Tomáš Černý a Petr Kadlec. Reportážní dokument o významné osobnosti naší kultury, o níž se dodnes vedou spory stran spolupráce s nacistickým režimem. Hledání stop a argumentů v archivních spisech a hudebních nahrávkách (nejen) z období protektorátu.
Natočeno 2015. Premiéra 6. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.; 60 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava.
Eva Siden, Jens Hedman. Kompozice pro preparovaný klavír, bicí nástroje a live electronics, která zazněla u příležitosti 50. výročí Elektronického studia EMS ve Stockholmu. Snímek vysíláme díky programové výměně v síti Euroradia. Připravil Michal Rataj.
Natočeno v roce 2015. Premiéra 5. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:15 h.; 30 min) v cyklu Radioateliér.
Herci Josef Somr, Máša Málkova a flétnista Jiří Válek vystoupili jako hosté na oslavě sedmdesátin předního českého jazzového skladatele a bubeníka (*13. 7. 1945). Ve vile Schowanek v Jiřetíně pod Bukovou dále účinkovalo Trio Josefa Vejvody. Koncert proběhl 22. 5. 2015. Pořadem provází Jiří Starý.
Natočeno 22. 5. 2015. Premiéra 5. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.; 44 min) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 10. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.; 44 min) v cyklu Jazzový podvečer.
Dvě cesty, které se nikdy nesetkaly, ale nepřestaly se míjet. Dva symboly Francie ve 20. století. Ke 110. výročí narození obou filozofů připravila a uvádí Eliška Závodná.
Natočeno 2015. Premiéra 5. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Karel Křepelka. Z knihy Tančící hvězdy vybrala a připravila Kateřina Šretrová. Režie Zdeněk Kozák.
Účinkují Aranka Lapešová a Jiří Tomek.
Nastudovalo Brno v roce 1997. Repríza 5. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 28 min) v cyklu Noční bibliotéka.
Debata s účastníky workshopu etnografického audiodokumentu, který se uskutečnil v únoru 2015 na katedře antropologie plzeňské univerzity. V živém vysílání zazní i ukázky z jejich prvních dokumentaristických pokusů. Připravili Jiří Slavičínský a Eva Nachmilnerová. Moderuje Daniel Moravec.
Hovoří lektor workshopu Jan Šípek a účastníci Lenka Hollerová, Dalibor Hapl a Tomáš Hirt.
Natočeno 2015. Premiéra 3. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 60 min) v cyklu Radiodokument.
Lit.: Slavičínský, Jiří: Etnografie a dokument. In web ČRo 3 Vltava, červen 2015 (článek). – Cit.: Jaká témata nosí v hlavě mladí kulturní antropologové a antropoložky? Jak je dokáží přetavit do zvukové podoby? Čím je přitahuje rozhlasový dokument? A co všechno se dá vymyslet, natočit a postříhat během šestidenního workshopu?
Ve středu 3. června uslyšíte na vltavských vlnách debatu s účastníky workshopu etnografického audiodokumentu, který v únoru proběhl na katedře antropologie plzeňské univerzity. Workshop vedl Jiří Slavičínský s dokumentaristou Janem Šípkem a vedle lidí z plzeňské univerzity se ho účastnili také např. pracovníci místní pobočky organizace Člověk v tísni.
Společně jsme se seznamovali se s mikrofony a rekordéry, se zavázanýma očima naslouchali zvukům města, učili jsme se vést rozhovor nebo natočit zvukovou scénu. Diskutovali jsme nad tématy a způsoby, jak je zpracovat a vystavět z nich fungující pořad.
Každý z účastníků se během workshopu pokusil vytvořit svůj krátký autorský dokument. Každý přišel s vlastním tématem, příběhem, zajímalo ho specifické sociální prostředí nebo problém.
Ve středečním vysílání zazní ukázky z těchto děl, které v rámci workshopu vznikly. Zavedou vás např. do ubytovny pro lidi ve finanční tísni, do krajiny, která je ohrožena prolomením těžebních limitů, těšit se můžete i na netradiční vyznání lásky nebo na analýzu toho, jak funguje segregace v našem školství.
O nejnovějších snímcích Petera Stricklanda a Samanthy Taylor-Johnsonové a o rozličných trendech ve filmařském zobrazování sexuality rozmlouvá se svými hosty Vladimír Hendrich.
Natočeno 2015. Premiéra 3. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Daniil Charms. Minutová hra. Rozhlasová variace groteskní prozaické miniatury. Překlad Václav Daněk. Zvukový mistr Ladislav Reich. Zvuková spolupráce Jan Trojan. Produkční Jana Knappová. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Petr Vodička.
Osoby a obsazení: vypravěč (David Novotný).
Natočeno 2015. Premiéra 3. 6. 2015. Repríza 12. 11. 2015. K poslechu zde.
Text hry:
Klapouch usnul a zdálo se mu, že sedí ve vrbičkách a že kolem chodí policajt.
