Jiří Klobouk. Četba na pokračování Režie Luboš Lubomír Koníř.
Účinkuje David Novotný.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2014. Premiéra 1. dílu 17. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).
16. 6. 2014
Exkurze (2014)
Petr Hudský. Minutová hra. …aneb Zrada výuky v terénu. Mistr zvuku Radek Veselý. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Produkce Radka Tučková. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Dimitrij Dudík.
Osoby a obsazení: Učitel (Martin Myšička), žák Pěnkava (Jiří Köhler), žákyně Foltýnová (Kateřina Rathouská).
Natočeno 2014. Rozhlasová premiéra 17. 6. 2014. Repríza 12. 9. 2014. K poslechu zde.
Text hry:
Praha, Karlovo náměstí, hluk ulice.
Učitel: Tak, děcka, pojďte ke mně a poslouchejte. Černý, Macura, nepřekážejte tam… dobře. Takže teď se nacházíme na Karlově náměstí a toto je socha Boženy Němcové, jedné z našich nejvýznamnějších spisovatelek. Pěnkavo, nevadí ti, že mluvím? Nejznámější dílo Boženy Němcové je co?
Žákyně: Sím,Babička.
Učitel: Správně, Foltýnová. A kde se Babička odehrává? No… Na Starém… Na Starém…
Žák: …Egyptě.
Učitel: Bělidle! (povzdech) A kdo mi řekne, jak se Božena Němcová jmenovala za svobodna? Někdo jiný než Foltýnová? Překvapeně: Pěnkava? No výborně. Tak jak se jmenovala?
Žák: Eliška Krásnohorská.
Učitel: Prosím tě, Pěnkavo, a na to jsi přišel jak?
Žák: Protože je to na tý soše napsaný.
Žákyně: To je pravda, pane učiteli, fakt to tam je. Ale dyť vona byla Panklová, ne?
Žák: Ty si Panklová!
Učitel: (rychle)Ehm, tak končíme a půjdeme dál. Pohyb, pohyb… rychle, nezdržujeme.
Žák: (přemýšlí)Ale že si jako manželka změnila i křestní méno… Pane učiteli? To vona jako…
Učitel: (odsekne) Pěnkavo, neštvi mě! Celý rok je ti literatura ukradená a začneš se o ni zajímat zrovna teď, uprostřed křižovatky!
Hluk ulice sílí.
Molitorov vás zve aneb Co dokáže reklama (2014)
Ze vzpomínek Miroslava Sutnara, vydaných pro přátele reklamy. Připravila Eva Willigová. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Aleš Procházka.
Natočeno 2014. Premiéra 17. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet. Repríza 14. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.
Lit.: anonym: Miroslav Sutnar: Molitorov vás zve aneb Co dokáže reklama. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace). – Ing. Miroslav Sutnar pocházel z Českých Budějovic, kde se narodil roku 1902. Byl jedním z prvních československých odborníků na reklamu, spolupracoval s Baťovými závody v obrovské reklamní kampani na levné letní sandály, pro kterou získal největší filmové hvězdy jako Adinu Mandlovou nebo Natašu Gollovou.
Spoluzaložil Reklamní společnost československou, která trvala od roku 1927 do roku 1949. Jako specialista trhu a odbytu přednášel na pražské Vysoké škole obchodní. Vyznával pravidlo, že vztah mezi zadavatelem reklamy a jejím autorem má být stejně důvěrný jako vztah pacienta a lékaře.
K reklamním praktikám francouzských a německých firem byl kritický a v konkurenci na reklamním trhu sebevědomý. Na týmovou práci nespoléhal, věřil v kreativní sílu jednotlivého hlasu – který ovšem musí být jedinečný a nezaměnitelný.
Knížku Co dokáže reklama vydal poprvé v roce 1941 a podruhé roku 1948, kdy – to ovšem nevěděl – éra iniciativního podnikání u nás právě končila.
Tři texty z ní připomínají, o kolik je dnešní reklama agresivnější, jak se změnily její výrazové prostředky a praktiky. Ze Sutnarových textů ovšem vane duch víry ve vlastní schopnosti – jednotlivce i národa.
Morová rána 1/10 (2014)
Betty MacDonaldová. Četba na pokračování. Překlad Eva Marxová. Pro rozhlas upravil Petr Balajka. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Taťjana Medvecká.
Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 16. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.; 24 min). Vydal Radioservis na CD Co život dal a vzal (2015, reedice 2024).
Lit.: Pekárek, Hynek: Betty MacDonaldová: Morová rána. In web ČRo 2 Praha, červen 2014 (článek). – Cit.: Pokud milujete příběhy Betty MacDonaldové, které v Česku vyšly pod názvem Co život dal a vzal, pak pro vás máme lahůdku. Vysíláme totiž román Morová rána, který napsala už v roce 1948.
Vypovídá o spisovatelčině vlastní zkušenosti s tuberkulózou, kterou léčila třičtvrtě roku v sanatoriu v Borovicích. Odloučena od rodiny a svých dvou dcer Janky a Anky. V sanatoriu panoval přísný režim. Po nastoupení musela nechat všechny své věci vydezinfikovat. V pokoji muselo byt stále otevřené okno, přestože byla velká zima. Nesmělo se mluvit, smát se, ani šeptat, číst, chodit na záchod, komunikovat s muži. Muselo se jen ležet a chodit na pneumotorax. Kolem umírali lidé. To rozhodně nepřispívalo k uzdravování, aspoň ne tomu psychickému.
