Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 10. 2015

Prvá lastovička (První vlaštovka, 2002)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 17:00

Tido Gašpar. Úryvek z knihy Pamäti. Redakce Vladimír Dobrík. Režie Martin Bendík.

Čte Ján Mistrík.

Připravil Slovenský rozhlas v roe 2002 (15 min.). Repríza 10. 10. 2015 v cyklu Víkendová poviedka (SRo 3 Rádio Devín).

Pamätný objav (Památný objev, 2002?)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 16:52

Tido Gašpar. Úryvek z knihy Pamäti. Redakce Vladimír Dobrík. Režie Martin Bendík.

Čte Dušan Jamrich.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2002? (15 min.). Repríza 10. 10. 2015 v cyklu Víkendová poviedka (SRo 3 Rádio Devín).

Bicykel (Kolo, 2015)

Filed under: Seriály,Slovenské — Martin @ 13:14

Zdenka Sedláková. Čtenářský příběh z cyklu Rozhlasoví bakalári č. 670. Dramatizace Alžbeta Verešpejová. Redakce Ivana Jachymová. Zvuk Peter Krajčovič. Provází Jožo Stražan. Režie Mária Jarkovská.

Účinkují Adriana Ballová, Boris Srník, Henrieta Kecerová, Róbert Šudík, Dana Košická, Juraj Fecko, Juraj Klein a Max Marton.

Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2015 (27 min.). Premiéra 10. 10. 2015 (SRo 2 Rádio Regina, 13:30-13:00).

Atrium – Sebepoškozování (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:41

Má vaše dítě problém se šikanou ve škole nebo jiném kolektivu? Ať si nejdřív poslechne samo Linku důvěry v Klubu Rádia Junior od 19 hodin a pak si počkejte na radu pro dospělé. Jak šikanu odhalit a jak ji pomoci dítěti řešit? Odpoví pondělní Atrium s psycholožkou Barborou Downes. Moderuje Romana Růžičková.

Natočeno 2015. Premiéra 5. 10. 2015 (ČRo Rádio Junior, 21:15 h.).

Lit.: Šorelová, Magdalena : Sebepoškozování – stále vzrůstající fenomén. In ČRo Rádio Junior, říjen 2015 (článek). – Cit.: Alespoň malá úleva, chvilka zapomnění nebo nuda. Pár důvodů, které vedou k tomu, aby dítě vzalo do ruky kružítko a propichovalo si nohu, žiletku a pořezalo si předloktí anebo špendlík a píchalo se po celém těle.

Dítě se může začít sebepoškozovat ve chvíli, kdy prožívá vnitřní psychickou bolest nebo se neumí vyrovnat s traumatickou událostí. Díky krátkodobé fyzické bolesti má alespoň na chvilku šanci zapomenout a oddechnout si. Dalším důvodem může být snaha na sebe upozornit, napodobit ostatní, anebo naopak se odlišit.

Ten, kdo si ubližuje, často skrývá své chování do poslední chvíle, má problém se svěřit a cítí se osamělý. Většina dětí, které sebepoškozováním řeší určitou situaci, netrpí duševní nemocí. Jen u některých se může rozvinout deprese nebo závislost.

Nejčastější způsobem impulzivního sebepoškozování dětí je pořezání. Rodiče se proto často obávají sebevraždy. Podle psycholožky Barbory Downes ale není přímá souvislost mezi sebepoškozováním a sebevraždou.

Sebepoškozování je poranění vlastního těla za účelem vypořádání se s nepříjemnými duševními stavy – Foto:  Hendrike, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported Sebepoškozování je poranění vlastního těla za účelem vypořádání se s nepříjemnými duševními stavy ©

Velmi časté je sebepoškozování u prvňáčků

Sebepoškozování v širším smyslu existuje už u batolat, zejména u dětí deprivovaných, jimž nahrazuje nedostatek podnětů. Pak se může objevit třeba kývání, které může přerůst v tlučení hlavou o zeď, a pak už hovoříme o sebepoškozování.

U předškoláků a mladších školáků bývá sebepoškozování spojeno s nudou, může se u nich objevit kousání nehtů, škrábání, loupání kůže u rukou, píchání pravítkem či kružítkem. Velmi často se s těmito poruchami setkáváme u prvňáků. Souvisí to s tlakem na sebeovládání a hodnocením, kterému jsou děti v novém prostředí vystaveny.

