Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 1. 2015

Akademie – Záhady Mozartovy velké g moll symfonie (2014?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:30

Okolnosti vzniku, kompoziční mimořádnost a nový objev o prvním uvedení proslulé symfonie popisují Milada Jonášová a Tomislav Volek.

Natočeno 2014 (?). Premiéra 28. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:45 h.). Repríza 27. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 21:15 – 23:00 h.).

 

Slovo o filmu – „Dva dny, jedna noc“ a „Vyšší moc“ (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:26

O kontextu, významu i specifických kvalitách nejnovějších filmů bratří Jeanna-Pierra a Luca Dardennových a Rubena Östlunda rozmlouvá se svými hosty Vladimír Hendrich.

Natočeno 2015. Premiéra 28. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

 

Uvízlé věty Karla Hvížďaly – Adriena Šimotová (2014?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:22

Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2014 (?). Premiéra 28. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou .

Lit.: anonym: Adriena Šimotová. In web ČRo 3 Vltava, leden 2015 (anotace). – Cit.: „Dnešní postmoderna zdůrazňuje odstup, a já jdu opačnou cestou, stále se k věci přibližuji, až jsem co nejblíže a objektu se dotýkám. Čím jsem osobitější, tím jsem obecnější. Když nejsem osobní, nejsem ani obecná, není se na co dívat.“ Slova, která si kdysi na papírek napsala Adriena Šimotová a tento zápis ukázala Karlu Hvížďalovi při rozhovoru. 

Čajovna – Mlčky křičet a Peklo – Dantovské variace (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:53

Hlavní témata: Mlčky křičet a Peklo – Dantovské variace. Připravila a uvádí Kateřina Rathouská.

Natočeno 2015. Premiéra 27. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Osudy – Bedřich Löwenstein 1/5 (2014)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:38

Rozhlasové vzpomínky českého historika, žijícího v Berlíně. Připravil Martin Hýča. Technická spolupráce Petr Janečka.

Natočeno 2014. Premiéra 26. – 30. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Pozn.: Bedřich Löwenstein (* 20. 6. 1929, Praha) – syn očního lékaře, profesora Arnolda L. R. 1949 maturoval na reálném gymnáziu v Praze 8. Pod vlivem četby T. G. Masaryka a E. Rádla byl získán pro filozofii a začal ji studovat na UK (1949). Když byl v r. 1951 z politických důvodů ze studia vyloučen, pracoval na stavbě, pak absolvoval vojenskou službu. V l. 1953-56 studoval historii na základě výjimky udělené ministerstvem školství, studium ukončil diplomovou prací u prof. Josefa Polišenského. Po listopadu 1989 přechodně přednášel na UK v Praze, publikoval mj. v ČČH, FČ, SČ, Přítomnosti, Soudobých dějinách, Listech, LtN, Svědectví atd. Je členem řady vědeckých společností, mj. mnichovského Collegia Carolina. V r. 1994 ukončil aktivní činnost na berlínské univerzitě; dále působí jako vědecký publicista. Žije na venkově v Bavorsku.

Staří známí (2014)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 12:35

Petr Vodička. Minutová hra. Kde my jsme se viděli na posled…?  Mistr zvuku Dominik Budil. Zvuková spolupráce Tomáš Pergl. Produkce Radka Tučková. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Petr Vodička.

Osoby a obsazení: A (Jakub Žáček), B (Ladislav Hampl).

Natočeno 2014. Premiéra 27. 1. 2015. Repríza 29. 1. 2015, 25. 3. 2015. K poslechu zde.

Text hry:

Dva muži se potkají v autobusu MHD. Jsou šťastní, že se vidí.

A: Nazdár!

B: Ahój!

A: Jak se vede, prosím tě?

B: Dobře.

A: A co Zuzana?

B: (Jaká) Zuzana?

A: Nebo… (přemýšlí) počkej…

B: Ty myslíš Lucii…

A: No jasně, promiň.

B: Lucie je v pohodě.

A: Tak super.

B: A jak v tom Rakousku? Byls tam?

A: Ne, v Rakousku ne.

B: Tak v Německu.

A: (směje se) Hele, já nikam nejezdím. Já jsem radši doma.

B: Aha. Takže ta práce nevyšla?

A: Ale vyšla.

B: Tak super!

A: Dělám teď v Davli.

B: Aha. Promiň, prosím tě, jakže se jmenuješ?

A: Adam.

B: Bureš!

A: Ne, Douda.

B: Aha, to je divný, já myslel, že jsi Bureš.

A: Ne, Douda. A ty?

B: No já jsem Pavel. Pavel Horák.

