Viera Janusová. Polská lidová pohádka. Dramaturgie Viera Janusová. Zvuková spolupráce Dana Nezvedová. Režie Eva Galandová.
Vypráví Mária Prechovská.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1982 (9 min.).
30. 5. 2014
Hudba pro fontánu / Dopis fontáně (1987)
Miroslav Horníček. Hudba Petr Hapka. Hraje Orchestr Petra Hapky a Studiový orchestr, řídí Mario Klemens. Ilustrace na obálce Jaroslav Malák.
Dopis fontáně čte Miroslav Horníček.
Natočeno 1987. Pro Kulturní a společenské středisko v Mariánských Lázních vydala VHJ Supraphon ‎v roce 1987 (1 SP, Su 1139 9676).
Pozn.: Při přestavbě kolonády v roku 1986 v Mariánských Lázních byl Pavel Mikšík pověřený vypracovat výtvarné návrhy na tři fontány. Centrální se stala koncertní fontána, která přináší produkci hudby s baletem vody a světla. Kolonáda byla restaurována 10 roků a v roku 1986 byla rekonstrukce slavnostně ukončena. Koncertní fontána byla nazvána fontánou Zpívající.
První skladbu pro fontánu složil autor hudby k televizním seriálům a filmům Petr Hapka. Pro svoji skladbu udělal také první choreografii. Profesionální choreografové z Národního divadla v Praze vytvořili choreografii na skladby světových autorů od Mozarta po Vangelise. Rok co rok byla pro hudební skladatele vypsána soutěž na hudbu pro fontánu. Ty nejlepší se staly součástí programu. Zpívající fontána se stala populární v Čechách ale také v zahraničí. Pořádaly se autobusové zájezdy na koncerty fontány z měst na okolí a ze zahraničí. Úspěch Zpívající fontány byl takový, že podle ní vznikla v Praze fontána k Světové výstavě, fontána v Košicích a o podobné fontány byl zájem v Německu, ve Francii, Rusku a USA. Národní umělec herec a spisovatel Miroslav Horníček po návštěvě koncertu Zpívající fontány byl natolik unesen uměleckým dojmem, že napsal „List vodě“. V tomto uměleckém díle, které také bylo vydáno na akustických nosičích přiznává, že koncert fontány byl pro něho takovým zážitkem, že se nestyděl projevit slzy radosti a dojetí. Zpívající fontána je v provozu pravidelně v lázeňské sezóně. V repertoáru jsou desítky skladeb různých autorů. (zdroj: Wikipedia)
29. 5. 2014
Kabaret v éteru – Rádio Ořechovka 250,30 FM (2014)
Třetí skupinou, která vystoupí v rámci Kabaretu v éteru, je Rádio Ořechovka (skupina, která do roku 2000 působila pod názvem Rádio Limonádový Joe).
Osoby a obsazení: Ester Kočičková (Ester Kočičková), Lucián Krutomluv (Lumír Tuček), Mistr Kalina (Tomáš Hanák), Olaf Lávka (Oldřich Kužílek), Kolopějka Vděčná (Jana Tučková), Lemura Lepá (Lenka Vychodilová).
Natočeno 2014. Premiéra 31. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 80 min.) v mimořádném propojení Rádia Ořechovka se stanicí Český rozhlas Vltava.
Pozn.: Netradiční komponované večery osobností a uměleckých sdružení připravené speciálně pro rozhlasové vlny.
Pravidelný cyklus, jehož cílem je představit kabaretní tvar v pestrých možnostech jeho žánrového vymezení – od originální, promyšlené práce s mluveným slovem a hudbou až k různým formám improvizace. Přes odlišnost tvůrčích přístupů je v zájmu pořadu reflektovat aktuální společenská témata a využívat specifik rozhlasového média. Pro spolupráci jsou oslovovány soubory i osobnosti, které do příslušných tvůrčích oblastí výrazným a neopakovatelným způsobem zasahují.