Klapouch procitnul, podrbal se na puse a znova usnul a znova se mu zdálo, že chodí kolem vrbiček a že ve vrbičkách sedí policajt.
Klapouch procitnul, pod hlavu si dal noviny, aby neposlintal polštář, a znova usnul a znova se mu zdálo, že sedí ve vrbičkách a že kolem chodí policajt.
Klapouch procitnul, vyměnil noviny pod hlavou a ulehl a znova usnul a znova se mu zdálo, že chodí kolem a že ve vrbičkách sedí policajt.
Potom Klapouch procitnul a řekl si, že nebude už spát, ale vzápětí usnul zas a zdálo se mu, že sedí za policajtem a že vrbičky chodí kolem.
Klapouch zařval, převracel se na posteli, ale procitnout už nemohl.
Klapouch spal čtyry dny a čtyry noci a pátého dne procitnul v tak zbědovaném stavu, že si musel přivázat boty provázkem, aby mu z nohou nespadly. Ani v pekařství, kde denodenně nakupoval pšeničný chléb, ho nepoznali a podstrčili mu komisárek. A když ho uviděla komise zdravotní hygieny chodící po bytech, označila ho za nehygienického ničemu k ničemu a přikázala bytovému družstvu jeho okamžitou likvidaci spolu se smetím.
Klapoucha přeložili v půli a vynesli ho do stoupy.
Michal Sýkora. Četba na pokračování z detektivního románu. Pro rozhlas připravil Jan Sulovský. Technická spolupráce Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje František Strnad.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2015. Premiéra 1. dílu 1. 6. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 29 min). Premiéra 15. dílu 19. 6. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 3. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 29 min).
Vydala Radiotéka v roce 2015 (MP3).
Lit.: anonym: Michal Sýkora: Modré stíny. In web ČRo 2 Praha, květen 2015 (anotace). – Cit.: Vyšetřování vraždy investigativního novináře. Detektivní román, který rozkrývá neblahé praktiky zneužívání politického vlivu a moci. Čte František Strnad.
Docent Ondřej Chalupa a investigativní novinář Milan Březina se snažili odhalit podvodné praktiky kvestora Jonáše při rekonstrukci bývalého konviktu a machinace s pozemky z 90. let. Oba byli zavražděni. Podle tehdejšího náměstka primátora je v celém případu namočený i současný ministr vnitra Gelnar. Tým kriminalistů pod vedením Marie Výrové, který můžete znát už z autorova románu Případ pro exorcistu, postupně odhaluje praktiky bez morálky. Praktiky zneužívají politickou moc.
Patnáctidílná četba na pokračování z detektivního románu současného olomouckého spisovatele vás zavede do univerzitního prostředí, které Michal Sýkora jako absolvent a dnešní pedagog Univerzity Palackého důvěrně zná.
Lit.: Sulovský, Jan: Modré stíny nad Olomoucí. In Týdeník Rozhlas 23/2015 (článek + rozhovor). – Cit.: Čtenářům po celém světě včetně těch českých učarovala severská detektivka. Nakladatelství chrlí romány Stiega Larssona, Joa Nesboho či Larse Keplera. Detektivní žánr má ale svou tradici i v české literatuře: detektivky psali kupříkladu Václav Erben, který na scénu uvedl kapitána Exnera, v příbězích Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany byl na stopě zločinu doktor Pivoňka. Představitelem detektivního žánru současnosti je Michal Sýkora, jehož Případ pro exorcistu došel zpracování jak v rozhlase, tak v televizi. Tým kriminalistů pod vedením Marie Výrové vystupuje i v románu Modré stíny, ze kterého je v režii Tomáše Soldána a podání Františka Strnada připravena čerstvá četba na pokračování – od 1. června vždy ve 22.00 vysílá ČRo Dvojka.
Co vás přivedlo k literární tvorbě?
Když jsem začal psát Případ pro exorcistu, neměl jsem vlastně žádné ambice, jen jsem si chtěl vyzkoušet, jestli bych dokázal napsat román. Říkal jsem si, když se to nepovede, tak se nic neděje, když se to povede, bude to dobré a uvidíme, jak se věci budou dál vyvíjet. To, že jsem napsal detektivku, spoustu lidí překvapilo, a musím se přiznat, že to vlastně překvapilo i mne.
Proč jste se rozhodl pro detektivní žánr?
Zabýval jsem se detektivkou odborně a k tomu samozřejmě patří přemýšlení o způsobech, jakými je detektivka vystavěna a vyprávěna, jaká pravidla musí splňovat, zkrátka, co všechno musí dobrá detektivka mít, aby správně fungovala. Současně jsem si uvědomoval, že v současné české literatuře chybí něco, co by se blížilo britské detektivkářské tradici, tedy žánrový příběh postavený na složité záhadě, kterou detektiv řeší ryze intelektuálními metodami. Obzvláště jsem postrádal – a stále postrádám – žánr takzvané univerzitní detektivky, v němž právě Britové vynikají. Takže jsem si řekl – proč to vlastně nezkusíš? A taky to měl být text, jaký bych si i já rád přečetl, ten typ detektivky, který kdysi dávno charakterizoval Josef Škvorecký slovy „spojení vraždy s legrací“.
