Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vzpomínka na režiséra, výtvarníka, grafika, herce, publicistu, pedagoga a dlouholetého uměleckého šéfa Divadla Na zábradlí Petra Lébla. Připravil Ivan Němec.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 16. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.; 14 min).

Poutě, vandry, toulky – i dobrodružné výpravy. Pěšky, vlakem, na voze i na kole. Jak vznikala a proměňovala se turistika u nás i jinde ve světě. Připravila a uvádí Eliška Závodná. Použité texty Karel Čapek, Ignát Herrmann, Jiří Guth-Jarkovský.

Literární ukázky čte Stanislav Oubram.

Natočeno 2015. Premiéra 16. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.; 29 min).

Portréty plzeňských výtvarníků a jedné instituce: Jiří Trnka – ilustrátor, loutkář, jeden z tvůrců české krajiny a zakladatelů českého animovaného filmu; Ladislav Sutnar – designér, typograf, avantgardní umělec a genius kompozice; Jiří Kovařík – magický realista ze západních Čech; Roman Štětina – pětadvacátý laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého, tvůrce akustických artefaktů; Západočeská galerie – její ředitel Roman Musil o historii a plánech galerie, o současných výstavách Gottfried Lindauer. Plzeňský malíř novozélandských Maorů, Abeceda kubismu, Západočeské baroko a o dalších letošních podnicích. Připravil Miroslav Buriánek. Dramaturg Jiří Kamen.

Natočeno 2015. Premiéra 16. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.; 120 min) v rámci cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Proč Američané nesměli před sedmdesáti lety osvobodit Prahu? Zajímavé archivní nahrávky z dob květnového povstání roku 1945 komentuje David Hertl.

Natočeno 2015. Premiéra 8. 5. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Archiv Plus. Premiéra upravené verze 2. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 8. 5. 2020 (ČRo Plus, 9:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Když přijel ruský válec. Pražské povstání zkrátilo boje v Evropě nejméně o týden. In web ČRo Plus, květen 2015 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Letošní 70. výročí konce 2. světové války v Evropě a vítězství nad německým nacismem je také výročím největšího českého ozbrojeného vystoupení v boji proti nacistům, Květnového povstání českého lidu.

Jednání se Sověty nebylo úspěšné

Postup spojeneckých vojsk, zprávy o německé kapitulaci a smrt Adolfa Hitlera – právě tyto momenty byly patrně hlavní pohnutkou povstání, které vypuklo spontánně na mnoha místech.

Žádost o zásilky zbraní a převelení 311. československé bombardovací perutě na podporu povstání však byla zamítnuta s ohledem na sovětskou operační zónu v tomto prostoru.

Jednání se Sověty bylo neúspěšné, neboť případné osvobození českého prostoru zevnitř odporovalo jejich politickým cílům.

Přípravou povstání se od února 1945 zabývali odbojoví důstojníci v Praze. Ti se orientovali na podchycení vlasteneckých příslušníků policie, četnictva, vládního vojska, hasičů, Sokolů či bývalé finanční stráže. (more…)

V Archivu Plus se vrátíme o pětadvacet let nazpátek – do května 1990, kdy pouhý půlrok od revoluce v listopadu ’89 byly svobodné volby. Pořad připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2015. Premiéra 15. 5. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 29 min) v cyklu Archiv Plus .

Lit. Sedmidubský, Jan: Před 25 lety: květen 1990. Vzhůru k volbám! In web ČRo Plus, květen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Titulek může být trochu zavádějící, parlamentní volby v roce 1990 se konaly až 8. a 9. června, ale už v květnu se naplno rozběhla předvolební kampaň. Možná by bylo lépe mluvit o předvolební atmosféře, jak dělat kampaň jsme se totiž v té době teprve učili. Byly to v podstatě první svobodné volby u nás po 2. světové válce, protože volby v roce 1946 vzhledem k systému Národní fronty a počtu stran, které k nim nebyly připuštěny, už nelze za zcela svobodné považovat.

Ve zvláštním postavení byl očekávaný hegemon voleb, Občanské fórum: dost dobře se při půlročních oslavách listopadového převratu nedalo popřít, že právě Občanské fórum se stalo vůdčí demokratickou politickou silou (v české části federace), což mu pochopitelně zajišťovalo oproti bývalým stranám Národní fronty (lidovcům a socialistům) nezanedbatelnou výhodu. 

Tyto dvě strany, ale i různé pidiformace s jepičí životností ovšem už stačily v té době protestovat proti údajně nerovným předvolebním podmínkám a proti nedemokratičnosti voleb. Poměrně rozzlobeně na to reagoval prezidentův mluvčí Michael Žantovský 28. května. 

Jak se volby blížily, aktivita československých politických špiček se stávala až horečnou, a to jak doma v Československu, tak v zahraničí.

Po celé federaci cestoval jak prezident Václav Havel, tak federální premiér „vlády národního porozumění“ Marián Čalfa, stejně jako český premiér Petr Pithart nebo předseda federálního parlamentu Alexander Dubček. 

Poznámka pod čarou: ten v květnu 1990 dokonce odcestoval na oficiální návštěvu Spojených států, kterou završil jednáním s viceprezidentem Danem Quaylem, při které se sám pochválil za to, že v době Pražského jara jednal správně a může se dnes podívat směle svým tehdejším spoluobčanům do očí. 

V tomto vydání Archivu Plus uslyšíte unikátní (protože svým nadšením později neopakovatelnou) atmosféru z přijetí Václava Havla a premiéra Mariána Čalfy na středním a východním Slovensku, stejně jako reakce světového tisku na prezidentovo vystoupení v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, kde Havel navrhl transformaci stávajících vojensko-politických bloků, Varšavské smlouvy a NATO. 

Nutno dodat, že to bylo v období řekněme romantizující zahraniční politiky Václava Havla, kterou později rozumně a rychle opustil. 

V Moskvě ostatně na Havlův projev nereagovali politici, ale ani média. Možná proto, že Michail Gorbačov měl v té době spoustu svých starostí s Pobaltím, s rabováním v moskevských obchodech (opět chyběly základní potraviny) i s ambiciózním novopečeným šéfem ruského parlamentu Borisem Jelcinem, který už mocensky tvrdě šlapal sovětskému prezidentovi na paty. 

Doma se pomalu spouštěla ekonomická reforma, došlo k prvním úpravám maloobchodních cen, ale co bylo vážnější – propukly nepokoje v ruzyňské věznici (na vzpouru reagoval v rozhlasových novinách ministr vnitra Richard Sacher) a čeští skinheads se začali vymezovat vůči Romům. 

Doba porevoluční euforie a hlavně svornosti se ztrácela rychle za obzorem a nastávala tvrdá politická realita se vším, co k ní patřilo. 

Jako bonbónek z předvolebních dní vás čeká ještě dávná volební historka Pavla Landovského, pocházející z roku 1971, ovšem zaznamenaná až v květnu 1990 v pořadu nazvaném příznačně Opožděné rozhovory.