Třetí skupinou, která vystoupí v rámci Kabaretu v éteru, je Rádio Ořechovka (skupina, která do roku 2000 působila pod názvem Rádio Limonádový Joe). Jeho koncept je založen na mystifikačním proudovém rozhlasovém vysílání, které cíleně využívá zavedených rozhlasových rubrik a formátů. (anotace)
Lit.: -vah- (= Hnátek, Václav): Tomáš Hanák oživí recesi značky Limonádový Joe. Nyní v Rádiu Ořechovka. In web IDnes, 30. 7.2014 (článek). – Cit.: Poslední čtvrtek v měsíci od 20 hodin patří na stanici Český rozhlas Vltava novému pořadu Kabaret v éteru. 31. července se propojí s Rádiem Ořechovka, novou podobou legendárního Rádia Limonádový Joe.
Posluchače přivítají moderátoři Ester Kočičková, Lemura Lepá (Lenka Vychodilová), Kolopějka Vděčná (Jana Tučková), Mistr Kalina (Tomáš Hanák), Lucián Krutomluv (Lumír Tuček) a Olaf Lávka (Oldřich Kužílek).
Vedle pravidelných rubrik, jako jsou „trvanlivé zprávy“ či „reportáž z místa, kde se nic neděje“, zpestří vysílání Rádia Ořechovka i řada unikátních rozhovorů (s psycholožkou Miladou Uzlinovou, s pamětnicí ze střešovické Ořechovky Anežkou Vachtenerovou, s ministerským sankcionářem, s papežem Františkem a mnoha dalšími), ale také vstupů sportovních, kulturních a uměleckých včetně původní rozhlasové hry.
Rádio Ořechovka vzniklo jako nová podoba legendárního Rádia Limonádový Joe. „Naši původní značku už používat nemůžeme, a tak jsme jako nový konspirační titul jednoznačně zvolili Ořechovku – název kina, které nás s otevřenou náručí přijalo i s naším jevištně rozhlasovým experimentem,“ upřesňuje Ester Kočičková.
Český rozhlas Vltava spustil vysílání nového pořadu Kabaret v éteru v květnu 2014. Díky originálním souborům jako VOSTO5 nebo Cabaret Calembour představí kabaretní žánr ve všech jeho podobách od originální, promyšlené práce s mluveným slovem a hudbou až k různým formám improvizace.
Máj 2014 (2014)
Události minulého léta dostaly sídliště Máj v Českých Budějovicích mezi místa, kterým se říká vyloučená lokalita a která jsou pověstná rasovou nesnášenlivostí. Život a nálady zdejších obyvatel rok poté….. Připravila Martina Vodičková.
Natočeno 2014. Premiéra 8. 6. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 40 min).
Následovalo Noční mikrofórum na téma Soužití Čechů s jinými národnostmi a naopak. Třecí plochy, možnosti, dlouhá cesta k řešení. Hostem bude tisková mluvčí ministra bez portfeje pro oblast lidských práv Jiřího Dienstbiera Jarmila Balážová. Moderuje Dan Moravec (79 min.).
Nejlepší kamarádky (2014)
Olga Čaplyginová. Minutová hra z posluchačské soutěže. Mistr zvuku Radek Veselý. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Produkce Radka Tučková. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Dimitrij Dudík.
Osoby a obsazení: Jana (Lucie Černíková), Pavla (Martina Delišová), matrikářka (Naďa Konvalinková).
Natočeno 2014. Rozhlasová premiéra 3. 6. 2014. K poslechu zde. (more…)
Jak šla Mozartova Zahradnice z Prahy do světa (2014)
Připravil a uvádí Tomislav Volek. Hovoří objevitelka Milada Jonášová. V nahrávce opery La finta giardiniera účinkují Sophie Karthäuser (Sandrina/Violante), Nicolas Rivenq (La Podesta), Jeremy Ovenden (Il Contino Belfiore), Alex Penda (Arminda), Marie-Claude Chappuis (Ramiro), Sunhae Im (Serpetta), Michael Nagy (Nardo/Roberto), hraje Freiburger Barockorchester, řídí René Jacobs.
Natočeno 2014. Premiéra 1. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:00 h.; 119 min) v cyklu Rondo.
Pan Korbes (2014)
Radek Malý. Minutová hra – pohádka podle bratří Grimmů. Mistr zvuku Radek Veselý. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Produkce Radka Tučková. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Lukáš Hlavica.
