Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 1. 2015

Hlasy – Pavel Zajíček (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:53

Autor čte z nepublikovaného cyklu básní Individuace z roku 1972 a ze sbírky Chvění, obsahující texty z posledního dvacetiletí. Sleeve-note Martin Hybler. Režie a dramaturgie Ivan Arsenjev. Zvuk Jan Hála. Titulní fotografie Irena Vodáková. Design obalu Jakub Suchý.

Nahráno 12. a 13. 5. 2014 ve studiu Bystrouška. Vydalo nakladatelství Triáda v roce 2014 (1 CD, EAN 8594178720072) v edici Hlasy – edice autorského čtení . Ukázka k poslechu na youtube.

Pavel ZAJÍČEK (* 15. dubna 1951 v Praze), básník, prozaik, hudebník, výtvarník a filmový herec. Dětství a mládí prožil v Radotíně u Prahy. Po maturitě na průmyslové škole v Praze (1970) studoval na Stavební fakultě ČVUT, v roce 1972 studia přerušil. Prošel řadou dělnických profesí: umýval okna, byl kulisákem, stavebním dělníkem i dřevorubcem (1975-1976, v Mařenicích u Cvikova). V roce 1976 byl s dalšími členy undergroundového společenství kolem skupiny Plastic People of the Universe zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen za údajné výtržnictví na jeden rok. Po propuštění (1977) se živil jako lepič pytlíků. Chartu 77 podepsal hned po svém propuštění z vězení v roce 1977. Roku 1980 emigroval: v letech 1980-1986 žil ve Švédsku (Uppsala, Göteborg) a posléze v USA (New York). V exilu se věnoval převážně výtvarné práci. V letech 1990-1995 žil střídavě v New Yorku a v Praze, od roku 1995 trvale v Praze. – V roce 1973 vytvořil s Milanem Hlavsou experimentální hudební skupinu DG 307, která do roku 1979 vystupovala na řadě nepovolených koncertů a pro niž Zajíček psal texty a s Hlavsou i hudbu; v kapele DG 307 byl zpěvákem, recitátorem a vytvářel pro ni také scénické návrhy. V roce 1992 byla skupina obnovena a v různých personálních obsazeních hraje pod Zajíčkovým vedením nadále. – Své hudební projekty (vesměs doprovozené otištěnými texty) vydal Zajíček v řadě nahrávek: DG 307: Gift to the Shadows (LP, Toronto 1982); DG 307 (1973-75) (LP, 1990); DG 307:Uměle ochuceno – Artificially Flavored (LP, 1992; doplněné vydání na CD, 2001); DG 307: Dar stínům, Pták utrženej ze řetězu, Torzo (soubor tří CD, 1993); DG 307: „tvář jako Botticelliho Anděl“ (MC, 1995); DG 307: Kniha psaná chaosem (CD, 1996); DG 307: Siluety (CD 1998); DG 307: Koncert (CD 1999); PavelZ.: Autorské čtení, evangelický kostel u Salvátora, Praha 5. 6. 2001 (CD 2001); DG 307: Šepoty a výkřiky (CD 2002); DG 307: Historie hysterie. Archiv dochovaných nahrávek 1973–75 (2 CD 2004); DG 307: NOSFERATU. Symfonie hrůzy na motivy filmu F. W. Murnau (CD 2004); DG 307: Live. Několik verzí jednoho příběhu, několik tváří. 17. 4. 2005 (CD 2005); PavelZ.: Kakofonie cesty. De-lirická slova. Obyčejný hlas (CD 2007); DG 307: Květy podzimu – barvy jara / Blossoms of Autumn – Colours of Spring (CD 2008); DG 307: Magický město vyhořelo! Koncert v klubu Jilská 15/10/1994 (CD 2008); DG 307: V katedrálách ticha. Koncert z roku 1994 (CD 2011); Pavel Zajíček: Podobenství (CD 2011). – Básnické i prozaické texty Zajíčkovy vyšly v knihách: DG 307. Texty z let 1973-1980 (1990, texty DG 307 a výbor ze samizdatů Šedej sen a Roztrhanej film); Kniha měst (1993); Čas je výkřik uprostřed noci (1999); Zvuky sirén a zvonů – Nénie (2001); Zápisky z podzemí 1973-1980 (2002, obsahuje texty samizdatových publikací Mařenická kniha, Dopisy, Vyslov sám sebe i svuj svět, Listy k čemukoliv, Úlomky skal, Šedej sen, Roztrhanej film); Jakoby… Svět v zrnku písku… (2003); Cesta vlakem z R do B., Pollockovy fleky, Odposlouchaná slova (2007); Roztrhanej film (2008); Kniha psaná chaosem (2009); Všechno je úplně jinak… (2010); Pohádka se špatným koncem (2010); Kniha moří (2011; společně s CD). (S využítím hesla v internetovém Slovníku české literatury po roce 1945 a medailonu Martina Machovce v knize Chvění.)