 Sebepoškozování u dětí. Proč si děti ubližují? Jak tomu předejít? A jak situaci řešit, pokud už nastala? Na otázky Magdaleny Šorelové odpovídá psycholožka Barbora Downes.

Jak reagovat, když zjistíte, že se vaše dítě sebepoškozuje?

1. nevyvádějte, zůstaňte v klidu, nedávejte najevo zděšení a šok
2. nekritizujte
3. nezakazujte – v dítěti by tak jen vzrůstal pocit selhání z toho, že zákaz porušilo
4. zkuste projevit pochopení – vzpomeňte si na svoje dospívání, na to, jak jste se vypořádávali s problémy
5. nabídněte alternativní činnost – dítěti, které si kouše nehty, nabídněte například šňůrku korálků nebo míček na mačkání
6. dávejte víc najevo, že vás dítě zajímá
7. pokládejte hodně otevřených otázek, zjišťujte, co dítě baví a nebaví
8. učte se mluvit o pocitech – pojmenujte pocit, ale nehodnoťte ho, stačí říct „jsi smutný“, „zlobíš se“
9. sourozencům dítěte, které se sebepoškozuje, vysvětlete, co se děje, a srozumitelně jim řekněte, že to neznamená, že se bratr nebo sestra chce zabít – z toho mívají sourozenci obrovský strach
10. pokud se stupňuje intenzita sebepoškozování, poraďte se s odborníkem

A nezapomeňte, že vyhlídky jsou optimistické – sebepoškozování je možné se zcela zbavit.

Dvořák, Lukáš: Dobrý den, dnes jsem zavolal do studia… In Facebook, 12. 10. 2015 (příspěvek). – Cit.: Dobrý den, dnes jsem zavolal do studia na pevný telefon s příspěvkem k tématu „šikana“. Bohužel, operátorka (nebo někdo na druhém konci telefonu) mě odbyla, jsem totiž dospělý. Sice jsem jí zdůraznil, že nevolám do vysílání a že mám jen docela důležitou (podle mě :)) připomínku k tématu, ale nebylo to nic platné. Paní mi řekla, že je vysílání pro děti a že pro dospělé bude od 20:00, že si můžu zavolat potom. Skoro jsem se divil, že mi nenařídila vypnout rádio, když je to vysílání pro děti. Prosím zkuste se zamyslet, jestli je nutné, chovat se jak robot, který neslyší, nevnímá, a navíc reaguje mimo souvislost konverzace. A teď k mé poznámce. Myslím si, že šikana se netýká pouze oběti a toho kdo šikanuje, často zásadní roli hraje (nebo může sehrát) okolí, obecenstvo, přihlížející, svědci (i nepřímí) šikany. A nemyslím tím jen to, že nějaké statečné dítě se zastane (slovem, nebo třeba i obranou před útočníkem) oběti. Myslím tím i to, že už jenom projev nezájmu nebo nesouhlasu okolí často útočníka odradí. Stejně tak jak někdo šikanuje proto, že čeká na reakci oběti, tak čeká i na reakci přihlížejících. Pokud žádná není, nebo je dokonce nesouhlasná, často útočník přestane. Stejně tak není jednoduché pro šikanované děcko, aby si řeklo o pomoc, nebo se jen někomu svěřilo. Naopak, daleko jednodušší je to pro „nezúčastněného“ svědka šikany, když o tom promluví doma s rodiči (kteří by také neměli být hluší) nebo s učitelem/učitelkou ke kterému mají důvěru. O roli svědků šikany jsem toho v pořadu mnoho neslyšel, proto vám píšu tuto poznámku. Hezký večer. A všem dětem ODVAHU čelit nespravedlnosti.

