Beneš Method Kulda. Pohádku vybral a režii má Miroslav Šváb. Dramaturgie Václava Ledvinková.
Účinkuje Miroslav Moravec.
Natočeno 1990. Premiéra 6. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:45 h) v cyklu Hajaja.
Beneš Method Kulda. Pohádku vybral a režii má Miroslav Šváb. Dramaturgie Václava Ledvinková.
Účinkuje Miroslav Moravec.
Natočeno 1990. Premiéra 6. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:45 h) v cyklu Hajaja.
Beneš Method Kulda. Pohádku vybral a režii má Miroslav Šváb. Dramaturgie Václava Ledvinková.
Účinkuje Miroslav Moravec.
Natočeno v roce 1990. Repríza 5. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.; 10 min) v cyklu Hajaja.
Český hraný film – může za jeho slabou kondici bída scenáristů a systém vývoje filmových projektů? Moderuje Pavel Sladký.
Hovoří Petr Szczepanik z Masarykovy univerzity, autor studie na toto téma.
Natočeno 2015. Premiéra 5. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 27 min).
Lit.: PaS (= Sladký, Pavel): Český film: závist, malý rozhled, existenční nejistota. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2015 (článek + nahrávka k poslechu + studie ke stažení). – Cit.: „Studie vývoje českého hraného kinematografického díla“, kterou si nechal vypracovat Státní fond kinematografie týmem odborníků z Masarykovy univerzity, vzbudila velkou pozornost. Studii se svými spolupracovníky připravil Petr Szczepanik, který je hostem pořadu Slovo o filmu.
Český hraný film – může za jeho slabou kondici bída scenáristů a systém vývoje filmových projektů? Hostem Pavla Sladkého je Petr Szczepanik z Masarykovy univerzity, autor studie na toto téma.
„Česká profesní komunita je uzavřená vůči vlivům ze zahraniči a vnitřně fragmentarizovaná. Při rozhovorech nás překvapila nízká míra zájmu o práci kolegů a neznalost jejich způsobu práce,“ píše se mj. v obsáhlé studii, která odhaluje nedostatky v českém systému develompentu (vývoje) filmu. Ten je do značné míry rozhodující pro kvalitu výsledných filmů díla a který předchází samotnému natáčení.
Vývoj filmu zahrnuje jak scenáristickou tvorbu filmu, tak celkovou producentskou přípravu. „Současný producentský systém se v praxi vývoje projevuje především nedostatkem kontinuity ve smyslu dlouhodobé producentské strategie,“ konstatuje studie na adresu producentského prostředí. V případě scenáristů operuje s termínem prekarita – profesní nejistota. Ta je finanční – týká se honorářů za odevzdané scénáře, ale jde také o celkové postavení profese mezi kolegy a možností dosáhnout svojí prací dobrých výsledků. Dramaturgové, kteří by se scénáři plnohodnotně pracovali, pak pohledem studie v Česku prakticky neexistují.
Jak Petr Szczepanik komentuje výsledky studie? Poslechněte si záznam vysílání pořadu Slovo o filmu z 5. srpna!
Petr Szczepanik je historik filmu a médií, docent na Masarykově univerzitě v Brně, vědecký pracovník v Národním filmovém archivu a redaktor časopisu Iluminace. Zabývá se mj. filmovou kulturou včetně produkčního zázemí filmů a technologických změn jako byl např. příchod zvukového filmu, intermedialitou, filmovou teorií a obecně mediální kulturou.
Celou „Studii českého hraného kinematografického díla“ si můžete stáhnout zde.
Beneš Method Kulda. Pohádku vybral a režii má Miroslav Šváb. Dramaturgie Václava Ledvinková.
Účinkuje Miroslav Moravec.
Natočeno v roce 1990. Repríza 4. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.; 10 min) v cyklu Hajaja.
Aleksander Krempe. Třídílná rozhlasová hra. Scénář Aleksander Krempeć. Hudba Marcin Rumiński. Zvukový mistr Jaromir Wroniszewski i Ryszard Szmit. Režie Marek Markiewicz a Jaromir Wroniszewski.
Účinkují členové Teatru Jaracza, Olsztyńskiego Teatru Lalek a Radia Olsztyn a rytířských skupin.
Nastudovalo Radio Olsztyn v roce 2014. Předpremiéra 9. 7. 2014 (Radio Olsztyn, 17:00 h.; 106 min.) na Polach Grunwaldzkich v Muzeu Bitwy pod Grunwaldem ve Stębarku. Rozhlasová premiéra 9. 7. 2014 (Radio Olsztyn, 21:20 h.).
Lit.: anonym: Rozmaitości – „Kamienne Pole” – posłuchaj w radiu. In web Olsztyn, 10. 7. 2014 (článek). – Cit.: O bitwie pod Grunwaldem słyszał chyba każdy Polak, jednak historia Warmii i Mazur obfituje w wiele innych, równie znamiennych wydarzeń, o których mało kto wie. Jednym z nich jest trzynastowieczne powstanie pruskie, które teraz przybliży nam słuchowisko zrealizowane przez Radio Olsztyn pod tytułem „Kamienne Pole”, czyli w języku Prusów – Stabis Lauks.
Słuchowisko „Kamienne Pole” opowiada historię małego oddziału Krzyżaków dowodzonych przez Heinricha z Bambergu, który po przegranej bitwie pod Lubawą szuka schronienia na pruskich ziemiach. (more…)
Włodzimierz Kowalewski. Rozhlasová hra. Dramatizace Ryszard Szmit, Jaromir Wroniszewski. Hudba Piotr Markiewicz, Wojciech Ogrodziński, Ryszard Szmit. Režie Marek Markiewicz.
Osoby a obsazení: Bernardette /De-De/ (Katarzyna Kropidłowska), Chabot (Cezary Ilczyna), Huber (Jaromir Wroniszewski), Stiebl (Marian Czarkowski), Dr. Wiechert (Maciej Mydlak), sluha (Grzegorz Gromek), cestující I (Jarosław Cupriak), cestující II (Wiesław Machiński).
Nastudovalo Polskie Radio, Radio Olsztyn v roce 2012. Premiéra 30. 12. 2012 (50 min.). K poslechu zde.
Lit.: Sadlak, Łukasz: Słuchowisko RO „Powrót do Breitenheide” nagrodzone w Sopocie. In web Olsztyn, 4. 6. 2013 (článek + video trailer ke hře). – Cit.: Słuchowisko było nagrywane m.in. w Ełckiej Kolei Wąskotorowej XIII Festiwal Teatru Polskiego Radia i Teatru Telewizji Polskiej „Dwa Teatry” w Sopocie dobiegł końca. Nagrodę za oryginalny scenariusz słuchowiska „Powrót do Breitenheide” otrzymał Włodzimierz Kowalewski. Słuchowisko miało swoją premierę na antenie Radia Olsztyn.
Słuchowisko powstało pod koniec ubiegłego roku i co wyróżnia je od innych produkcji – nie było nagrywane w studiu, lecz w naturalnych plenerach m.in. Ełckiej Kolei Wąskotorowej.
Akcja słuchowiska rozgrywa się na terenach Prus Wschodnich tuż przed I Wojną Światową. Bohaterów, należących do środowiska malarzy, łączy refleksja o nieuchronności przemijania i klimat melancholijnej prowincji, zagubionej w zmieniającym się świecie.
W słuchowisku występują osoby dobrze znane z anteny Radia Olsztyn jak Jaromir Wroniszewski czy Cezary Ilczyna. Ponadto usłyszeliśmy aktorów Teatru im. Stefana Jaracza w Olsztynie: Katarzynę Kropidłowską, Macieja Mydlaka i Grzegorza Gromka, Jarosława Cupriaka, Wiesława Machińskiego i Mariana Czarkowskiego.
Opowiadanie Włodzimierza Kowalewskiego „Powrót do Breitenheide” w 1998 roku uzyskało nominację do literackiej nagrody „Nike”.
Przypominamy, że dwa lata temu, podczas festiwalu w Sopocie nagrodę otrzymało słuchowisko Radia Olsztyn – „Bóg zapłacz”, powstałe również na podstawie powieści Włodzimierza Kowalewskiego. Za rolę drugoplanową w słuchowisku „Bóg zapłacz“ nagrodę otrzymał Grzegorz Gromek, aktor Teatru im. Stefana Jaracza. Za realizację akustyczną słuchowiska wyróżniono również realizatora dźwięku Radia Olsztyn, Ryszarda Szmita.
(more…)
Josef Knap. Četba na pokračování z literárních vzpomínek českého ruralisty. Kniha pamětí kromě osudů autora evokuje pohnutou historii českých literátů 20. století. Připravila Sabina Langerová. Režie Ivan Chrz.
