Návraty po stopách zvuku. Ohlédnutí za životní cestou Stelly Zázvorkové připravil Jiří Hubička.
Ze záznamu hovoří Stella Zázvorková, Josef Zíma.
Natočeno 2015. Premiéra 12. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 29 min).
Pozn.: V pořadu zazní ukázka z inscenace Cesta pana Perrichona aneb Nevděk světem vládne (1973).
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Spolupracovali Libor Vacek, Jitka Borkovcová, Bronislava Janečková. Spolupráce na scénáři, režie Vlado Príkazský.
Účinkují Stanislav Motl, Zdena Míčová, Luděk Štipl a Ludvík Václavek.
Natočeno 2015. Premiéra 12. 4. 2015 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 230 (ČRo 2 Praha, 10:30 h.; 28 min.).
Pozn.: Rakouský duchovní ze Šumperka, který přijal myšlenky Adolfa Hitlera. Aby se nakonec stal jeho největším odpůrcem. Mírovými zbraněmi bojoval proti nacismu a skončil za to pod sekerou. Česká hospodyně ale ještě z vězení tajně vynesla jeho unikátní román. Pamětníci na Romana Karla Scholze dodnes vzpomínají jako na krásného muže s mimořádným charismatem. I jako na neobyčejně vzdělaného a rétoricky nadaného kněze. Kázal německy, ne latinsky. Napsal i sbírku básní. Ale klášter mu ji odmítl vydat, protože byla uvedena citátem z Nietscheho Tak pravil Zarathustra. Svého času přijal myšlenky Adolfa Hitlera. Ale v době Hitlerova největšího vzestupu se stal jeho nesmiřitelným odpůrcem. Těsně před válkou odmítl azyl a mimo klášter založil odbojovou organizaci Österreichische Freiheisbewegung. Odmítal teroristické útoky i sabotáže. Proti nacismu bojoval nenásilně: mezi Rakušani rozšiřoval varovné letáky. Později byl ale zatčen gestapem a po 4 letetch ve vězení popraven stětím sekerou. Nacisté odmítl jeho tělo po popravě pohřbít a to skončilo v anatomickém ústavu ve Vídni. Bývalá česká hospodyně Karla Scholze ale z vězení postupně vynesla rukopis jeho románu Goneril. Jde o jediný román psaný německy ve vězení v období 2. světové války. Ostatky Romana Karla Scholze byly po válce identifikovány a pohřbeny v klášterní hrobce. Jeho jedinečné literární dílo se po mnoha desetiletích dostalo konečně i do jeho rodné země – do Čech. (anotace ČRo)
Etgar Keret. Povídka. Překlad Magdalena Křížová. Připravil a režii má Petr Gojda.
Čte Pavel Batěk.
Natočeno 2015. Premiéra 20. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet. Repríza 18. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet.
Lit.: Gojda, Petr: Etgar Keret: Zdravá snídaně. In web ČRo 3 Vltava, duben 2015 (článek). – Cit.: Etgar Keret se narodil roku 1967 v Tel Avivu rodičům, kteří přežili šoa. Spolu se svou manželkou, herečkou Širou Gefenovou, v Tel Avivu dodnes bydlí. Jeho knihy dosáhly velkého úspěchu a z mnohých se staly bestsellery v Izraeli i zahraničí. Česky vyšel Létající Santini a povídkový soubor Najednou někdo klepe na dveře.
Svým dílem se autor řadí mezi generaci mladých izraelských spisovatelů, kteří začali působit v polovině 90. let 20. století. Roku 1992 vydal svou první knihu Potrubí, jíž se však téměř nedostalo pozornosti. Až po úspěchu povídky Stesky po Kissingerovi si jí čtenáři všimli, a vyšla pak znovu v aktualizovaném vydání. Keret se stal autorem, kterého mladí izraelští spisovatelé napodobují, jeho styl je však nezaměnitelný. Patří mezi nejpřekládanější autory píšící hebrejsky. O jeho významu svědčí také to, že roku 2010 obdržel francouzský Řád umění a literatury. Od roku 1995 přednáší na katedře filmu na Telavivské univerzitě a na Ben Gurionově univerzitě v Negevu. (more…)
Připravil Ivan Štern.
Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu (?) 11. 4. 2015 (ČRo Plus, 30 min) v cyklu Historie Plus.
Obsah: 1. Poutní kostel Panny Marie Vítězné –
Lit.: Štern, Ivan: Praha magická. Poutní kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře je dnes místem národního smíření. In web ČRo Plus, duben 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V cyklu Praha magická se tentokrát Ivan Štern vydal na Bílou horu, do poutního kostela Panny Marie Vítězné, kde ho čekala sestra Francesca. Provede vás místem, které ne všichni považují za místo české národní tragédie.
Na Bílé Hoře nedaleko pláně, na níž se odehrávala osudného 8. listopadu 1620 bitva mezi císařským a stavovským vojskem, stojí poutní místo s poutním kostelem, zasvěcené Panně Marii Vítězné. Vazba na vyhranou bitvu je tu více než zřejmá. Dokonce předmět, který měl císařské vojáky povzbudit k většímu odhodlání pustit se do křížku se stavovskými, zaujímá čestné místo v hlavním oltáři poutního kostela.
Jde o obrázek madony a Ježíškem a několika svatými kolem. Našel jej v předvečer bitvy jistý mnich Dominik na cestě, kudy spěchal ku Praze. Obrázek kdosi pohodil, zneuctiv jej předtím, vypíchnuv oči všem zobrazeným s výjimkou Ježíška. Další doklad obrazoborectví heretických protestantů! (more…)
Připravila Kateřina Rathouská. Hosté: Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (autorsko-režijní dvojice SKUTR). Hlavní témata: Bouře v Jatkách78, Evžen Oněgin v Klicperově divadle, vzpomínka na Josefa Kroftu.
Natočeno 2015. Premiéra 11. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.; 45 min).
Lit.: -krs- (= Rathouská, Kateřina): SKUTR se soutěží. In web ČRo 3 Vltava, duben 2015 (článek). – Cit.: Hostem sobotní Noční Čajovny Kateřiny Rathouské bude SKUTR, tedy autorsko-režijní dvojice, kterou už jedenáct let tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.
V živém vysílání budeme především zvát do multikulturního centra Jatka78, kde zmíněný tandem oslaví 17. a 18. dubna své výročí. Ve dvou dnech tu diváci mohou zhlédnout projekty Malá smrt, Ženy, Muži a Bouře. Poslední jmenovaný kus byl poprvé prezentován loni v listopadu. „Sledujeme čtyři různé osoby, nebo jen jednoho mladíka v různých podobách a životních fázích?“ napsal o Bouři po premiéře publicista Vladimír Mikulka (nadivadlo.blogspot.cz). „Odehrává se to celé ‚v hlavě‘ (jak naznačuje jedna z replik), na shakespearovském ostrově (což je naznačeno jindy) nebo někde v záhrobí (to kdybychom úvodní bouři a údery blesků vzali doslova)? A co ta závěrečná smířlivá, posmutněle hořkosladká a současně docela groteskní plavba na prknech, při které čtyři hipstersky plnovousatí a očepicovaní mladící stojí na prknech a pádlují a šplouchají pomocí mopů a kýblů s vodou – to se vracejí zpátky do reality, nebo je to poslední jízda kamsi ‚jinam‘?“
Také podle kritičky Lenky Dombrovské (Divadelní noviny) „tato metaforická inscenace nabízí mnoho subjektivních interpretací. Není krásná, není jasná, je elektrizující, provokující. Jistě je to dáno i spoluprací se scénografkou Adrianou Černou, která zaplnila jeviště haldou hlíny, fošnami, kytkami v květináčích, kýbly, mopy, skládacím nábytkem… Vidíte před sebou ostrov, na který bylo vyplaveno harampádí i čtveřice mužů.“
Oba režiséři dále představí svou letošní inscenaci Puškinova Evžena Oněgina v hradeckém Klicperově divadle a vzpomenou na nedávno zeslulého divadelníka Josefa Kroftu, který byl jejich pedagogem na DAMU.
V Předpůlnoční soutěži nabídneme vstupenky na představení Human Locomotion s datem 8. května (příběh Eadwearda Muybridge v režii SKUTRu a s choreografií Jana Kodeta uvádí Nová scéna Národního divadla) nebo dva výtisky knihy Abeceda (z) měst, kterou nedávno vydal v Albatrosu Jan Laštovička.
Zdeněk Rosenbaum a Ladislav Szalai. Smart TV, Full HD, 4K, 3D… Kam to všechno povede? „Sci-fi“ povídka o škodlivosti televize. Dramatizace Eva Lenartová. Technická spolupráce Hana Plecháčková. Režie Jana Schmiedtová – Ryšánek.
Účinkují Jan Fišar, Tereza Richtrová a Norbert Lichý.
Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2014. Premiéra 11. 4. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 25 min). Repríza 16. 2. 2019 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Setkání s literaturou.
Lit.: anonym: Ladislav Szalai, Zdeněk Rosenbaum: Televize. In web ČRo 2 Praha, duben 2015 (anotace). – Cit.: Televizi má totiž doma každý. Tedy téměř každý. Pro někoho je životní nezbytností, pro mnohé jediným kontaktem se světem. A pro jiné nepřítelem, který se živí požíráním času. Z televize z povídky se nechtěným zákrokem stal stroj, který výrazně předběhnul svou dobu.
Povídka se vzhledem k rychlosti technického pokroku už v žánru sci-fi pravděpodobně dlouho neudrží. Ale v rozhlasové dramatizaci jde stejně hlavně o zábavu.
Josef Lederer. Listování v poezii básníka, historika literatury a redaktora českého vysílání BBC. Připravil a komentář čte Vratislav Färber. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Lukáš Hlavica.
Natočeno 2015. Premiéra 11. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15 min) v cyklu Svět poezie.
Betty MacDonaldová. Autobiografická vyprávění o tom, že s humorem a optimismem lze přežít prakticky cokoli. Rozhlasová úprava Petr Balajka. Překlad Eva Marxová. Dramaturgie Hynek Pekárek. Režie Lukáš Hlavica (Kdokoli může dělat cokoli) a Vlado Rusko (Morová rána, Dusím se ve vlastní šťávě).
Čtou Martina Hudečková (Kdokoli může dělat cokoli – o řadě zaměstnání, kterými autorka prošla v době hospodářské krize; 1950), Taťjana Medvecká (Morová rána – o pobytu v tuberkulózním sanatoriu; 1948) a Vilma Cibulková (Dusím se ve vlastní šťávě – o životě v novém domě na ostrově s novým manželem a dětmi; 1955).
Natočeno 2013 – 2014. Vydal Radioservis 13. 4. 2015 (1 CD mp3; CR0750-2, EAN 8590236075023, celkový čas 12 hod.). Reedice červen 2024 (MP3, CR1221-2, EAN 8590236122123; celková délka 12 hod.).
Pozn.: Žádná překážka není nepřekonatelná a žádná situace beznadějná! Úspěšné humoristické romány americké spisovatelky Betty MacDonaldové, které vás doslova nabijí pozitivní energií, vycházejí na CD pod souborným názvem Co život dal a vzal. O neopakovatelný přednes jednotlivých částí audioknihy se postaraly Vilma Cibulková, Taťjana Medvecká a Martina Hudečková. (more…)
Karel Čapek. Audiokniha. Hudba Fontana Music Library. Úprava a režie Robert Tamchyna.
Čtou Josef Somr, Tomáš Töpfer, Vladimír Javorský, Jiří Prager.
Vydal Popron Music v roce 2013 (2 CD, 55234-2, 68:20 a 52:00).
Obsah: CD 1 – 1. Věštkyně, 2. Příběhy sňatkového podvodníka, 3. Zmizení herce Bendy; CD 2 – 1. Balada o Juraji Čupovi, 2. Rekord, 3. Závrať.
Pozn.: Kvarteto skvělých českých herců čte Povídky z jedné a z druhé kapsy od Karla Čapka! Nejoblíbenější povídky české literatury ožívají v mistrné interpretaci pánů Somra, Töpfera, Javorského a Pragera. Laskavou atmosféru časů první republiky v posluchačích evokují nejen krásná čeština a špičkové herecké výkony, ale i skvělý hudební doprovod. (anotace vydavatele)
Johann Wolfgang Goethe. Redakce Mária Urbanová. Autor hudby Jozef Malovec. Technická spolupráce Peter Janík a Ján Backstuber. Rozhlasová úprava a režie Viktor Lukáč.
Účinkují Karol Machata, Martin Gregor, Leopold Haverl, Slávo Záhradník, Ján Venéni, Vladimír Minarovič, Erika Bauerová, Hana Kostolanská, Darina Vašíčková, Peter Jerguš, Július Paluš, Ján Valentík, Ján Boor, Emília Vášáryová, Eva Kvietiková, Ĺudovít Ozábal, Peter Mikulík, Ida Rapaičová, Viera Topinková, Oľga Adamčíková, František Zvarík, Jela Lukešová, Ĺubo Roman a Tatiana Hrivnáková a Slovenskí madrigalisti.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1976 (4 x 25 min.). Repríza 13.-14. 4. 2015 (SRo 8 Rádio Litera); 9. 9. 2020 (SRo Rádio Litera, 14:30, 15:05, 16:30 a 17:05 h.).
