Magdaléna Iľková. Autor na dnes. Hudbu vybral Juraj Vajó. Zvuk Peter Vaško. Redakce Laura Petraššovitšová. Režie Júlia Rázusová.
Účinkují prof. Anna Valcerová a Magdaléna Iľková. Ukázky čtou Jana Vernerová a Miroslav Kolbašský.
Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roku 2015 (15 min.). Premiéra 16. 3. 2015 v cykle Autor na dnes (SRo 3 Rádio Devín, 15:35-15:50).
Mária Samuhelová. Autor na dnes. Hudební dramaturgie Oldo Fiala. Zvuk Eva Irmanová. Spolupracoval prof. Ladislav Čúzy. Redakce Táňa Kusá.
Účinkují prof. Ladislav Čúzy a Mária Samuhelová. Ukázky čte Alfréd Swan.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (15 min.). Repríza 20. 3. 2015 (SRo 8 Rádio Litera), 16. 10. 2015 (SRo 3 Rádio Devín).
Božena Němcová. Pohádky. Námět František Nejedlo. Výběr Karel Weinlich a Bohumír Šlégl. Režie Karel Weinlich. Zvuk Karel Hodr, Roman Cejnar. Produkce Bohumír Šlégl.
Účinkují Yvetta Blanarovičová a František Němec.
Nahráno v A B studiu Hrnčíře a v ateliéru Romana Cejnara v březnu 1995. Vydalo vydavatelství Tonus Čáslav v roce 1995 (1 MC).
Obsah: 1. Jak se učil Honzík latinsky, 2. Kolíbala bába čerta (píseň), 3. Pohádka o perníkové chaloupce, 4. O Smolíčkovi, 5. Holubička lítá (píseň), 6. Pohádka o Palečkovi.
Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 6/2015)
Kořeny zla. Tak se má ta hra jmenovat. Autor několika úspěšných divadelních her (v podání Otakara Brouska) však po bujarém večírku s přítelem dramaturgem (Vlastimil Brodský) zcela zapomněl, o čem měla být – a hra je třeba. Hru je nutno hrát. Kde ji však vzít, když v hlavě zůstal jen její název? Zvolí cestu hledání a zkouší asociativně „vytěžit“ své studenty scénáristiky, přátele, příbuzné i dávné známé: co se vám vybaví, když se řekne „kořeny zla“? Nedokáže však najít ztracené téma ani u bývalého spolužáka (Ferdinand Krůta), který se ze vtipného kumpána změnil v pohodlného vychytralce, ani u vlastní manželky (Jiřina Jirásková), kterou přehlíží a využívá jen jako kuchařku (byť je to inteligentní žena lékařka), neporozumí mu stárnoucí herečka – „vyžilá sexbomba“ Alice (Slávka Budínová). Pochopení najde u své matky (nezvykle zdařilý výkon Světly Amortové), která na nezdárného syna hledí s láskyplnou něhou. Při hledání námětu nenáročné divadelní hry se mu však otevírají skutečné „kořeny zla“ – dosud zcela nepřiznaná osobní odpovědnost za to, že se v padesátých letech zachoval konformně a nenašel odvahu zvednout hlas proti stíhání starého básníka Holcmana, který nepasoval do škatulek socialistického realismu, neboť jeho veršům „nerozuměly báby na trhu“.