 

Hlasy – Oldřich Král (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:51

Oldřich Král čte vybrané kapitoly ze svého překladu Sebraných spisů Mistra Zhuanga. Sleeve-note autor.Režie a dramaturgie Ivan Arsenjev. Zvuk Jan Hála. Titulní fotografie Irena Vodáková. Design obalu Jakub Suchý.

Nahráno 19. 8. 2014 ve studiu Bystrouška.  Vydalo nakladatelství Triáda v roce 2014 (1 CD, EAN 8594178720027) v edici Hlasy – edice autorského čtení. Ukázka k poslechu na  youtube.

 

Oldřich KRÁL (* 13. září 1930 v Praze), sinolog, překladatel a teoretik překladu. V letech 1944-1948 absolvoval učitelský ústav v Praze, 1949-1953 vystudoval obory sinologie a kulturní dějiny Dálného východu na Filosofické fakultě UK. Jako asistent profesora Jaroslava Průška již před dokončením studia vedl kursy dějin čínské literatury a interpretace čínského literárního textu a v letech 1964-1967 absolvoval v Orientálním ústavu AV vědeckou aspiranturu v oboru klasické čínské literatury, kterou zakončil disertací na téma Umělecké postupy klasického čínského románu: Literáti a mandaríni (pod názvem Umění čínského románu vydala UK 1965). Český překlad Literáti a mandaríni. Neoficiální kronika konfuciánů vydal už v roce 1962 Odeon. O. Král se už v roce 1958 vrátil na FF UK. Tam se jak spoluautor podílel na přípravě knihy Svět literatury v roce 1967 (pod vedením F. Vodičky; 1995 připravil opravené a doplněné vydání). V roce 1968 dokončil habilitační spis Wen-sin tiao-lung: Příspěvek k popisu estetického myšlení v Číně a o rok později odevzdal do Odeonu i úplný český překlad citované klasické čínské poetiky pod názvem Duch básnictví řezaný do draků. Na příkaz politických míst bylo však habilitační řízení zastaveno a brzy následoval i zákaz jakékoli Královy pedagogické i publikační činnosti; monografie nevyšla a překlad vyšel až v roce 2000. Nadlouho posledním uveřejněným dílem byla antologie Kniha mlčení (v roce 1971 vydal Klub přátel poezie pod zcenzurovaným titulem Tao – texty staré Číny; pod původním titulemKniha mlčení. Texty staré Číny, vydala až Mladá fronta v reedici z roku 1994). O. Král byl v letech 1972-1989 zaměstnán jako kurátor ve Sbírce orientálního umění Národní galerie na Zbraslavi. Odtud vydával v sedmdesátých a osmdesátých letech samizdatově texty jako Malířské rozpravy Mnicha Okurky, Vnitřní kapitoly Mistra Čuanga, Tribunová sútra Šestého patriarchy, Deset obrazů shánění krávy. Zákaz publikování obešel Odeon v roce 1977 vydáním antologie tangských novel Starožitné zrcadlo (signoval Králův spolužák sinolog J. Fass); zákaz publikování prolomen až v letech 1986-1988 odeonovským vydáním tří svazků překladu největšího čínského klasického románu Sen v červeném domě. Ještě v témže roce 1988 vydal Odeon Královu Tribunovou sútru Šestého patriarchy a za překlad Snu v červeném domě udělil překladatel výroční cenu nakladatelství za rok 1988. Král se v roce 1990 se vrátil na FF UK, kde byl v obnoveném habilitačním řízení jmenován docentem čínské a srovnávací literatury; stal se prvním ředitelem Ústavu Dálného východu (do roku 1998); v roce 1993 založil Centrum komparatistikv, které řídil do roku 2000; v roce 1993 byl jmenován profesorem sinologie a srovnávací literatury UK. V roce 1994 spoluzaložil pražské Mezinárodní sinologické centrum sponzorované taiwanskou nadací CCK. Pracoval v obnoveném Pražském lingvistickém kroužku, jehož byl v letech 2007-2012 předsedou. Kromě řady studií a statí vydal monografii Čínská filosofie. Pohled z dějin (2005), inspirovanou přednáškami FF UK 1990-2000. Mezi další nejvýznamnější překladatelské počiny patří: Malířské rozpravy Mnicha Okurky (2007), Yijing – Kniha proměn (1995, naposledy 2008), Mistr Sun: O válečném umění (1999, 2008), Mistr Zhuang: Sebrané spisy (2006), Wumen, Brána bez dveří (2007), Velké učení. Doktrína středu (2008); romány Dong Yue: Vsuvka do Putování na západ: román na přidanou (2009), Li Yu: ROUPUTUAN – Meditační rohožky z masa (2011), Jin Ping Mei aneb Slivoň ve zlaté váze (1. svazek 2012, 2. svazek 2013, 3. svazek 2014). Ocenění: Cena nakladatelství Odeon za překlad Snu v červeném domě, Praha 1988; Mezinárodní cena za překlad Snu v červeném domě ke 240. výročí úmrtí Cao Xueqina, Peking 2003; Cena Učené společnosti České republiky za rok 2010; Státní cena za překladatelské dílo, Praha 2010. (S využitím slovníku Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. Libri: Praha 1999.)