Rychterová, Jana: Dobrý den, Lukáši… In Facebook, 12. 10. 2015 (odpověď na příspěvek). – Cit.: Dobrý den, Lukáši, dovolte mi, abych reagovala na Váš příspěvek. Pokud má člověk co dodat, ví něco doplňujícího k problematice, je samozřejmé, že ho takové odmítnutí operátorky rozhořčí. Jenže ona má jasný pokyn. Už se totiž nejednou stalo, že pro velký zájem dospělých volajících se k nám nedovolaly děti, které potřebovaly pomoc a bezprostřední odpověď v danou chvíli. Právě proto jsme se rozhodli navázat na Linku důvěry pro děti ještě vysílání pro dospělé v pořadu Atrium. Stejně jako Vy, i mnozí další posluchači mají co říci k danému tématu – pro Vás i pro ně nabízíme tento vysílací prostor, moderátorka Romana Růžičková i psycholožka Barbora Downes zůstávají ve studiu (zatím z technických důvodů jen na e-mailu atrium@rozhlas.cz. Pořad začíná ve 21.15 na internetovém a digitálním vysílání Rádia Junior (např. na www.radiojunior.cz) a je zde místo právě pro takové připomínky a doplnění. Pokud to půjde, vezmeme z toho to dobré do dalšího vysílání pro děti. Moc Vám děkuji za pochopení a přeji hezký večer.
 

(more…)

Katedra paupológie (Katedra paupologie, 20??)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 9:13

Oliver Bakoš. Úryvek z románu. Tvůrci nezjištěni.

Čte Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 20?? pro cyklus Slovenská čítanka (12 min.). Repríza 9. 10. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).

Hodina hudobnej výchovy (Hodina hudební výchovy, 2006)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 8:51

Milan Zelinka. Povídka o rafinované pomstě žáků, která sice zasáhla toho pravého, ale na nepravém místě. Redakce Jozef Čertík. Zvuk Peter Hájek. Režie Viera Weidlerová.

Čte Boris Farkaš.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2006 (15 min.). Repríza 9. 10. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).

9. 10. 2015

Pláž (20??)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 20:21

Cesare Pavese. Úryvek z románu. Tvůrci nezjištěni.

Čte Alfréd Swan.

Přiravil Slovenský rozhlas v roce 20?? pro cyklus Svetová čítanka (9 min.). Repríza 8. 10. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).

Služobníčka detí (Služebnice dětí, 2003)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Martin @ 20:02

Ida Sládková. Dramatické pásmo – životní příběh první kvalifikované slovenské učitelky Ĺudmily Klementíny Kuorkové. Redakce Jozef Lenhart. Hudební redaktor Miroslav Nemec. Zvuk Peter Pištek. Technická spolupráce Peter Hájek.

Účinkují Dáša Rúfusová, Zuzana Porubjaková a Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (30 min.). Repríza 8. 10. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).

Biely strom noci (Bílý strom noci, 1992)

Filed under: Hajaja,Slovenské — Martin @ 19:08

Dana Podracká. Pohádka. Zvuková spolupráce Vladimír Mihálek a Miroslav Mlynka. Dramaturgie a režie Iveta Bognárová.

Vypráví Dáša Rúfusová.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1992 (9 min.). Repríza 8. 10. 2015 (SRo 9 Rádio Junior).

Nulté číslo (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:34

nulte-cislo-MAXUmberto Eco. Audiokniha. Překlad Anežka Charvátová. Režie Roman Cejnar.

Čte Petr Oliva.

Natočeno 2015. Vydalo Tympanum 5. 11. 2015 (1 CD MP3, EAN 8594072272356; 7 hod.).

Pozn: V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat. Zaplete se přitom do šíleného příběhu, v němž hraje roli mrtvola lži-Mussoliniho, vražda papeže Jana Pavla I., Rudé brigády, CIA, mafie a houfy spiklenců. Eco vykresluje temná zákoutí jiného Milána, než jaký znají turisté; zde se v temných uličkách vraždí a neopravené pozůstatky bombardování mezi ruinami římských památek navozují obskurní představy. Příběh z roku 1992, v němž splývá historie s paranoiou, má kořeny v druhé světové válce a jeho výhonky zasahují až do naší doby, jejíž manipulace a falzifikace veřejného mínění předjímá.

Umberto Eco vystudoval středověkou filosofii a literaturu, působil jako vysokoškolský učitel, pracoval v televizi, v nakladatelství, psal sloupky pro avantgardní časopisy, v roce 1971 se stal prvním profesorem sémiotiky a ve čtyřiceti osmi letech vydal svůj první a hned bestsellerový román Jmého růže (1980).

Spisovatel Umberto Eco je významným představitelem postmoderny a avantgardy 60. let 20. století a držitelem řady prestižních ocenění i několika čestných doktorátů. Také jeho románová tvorba je nesena širokým rozpětím jeho odborných zájmů, i přes svou intelektuálnost je však celosvětově populární. V současné době autor vyučuje sémiotiku na univerzitě v Bolonia.(anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress