Helena Himičová. Autor na dnes. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Helena Himičová.
Vyrobil Slovenský rozhlas v roku 2004 (15 min.). Premiéra 23. 12. 2004. Repríza 12. 8. 2015 v cyklu Autor na dnes (SRo 3 Rádio Devín).
12. 8. 2015
Rytíř Boch (1945)
Antal Stašek. Četba.
Čte Jan Pivec.
Natočeno 1945. Premiéra 29. 6. 1945 (Praha II, 17:01 – 17:19 h.).
Hloupý milionář (1942)
Zdeněk Jirotka. Rozhlasová groteska. Inspice Eduard Kašpar. Režie Jiří Vasmut.
Osoby a obsazení: Mudroch, milionář (Rudolf Deyl II.), podvodník zvaný Kardinál (Vladimír Řepa), podvodník zvaný Sklíčko (Antonín Zíb), Šimek, třetí podvodník (Stanislav Neumann).
Natočeno 1942. Premiéra 15. 12. 1942 (Praha, 20:45 h.). Repríza 29. 6. 1945 (Praha III – 21:00 – 21:50 h.; 50 min.).
Lit.: skp: Komika vážné tváře. In Týden rozhlasu 50/1942 (12. 12. 1942), s. 4 (článek). – Cit.: Mezi rozhlasové autory, kteří přinesli svůj osobitý projev a vypracovali si zvláště výrazný styl, patří především Zdeněk Jirotka, jehož veselohru „Hloupý milionář“ uslyšíte v prvém provedení z Prahy v úterý, dne 15. prosince večer v režii Bohude Hradila. V ní poznáte znovu studený humor Jirotkův s komikou faktů, který při jejich líčení se nezalyká smíchem, ale příhodu vám podává se samozřejmostí a jen s úsměvem v tváři. V „Hloupém milionáři“ jde ve stopách obou svých předchozích veseloherních prací, vysílaných již Prahou. — V únoru 1941 to byla napínavá groteska „Zmizení Karla Poplety, která usilovala se zdarem udržet posluchače v zábavné a napínavé nejistotě, aby nakonec padl jako rozuzlení komický triumf. — Před tím již v prosinci roku 1940 byla provedena v rozhlase jeho prvotina, nevelká groteskní hříčka „Agentura pro všecko“, v níž ukázal Jirotka napoprvé živý smysl pro rozhlasové potřeby jak volbou námětu, tak technikou. — Stranou jeho veseloherní práce stojí pak hra vážného charakteru „Zpátky k pramenům“ (z listopadu 1941) z venkovského života.
Jeho „Hloupý milionář“ patří tedy do oblasti her humoristických či groteskních. A jako v ostatních, i zde si volí Jirotka podklad anekdotický příběh a věren svému literárnímu typu dbá, aby navozenou a stupňovanou situaci zvrátil rázně a nečekaně – ba začasté, aby jí obrátil na ruby. Nelibuje si tu v komice, která by vyplývala z budování nových a nových zápletek, omezuje se tu na jedinou zápletku a z té těží dialogicky a charakterově. Ne tak v osnově, ale v groteskně stavěném dialogu je originalita tohoto autora, který si oblíbil strohý humor, takovou komiku vážné tváře, při tom nenásilnou a neurážející. Právě proto jsou jeho hry, zdánlivě prosté, pro režiséra a nesnadné, má-li komika, jež je v nich obsažena, vyplynout a zapůsobit. Možná Jirotkovy hry svou originální působivostí patří k jedněm z nejlepších prací české hlasové dramatiky.
Zdeněk Jirotka je vám všiak jako osvědčený rozhlasový pracovník znám nejen zmíněnými hrami, ale i řadou humorných feulleitonů a pak i rozhlasovými referáty o nových knihách v pořadech „Česká kniha“ a „Z literárního světa“. Již před tím byl čtenářům časopisů znám svými povídkami i kursivkami v denním tisku.
Lit.: č-k: Rozhlasová groteska Zd. Jirotky. In Za svobodné Československo 165/1945 (1. 7. 1945), s. 3 (recenze).
11. 8. 2015
Svätá barónka (Svatá baronka, 1999)
Ladislav Zrubec. Umělecko-dokumentární pásmo o životě Žofie Bošnákové. Redakce Jozef Lenhart. Hudební dramaturgie Roman Žiaran. Zvuk Eva Irmanová a Andrej Klimits.
Účinkují Emília Vášáryová, Karol Machata, Miroslav Trnavský a Ivan Laca.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1999 (30 min.). Repríza 11. 8. 2015 v cyklu Medailón (SRo 3 Rádio Devín).