Lit.: Kekeliaková, Monika: Legendárny doktor Faust. In web Radio Litera, duben 2015 (článek). – Cit.: Príbeh o Faustovi patrí k jednému z najstarších európskych mýtov a dnes je aktuálnejší ako kedykoľvek v minulosti. Rádio Litera vás preto pozýva, aby ste sa spolu s nami prešli všetkými zásadnejšími priestormi tohto mýtu, či už je to scéna kontaktu človeka so zlom alebo zapredávanie duše kvôli moci a úspechu.
Ak ste doteraz vnímali faustovské témy v diele Majster a Margaréta skôr povrchne, faustovský týždeň na Rádiu Litera vám pri pozornom počúvaní viacerých adaptácií príbehov o doktorovi Faustovi otvorí nové súvislostí. U Bulgakova sa stretnete s postavou Majstra, Margaréty či diabla a s celým radom motívov, ktoré majú svoj prameň práve v Goetheho Faustovi. Skúste objavovať tieto zhody práve s nami, a to už od pondelka v cykle Čítanie na pokračovanie, kde si vypočujete v piatich častiach úryvky z románu Michaila Bulgakova Majster a Margaréta, ktorý sa radí medzi to najlepšie v svetovej literatúre a originálne pracuje aj s faustovskými motívmi.
Samotné meno Faust má svoj prameň už v 4. storočí vo Vyznaniach sv. Augustína, kde sa spomína biskup Faustus, ktorý prišiel do Kartága a išiel o ňom chýr ako o mužovi zbehlom vo vedách. V 6. storočí je zasa známa grécky napísaná legenda o Teofilovi z Adany, ktorá bola predchodkyňou povesti o Faustovi. V nej biskup Teofil upíše svoju dušu diablovi, ale Panna Mária ho z toho sľubu vyslobodí. Hlavnou kolískou novodobej faustovskej povesti, z ktorej neskôr vyšiel Goethe či Marlow, ale aj Puškin, Brecht, Mann či Bulgakov (a ďalší spisovatelia), je Nemecko, kde v rokoch 1480 – 1541 skutočne žil doktor Faust. Po jeho smrti sa šírili o jeho živote medzi ľuďmi mnohé historky, ktoré nakoniec vyšli aj tlačou v podobe ľudovej knihy o Faustovi, a to v roku 1587 vo Frankfurte nad Mohanom. Faust je tu prototypom pôžitkárskeho človeka, charakterizuje ho túžba po rýchlom a absolútnom poznaní, sláve a bohatstve; preto zapredáva svoju nesmrteľnú dušu diablovi. Jeho zmyslom existencie je užívať si život a žiť ho naplno.
Keďže stvárnením tejto témy na vysokej umeleckej úrovni sa preslávil azda najviac a medzi prvými práve nemecký básnik Johann Wolfgang Goethe, ktorý pôvodný ľudový príbeh obohatil originálne aj novou postavou mladej devy Grétky, do vysielania sme pre vás vybrali práve tie dve rozhlasové spracovania, ktoré sú adaptáciou Goetheho literárnej predlohy. Od pondelka sa bude vysielať štvordielny seriál pod názvom Faust, ktorý podľa románu Johanna Wolfganga Goetheho pre rozhlas upravil a režíroval Viktor Lukáč. Vzácne sú tu aj vstupy Jána Boora, ktorý erudovane vovádza do faustovskej témy a presvetľuje tak nejasné. V dramatizácii účinkujú Karol Machata, Martin Gregor, Leopold Haverl, Slávo Záhradník, Ján Venéni, Vladimír Minarovič, Erika Bauerová, Hana Kostolanská, Darina Vašíčková, Peter Jerguš, Július Paluš, Ján Valentík, Ján Boor, Darina Vašíčková a slovenskí madrigalisti. Vyrobil rozhlas v roku 1976. Od štvrtka bude zasa vo vysielaní rozhlasová hra Jany Hevešiovej pod názvom Doktor Faust. V réžii Jara Riháka účinkujú Marek Majeský, Ján Kroner, Jozef Vajda, Leopold Haverl, Ivan Laca, Vladimír Minarovič, Ján Valentík, Peter Sklár, Helena Geregevá, Alfréd Swan a Jozef Šimonovič. Vyrobil Slovenský rozhlas v roku 2003.
O Johannovi Wolfgangovi Goethem si môžete vypočuť od utorka krátky medailón v relácii Autor na dnes, ktorý pripravila Mária Michalková. Číta Alfréd Swan.