Váš první detektivní román nese název Případ pro exorcistu a odehrává se v Olomouci a v nedalekém Štěpánově. Český rozhlas jej uvedl v roce 2013 jako četbu na pokračování a posléze jej Česká televize natočila jako třídílný seriál. Měl dobrou sledovanost, ale mnozí mu vytýkali, že je v něm turisticky atraktivní Olomouc zpodobena jako nevzhledné maloměsto. Co říkáte těmto výhradám?
Hned po vysílání prvního dílu se v Olomouci zformovala skupinka diváků, kteří se nedokázali vyrovnat s mírou stylizace a nadsázky, kterou režisér Hřebejk použil. Kamenem sváru se především stal záběr na koně, kteří cválali přes olomoucké Dolní náměstí. To, že tam ti koně skutečně byli, a že tedy nešlo o inscenovaný komparz, tito pseudopatrioti nebrali jako argument. Hřebejk netočil cestopisný dokument, ale fikci. Posuzovat život v Olomouci a okolí podle Případu pro exorcistu je podle mě stejně pošetilé jako dělat si představu o životě v meziválečném Londýně na základě Hercula Poirota. Takže na tyto výhrady neříkám nic. Ostatně jeden z mých studentů to velmi trefně glosoval slovy: Jak můžou někomu vadit koně na náměstí ve městě, kde celou volební kampaň parkoval u radnice kombajn?
Váš román Modré stíny se odehrává v Olomouci, částečně i na Palackého univerzitě. V Olomouci jste se narodil, tamní univerzitu jste vystudoval a dnes na ní působíte jako pedagog. Obě prostředí tedy důvěrně znáte. Neobával jste se, že budou čtenáři za literárními postavami hledat skutečné osobnosti?
Neobával, ale asi jsem měl. To, že jsem své příběhy umístil na reálná místa a do existujících institucí, má na mnohé čtenáře – včetně těch, o nichž jsem se mylně domníval, že by měli dokázat odlišovat realitu od fikce – natolik hypnotický účinek, že se domnívají, že zobrazuji i skutečně žijící osoby. Mnohokrát jsem už opakoval, že vše, o čem píšu, je čirá fikce, ale mám pořád pocit, že mi stejně řada lidí nevěří.
Román Modré stíny odkrývá některé negativní praktiky při čerpání z veřejných zdrojů, varuje před korupcí, klientelismem a propojením vrcholné politiky se světem zločinu. Neobával jste se negativních reakcí od příslušníků naší politické reprezentace?
Kdybych chtěl být potměšilý, odpověděl bych otázkou: Domníváte se, že příslušníci toho, co nazýváte „politickou reprezentací“, čtou beletrii? Ostatně intelektuální guru strany, jejíž zástupce vystupuje v mém románu, kdysi řekl, že nikdy žádnou detektivku nečetl, protože je to prázdná a falešná zábava. Ale vážně: když chcete napsat společenskokritický román, tak se možných negativních reakcí dopředu bát nemůžete a nesmíte. Být v těchto věcech politicky korektní nebo, jak se říká, „vyvážený“ by znamenalo prostě čtenářům lhát.
Co v současné době píšete?
Momentálně se intenzivně snažím dokončit detektivku, kterou jsem začal psát už před dvěma roky, ale pak jsem ji odložil, protože jsem pořád nebyl spokojený s výsledkem. Mezitím ji Petr Jarchovský použil jako námět na další třídílnou sérii pro Českou televizi a Jan Hřebejk by ji měl v létě začít natáčet. Takže dělám vše pro to, abych román stihl dopsat dřív, než jej diváci uvidí v televizi.
Olomoucký rodák Michal Sýkora (1971) je český pedagog, literární teoretik a spisovatel. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1998 na této fakultě působí jako odborný asistent na Katedře divadelních, filmových a mediálních studií. Odborně se zabývá moderním světovým románem, aktuálními tendencemi světové literatury a teorií literatury.
V románu Modré stíny (Host 2013) se setkáváme s obdobným týmem kriminalistů pod vedením Marie Výrové, jaký známe z autorovy předchozí prózy Případ pro exorcistu (Paseka 2012). Tým tentokrát vyšetřuje vraždu docenta Ondřeje Chalupy a investigativního novináře Milana Březiny, kteří se snažili odhalit podvodné praktiky kvestora Jonáše při rekonstrukci bývalého konviktu a machinace s pozemky z devadesátých let, na nichž se podílel tehdejší náměstek primátora a současný ministr vnitra Gelnar. Román rozkrývá neblahé praktiky, které vedou ke zneužívání politického vlivu a moci. Sýkora v něm kromě ústřední zápletky rozehrává individuální osudy jednotlivých kriminalistů a projevuje se jako bravurní vypravěč.
Powered by WordPress