Hra Jiřího Vilímka Kořeny zla (1965) je jedním z prvních rozhlasových děl, které se vážně zabývaly zločiny (tehdy se říkalo a psalo „omyly“ a „přehmaty“) padesátých let. Téma v rozhlase otevřel již v roce 1962 Jaromír Ptáček svou hrou Případ, v níž se vyšetřovatel zabývá případem politicky stíhaného nevinného člověka (premiéra až 1964). Vilímkova hra také neobyčejně otevřeně zobrazuje duševní obzor průměrného člověka, jímž Autor bezpochyby je. Nesoudí jej – koneckonců, v jeho prospěch hovoří to, že neutíká před odpovědností a nepříjemnými otázkami a snaží se nad nimi poctivě zamýšlet. Zároveň však můžeme vypozorovat jeho závist nad talentem svého studenta Vrány, jenž navíc na zadané téma „kořeny zla“ napsal vtipnou satirku, v níž zpodobnil krutě upřímně svého vlastního profesora jako Korouhvičku, který si neplivl na svrženého vládce ne pro svou morální sílu, ale protože jej někdo zamknul na toaletě. „Mlčení není práce pro chlapa tam, kde se děje bezpráví,“ čte si Autor ve Vránově textu a pohoršuje se nad jeho otevřeností. (more…)
Artur Kubica. Dokument. Dechovka z Jistebníku plná zajímavých muzikantů, a každý z nich je jiný. Kostelník, opravář a muž se srdcem na baterky.
Natočeno 2015. Premiéra 15. 3. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 40 min).
Lit.: Kubica, Artur: Jistebnická 13 – dechovka z kraje rybníků. In web ČRo 2 Praha, březen 2015 (článek). – Cit.: Dechovka s duší. Tvoří ji bývalý kostelník, muž na mateřské opravář hudebních nástrojů nebo člověk se srdcem na baterky. Navíc se sólovým čelistou. Hudebníků v ní není 13, ale 17. A na zkoušky se sjíždějí odevšad.
Jistebnická 13, malá dechová hudba vznikla v roce 1999 v Jistebníku na Novojičínsku. Od prvních dní její existence stojí za kapelnickým pultíkem učitel hudby, profesionální tubista a opravář hudebních nástrojů Ladislav Mariáš.
Ví se o něm, že je pohodář. Jako správný kapelník se málokdy rozčílí, ale když už, tak to stojí za to. Obvykle praští o zem svou tubou. Výhodou je, že Láďa, jak mu všichni říkají, je opravář hudebních nástrojů: co si rozbije, to si po nocích zadarmo opraví. (more…)
Rudolf Mertlík. Slavné milostné příběhy z nejstarších dob. Připravil Dominik Mačas. Mistr zvuku Jiří Emil Silovský. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkují Zuzana Ščerbová a Josef Nechutný.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2015. Premiéra 1. dílu 15. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Petr Král. Cesta zpátky na počátek 60. let, kdy básník nastoupil povinnou vojenskou službu k plzeňským dělostřelcům. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2015. Premiéra 15. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 59 min) v cyklu Schůzky s literaturou.
Dnešní On Air Radia Wave na Vltavě vám přinese mimo jiné reportáž o funerálním designu. Správa pražských hřbitovů chce pohřebiště kultivovat, a tak ve spolupráci s organizací CZECHDESIGN vyhlásila soutěž právě na téma funerální design. V pravidelné rubrice High Five se vám taky američtí psychedeličtí rockeři Purling Hiss svěří, která alba je zásadně ovlivnila v hudebním vývoji. Moderuje Bára Šichanová.
Natočeno 2015. Premiéra 15. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 57 min).
Lit.: Šichanová, Bára: České hřbitovy plní asijské náhrobky, změnit by to měla soutěž. In Radio Wave, březen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Dnes se na hřbitovech staví prefabrikované náhrobky, které se z většiny dováží z Asie. Vypadají velmi podobně a do jisté míry unifikovaně,“ komentuje ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený aktuální situaci nejen na pražských hřbitovech. I proto vyhlásil ve spolupráci s organizací CZECHDESIGN soutěž na téma funerální design, jejímž cílem je hřbitovy kultivovat.