Hlasy – Lubomír Martínek (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:50
   

Lubomír Martínek  čte z knihy Muškátový oříšek, která vyšla v Edici Revolver Revue v roce 2012. Sleeve-note Viktor Šlajchrt. Režie a dramaturgie Ivan Arsenjev. Zvuk Jan Hála. Titulní fotografie Irena Vodáková. Design obalu Jakub Suchý.

Nahráno 12. 5. 2014 ve studiu Bystrouška.  Vydalo nakladatelství Triáda v roce 2014 (1 CD; EAN 8594178720041) v edici Hlasy – edice autorského čtení. Ukázka k poslechu na youtube.

Pozn.: Lubomír Martínek patří k nejvýraznějším současným českým spisovatelům. V jeho psaní se prolínají žánry prózy, povídky, eseje či úvahy v jakýsi nepřetržitý literární záznam vyvíjející se zkušenosti. Ústředním a vlastně jediným autorovým tématem je bezdomovectví, exil, vykořenění, nomádství, bloudění a putování, ve stále hlubším záběru pak směřující k otázce, v čem spočívá nezaměnitelnost postavení člověka ve světě a skutečná hodnota lidského života.

Lubomír MARTÍNEK (* 9. května 1954 v Českých Budějovicích), prozaik, esejista a překladatel. Po maturitě na strojní průmyslové škole (1974) získal zaměstnání pomocného dělníka v ČKD Kompresory (1975-1976) a poté jevištního technika (kulisáka) v Divadle Na zábradlí. V roce 1979 emigroval do Francie, kde pracoval mimo jiné jako sociální asistent, konstruktér, řidič, stěhovák, malíř pokojů, tlumočník, stavitel a přepravce lodí či námořník. V Paříži začal spolupracovat s básníkem, dramatikem a výtvarníkem Jiřím Kolářem při vydávání Revue K, jejích zvláštních čísel a Edice Revue K. V letech 1987-1991 L. Martínek knižní Edici K řídil. Po roce 1989 žije L. Martínek převážně v Čechách a v Paříži. Spolupracoval též s nakladatelstvími Prostor a Paseka (v letech 2002-2003 zde řídil edici Poseidon), na Literární akademii v Praze vedl kursy tvůrčího psaní. – Knižně publikoval: Představení (próza, 1986), Linka č. 2 (próza, 1986; 2. vyd. 1992), Tipp-Ex fluid & jiné idiotexty (povídky, 1987), Persona non grata (1988; 2. vyd. 1993), Mys dobré beznaděje (próza, 1994), Nomand“s Land (eseje, 1994), Palimpsest (esej, 1996), Quiproquo (úvahy, glosy, aforismy, 1991; 2. vyd. 1998), Sine loco – sine anno (prózy, 1998, tři původně samostatně vydané prózy /všechny 1990/, kromě titulní dále Palubní nocturnal a Errata), Opilost z hloubky (román, 2000), Mimochodem (eseje, 2000), Mezi polednem a půlnocí (román, 2001), Dlouhá partie biliáru (román v dopisech, 2004), Olej do ohně (povídky, 2007), Mýtus o Lynkeovi (eseje, 2008), Otrava krve („elektronický rozhovor“, spolu s Karlem Halounem, 2009), Muškátový oříšek (cestopisná próza, 2012) a Let želvy (povídky, 2013).

 

Kolíbanky 1/?? (2014-2015)

Filed under: Literární pásma,Seriály — Premek @ 12:44

Ukolébavky z celého světa. Úvodní a závěrečná znělka Zdeněk Merta.

Pořadem provází pohádkový dědeček a pohádková babička, interpreti nezjištěni.

Natočeno 2014-2015. Premiéra 1. dílu 1. 1. 2015 (ČRo Rádio Junior, 20:55 h.).