A: Aha.

(pausa)

B: My se neznáme, co?

A: Ne.

B: Aha.

(možný konec dialogu, na závěr zvuk nebo hudba nebo pausa)

A: No nic, já vystupuju. Tak se měj a zase někdy!

B: Jasně! Teším se.

A: Čáu!

B: Ahój.

Zavření dveří autobusu.

Telefonotéka – Lída Engelová (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:12

Lída Engelová, divadelní a rozhlasová režisérka. Setkání s posluchači, se zajímavými nahrávkami a soutěžním hlavolamem moderuje Jana Klusáková.

Natočeno 2015. Premiéra 27. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:50 – 11:27 h.).

Obraz pekla (2001)

Filed under: Povídky — Premek @ 12:10

Rjúnosuke Akutagawa. Povídka japonského novelisty, ve které mistrně vypráví příběh malíře, který chtěl namalovat peklo. Překlad Vlasta Hilská. Připravila Petra Havelková. Režie Petr Dufek.

Čte František Derfler.

Nastudovalo Brno 15. 3. 2001. Repríza 27. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 21. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

 

 

Nebarevné vzpomínky 1/5 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 12:03

Martin Vopěnka. Četba na pokračování. Režie Luboš Koníř.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2014. Premiéra 26. – 30. 1. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Kniha Martina Vopěnky Nebarevné vzpomínky přináší podstatný kamínek do mozaiky, v niž si s časovým odstupem skládáme obraz šedesátých let dvacátého století. Málokterý český spisovatel dokázal tuto dobu zachytit tak věcně, střídmě a přesvědčivě jako on.

Autor v knize vypráví o svém dětství a rodině. Činí tak klidně, soustředěně a jemně, aby nenarušil postupné nanášení „nebarevných barev“ své paměti na plátno, o něž se s námi chce podělit. Při svém psaní ovšem jen nezaznamenává a nepopisuje. Protože ví, že jeho dětství je již nenávratnou minulostí stále se vzdalující v čase, vidí ho též již z historické perspektivy a potřebného odstupu a je schopen hodnotit to, co ho tehdy obklopovalo a v čem žil. Pod klidným tokem jeho vyprávění lze téměř na každé stránce vycítit silné citové zaujetí – je zřejmé, že tato kniha má pro autora zvláštní význam, že většinu toho, co zaznamenává, znovu vnitřně žije.  (anotace)

Lit.: anonym: Martin Vopěnka: Nebarevné vzpomínky. In web ČRo 2 Praha, leden 2015 (anotace). – Cit.: Šedivé fasády domů, ale i lidské životy zbavené pestrosti. Tak popisuje spisovatel a nakladatel svůj život. A zvláštní melancholickou náladu příběhu podtrhuje svou interpretací i Lukáš Hlavica.

V četbě Martina Vopěnky se setkáme s jeho otcem, významným matematikem, křehkou, nemocnou maminkou i dalšími členy rodiny.  Připomenete si všední dny v totalitě i zázračné chvíle, kdy bylo na okamžik možné nahlédnout za hranice a do svobodného světa.

Zavzpomínáte na fronty na potraviny, a to nejen na ně. A máte ještě v paměti obydlené dvorky? Vnitrobloky, kde pobíhaly děti? V létě na plovárnu, v zimě na brusle. I taková prý dovedla být 60. léta. Bohužel, měla i své daleko stinnější stránky.

O Jánošíkovi (???)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 11:35

Milan Lasica a Július Satinský. Humoristické pásmo.

Účinkují Milan Lasica, Zuzana Kronerová a Július Satinský.

Natočeno ????

Lit.: Šenc, Martin: Na slovenskej dedine. In web Litera, 19. 1. 2015 (zpráva). – Cit.: “ Tento týždeň sa v Rádiu Litera prenesieme na slovenskú dedinu, kde vládnu intrigy, na prvom mieste je materiálne zabezpečenie pred skutočnými citmi, láska sa rozpadáva, ba dokonca nenaplnené city a túžby môžu mať tragické následky. Obyvatelia dediny bojujú s chudobou, živia sa tvrdou prácou a majú mnoho nedostatkov a slabostí, ktoré spisovatelia ostro kritizujú. V tomto týždni sme si pre vás pripravili úžasné diela z pera autorov slovenského literárneho realizmu. (…) Milanovi Lasicovi spolu s Júliusom Satinským dáme priestor ešte v humoristickom pásme O Jánošíkovi, ktoré si budete môcť vypočuť od piatku. Spolu s nimi vám úsmev na perách vyčarí ich herecká kolegyňa Zuzana Kronerová.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress