Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vlastimil Brtěk. Rozhlasová moralita. Technická spolupráce Libuše Strnadová a Anna Halbichová. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: František Nekvasil (František Hanus), Milada, sekretářka (Marta Kučírková), Knotek (Jiří Němeček), Melichar (Ivo Gübel), ing. Blecha (František Holar), Hrůza (Bedřich Prokoš).

Natočeno 1966. Premiéra 25. 5. 1966 (Československo I, 19:00 – 19:45 h.).

Lit.: anonym: Vlastimil Brtěk – Pište na nový list. In Československý rozhlas, roč. 33, č. 22 (23. – 29. 5. 1966), s. 16 (článek). – Cit.: Autor se svěřuje: Dlouho jsme se s Daliborem Chalupou rozhodovali, zda máme tu moralitu nazvat komedií anebo zda je to spíš komedie, které dáme podtitul moralita. Nakonec jsme se rozhodli pro to druhé. Už proto, že se nám to zdá vůči posluchačům upřímnější. Ať vědí, na čem jsou. Nechceme slibovat žádné šampaňské tam, kde budeme nabízet zcela obyčejné domácí rybízové. Tím chceme zároveň prozradit, že náměty k této moralitě byly sesbírány výhradně v našem domácím prostředí. Ne sice na naších českých zahrádkách, ale v našich českých kancelářích. Jde tedy nejen o moralitu, ale o moralitu z pracovního prostředí. Dovedu si představit, jak teď nejeden z naších posluchačů bude pádit ke svému přijímači, aby si právě něco takového poslechl.

Byla mi dána příležitost napsat o své hře několik řádek a tím vlastně své dílo nepřímo doporučit, čtu-li po sobě, co jsem zatím napsal, mám obavu, že to nedělám zrovna nejlíp. A těžko se asi zachráním tvrzením, že mé dílo důsledně zachovává aristotelovské principy jednoty místa a času. To už dnes nezní taky nijak propagačně. Kvůli tomu se totiž nemusí psát hry, to se dnes často stává i v životě. Zachovávajíce jednotu času v průběhu jednoho jediného pracovního dne i jednotu místa, kdy se za celý den skoro nehneme ze své dílny či kanceláře, jsme svědky nebo dokonce hrdiny různých dramat a komedií a frašek a někdy dokonce i operet. Někdy za rok víckrát než se vůbec za stejnou dobu dostaneme do divadla.

A kolik dramatických postav denně potkáváme! Často — a možná častěji než si myslíme — postav vskutku zajímavých až hrdinských, často však i postav jakoby vystřižených z těch nejzdařilejších komedií. Z komedií tak zdařilých, že člověk neví, zda se má popadat za břicho nebo si odplivnout. Jsou takové komedie. Člověk se směje, ale hrozně nerad.

Oživit takovými postavami rozhlasové jeviště, na to vlastně nejsou nutná žádná zvláštní kvanta fantazie. Stačí vypustit některé dramaticky „ztrátové časy“, kdy jdou lidé na oběd a tak dále, někde trochu zrychlit tempo či zvýšit hlas a drama se rozvíjí. Ne, tak jednoduché to přece jen není, to jistě každý chápe. Zvlášť ne pro rozhlasové drama ani pro rozhlasovou komedii. Nanejvýš tak pro nějakou tu rozhlasovou moralitu. Hra „Pište na nový list“ chce být takovou moralitou, nic víc. Jen pevně doufám, že mezi moralitou v našem smyslu slova a pustým moralizováním je přece jen nějaký rozdíl. Ale to už musí posoudit sami posluchači, nikoliv autor.

Ivan Vyskočil. Hudba Karel Kupka. Mixáž Maria Mašková. Záznam a střih Helena Ferfecká, Boštíková, Tichý. Asistentka režie Věra Lišková. Režie Věra Pražáková.

Osoby a obsazení: První: Masák (Jaroslav Kremla), ředitel (Josef Haukvic), Hlavatá (Štěpánka Rajnošová), Pěnča (Alois Müller). – Druhá: pan Dveře (Luděk Eliáš), pan Okno (Lubor Tokoš). – Třetí: Wolfram (Bohumil Čvančara), ředitel (Alois Müller), Ida (Blanka Meierová), mladík (Jaroslav Kremla). /Premiéra 2. 9. 1966/

Holič (Josef Haukvic), muž v tramvaji (Luděk Eliáš), muž u piva (František Šec), Ed Martinec (Ladislav Mrkvička). /Premiéra 16. 9. 1966/

Nastudovala Ostrava v roce 1966. Premiéra 2. a 16. 9. 1966 (Československo II, 19:45 – 20:25 h.). Repríza 2. dílu 2. 11. 1966 (Československo II, 16:30 – 17:05 h.).

Lit.: anonym: Premiéra – Ivan Vyskočil: Návštěva čili Návštěvy. In Československý rozhlas, roč. 33, č. 36 (29. 8. – 4. 9. 1966), s. 8 (článek).