Obsah: 1. 1. 2015 Kolíbanka česká – Jandová – Ukolébavka. – 2. 1. 2015 Kolíbanka indiánská. – 3. 1. 2015 Kolíbanka moravská – Halí, belí. – 4. 1. 2015 Kolíbanka řecká. – 5. 1. 2015 Kolíbanka česká – Jandová – Co dělá medvídek před spaním. – 6. 1. 2015 Kolíbanka turecká. – 7. 1. 2015 Kolíbanka z Ukrajiny. – 8. 1. 2015 Kolíbanka Louisiana. – 9. 1. 2015 Kolíbanka německá. – 10. 1. 2015 Kolíbanka z Ukrajiny. – 11. 1. 2015 Kolíbanka slovenská – Dobrú noc. – 12. 1. 2015 Kolíbanka z Jižní Afriky. – 13. 1. 2015 Kolíbanka česká – Černé oči, jděte spát. – 14. 1. 2015 Kolíbanka z Laponska. – 15. 1. 2015 Kolíbanka česká – Hajej můj andílku. – 16. 1. 2015 Kolíbanka izraelská. – 17. 1. 2015 Kolíbanka bretaňská (nevysíláno). – 18. 1. 2015 Hádanka. – 19. 1. 2015 Kolíbanka česká (nevysíláno). – 20. 1. 2015 Kolíbanka německá zpívaná česky. – 21. 1. 2015 Kolíbanka polská. – 22. 1. 2015 Kolíbanka anglická. – 23. 1. 2015Kolíbanka z Madakaskaru. – 24. 1. 2015 Kolíbanka německá. – 25. 1. 2015 Kolíbanka česká – Chtíc aby spal. – 26. 1. 2015 Kolíbanka polská. – 27. Kolíbanka bulharská. – 28. 1. 2015 Kolíbanka francouzská.

Notováníčko 1/??? (2013-2015)

Filed under: Literární pásma,Seriály — Premek @ 12:34

Maria Křepelková, Šárka Fenyková a další. Zpívání národních písniček s vílou Budinkou.  Režie Maria Křepelková.Účinkuje Barbora Mošnová.

Natočeno 2013-2015. Premiéra 1. dílu 4. 3. 2013 (ČRo Rádio Junior, 9:00 h.).

Obsah: 1. Já mám koně, vraný koně (4.3-8.3.2013). – 2. Travička zelená (11.3-15.3.2013). – 3. Skákal pes (18.3-22.3.2013). – 4. Běží liška k Táboru (25.3.-29.3.2013). – 5. Jede, jede poštovský panáček ( 1.4.-5.4.2013). – 6. Beskyde, Beskyde (8.4.-12.4.2013). – 7. Andulko Šafářová ( 15.4.-19.4.2013). – 8. Já do lesa nepojedu (22.4.-26.4.2013). – 9. Pec nám spadla (29.4.-3.5.2013). – 10. Chovejte mě, má matičko (6.5.-10.5.2013). – 11. Prší, prší (13.5.-17.5.2013). – 12. Až já budu velká (20.5.-24.5.2013). – 13. Pásla ovečky (27.5.-31.5.2013). – 14. Tancuj, tancuj, vykrůcaj (3.6.-7.6.2013). – 15. Já jsem z Kutný hory (10.6-14.6.2013). – 16. Šel zahradník do zahrady (17. 6. 2013). – 17. Tluče bubeníček (24.-28.6.2013). – 18. Červený šátečku (1.7.-5.7.2013). – 19. Čerešničky, čerešničky, čerešně (8.7.-12.7.2013). – 20. Když jsem husy pásala (15.7.-19.7.2013). – 21 Šla Nanynka do zelí (22.7.-26.7.2013). – 22. Pod naším okýnkem (29.7.-2.8.2013). – 23. Dú, Valaši, dú (5.8.-9.8.2013). – 24. Žežuličko, kde jsi byla (12.8.-16.8.2013). – 25. Utíkej, Káčo, utíkej (19.8.-23.8.2013). – 26. Na tom pražským mostě (26.8.-30.8.2013). – 27. Okolo Frídku cestička (2.9.-6.9.2013). – 28. Pod našima okny (9.9.-13.9.2013). – 29. Kolo kolo rýmský (16.9.-20.9.2013). – 30. Komáři se ženili (23.9.-27.9.2013). – 31. Nepudu domů (30.9.-4.10.2013). – 32. Kdes holubičko lítala (7.10.-11.10.2013). – 33. Kočka leze dírou (14.10.-18.10.2013). – 34. Kalamajka (21.10.-25.10. 2013). – 35. Ach synku, synku (28.10.-1.11.2013). – 36. Bude zima (4.11.-8.11.2013). – 37. Kdyby byla Morava (11.11.-15.11.2013). – 38. A já pořád, kdo to je (18.11.-22.11.2013). – 39. Pekla vdolky (25.11.-29.11.2013). – 40. Jak jsi krásné neviňátko (2.12.-6.12.2013). – 41. Nesem vám noviny (9.12.-13.12.2013). – 42. Půjdem spolu do Betléma (16.12.-20.12.2013). – 43. My tři králové (30.12.2013-3.1.2014). – 44. Jak je to hezké (20.1.-24.1.2014). – 45. Vrť sa, dívča (3.2.-7.3.2014). – 46. Už ty pilky dořezaly (17.2.-21.2.2014). – 47. Hrály dudy (3.3.-7.3.2014). – 48. Ha ty svatý Vavřinečku (17.3.-21.3.2013). – 49. Hop hej cibuláři (31.3.-4.4.2014). –

50. Já mám v levé noze … (14.4.-18.4.2014). – 51. Okolo Třeboně (28.4.-2.5.2014). – 52. Ach není tu není (12.5.-16.5.2014). – 53 . Okolo Hradce (26.5.-30.5.2014). – 54. Poděbradská brána (09.6.-13.6.2014). – 55. CHodíme, chodíme (23.6.-27.6.2014). – 56. Na Bílé hoře sedláček oře (21.7.-25.7.2014). – 57. Holka modrooká (4.8.-8.8.2014). – 58. Pod dubem, za dubem (18.8.-22.8.2014). – 59. Ivánku náš (1.9.-5.9.2014). – 60. Plavala husička po Dunaji (8.9.-12.9.2014). – 61. Já jsem muzikant (22.9.-26.9.2014). – 62. Teče voda proti vodě (29.9.-3.10.2014). – 63. Muzikanti, co děláte (13.10.-17.10.2014). – 64. Horo, horo, vysoká jsi (27.10.-31.10.2014). – 65. Až já budu velká (3.11.-7.11.2014). – 66. Ráda, ráda, můj zlatej Honzíčku (10.11.-14.11.2014). – 67. Už se ten tálinskej rybník nahání (24.11.-28.11.2014). – 68. Slyšte, slyšte, pastuškové (1.12.-5.12.2014). – 69. Veselé vánoční hody (8.12.-12.12.2014). – 70. Štědrej večer nastal (15.12.-19.12.2014). – 71. Narodil se kristuspán (22.12.-26.12.2014). – 72. Široký, hluboký (5.1.-9.1.2015). – 73. Až já pojedu přes ten les (19.1.-23.1.2015). –  74. Když jsem já šel tou putinskou branou (2.2.-6.2.2015). – 75. Marjánko, Marjánko (9.2.-13.2.2015). – 76. Když jsem byl malúčký pacholíček (16.2.-20.2.2015). – 77. Vstávej Jano hore (2.3.-6.3.2015). – 78. Ještě já se podívám (16.3.-20.3.2015). – 79. Anička dušička (30.3.-3.4.2015). – 80. Lístečku dubový (13.4.-17.4.2015). – 81. Na tý louce zelený (27.4.-1.5.2015). – 82. Tovačov, Tovačov (11.5.-15.5.2015). – 83. Muziky, muziky (25.5.-29.5.2015). – 84. Na rozloučení, mý potěšení (8.6.-12.6.2015). – 85. Šly panenky silnicí (22.6.-26.6.2015). – 86. Černá vlnka (29.6.-3.7.2015). – 87. Sedlák, sedlák, sedlák (6.7.-10.7.2015). – 88. Vdávalo se motovidlo (20.7.-24.7.2015). – 89. Nešťastný šafářův dvoreček (3.8.-7.8.2015). – 90. Proto jsem si kanafasku (17.8.-21.8.2015). – 91. Kdybys měla má panenko (31.8.-4.9.2015). – 92. Spadla mi šavlička (21.9.-25.9.2015). – 93. Pásla panenka páva (28.9.-2.10.2015). – 94. Měsíček svítí (12.10.-16.10.2015). – 95. Černé oči jděte spát (26.10.-30.10.2015). – 96. Čížečku, čížečku (2.11.-6.11.2015). – 97. Nemelem, nemelem (9.11.-13.11.2015). – 98. Koulelo se koulelo (16.11.-20.11.2015). – 99. Když jsem já ty koně pásal (23.11.-27.11.2015). – 100. Chtíc aby spal (14.12.-17.12.2015).