Čte Josef Somr.
Natočeno 1998. Repríza 6. – 16. 8 2002 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Osudy; 24. 12. 2020 – 1. 1. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Větev po větvi. – 2. Vítr v ovocných stromech. – 3. Nenarodily jsme se, abychom trhaly květiny. – 4. Proměny. – 5. Kolem Národního muzea. – 6. Druhové z mládí. – 7. Jan Zahradníček – Václav Prokůpek – Zdeněk Kalista. – 8. František Lesař – Jan Čarek – František Křelina. – 9. Netušilské sasanky.
Pozn.: Ukázky použity v pořadu Archiv Plus – Sprostý zločinec Josef Knap.
Lit.: Hertl, David: Sprostý zločinec Josef Knap. In web ČRo Plus, červenec 2015 (článek + nahrávka ke stažení). – Cit.: (…) Knapovy vzpomínky posmrtně vyšly pod názvem Bez poslední kapitoly – poprvé v Římě v roce 1983, podruhé v roce 1988 v samizdatové edici Česká expedice ve zkrácené verzi s názvem Vítr ve starých stromech. Kompletní vydání vyšlo v roce 1997.
Historik Martin C. Putna tehdy napsal: „Knap se směl už ve druhé polovině 50. let vrátit zpět k intelektuální práci. Již roku 1958, kdy většina jeho přátel ještě „seděla“, vydal Knap knihu o divadelnickém rodu Zöllnerových a poté až do smrti nepřestal publikovat reedice svých předválečných próz, další knihy z dějin divadelnictví i prózy nové. Byl přijat do Svazu spisovatelů a dokonce zvolen do jeho výboru.
Z toho vyplývá charakter Knapových pamětí: nebyly určeny, jako vzpomínky Kalistovy, Fučíkovy či Václava Černého, pro šuplík a pro exil, případně pro čas svobody. Knap je chtěl vydat v socialistickém Československu a jimi se definitivně vřadit zpět do oficiálních dějin literatury. To proto tolik vzpomíná na „pokrokové“ spisovatele, o nichž nemá kloudně, co by řekl, kromě „i já jsem se s nimi přátelsky stýkal“. To proto mlčí o oficiálně prokletém ruralismu. To proto si opakovaně stýská, jak nešťastně se prvorepubliková literatura rozdělila na ostře vyhraněné proudy.“
Literární vědec dr. Šimáček přibližuje českým a slovenským krajanům ve světě jejich rodná místa ve světě literárním.
Natočeno duben 1938.
Pozn.: Ukázka použita v pořadu Archiv Plus – Sprostý zločinec Josef Knap.
Václav Čtvrtek. Překlad Lucie Taubová. Hudba Václav Lídl. Hraje Filmový symfonický orchestr (FISYO), řídí Štěpán Koníček.
Vypráví Valtr Taub.
Nahrávka dokončena 29. 12. 1977 (studio Lucerna). Vydal Supraphon v roce 1978 (1 LP).
Obsah: 1. Wie Rumzais und Zipfelchen den Bären zu Boden warfen 08:55 – 2. Wie Rumzais die Feen beinahe zu Tode getanzt hätte 14:25 – 3. Wie Rumzais und Zipfelchen den Jeneral bestraften 06:59 – 4. Wie Rumzais dem Drachen das Feuer ausblies 16:20
Václav Čtvrtek. Překlad Lucie Taubová. Hudba Václav Lídl. Hraje Filmový symfonický orchestr (FISYO), řídí Štěpán Koníček.
Vypráví Valtr Taub.
Nahrávka dokončena 29. 12. 1977 (studio Lucerna). Vydal Supraphon v roce 1978 (1 LP).
Obsah: 1. Wie Zipfelchen zur Welt kam und die Schuhe durchgelaufen hat 07:21 – 2. Wie Rumzais und Zipfelchen dem Teichwächter ein Schnippchen schlugen 07:21 – 3. Wie Rumzais und Zipfelchen dem Herrn Fürsten die Kegel aufbauten 06:44 – 4. Wie Zipfelchen die Waldquelle rettete 07:55 – 5. Wie Zipfelchen der Frau Fürstin das Wollknäul hütete 06:42 – 6. Wie Rumzais und Zipfelchen dem Krebs das Feuerschkagen beibrachten 09:33
Powered by WordPress