Karel Cop – Jaromír Ptáček – Karel Ptáčník. Rozhlasová hra na motivy románu Karla Ptáčníka Město na hranici. Hudba Jaromír Dlouhý.  Hraje Taneční orchestr Gustava Broma. Technická spolupráce Jaromír Pěnčík, Slávka Murdychová a Jitka Hořejší. Asistentka studia Věra Fajtová. Režie Olga Zezulová.

Osoby a obsazení: Garšic (Josef Karlík), Toman (Pavel Kunert), Raclavský (Oldřich Celerýn), Kupka (Jaroslav Kuneš), Mrázek (Oldřich Vykypěl), Vajda (Zlatomír Vacek), Zemánek (Josef Štefl), Petřík (Jiří Tomek), Petříková (Olga Haukvicová), Kadlčík (Miroslav Částek), Mazač (Jaroslav Dufek), Sepp (Dobroslav Riegl), Richtrová (Helena Trýbová), Seidel (Rudolf Chromek), Weber (Jiří Dušek), Abst (Ladislav Večeřa), Truda (Vlasta Fialová), Hartig (Rudolf Walter), Wienert (Vilém Pfeiffer), Wienertová (Dagmar Pistorová). Dále účinkují František Hruška, Mojmír Heger, Ladislav Šamlot, Vilém Lamparter, Milan Pacák, Jaromír Pěnčík ml., Milan Zezula, Miloš Chmelař, Miroslav Knoz, Jiřina Prokšová, Jiří Olijnyk, Karel Kabíček, Jiří Brož, Jan Heger a Jiří Binko.

Nastudovalo Brno v roce 1964 (dokončeno 5. 10. 1964). Premiéra 19. 8. 1966 (Československo II, 19:45 – 21:10  h.). Repríza 5. 10. 1966 (Československo II, 16:30 – 18:00 h.).

Rolf Schneider. Rozhlasová hra. Překlad Jana Petrová. Hudba Karel Kupka. Režie Věra Pražáková.

Osoby a obsazení: Gizela Ahrenová (Nina Divíšková), Ludwig (František Šec), Wendt (František Husák), paní Wendtová (Vlasta Vlasáková), Schwartz (Jiří Čeporan), slečna Schüllerová (Zora Rozsypalová), Schmidt (Stanislav Malý), dívka (R. Dulíková), Krüger (Miroslav Holub), inspektor (Osvald Albín).

Nastudovala Ostrava v roce 1965. Premiéra 28. 4. 1965 v rámci cyklu Mezinárodní přehlídka rozhlasové hry. Repríza 8. 10. 1966 (Československo I, 20:00 – 21:00 h.) k Státnímu svátku NDR.

Lit.: kg (= Gissübel, Karel): Příchod do Weilstadtu. In Čs. rozhlas a televize 18/1965 (20. 4. 1965), s. 4 (článek) – Cit.: Rozhlas Německé demokratické republiky zařazuje každoročně k státnímu svátku „Týdny soudobé rozhlasové hry“. Ve dvou týdnech tu prezentuje svým posluchačům výběr nejlepších německých rozhlasových her. V této přehlídce byla letos uvedena i nová hra Rolfa Schneidra „Příchod do Wellstadtu“, kterou převzal náš rozhlas do „Přehlídky rozhlasových her Maďarska, NDR, Polska a Československa“.

Rolf Schneider, z jehož šestnácti rozhlasových her jste loni vyslechli hru „Žalobce“, učinil místem děje nové hry městečko kdesi v NDR a hlavní postavou učitelku Giselu, která právě opustila universitu. Vstupuje do školy plna dobrých předsevzetí a naučených vědomostí. Tato škola se má teď stát jejím pracovištěm a domovem. Ale už první setkání s ředitelem dává tušit, před jakými obtížemi bude stát. Budou to obtíže, které vznikají z nedostatku souladu mezi danou teorií a denní praxí. Především je však sražena nedůvěřivým prostředím, ve kterém pracuje učitelský kolektiv už delší dobu a na které narazí Gisela hned na počátku Uvědomí si, že se mu musí buď přizpůsobit, nebo že musí odejít. Přirozeně je tu ještě třetí možnost — totiž vzepřít se vlastní malomyslnosti a bojovat proti stavu, jehož nezměnitelnost není ničím dokázána. Gisela se rozhodne pro tuto třetí možnost, protože nakonec pozná, že její vlastní zájmy a úmysly se ani tak příliš neliší od zájmů jejích pokrokových kolegů.

Autor hry — Rolf Schneider — se narodil roku 1932 v dnešním Karl-Marx-Stadtu jako syn dělníka a po absolvování obecných a středné vzdělávacích škol navštěvoval v ]e-ně universitu, kde studoval germanistiku. Od roku 1958 se věnuje výhradně literární činnosti. Píše divadelní a televizní hry, převážně se však věnuje práci pro rozhlas a za tuto činnost byl také poctěn Lessingovou cenou.

Lit.: Nešvera, Karel: Závěr rozhlasových přehlídek. Vysoká úroveň české tvorby v zahraniční konkurenci. Problematický festival her pro děti. In Večerní Praha 101 (3102), 30. 4. 1965, s. 5 (recenze).