Osoby a obsazení: vypravěč (Petr Pelzer).
Natočeno 2014. Premiéra 1. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:40 h.). Repríza 25. 12. 2014. K poslechu zde.
Text hry:
Byli jednou (jeden) kohoutek a (jedna) slepička a těm se zachtělo vyjet si spolu na výlet. Tak kohoutek postavil pěkný kočár se čtyřmi červenými koly a zapřáhnul do něj čtyři myšky.
„Co říkáš, slepičko? Povedl se mi ten kočár?“ chvástá se kohoutek.
„To víš, že povedl, obzvláště ta kolečka jsou krásná!“ lichotí mu slípka.
Oba si vylezli nahoru a už jedou. Netrvalo dlouho a potkali kočku. Ta na ně mňoukla: „Kampak se to vezete?“ A kohoutek radostně zvolal:
Vesele teď jede se
do domu pana Korbese!
„Mňau, a vzali byste mě s sebou?“ lísala se kočka. Kohoutek jí na to řekl: „Proč ne? Jen pojeď!“ A slepička dodala: „Ale sedni si dozadu, abys vepředu nepřepadla.“
Potom takhle potkali ještě mlýnský kámen, taky vajíčko, kachnu, špendlík a nakonec jehlu. Všichni se s nimi chtěli svézt, a tak jeli. Ale každého zvlášť kohoutek vždy znovu upozornil:
Nehněte se z místa,
ať rudá kolečka zůstanou čistá.
Kolečka, svištěte,
myšičky, pištěte,
vesele teď jede se
do domu pana Korbese!
Když konečně k panu Korbesovi přijeli, pan domácí nebyl doma. Myšky tedy zavezly kočár do stodoly. Kohoutek se slepičkou vylétli na bidlo, kočka si zalezla do krbu, kachna vyskočila na rumpál u studny, vejce se zavinulo do ručníku, špendlík se zapíchnul do polštářku na židli a jehla vyskočila na postel, hup, rovnou do polštáře. Mlýnský kámen se odvalil nade dveře.
Tu konečně přišel pan Korbes domů. Chce si rozdělat oheň, přistoupil tedy ke krbu. Ale vtom chrst! Kočka mu vmetla do obličeje popel. Pospíchá ke studni a chce se umýt, avšak tu šplouch! Kachna mu stříkla vodu do obličeje. Chce se osušit ručníkem, ale najednou prsk! Vajíčko se vymotalo ven, puklo a dočista panu Korbesovi zalepilo oči. Ten si z toho leknutí potřeboval sednout, ale jen co usedl na svou židli, pích! Špendlík ho popíchal. To už se pan Korbes rozzuřil a smýknul sebou vyčerpaný na postel. Jenže to nevěděl, co ho tam čeká – jen položil hlavu na polštář, jehla ho pobodala tak, že se rozkřičel a chtěl utéct do širého světa. Když ale probíhal domovními dveřmi, svalil se na něj mlýnský kámen a dočista ho zabil.
Tenhle pan Korbes musel být jistě (nějaký) náramně zlý člověk, že takhle dopadl.
28. 5. 2014
Variace na Perníkovou chaloupku
Jakub Kamberský
Není velkým tajemstvím, že se Český rozhlas dlouhodobě potýká s problémem, jak a čím zaujmout dnešního dětského posluchače.
Je zřejmé, že rozhlas už nezaujme děti tolik, jako v 60. až 90. letech. Tomu odpovídá nižší počet premiér pohádek pro děti a her pro děti a mládež. Letos bylo zatím odvysíláno něco kolem sedmi premiérových pohádek a šesti her. Co jsme mohli slyšet? Jednu nechtěnou parodii na Verna (Škola robinsonů), jeden překombinovaný western s nevyváženým jazykem (Darebáci), jedno překotné rádoby sci-fi (Princezna je nahraná), jeden infantilní příběh o tučňácích (Tučňáci na Arše) a pouze jednu kvalitní Verneovku (Tajemství Viléma Storitze). Po takovém debaklu jsem se nesmírně těšil na novou hru Jany Knitlové Dík za perník, kterou odvysílala Dvojka v premiéře v sobotu 7. prosince. Byl jsem potěšen, že příležitost dostala i režisérka Mária Křepelková, která s rozhlasem spolupracuje už pouze externě.