– 101. Sedí sokol na javori (11.1.-15.1.2016). – 102. Já jsem ten zajíček nešťastný (25.1.-31.1.2016). – 103. Tráva neroste, enem za vodú (8.2.-12.2.2016). – 104. Bejvávalo, bejvávalo (22.2.-26.2.2016). – 105. Pod tým naším okýnečkem (7.3.-11.3.2016). – 106. V širém poli studánečka hluboká (21.3.-25.3.2016). – 107. Lásko, bože lásko (4.4.-8.4.2016). – 108. Vlaštovička lítá (18.4.-22.4.2016). – 109. Červená modrá fiala (2.5.-6.5.2016). – 110. Dybych byla ptáčkem (16.5.-20.5.2016).

– 111. Hop, holka, svlíkej kabát (30.5.-3.6.2016). – 112. Zelený hájové (13.6.-17.6.2016). – 113. Koukej, koukej, koukej Vašku (27.6.-1.7.2016). – 114. Chytil táta sojku (11.7.-15.7.2016). – 115. Hory, doly, černý les (15.8.-19.8.2016). – 116. Na Bílý hoře, sedláček oře (22.8.-26.8.2016). – 117. Žádnej neví jako já (29.8.-2.9.2016). – 118. Pýtal sa ňa jeden chlapec (5.9.-9.9.2016). – 119. A já sú synek z Polanky (19.9.-23.9.2016). – 120. Stavěli tesaři (3.10.-7.10.2016). – 121. To ta Helpa (17.10.-21.10.2016). – 122. Běžela ovečka (31.10.-4.11.2016). – 123. Kdybych já věděla, čí su to koníčky (14.-18.11.2016). – 124. Až já pojedu přes ten les (21.-25.11.2016). – 125. Já bych rád k Betlému (11.-16.12.2016). – 126. Na Vánoce dlúhé noce (26.-30.12.2016). – 127. Vysoký jalovec (2.-6.1.2017). – 128. Když sa búček zelená (16.-20.1.2017). – 129. Když jsem šel z Hradišťa (30.1.-3.2.2017). – 130. Rybička maličká (13.-17.2017). – 131. Na tych panských lukách (27.2.-3.3.2017). – 132. Padá, padá rosenka (13.-17.3.2017). – 133. Běží voda, běží (27.-31.3.2017). – 134. Haj, husičky, haj (24.4.-28.4.2017). – 135. Já ne, já ne, to ty, to ty (22.-26.5.2017). – 136. V Hodoníně za vojáčka mňa vzali (6.-9.6.2017). – 137. Ej, od Buchlova větor věje (19.6.-23.6.2017). – 138. Ó hřebíčku zahradnický (3.7.-7.7.2017). – 139. Ten chlumecký zámek je za lesem (17.-21.7.2017). – 140. Boleslav, Boleslav (31.7.-4.8.2017). – 141. Ej lásko, lásko (14.-18.8.2017). – 142. U Bechyně na kopečku (28.8.-1.9.2017). – 143. Když jsem chodil do školy (4.-8.9.2017). – 144. Na silnici do Prášil (18.-22.9.2017). – 145. Dívča, dívča, laštovička (2.-6.10.2017). – 146. U studánky seděla (16.-20.10.2017). – 147. A já taká dzivočka, ráda vijem pírečka (30.10.-3.11.2017). – 148. Když jsem já sloužil (13.-17.11.2017). – 149. Modrají se poměnečky (27.10.-1.12.2017).

Literární výročí – Josef Palivec (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:18

Připravila Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 31. 1. 2015 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: „Jsem hipster a nevím o tom“. In web ČRo Brno, leden 2015 (článek). – Cit.: (…) V rubrice Literární výročí si připomeneme 40. výročí úmrtí básníka, prozaika a překladatele Josefa Palivce. Narodil se 7. října 1886, zemřel 30. ledna 1975.

Fabrika aneb příběh textilních baronů z moravského Manchestru 1/10 (2015)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 12:16

Kateřina Tučková. Četba na pokračování. Připravila autorka a Ludvík Němec. Režie Zdeněk Kozák.

Účinkují Michal Bumbálek a Jana Kaločová – Štvrtecká.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 31. 1. 2015 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 h.). Repríza 1. dílu 23. 12. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 7. 4. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 23. 9. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Při repríze v Radioknize (2017) bylo 10 krátkých dílů ze Zelného rynku spojeno vždy po dvou do celkem pětidílné série.

Obsah: 1. díl – Brno, moravský Manchester – 2. díl – V domě U Velkého střevíce – 3. díl – Hugo Franz Salm a velká průmyslová špionáž – 4. díl – Christian Carl André – 5. díl – Zmizení Friedricha Wilhelma – 6. díl – První léta ředitele Karla Offermanna – 7. díl – Sólo pro sirotka – 8. díl – Karl Offermann a Justýna Navrátilová – 9. díl – Tajemství Macochy – 10. díl – Starosti Karla Offermanna.