Příběh je ale napsaný s nezaměnitelným humorem. Čtenářům s podobnou zkušeností dodnes dodává velkou dávku naděje.
Bronek (2014)
Magdalena Tulli. Povídka polské spisovatelky ze sbírky Italské střevíčky. Přeložila Helena Stachová. Připravil Jiří Vondráček. Režie Natália Deáková.
Účinkuje Apolena Veldová.
Natočeno 2014. Premiéra 16. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 30 min) v cyklu Polský rok, Přeloženo pro rozhlas a Moderní povídka. Repríza 12. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 15. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Kouzelné třešně babičky Třešňákové (1990)
Pro rozhlas napsala Václava Ledvinková. Dramaturgie Eva Vondrová. Režie Ivan Holeček.
Účinkuje Jiřina Jirásková.
Natočeno v roce 1990.Repríza 16. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.) v cyklu Hajaja.
Slovo o literatuře – Píšeme básně? (2014)
Je poezie současná a daří se v současnosti básnické tvorbě? Jakou šanci mají dnešní básníci, že se stanou zítra „pěvci národa“ nebo dokonce klasiky? Připravila a uvádí Milena M. Marešová, hovoří Karel Piorecký a Ondřej Buddeus.
Natočeno 2014. Premiéra 16. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Důvěrná sdělení – Místa a jména. Lisabon za války 1/5 (2014)
Připravil Jan Burian. Režijní spolupráce Alena Zemančíková.
Natočeno 2014. Premiéra 16. – 20. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 5 x 10 min.).
Obsah: 1. Od Odyssei přes zemětřesení až k cíli uprchlíků. – 2. Antoine de Saint-Exupéry a jeho Dopis rukojmímu. – 3. Adolf Hoffmeister turistou proti své vůli. – 4. Šťastné setkání Egona Hostovského. – 5. Muž, který nechtěl do Ameriky.
Příběhy 20. století – Alois Vocásek (2014)
Před sto lety se svět ocitl v 1. světové válce. V Sarajevu zavraždil atentátník Gavrilo Princip arcivévodu Ferdinanda d’Este a Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Na vojnu rukovali muži mezi osmnácti až čtyřiceti lety. Mezi nimi i Alois Vocásek, jehož vyprávění natočil o Vánocích v roce 2000 MIkuláš Kroupa.
Natočeno 2014. Premiéra 14. 6. 2014 (ČRo Plus, 50 min). Repríza 16. 6. 2014 (ČRo Plus, 13:10 h.).
Lit.: Kroupa, Mikuláš: Příběhy 20. století: Našel se kreslený deník z první světové války. In web IDnes, 14. 6. 2014 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: Před sto lety se svět ocitl v diplomatickém kolapsu. Stačily dva výstřely a padesát milionů lidí rukovalo na frontu, osm milionů zahynulo v zákopech první světové války v blátě, sněhu, zásahem kulky, probodnutím bodákem, roztržením granátem. Portál iDNES.cz a organizace Post Bellum vám přináší další Příběhy 20. století.
Vzpomínky posledního legionáře Vocáska zaznamenali reportéři z Post Bellum.
V červnu 1914 v ulicích Sarajeva zavraždil atentátník Gavrilo Princip arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. (more…)
Osudy – Singer. Krajiny paměti 1/10 (2014)
Agata Tuszyńska. Četba na pokračování z knihy věnované životu a dílu amerického židovského spisovatele polského původu Isaaca Bashevise Singera, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Překlad Vlasta Dvořáčková. Připravila Jana Pithartová. Režie Pavel Krejčí.
Účinkují Kamila Sedlárová, Martin Mejzlík, Dagmar Novotná, Martina Nováková, Pavel Novotný a Josef Pejchal.
Natočeno 2014. Premiéra 16. – 20. 6. a 23. – 27. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 10 x 30 min) v cyklu Polský rok.
Lit.: anonym: Agata Tuszyńska: Singer. Krajiny paměti. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (článek). – Cit.: V rámci Polského roku vysílá Český rozhlas Vltava v cyklu Osudy desetidílnou četbu na pokračování z knihy, v níž je polská kultura obsažena hned v několika liniích. (…)
Autorka knihy Singer: Krajiny paměti je polská spisovatelka Agata Tuszyńska. Hlavním předmětem jejího zájmu je Isaac Bashevis Singer, jenž byl sice spisovatel židovský, s americkým občanstvím, ale s hlubokými polskými kořeny. A na pozadí jeho polského původu sleduje autorka knihy předválečný život a kulturu židovské diaspory v Polsku.
Básnířka, prozaička a publicistka Agata Tuszyńska se narodila roku 1957 ve Varšavě. Vystudovala divadelní vědu a v následujících letech pracovala v Institutu literárního bádání, přednášela na Varšavské universitě a publikovala v kulturních periodikách.
Vydala šest básnických sbírek, řadu esejů, reportáží a několik životopisných knih, zejména o hercích. Její nejúspěšnější a zároveň nejkontroverznější knihou bylo Obvinění: Vera Gran o polské židovské zpěvačce a herečce, jež byla po válce obviněna z kolaborace s Němci. (more…)