Mariusz Szczygiel. Povídka polského spisovatele a publicisty. Překlad Helena Stachová. Připravila Jana Pithartová.
Účinkují Kateřina Sedláková a Igor Bareš.
Natočeno 2015. Premiéra 26. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet.
Lit.: anonym: Mariusz Szczygiel: Důkaz lásky. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2015 (článek). – Cit.: Polský investigativní publicista a spisovatel Mariusz Szczygieł proslul v Čechách zejména jako autor knihy Gottland, která zkoumá osudy několika osobností moderních českých dějin. V českém překladu vyšla v roce 2007, rok po polském originálu. Čechy polskýma očima ukázal později také v knize Udělej si ráj, která vyšla v Polsku v roce 2010, česky rok poté a ihned se stala bestsellerem.
Ve stejném dvouletí byl vydán i soubor originálních reportáží nazvaný Libůstka. Do češtiny ho přeložila, stejně jako předchozí dvě knihy, Helena Stachová. Autor v jejím úvodu píše: „Už jako dítěti mi šlo dobře naslouchání. Vyrostl jsem v prádelně hotelu U Bašty v Złotoryji. Tam pracovala moje matka Stefana i mé tety Halina a Krystyna. Moje sestřenice Hela tam byla zaměstnaná jako pokojská. Když jsem se před jednou hodinou odpolední vracel ze školy do prádelny, pokojské právě svážely dolů špinavé prádlo a všelijaké povídačky.“ A o pár řádků níž: „Jak známo, ženy toho mají na srdci víc než muži. Myslím si, že lidstvo toho nedokáže dostatečně využít. O umění naslouchat, nezbytné pro jeho profesi, říká: Naslouchat je jednoduché. Stačí neohrnovat nos, že něčí život není takový, jak bychom chtěli.“
Ze souboru Libůstka s podtitulem Dámské příběhy vybíráme do Kabinetu titulní text Libůstka. V povídce Žena, která špehovala sama sebe, je ukryt celý jeden lidský osud. Třetím pohledem do dílny polského spisovatele a publicisty je Lístek a na závěr čtyřdílného cyklu zazní reportáž Důkaz lásky, v níž autor zkoumá, čím lze lásku dokázat a zda ji lze i definovat.