Pozn.: Žofia Bošňáková nebo také Žofia Bosniaková, maďarsky Bosnyák Zsófia (2. června 1609, Šurany – 28. dubna 1644, Strečno), byla uherská šlechtična ze starého sedmihradského rodu Bošňáků (historicky též Bosnyak, Bosniak, Bošniak). Svou péčí o poddané nad rámec běžných zvyklostí tehdejší doby se zasloužila o dobrou pověst šlechty ve svém okolí. Založila útulek pro chudé, který do dnešních dnů plní své poslání. V roce 1997 začal proces jejího blahořečení.
Autor na dnes – Alexander Solženicyn (2004)
Helena Himičová. Autor na dnes. Tvůrcin nezjištěni.
Účinkuje Helena Himičová.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2004 (15 min.). Premiéra 25. 11. 2004. Repríza 11. 8. 2015 v cyklu Autor na dnes (SRo 3 Rádio Devín).
Autor na dnes – Vladimír Vysockij (2004)
Helena Himičová. Autor na dnes. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Helena Himičová.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2004 (15 min.). Premiéra 15. 11. 2004. Repríza 10. 8. 2015 v cyklu Autor na dnes (SRo 3 Rádio Devín).
Literární matiné – Luděk Němec a Jiří Březina (2015)
Jiří Březina vydává novou detektivu. Luděk Němec zpracoval dějiny zaniklé šumavské vesničky Krásná Hora. Pořad připravila Hana Soukupová a Andrea Zahradníková.
Připravil ČRo České Budějovice. Premiéra 9. 8. 2015 (ČRo České Budějovice, 9:30 h.; 20 min.).
Lit.: Soukupová, Hana – Zahradníková, Andrea: Šestnáctiletý student sepsal historii zaniklé obce Krásná Hora. Na knize pracoval čtyři roky. In web ČRo České Budějovice, srpen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historie Šumavy láká badatele. Tím určitě nejmladším je student Luděk Němec z Budějovic.
Zaniklé obce našeho pohraničí stále přitahují pozornost turistů, ale i badatelů. Tím určitě nejmladším je teprve šestnáctiletý student Luděk Němec z Budějovic, který se rozhodl zpracovat a knižně vydat historii dnes už neexistující vesničky Krásná Hora na Volarsku, její části zvané Spálenec a také nedaleké Mlaky a Kamenné Hlavy.
„Přivedli mě k tomu rodiče, se kterými jsem tu lokalitu často navštěvoval už od dětství. Časem mě začala zajímat historie toho místa, začal jsem shánět informace a potom už jsem jich měl tolik, že by byla škoda je nezveřejnit,“ říká.
Materiál dával dohromady čtyři roky, od doby, kdy nastoupil na víceleté gymnázium. „Nejprve jsem čerpal z knih, potom jsem se v doprovodu maminky vydal do archivu. Tam jsem archiváře asi trochu překvapil – když jsem s nimi předtím komunikoval po emailu, nenapadlo je, kolik je mi let,“ komentuje Luděk Němec.
Jeho samotného překvapilo, že o šumavské lokalitě se dá najít mnoho informací. Do knihy přidal historické fotografie z vlastní sbírky, statistiky počtu obyvatel a domů a setkal se i s lidmi, jejichž předkové z vesnice pocházejí.
Oblíbené části Šumavy by se rád věnoval i nadále, ačkoli ještě nemá vytipované konkrétní místo k průzkumu. Rozhodně už ale ví, že by se rád stal historikem.
Celý název jeho první historické knihy zní Krásná Hora, Schönberg im Böhmerwald s podtitulem Historie zapomenuté šumavské tkalcovské vsi. Její křest se uskuteční ve středu 12. srpna ve 14 hodin v Informačním středisku Správy NP Šumava ve Stožci.
Rozhovor s Luďkem Němcem přináší pořad Literární matiné, který si můžete poslechnout v odkazu výše. Dále se dozvíte, že českobudějovický spisovatel Jiří Březina vydává po úspěšné prvotině druhou detektivku. (more…)
Káva u Kische – Viktor Fischl (1991)
Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem čtvrt století. Hostem byl spisovatel a diplomat Viktor Fischl.
Natočeno 1991. Obnovená premiéra 15. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.).
10. 8. 2015
Nem feldicsérés mesék (Nedopsané příběhy, 1984)
Vlastimil Venclík. Rozhlasová adaptace divadelní hry.
Natočeno 1984.
Pozn.: Maďarská rozhlasová úprava Venclíkovy neprovozované divadelní hry Nedopsané příběhy byla roku 1984 uvedena na přehlídce OIRT v Budapešti.