Na Slovensko sa ľudová knižka o Faustovi dostala na rozdiel od iných krajín dosť neskoro, vyšla až v roku 1881 (Doktor Ján Faust, světoznámý čarodějník; Skalica). Štúrovci faustovskú tému zasa poznali priamo z Goetheho Fausta a jeho nemeckých vydaní, z nemeckých ľudových knižiek o Faustovi či nemecky hraných predstavení na slovenskom území. Prvé slovenské preklady Fausta máme od Vladimíra Hurbana Svetozárova, Martina Braxatorisa Sládkovičova a Pavla Országha Hviezdoslava. Osobitne pozoruhodný je preklad oboch dielov Fausta (1966 a 1968) od M. M. Dedinského, ale aj Prafaust v preklade Milana Richtera. O voľné prerozprávanie faustovskej povesti sa zaslúžil Peter Zajac, o dramatické spracovania adaptované na súčasnosť zasa Ján Boor či Ján Števček (viac pozri v doslove Zuzany Hurtajovej v knihe Doktor Faust. Svetoznámy čarodejník, 1985). Originálne spracovanú faustovskú ságu však máme aj v rámci Slovenského rozhlasu, vďaka čomu sa môžete tešiť aj na ďalšie časti faustovských týždňov na Rádiu Litera. V tomto prvom diele sme siahli k prvopočiatkom literárnej inšpirácie faustovskou ságou, a to k slovenských spisovateľov 19. storočia, konkrétne sme pre vás vybrali Faustiádiu Jonáša Záborského a Dúvernú zmluvu medzi mníchom a diablom od Juraja Fándlyho. V Záborského satirickej poviedke prichádza doktor Faust do slovenského zadubeného Kocúrkova. Môžete si ju vypočuť od štvrtka v čítaní Mariána Grebáča. Motivický prvok zhody s faustovskou ságou nachádzame aj u Fándlyho. Je to motív diabolskej zmluvy človeka s diablom. Od stredy je tu pre vás rozhlasová hra na motívy Fándlyho diela pod názvom Rozhovor mnícha s diablom. V réžii Igora Hrabinského účinkujú Dušan Jamrich, Emil Horváth, Ján Mistrík, Peter Sklár, Peter Bzdúch, Jozef Šimonovič, Ivan Laca, Mária Dacejová a Vladimír Minarovič. Vyrobil Slovenský rozhlas v roku 2002.
Kľúčovým v tomto týždni je aj výborný faustovský fíčer Andreja Turčana pod názvom Aféra Faust čiže Cena za úspech. Určite si ho vypočujte. Vo vysielaní bude od piatku. V réžii Jána Medveďa v ňom účinkujú Ján Kožuch, Lucia Jašková, Michal Ďuriš, Juraj Smutný a Egon Tomajko. Fíčer vás upúta od samého začiatku, a to položenou otázkou: „Čo by sme boli ochotní zaplatiť za úspech“. Je to faustovská otázka, ktorá ako prezradí fíčer, je ešte aktuálnejšia ako v minulosti, lebo „možnosti toho, čo môže súčasníkovi ponúknuť úspech, sú ďaleko pestrejšie a širšie ako kedysi. Aj človek je akoby viac náchylný zaplatiť za čiastkový úspech, dočasný cieľ, výhodu, pôžitok, hocičo, a nemyslí na spásu vlastnej duše. Slovo zapredať sa, spojenie prevrátiť kabát, sa používa častejšie ako kedysi“.
Do pozornosti vám dávame od stredy pásmo Jany Hevešiovej o Danteho Pekle (Dante Alighieri: Peklo), v ktorom v réžii Petra Palika účinkujú Štefan Bučko, Jozef Šimonovič, Miroslava Vallová, Jana Hevešiová. Pásmo Zuzany Belkovej bude vo vysielaní od stredy. Je venované poézii Evy Lukáčovej a jej Diabloni (Diabloň Evy Lukáčovej). Faustovské paralely nebezpečného zbratania sa so zlom ponúka esej Medzi človekom a diablom, ktorá pôjde od pondelka a je z knihy Brázda za loďou od švédskeho prozaika Pera Wästberga. Ponúkame vám z nej tému totality, nacizmu a potláčania ľudskosti. Poviedka Ballu pod názvom Diabol prichádza cez obrazovku vás postaví pred motív ničoty a záhadu, ktorou je pekná upratovačka v reklamnej firme. V réžii Laca Keratu číta Martin Kaprálik.
Veríme, že legendárny príbeh doktora Fausta vás dokáže nielen pobaviť, ale aj podnietiť k zamysleniu nad faustovskými paralelami v našej súčasnosti. Príjemné počúvanie!
Powered by WordPress