Příběh pojednává o devítiletém chlapci, který skončí v dětském domově. Jeho trauma ze smrti maminky se projevuje přehnanou chutí na sladké. Chlapec se potkává se zlobou některých dětí, jeho nová macecha ho odmítá přijmou do rodiny, on sám se staví odmítavě k těm, kteří mu nabízejí pomoc. Honzík často mívá sny o perníkové chaloupce, které ho nakonec dovedou k pokoře a pochopení. Od současné hry pro mládež bych čekal možná větší drama a dojití k pokoře a pochopení přirozenou cestou. Takové snění by spíš obstálo v nedělní pohádce pro děti. (more…)
{Slunce naděje} (2014)
Reportáž připravil Janek Kroupa.
Natočeno 2014. Premiéra 28. 5. 2014 (ČRo 1 Radiožurnál, 12:30 h.).
Lit.: Kroupa, Janek – Viktora, Antonín: Marcel Wimmer trpěl rakovinou krve. Podlehl alternativnímu léčení Slunce naděje. In web ČRo 1 Radiožurnál, květen 2014 (článek + ukázky k poslechu). – Cit: Marcel Wimmer zemřel letos v lednu na rakovinu krve. Bylo mu 45 let. Typ jeho nemoci patří k těm obtížně léčitelným. S největší pravděpodobností by ale dnes byl stále naživu, kdyby se na sklonku jeho života překvapivě nezměnilo jeho uvažování.
Marcel totiž odmítl klasickou léčbu. Svým blízkým sdělil, že se dostal do společenství lidí, kde se uzdraví. Společenství si říká Slunce naděje. Zázračná „léčba“ nezabírala, Marcelovo tělo dál chřadlo, nemoc rychle postupovala. Marcel byl ale přesvědčený, že se léčí.
„Oni mu vysvětlili, že když se dostane tělem, bolestmi na totální dno, že se vlastně znova narodí a bude sám léčit lidi,“ vzpomíná Marcelova kamarádka Jiřina Dvořáková.
Marcelovy (sic!) rodiče ale přání svého nemocného syna nedokázali odolat. Začátkem roku ho odvezli do sídla spolku. Guru, který se jmenuje Jiří Suchý, prý nejprve Marcelovi vynadal za to, že navštívil lékaře. Marcelova reakce byla pozoruhodná, jakoby se mu opravdu ulevilo. Věřil, že se uzdravuje, i když mu ve skutečnosti zbývalo už jen pár dní života. Také jeho rodiče částečně uvěřili. (more…)
Panovníci českých zemí (2013)
Martin Pitro. Ilustrace na obalu CD Antonín Šplíchal.
Vypráví Vladimír Brabec.
Natočeno 2013. Vydal Fragment v roce 2013 (1 CD).
Pozn.: Vydejte se do minulosti a poznejte nejvýznamnější panovníky naší země, o kterých se učí ve škole. Dozvíte se například, jakou přezdívku měl v Čechách Zikmund, že Rudolf II. miloval tajemství astrologie, alchymie a magie, také s kým se nesnášel a kdo ho chtěl zbavit vlády, v kolika letech nastoupil na trůn Jan Lucemburský a že Marie Terezie byla jedinou ženou, která panovala Českému království.
Obsah: 1. Sámo – 2. Svatopluk – 3. Kníže Václav – 4. Boleslav I. Ukrutný – 5. Boleslav II. Pobožný – 6. Jaromír a Oldřich – 7. Břetislav I. – 8. Vratislav II. – 9. Přemysl Otakar I. – 10. Václav I. – 11. Přemysl Otakar II. – 12. Václav II. – 13. Jan Lucemburský – 14. Karel IV. – 15. Václav IV. – 16. Zikmund Lucemburský – 17. Jiří z Poděbrad – 18. Ferdinand I. Habsburský – 19. Rudolf II. – 20. Ferdinand II. – 21. Marie Terezie – 22. Josef II. – 23. František II. – 24. František Josef I. – 25. Tomáš Garrigue Masaryk.