článek). – Cit.: Mnohí z nás sa ráno budia spotení a zdesení po nočnej more, alebo naopak, pozitívne naladení po príjemnom či fantastickom zážitku. Všetci snívame. V snoch sa prelínajú obrazové, zvukové a iné zmyslové vnemy, ktoré vytvára mozog počas spánku . V tomto týždni budeme na Litere spoločne snívať. (…)
Poetickou bodkou nového týždňa budú verše Máše Haľamovej, ktoré uvádzame pod spoločným názvom Snívali sa mi ruky tvoje. Zarecituje ich Helena Geregová.
Udalosti v snoch bývajú často neuskutočniteľné či málo pravdepodobné a snívajúci nad nimi obvykle nemá kontrolu. My vám prajeme, aby ste čo najviac svojich snov a túžob dokázali pretaviť na skutočnosť.
Gabriela Horečná. Feature o podobách spánku a nespánku v našem životě.
Účinkují autorka, Peter Kukumberg, Vlado Franc, Richard Klvač, Štefánia Vejchodská a Ján Hronec.
Natočeno 2013 (?). Premiéra (?) 1. 5. 2013 (Rádio Devín, 0:25 h). Repríza 27. 11. 2015 (Rádio Litera, 2:30 h).
Lit.: Šenc, Martin: Snívanie s Holkom, Dostojevským, Hessem či Hevierom. In web Litera, 23. 11. 2015 (článek). – Cit.: Mnohí z nás sa ráno budia spotení a zdesení po nočnej more, alebo naopak, pozitívne naladení po príjemnom či fantastickom zážitku. Všetci snívame. V snoch sa prelínajú obrazové, zvukové a iné zmyslové vnemy, ktoré vytvára mozog počas spánku . V tomto týždni budeme na Litere spoločne snívať. (…)
Od piatka vám ponúkneme fíčer redaktorky Gabriely Horečnej Spánok a sen, záhady života. Autorka bude pátrať po tom, či sú sny darom od Boha, a či ich človek potrebuje viac, ako potravu. Okrem autorky vo fíčri účinkujú Peter Kukumberg, Vlado Franc, Richard Klvač, Štefánia Vejchodská a Ján Hronec.
Albert Marenčin. Esej. Režie Ján Medveď.
Čte Jana Pilzová.
Premiéra (?) 20. 2. 2014 (Rádio Devín, 8:15 h.). Repríza 26. 11. 2015 (Rádio Litera, 15:40 h).
Lit.: Šenc, Martin: Snívanie s Holkom, Dostojevským, Hessem či Hevierom. In web Litera, 23. 11. 2015 (článek). – Cit.: Mnohí z nás sa ráno budia spotení a zdesení po nočnej more, alebo naopak, pozitívne naladení po príjemnom či fantastickom zážitku. Všetci snívame. V snoch sa prelínajú obrazové, zvukové a iné zmyslové vnemy, ktoré vytvára mozog počas spánku . V tomto týždni budeme na Litere spoločne snívať. (…)
Najznámejší slovenský surrealista Albert Marenčin, básnik, prekladateľ a výtvarník, sa vo svojich úvahách často venuje zdrojom imaginácie a tvorivosti. Vidí ich aj v snoch, ktoré ho opúšťajú. O analýzu problému sa pokúsil vo svojej úvahe Sen, legenda, mýtus. V réžii Jána Medveďa číta Jana Pilzová. (…)
Roman Slanina. Humoristické pásmo.
Účinkují autor, Boris Srník, Norbert Antalík a Stanislava Pázmányová.
Natočeno duben 2009. Premiéra duben 2009 v cyklu Sobotník. Repríza 24. 11. 2015 (Rádio Litera); 27. – 29. 6. 2020 (SRo Rádio Litera).
Lit.: Šenc, Martin: Snívanie s Holkom, Dostojevským, Hessem či Hevierom. In web Litera, 23. 11. 2015 (článek). – Cit.: Mnohí z nás sa ráno budia spotení a zdesení po nočnej more, alebo naopak, pozitívne naladení po príjemnom či fantastickom zážitku. Všetci snívame. V snoch sa prelínajú obrazové, zvukové a iné zmyslové vnemy, ktoré vytvára mozog počas spánku . V tomto týždni budeme na Litere spoločne snívať. (…)
Utorkový programový blok so sebou prinesie humoristické pásmo z pera Romana Slaninu. V apríli roku 2009, v pravidelnom banskobystrickom Sobotníku, sa úsmevne zamýšľal nad témou Sny alebo čo sa dnes snívalo. Vo vtipných scénkach a dialógoch sa s autorom stretnú Boris Srník, Norbert Antalík a Stanislava Pázmányová. (…)
Zsigmond Móricz. Audiokniha.
Čte Tibor Bodor.
Natočeno 1952.
Pozn.: Egy tanyasi szegény család, Dudásék magukhoz veszik Csörét, az árvát azért a pénzért, amit az árvaházból kapnak a gyermek neveléséért. Az asszony nem szereti a gyermeket, ezért a kislány elbújdosik, és egy másik családhoz, Szennyesékhez kerül. A kislány azonban itt sem boldog, és egy éjszaka szalmakötegeket gyújtogatva hívja édesanyját, melyből a véletlen folytán hatalmas tűz lesz, melyben a kislány és az egész tanya odavész.
Powered by WordPress