Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jan Hůla rozmlouvá s Ivanem Klímou. Portréty spisovatelů, vědců, publicistů a politiků, kteří v éře normalizace nemohli veřejně vystoupit.

Natočeno 1990. Premiéra 11. 1. 1990.  Obnovená premiéra 10. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.; 29 min).

Zažijte s námi silvestr v Lázních Bělohrad. Hudba i historky ze života.

Účinkují Vladimír Hron, Dalibor Janda, Jiřina Jandová, Halina Pawlowská, Ilona Csáková, Hana Křížková a Josef Mladý.  Moderují Lucie Peterková a Petra Beránková.

Natočeno 4. 12. 2014 ve Společenském sále Lázní Bělohrad od 19:00. Premiéra 31. 12. 2014 (ČRo Pardubice, 2014, 11:04 h.; 56 min.).

Lit.: Novák, Zdeněk: Silvestr nanečisto a v lázních. In web ČRo Pardubice, prosinec 2014 (článek). – Cit.:  Dobré nálady není nikdy dost. A tak se Český rozhlas Pardubice rozhodl udělat „generálku na Silvestra“.

Ve čtvrtek 4. prosince od rána do pozdního večera se s námi můžete královsky bavit. Celé naše čtvrteční vysílání bude plné úsměvu, smíchu a humoru. Přivítáme nezapomenutelného Vladimíra Menšíka, připijeme si kvalitním vínem a možná přijde i kouzelník.  (more…)

Období mezi plény ÚV KSČ v září 1969 a lednu 1970 by se dalo nazvat jako začišťovací. Soustředíme se na osudy dvou předních mužů „pražského jara“ Alexandra Dubčeka a Oldřicha Černíka. Rozhlasovými archivy se probíral Pavel Hlavatý.

Natočeno 2014. Premiéra 9. 1. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Nejenom Dubček, ale i Černík. Jaký byl osud dvou předních mužů pražského jara na přelomu let 1969 a 1970? In web ČRo Plus, leden 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Osudy dvou ikon pražského jara v období rané normalizace mezi zářím 1969 a lednem 1970 představuje další pořad z cyklu Archiv Plus.

Jednotlivá pléna Ústředního výboru Komunistické strany Československa měla na počátku normalizace povahu zásadních mezníků při obnově rigidního komunistického režimu.  Zatímco na dubnovém plénu v roce 1969 se dostal do nejvyšší stranické funkce Gustáv Husák, ukázalo květnové plénum z téhož roku, že jakékoliv iluze o zachování reforem byly skutečně jenom iluzemi.  Poté následovalo plénum zářijové. To se konalo po masových demonstracích ze srpna 1969 k 1. výročí okupace, šlo o poslední větší společenské vystoupení, což z odstupu překvapilo jak osobnosti opozice, tak samotné normalizátory.

Osudy čtyř politických ikon pražského jara se v té době již naprosto rozešly.

Prezident Ludvík Svoboda se projevil jako kovaný normalizátor. S vytvářející se husákovsko-bilakovskou normalizační garniturou se beze zbytku identifikoval a svou funkci si udržel.  Předseda parlamentu Josef Smrkovský přišel o svou funkci již na počátku roku 1969, následovala ztráta místa ve stranickém politbyru, nejmocnějším orgánu země, a postupný kariérní sestup.

Nás však budou zajímat osudy dvou dalších klíčových protagonistů roku 1968 – Dubčeka a Černíka.

Alexander Dubček přišel o svou funkci prvního tajemníka ÚV KSČ v dubnu 1969, poté ještě nějakou dobu přežíval ve funkci předsedy parlamentu.  Na zářijovém plénu 1969 byl i on zbaven místa v politbyru (členem ÚV KSČ zatím zůstal), poté byl zbaven i své funkce předsedy parlamentu a v prosinci 1969 byl vyslán do Ankary jako československý velvyslanec.  Z ÚV KSČ byl pak vyloučen na lednovém plénu v roce 1970.

Předseda vlády Oldřich Černík – Dubčekův blízký spolupracovník – se začal již od podzimu 68 stále zjevněji orientovat na vznikající normalizační garnituru.  Snaha udržet si své postavení byla zpočátku úspěšná, jako premiér, a dokonce i člen politbyra přečkal i zářijové plénum – slovník jeho projevů byl v té době od slovníku Husáka či Štrougala prakticky k nerozeznání. Na základě úspěšně aplikované salámové taktiky byl své premiérské funkce zbaven až na lednovém plénu v roce 1970, tehdy také – standardně – ztrácí i místo v politbyru.

Ani jeho pád není strmý, stává se – alespoň na nějakou dobu – řadovým ministrem.

Kompromis, oběť a boj. Existuje něco jako archetyp českého hrdiny a kolik takových archetypů vlastně je? Pakliže ano, kdo ze skutečných historických postav se mu blíží nebo ho dokonce definuje? Je to sv. Václav, Jan Hus, Jan Žižka, Karel IV. nebo někdo další? Použité texty Ferdinand Peroutka, Josef Pekař, Emanuel Chalupný, Václav Frei, Přemysl Pitter, opat Method Jan Zavoral, kardinál Karel Kašpar, literární historik Miloslav Novotný. Připravil Pavel Hlavatý.

Ukázky čtou Josef Somr a Otakar Brousek II.

Natočeno 2014. Premiéra 9. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min) v cyklu Hrdina.cz .

Lit.: Velíšek, Martin: Hrdinové v dějinách a současnosti, naše vzory i svědomí – Národní archetyp hrdiny. In web ČRo 3 Vltava, leden 2015 (anotace). – Cit.: Kompromis, oběť a boj. Existuje něco jako archetyp českého hrdiny a kolik takových archetypů vlastně je? Pakliže ano, kdo ze skutečných historických postav se mu blíží nebo ho dokonce definuje?  Je to sv. Václav, Jan Hus, Jan Žižka, Karel IV. nebo někdo další? Odpovědi na tyto otázky budeme hledat v textech Ferdinanda Peroutky, Josef Pekaře, Emanuela Chalupného, Václava Freie, Přemysla Pittera, ale také v rozhlasových přednáškách opata Methoda Jana Zavorala, Kardinála Karla Kašpara nebo literárního historika Miloslava Novotného.  

Čtrnáct českých knížat se svými družinami přijalo v Řezně křesťanství. Křest „ve spěchu“. Čechové a jejich první knížata. Geograf bavorský o 15 hradech – a tedy – knížatech v Čechách. České dějiny jako „rodinná historie“? Hovoří historička Marie Bláhová. Připravila Eliška Závodná.

Natočeno 2014. Premiéra 9. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).

Nejznámější Francouzka žijící u náš Chantal Poullain představí první český motorkářský film. Jak přijala svou epizodní a přece jednu z hlavních rolí v Burácení? David Šťáhlavský se bude francouzské herečky, která přišla za svou láskou ve dvaceti do komunistické ČSSR, ptát i na její vztah k dnešnímu Česku. Hovory budou ještě o nadaci Archa Chantal, která usiluje o humanizaci prostředí dětských zdravotnických zařízení.

Natočeno 2015. Premiéra 8. 1. 2015 (ČRo Plus, 11:10 h.; 30 min).