Pozn.: Poutavé vyprávění Kateřiny Tučkové o pěti generacích brněnských textilních magnátů a o dějinách soukromých i evropských. Vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník, aby se postupně stal jedním z nejvýznamnějších textilních baronů.

Lit.: Blažejovská, Alena: „Jsem hipster a nevím o tom“. In web ČRo Brno, leden 2015 (článek). – Cit.: (…) Zajímavostí přitom je, že katalog k výstavě Brno – moravský Manchester má podobu klasické knížky (vydalo ji nakladatelství Host), a dokonce můžeme říct: podobu románu. Toho jsme využili, a proto v Zelném rynku začíná nová četba na pokračování. Seriál s názvem Fabrika aneb příběh textilních baronů z moravského Manchestru připravila na základě své knihy sama autorka, Kateřina Tučková. V režii Zdeňka Kozáka účinkují Michal Bumbálek a Jana Kaločová. Na přípravě spolupracoval dramaturg Ludvík Němec. (….)

Lit.: Němec, Ludvík: Čtení z knihy Kateřiny Tučkové Fabrika. In web ČRo Brno, leden 2015 (článek + nahrávka reportáže Aleny Blažejovské). – Cit.:  Moravský Manchester je výraz, který znají i ti, kteří v Brně nežijí a nevidí každodenně trosky, jež z této slávy zbyly. Ale ani většina Brňanů dnes už asi neví, že látky ze zdejších textilek zaplavovaly v 19. století doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.

To vše připomíná výstava Brno – moravský Manchester, kterou je možné vidět do 12. dubna 2015 v Moravské galerii. Redaktorku Alenu Blažejovskou výstavou provedli – vedle Kateřiny Tučkové – také kurátoři Andrea Březinová a Tomáš Zapletal. Reportáž zazní v Zelném rynku 31. ledna.

U příležitosti výstavy vznikla i kniha Fabrika, jejíž beletristickou část napsala právě spisovatelka Kateřina Tučková: příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů. Ve strhujícím vylíčení rodinné historie se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru.

Desetidílná rozhlasová adaptace, kterou připravila sama autorka, se soustřeďuje především na život Karla Offermanna a je přitažlivá jak objevnými historickými fakty a souvislostmi, tak i úvahovými pasážemi autorky.  Režisér Zdeněk Kozák obsadil do hlavních rolí seriálu Janu Štvrteckou a Michala Bumbálka. Četbu vysíláme v Zelném rynku rovněž od 31. ledna.

Lit.: Blažejovská, Alena: Poslechněte si četbu z knihy Kateřiny Tučkové Fabrika. In web ČRo Brno, únor 2015 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů.

Kateřina Tučková (nar. 31. října 1980 v Brně) je spisovatelka a kurátorka. Vystudovala Gymnázium na třídě Kapitána Jaroše v Brně a poté historii umění a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Debutovala novelou Montespaniáda (2006), v roce 2009 vydala román Vyhnání Gerty Schnirch, za který obdržela cenu Magnesia Litera 2010.

Je autorkou několika odborných publikací z oblasti českého výtvarného umění, na pomezí historie a krásné literatury se pohybuje beletrizovaný životopis Můj otec Kamil Lhoták (2008). Ve své knize Žítkovské bohyně (2012) zachytila příběh výjimečného rodu léčitelek z oblasti Bílých Karpat.

U příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester (Moravská galerie v Brně do 12. dubna 2015) vznikla její kniha Fabrika.  Ve strhujícím vylíčení rodinné historie Offermannů se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru.

Desetidílná rozhlasová adaptace, kterou připravila sama autorka, se soustřeďuje především na život Karla Offermanna a je přitažlivá jak objevnými historickými fakty a souvislostmi, tak i úvahovými pasážemi autorky.  Režisér Zdeněk Kozák obsadil do hlavních rolí seriálu Janu Štvrteckou a Michala Bumbálka. Na přípravě spolupracoval dramaturg Ludvík Němec.

Lit.: Blažejovská, Alena: Poslechněte si četbu z knihy Kateřiny Tučkové Fabrika. In web ČRo Brno, duben 2015 (článek). – Cit.: Příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů. Brnu se od té doby říká Moravský Manchester.

Moravský Manchester je výraz, který znají i ti, kteří v Brně nežijí a nevidí každodenně trosky, jež z této slávy zbyly. Ale ani většina Brňanů dnes už asi neví, že látky ze zdejších textilek zaplavovaly v 19. století doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach proměnil město v sebevědomé a moderní centrum.

Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.  (…)

U příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester vznikla i kniha Fabrika, v níž spisovatelka Kateřina Tučková vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna. Ve strhujícím vylíčení rodinné historie se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru.

Desetidílná rozhlasová adaptace, kterou připravila sama autorka, se soustřeďuje především na život Karla Offermanna a je přitažlivá jak objevnými historickými fakty a souvislostmi, tak i úvahovými pasážemi autorky.

Režisér Zdeněk Kozák obsadil do hlavních rolí seriálu Janu Štvrteckou a Jiřího Bumbálka. Na přípravě spolupracoval dramaturg Ludvík Němec.

Brno – moravský Manchester (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:15

Reportáž. Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Andrea Březinová a Tomáš Zapletal a Kateřina Tučková.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 31. 1. 2015 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: „Jsem hipster a nevím o tom“. In web ČRo Brno, leden 2015 (článek). – Cit.: (…) Tuto sobotu dále uslyšíte reportáž, kterou Alena Blažejovská natočila na výstavě Brno – moravský Manchester. V Moravské galerii v Brně ji můžete navštívit do 12. dubna. Výstavou nás provedou kurátoři Andrea Březinová a Tomáš Zapletal a také spisovatelka Kateřina Tučková, která je autorkou katalogu výstavy.  (…)

Lit.: Němec, Ludvík: Čtení z knihy Kateřiny Tučkové Fabrika. In web ČRo Brno, leden 2015 (článek + nahrávka reportáže Aleny Blažejovské). – Cit.:  Moravský Manchester je výraz, který znají i ti, kteří v Brně nežijí a nevidí každodenně trosky, jež z této slávy zbyly. Ale ani většina Brňanů dnes už asi neví, že látky ze zdejších textilek zaplavovaly v 19. století doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.

To vše připomíná výstava Brno – moravský Manchester, kterou je možné vidět do 12. dubna 2015 v Moravské galerii. Redaktorku Alenu Blažejovskou výstavou provedli – vedle Kateřiny Tučkové – také kurátoři Andrea Březinová a Tomáš Zapletal. Reportáž zazní v Zelném rynku 31. ledna. (…)

„Jsem hipster a nevím o tom“ (2015)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:14

Martin Stöhr. Fejeton.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 31. 1. 2015 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: „Jsem hipster a nevím o tom“. In web ČRo Brno, leden 2015 (článek). – Cit.: Z běžného jazyka se občas prý vynoří slova, na která je nutné si posvítit, píše básník a redaktor brněnského Hosta Martin Stöhr. Takovým slovem se pro něj stalo slovo hipster.

Kdo je to vlastně hipster? Autor o tom začal přemýšlet poté, co si založil profil na Facebooku a umístil na něj svůj fotoportrét: „triko námořnické, klobouk slaměný, snímek lepší skutečnosti a k sobě laskavý, ale tak to dělá každý“. A dočkal se reakce, která jej označila za hipstera.

Po dalším pátrání a čtení článků dospěl k překvapivému zjištění: „Jsem TO taky a vůbec o tom nevím!“ Chcete-li se o hipsterství dozvědět víc, poslechněte si v Zelném rynku 31. ledna fejeton Kvílení Today, který vám Martin Stöhr sám přečte.  (…)

Zpráva o zázraku (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:10

Reportáž z představení Zpráva o zázraku a z následné diskuse.

V diskusi hovoří Miloš Doležal, Josef Mlejnek, Jan Hanák, Čeněk Pýcha a Petr Jan Vinš.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 31. 1. 2015 (ČRo Brno, 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Zpráva o zázraku. In web ČRo Brno, 23. 1. 2015 (článek). – Cit.: Reportážní mikrofon nás zavede na sklepní scénu brněnského Divadla Husa na provázku – Centra experimentálního divadla. 9. ledna zde měl premiéru třetí scénický projekt tvůrčí platformy, která si říká DOK.TRIN a zaměřuje se na dokumentární divadlo.

Inscenace s názvem Zpráva o zázraku (Josef Toufar) vznikla na základě knihy Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli – drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara.  Spoluautorkou scénáře je Alžběta Michalová, režie se ujala Barbara Herz. Hlavní role číhošťského faráře, umučeného Státní bezpečností, byla svěřena Michalu Bumbálkovi. Drama pracuje s bohatstvím dokumentárních materiálů, které inscenuje v působivé zkratce.

Po první repríze představení proběhla diskuse, jejímž hosty byli Miloš Doležal, Josef Mlejnek, Jan Hanák, Čeněk Pýcha a Petr Jan Vinš. V Zelném rynku zazní zkrácený záznam besedy i ukázky z inscenace.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress