Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Adolf Branald. Dramatické záběry ze stejnojmenného románu pro rozhlas připravil Ladislav Kristen. Vedení sboru Václav Král. Zvukový mistr Jaroslav Tesárek. Gramofonová mixáž Karel Škrlant. Zvukový snímek Josef Vyhnálek a Václav Plecháč. Střih Milan Bübel. Asistentka režie Milena Zámišová. Inspicient Bohumil Semerák. Dramaturgie Bobková. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Jaroslav Babánek, přednosta Severního nádraží (Ladislav Kulhánek), František Lerous, dopravní náměstek (Felix le Breux), průvodčí Hlaváč (Karel Houska), výpravčí Kolda (Antonín Zíb), strojvedoucí Kortus (Ladislav Daneš), Balous, jeho švagr (Bedřich Bobek), dozorčí Belza (Radovan Lukavský), vrátný Mikolášek (František Kovářík), Standa Trubač (Jaromír Spal), popelář Radlička (Ludvík Řezníček), MUDr. Vincenc Vošahlík, šéf nádražní ošetřovny (Karel Pavlík), Agnes, instrumentářka (Antonie Hegerlíková), Robert Macura (Vladimír Salač), revoluční rozhlasový hlasatel (Miloslav Disman), paní (Alexandra Hájková), štábní lékař Roderich, velitel lazaretního vlaku (František Kreuzmann), Herbert Möbus, důstojník (Jiří Šrámek) a Willy Hubman (Václav Král). V úlohách bojovníků na Severním nádraží a německých vojáků účinkují členové činoherního sboru.

Natočeno 1950. Premiéra 5. 5. 1950 (Okruh M, 20:00 – 21:15 h.).

Pokračování hry Severní nádraží.

Pozn.: Vlastním „hrdinou“ obou románů je samotné Severní nádraží, jež autor představuje jako živoucí organismus fungující (nebo také vypovídající poslušnost) díky sehranému kolektivu českých zaměstnanců. Zatímco v Severním nádraží jsou kronikářsky zaznamenávány postupné změny ve vztazích mezi železničáři a dosazenými německými úředníky, v Lazaretním vlaku válečná epizoda v historii Severního vrcholí dramatickým střetnutím jeho obránců s ustupujícími okupačními jednotkami a s vojáky z nemocničních vagonů odstavených uvnitř nádraží. (anotace)

Alternativní verze názvu: Severní nádraží

Lit.: jfm – Dvě rozhlasové hry k výročí revoluce. In Svobodné slovo, 17. 5. 1950, 6(115), s. 3 (recenze).

Miloslav Stehlík. Rozhlasová úprava divadelní hry. Rozhlasová úprava B. M. Kolos. Režie Josef Svátek.

Osoby a obsazení: bába Baušová (Anděla Novotná), Ondra (Zdeněk Kampf), strýc Martin (Zlatomír Vacek), otec Prokeš (Štěpán Zemánek), Karel, jeho syn (Oskar Linhart), Prskavec (Stanislav Hejný), Vašek (Rudolf Jurda), švec Hejl (Martin Růžek), jeho žena (Jarmila Urbánková), vnučka Marie (Marta Kučírková), ??? (Josef Beyvl), Vojtěch (Karel Hospodský), Marta, učitelka (O. Hanková), Slávek (Rudolf Krátký).

Nastudovalo Brno v roce 1949. Premiéra září 1949.

Lit.: jfm: O české vesnici za protektorátu. Hra Miloslava Stehlíka: Mordová rokle. In Svobodné slovo, 17. 9. 1949, 5(218), s. 4 (recenze).

Břetislav Hodek. Rozhlasová hra o špičkovém českém hudebníkovi, který se rozhodne zůstat v Anglii jako emigrant. Hudební spolupráce Dana Stuchlíková. Dramaturg Pavel Minks. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: Profesor Oskar Churavý, koncertní mistr Londýnské filharmonie (Vladimír Brabec), Jiřina Churavá, jeho manželka (Věra Kubánková), Alena Churavá, jejich dcera (Sylva Sequensová), Jiří Churavý, jejich syn (Oldřich Vízner), Tonda, člen Filharmonického kvarteta (Josef Větrovec), Honza, člen Filharmonického kvarteta (Vladimír Čech I.), Luděk, člen Filhamonického kvarteta (Radim Vašinka), Viktor, člen Filharmonického kvarteta (Ladislav Šimek), Vaughan, nakladatel (Svatopluk Beneš), Vaughanová, jeho manželka (Alena Vránová), Michael Vaughan, jejích syn (David Vejražka), Sheila Greenwoodová (Jana Drbohlavová), Beyer, nakladatel (Svatopluk Skládal), první herec (Miroslav Moravec), druhý herec (Josef Somr), dirigent (Zdeněk Dítě), host (Milan Mach), anglický lékař (Karel Urbánek), anglická sestra (Magdaléna Rychlíková) a další.

Natočeno v roce 1982. Premiéra 9. 5. 1983 (Vltava, 19:00 h.; 68 min). Repríza 8. 12. 1983 (Vltava, 11:30 h.). Obnovená premiéra 23. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: čtk: Oceněné rozhlasové hry. In Lidová demokracie 234/1982 (2. 10. 1982), s. 4 (noticka).

Lit.: ir: Nové rozhlasové hry. In Tvorba 40/1982 (6. 10. 1982), s. 2 (noticka).

Lit.: Šulc, Viktorín: Neúnavné hledačství. In Scéna 4/1983, s. 4 (zmínka v recenzi).

Lit.: Velíšek, Martin: Břetislav Hodek: Němá smrt. O špičkovém českém houslistovi, který se rozhodne zůstat v emigraci. In web ČRo 3 Vltava, 23. duben 2023 (článek) – Cit.: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš.“ Tyto verše, které se socialistické kultuře hodily z celého Dykova díla nejvíce, jakoby pojmenovávaly i výchozí bod Hodkovy hry.  (…)

Premiéra Němé smrti o rok předcházela nechvalně slavný pořad Československé televize Krok do neznáma a nutno říct, že s tématem pracuje daleko citlivěji a vlastně asi s maximem „objektivnosti“ či minimem ideologie, kterých byl tehdy Československý rozhlas schopen. Hra samozřejmě neporušila premisu, že opuštění socialistické republiky je zločin, nicméně mohla být tehdy vnímána i jako poukázání na zničující traumata, kterým jsou emigranti vystaveni.

Břetislav Hodek. Rozhlasová hra o řediteli továrny a perspektivní basketbalistce. Zvuk Jiří Fuhrman. Záznam a střih Anna Suchánková. Zvukové efekty Mojmír David. Asistentka režie Jana Knappová. Dramaturg Jiří Hubička. Režie Vladimír Gromov.

Osoby a obsazení: Velíšek (Zdeněk Dítě), Kohout (Radoslav Brzobohatý), Třeska (Ladislav Trojan), předseda výboru (Svatopluk Skládal), Bouzek (Miroslav Zounar), Kačerová (Kateřina Macháčková), Koloušková (Gabriela Vránová), Raichlová (Simona Stašová), trenér (Jaroslav Kaňkovský), Bartůněk (Jan Schánilec), Hanousek (Rudolf Vodrážka), inženýr Rezek (Jiří Bartoška), kreslička (Radka Dulíková), teta (Jaroslava Drmlová), hlas z rádia (Jiří Kubeš).

Natočeno 1981. Premiéra 14. 10. 1981 (Praha, 19:15 – 20:25 h.; 67 min.). Repríza 18. 2. 1982 (Vltava, 11:30-12:40 h.); 26. 9. 1983 (Vltava, 22:15 – 23:24 h.); 10. 3. 1986 (Vltava, 22:15 h.).

Lit.: fr: V rozhlase. In Tvorba 42/1981 (21. 10. 1981), s. 23 (recenze).

Břetislav Hodek. Rozhlasová hra. Hudba Drahoslav Volejníček. Režie Bedřich Jansa.

Osoby a obsazení: Sean (Miroslav Horák), Sam (Stanislav Šárský), Peggy (Jana Postlerová), Kevin (Jiří Fišer), Kitty (Alexandra Gasnárková), Barry (Václav Antoš), Patrick (Alexandr Postler), předseda schůze (Osvald Albín), poslanec Porter (Miroslav Holub), O“Leary (Karel Vochoč), Harry (Adolf Kohuth), Irene (Lucie Žulová), zákaznice (Milena Asmanová), kluk (Zdeněk Čejka), slečna v centrále (Jana Vaňková), konferenciér (Jindřich Dvořák), Bardové z Tipperary (Adolf Kohuth a sbor).

Nastudovala Ostrava v roce 1976. Premiéra 23. 9. 1976 (Praha, 19:20 – 20:30 h.) v cyklu III. celostátní přehlídka rozhlasových her. Repríza 24. 9. 1976 (Vltava, 11:30 h.); 16. 11. 1976 (Vltava, 20:20 h.); 29. 12. 1977 (Vltava, 11:30 – 12:37 h.).

Lit.: vg: III. celostátní přehlídka rozhlasových her. In Rozhlas 39/1976 (13. 9. 1976), s. 4 (článek).

Lit.: Holý, Josef – Nad celostátní přehlídkou rozhlasových her. Zájem o člověka současnosti. In Rudé právo, 13. 10. 1976, s. 5 (recenze).

Jan Weiss. Dramatizace podle povídky Žena a hvězdy Svatopluk Skládal. Hudba Luboš Fišer, řídí autor. Použitá hudba Leoš Janáček (Její pastorkyňa), Petr Iljič Čajkovskij (Koncert b-moll), Paul Hindemith (Malíř Mathis), Hector Berlioz (Římský karneval, Fantastická). Technická spolupráce Jaroslav Tesárek a Marie Kafková. Asistentka režie Eliška Ciklová. Režie Věra Kovaříčková.

Osoby a obsazení: Petr Bernard (Vilém Besser), maminka (Marie Brožová), babička (Světla Amortová), akademik Pokrovský (Otomar Korbelář), Dominik Erban (Zdeněk Řehoř), Jana (Olga Sluníčková), Olga (Jiřina Jirásková), Ivan (Jak Ekl), Vláďa (Ivan Beránek), Marta (Eliška Ciklová), Lora (Zdena Rosolová), Julie (Alena Čapková), muž (Josef Roubalík), mladík (Josef Palla), žena (Hana Makovičková), hlasatel (Jaroslav Čmehil), reportér (Jiří Šrámek).

Natočeno 1959. Premiéra 5. 7. 1959 (Praha II, 15:00 – 16:00 h.). Repríza 12. 5. 1962 (Praha, 13:50 h.) v cyklu Hra pro mládež.

Jan Weiss (povídka Fantom smíchu). Dramatizace František Novotný.

Natočeno 1943.

Jan Weiss (povídka Prasklá váza z knihy Země vnuků). Hra pro mládež. Dramatizace Svatopluk Skládal.

Natočeno 1962.

Edvard Valenta. Rozhlasová hra.

Natočeno 1964.