„Zadání zní návrh náhrobku, ten není blíže specifikován, takže to může být urnový hrob, běžný hrob, hrobka, pomník. Druhé téma je návrh urny nebo obalu na zpopelněné lidské ostatky, který by měl být určen pro vystavení na veřejném pohřebišti.“ Současné náhrobky nebo urny mají podle Martina Červeného jen malou souvislost třeba s praxí meziválečného období, kdy byli pod vizuální stránkou hrobů podepsáni např. Jan Kotěra nebo Josef Gočár. Náhrobky byly tehdy plné jinotajů, symboliky, odkazů k osobě nebožtíka, s nímž se tvůrce pomníku často znal. (more…)
Ivan Blatný. Literárně-hudební pásmo z básní a dopisů brněnského básníka ze 40. let. Připravila Milena M. Marešová. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Lukáš Hlavica, Jaroslav Plesl a Zdeňka Sajfertová.
Natočeno 2015. Premiéra 15. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 59 min) v rámci cyklu Souzvuk. Repríza 25. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h).
Lit.: Marešová, Milena M.: Ivan Blatný: Nad městem letěly šaškovy střevíce. In web ČRo 3 Vltava, 25. prosinec 2019 (článek). – Cit.: (…) Když v roce 1948 opustil Ivan Blatný tehdejší Československo a požádal o politický azyl ve Velké Británii, policie při prohlídce v jeho bytě zabavila rodinné fotografie i rukopisy jeho básní. Krabice s písemnostmi získal po úředním uzavření případu tehdejší pracovník pedagogické fakulty brněnské univerzity Jiří Rambousek a ty mohly být vydány teprve až po roce 1990. V jednom svazku vyšly dokumenty, korespondence a vzpomínky, ve druhém Blatného básně, především čtyři sbírky vydané do autorovy emigrace: Paní Jitřenka, Tento večer, Hledání přítomného času.
A také Melancholické procházky, dvaačtyřicet básní, psaných jako by v rytmu chůze, skutečných potulek městem i jeho periferií. Verše vydal Ivan Blatný v roce 1941, lze tedy předpokládat, že vznikaly v době jeho korespondence s přítelem, jen o pár měsíců starším básnickým druhem, Jiřím Ortenem. Prolnutím obou druhů textů z této doby teprve promlouvá tvůrce, muž hledající. (…)
Hosté: režisér David Drábek a herečka Henrieta Drábek Hornáčková. Připravila a moderuje Kateřina Rathouská.
Natočeno 2015. Premiéra 14. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.; 45 min).
Lit.: -krs- (= Rathouská, Kateřina): Podivuhodné cesty Davida Drábka. In web ČRo 3 Vltava, březen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hosty první Noční Čajovny Kateřiny Rathouské budou dramatik, režisér a umělecký šéf Klicperova divadla v Hradci Králové David Drábek a herečka Henrieta Drábek Hornáčková. V živém vysílání představí zejména projekt nazvaný Podivuhodné cesty Julese Verna, který od 19. února uvádí Nová scéna v Praze.
Podle webu Národního divadla jsou na jevišti připomínány „vědecké objevy 19. století a tehdejší zeměpisné, geologické, fyzikální a astronomické poznatky. Děj inscenace je však situován do prvních desetiletí 20. století, do éry pionýrů filmového průmyslu. V jednom z průkopnických ateliérů tohoto ve své době nového a pokrokového média se odehrává natáčení našeho příběhu, do kterého zasáhne i stárnoucí spisovatel.“
„Jako dítě jsem samozřejmě louskal jak verneovky, tak mayovky. Navíc jsme to celé pojali jako oslavu nejen divadla, verneovské literatury, ale i začátku filmu, ke kterému mám taky velmi silný vztah,“ řekl režisér v předpremiérovém rozhovoru pro Český rozhlas. „Chci, aby to byly dvě věci: Aby to bylo echo všech snivých chlapečků, jako jsem byl já, kteří si žili ve svém světě, a aby Praha zase měla nějakou velkou inscenaci pro rodiny s dětmi.“
Davida Drábka můžete znát i jako autora několika rozhlasových minutových her.
Na závěr pořadu je připravena nepravidelná rubrika Předpůlnoční telefonát, ve které vás pozveme na mezinárodní festival Bazaar.
Powered by WordPress