Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 12. 2013

The Accountant’s Story: Inside the Violent World of the Medellín Cartel (Příběh účetního: Svět násilí Medellího kartelu, 2009)

Filed under: Cizojazyčné,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 23:57

Roberto Escobar a David Fischer. Příběh Pablo Escobara. Audiokniha.

Čte Ruben Diaz .

Natočeno 2009 (9 hod.).

Pozn.: Arguably the largest and most successful criminal enterprise in history, at times the Medellin drug cartel was smuggling 15 tons of cocaine a day, worth more than half a billion dollars, into the United States. Roberto Escobar knows – he was the accountant who kept track of all the money.
How much money? According to Roberto, he and his brother’s operation spent $1000 a week just purchasing rubber band to wrap the stacks of cash – and since they had more illegal money than they could deposit in the banks, they stored the bricks of cash in their warehouses, annually writing off 10% as „spoilage“ when the rats crept in at night and nibbled on the hundred dollar bills. (more…)

Hobit (2013)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:19

kudla-hobitJohn Ronald Reuel Tolkien. Z anglického originálu The Hobbit přeložil František Vrba. Hudba Jan Koukal, hrají Jan Koukal a Pavel Hlaváček. Hudební režie Pavel Štěpánek. Ilustrace a desing obalu Ondřej Fučík. Odpovědný redaktor Martin Urbánek. Režie Pavel Musil.

Účinkuje Vladimír Kudla.

Vydalo Tympanum s.r.o. v listopadu 2013 (1 CD mp3, 77 částí, celkem 12 hod. 28 min.).

Pozn: Nejpopulárnější kniha geniálního fantasy spisovatele J. R. R. Tolkiena. Hobit je v prvním plánu pohádkový příběh o velké cestě čaroděje Gandalfa, družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za pokladem střeženým drakem Šmakem. V plánu druhém je to ovšem jeden z prvních kamenů rozsáhlého a světoznámého cyklu příběhů, legend a mýtů z dávné Středozemě, které svého autora proslavily po celém světě. Knihu Hobit vydal Tolkien v roce 1937 – vcelku bez většího zájmu. Ani on sám nejspíš netušil, že se pro něj i pro budoucí čtenáře stane vstupní branou do fascinujícího světa Středozemě, který se o dvacet let později stane dějištěm mytického souboje Dobra a Zla – války o Prsten moci, jež zachytil v eposu Pán prstenů. (anotace) (more…)

17. 12. 2013

Lovci záhad (2013)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:11

lovci_zahadVáclav Vokolek. Audiokniha. Ilustrace Tereza Tydlitátová.

Čte Stanislav Zindulka.

Natočeno 2013. Vydal Neo Media Publishing s.r.o. v roce 2013 (1 CD mp3; NMP-1, EAN 8590236002135, celkový čas 9 hod. 38 min.). Distribuce Radioservis.

Pozn.: Kniha je určena starším dětem zajímajícím se o historii, ale zejména malým fantastům, milovníkům příslušné odborné literatury, tedy ságy Pána prstenů či Harryho Pottera. V Lovcích záhad je vše nadpřirozené docela přirozené, fantastické tu splývá s reálným. A tak se čtenáři spolu s lovci záhad setkají s tajemnými bytostmi, obry, upíry, čarodějnicemi, trpaslíky, draky a třeba i Velkou Bytostí. Nad vším v knížce vládne Kamenný kocour, jenž se ve skutečnosti nachází v kostele pod levínským hradem a nikdo netuší, jakou má moc. Jeho existence prozrazuje, že v knize plné fantazie najde dětský čtenář mnoho zajímavých historických faktů, které mu nenásilně přiblíží dějiny naší země a historické souvislosti. Takže je to také knížka poučná.

Herec Stanislav Zindulka zde dokazuje nemožné. Na ploše 9 hodin a 38 minut předvádí velkolepé divadlo, mluví mnoha hlasy a zviditelňuje slyšené. Stává se průvodcem Lovců záhad, ale i trpaslíkem, obrem a dokonce i kamenným kocourem. Jeho hlas, tak jako ilustrace Terezy Tydlitátové, umocňuje napsané příběhy a vytváří jejich další rovinu sdělnosti.

Václav Vokolek (spisovatel, výtvarník, publicista, pedagog)
narozen 1. 1. 1947 v Děčíně, studoval na pedagogické fakultě, pracoval ve dvou muzeích a v Památkové péči, od roku 1973 působil jako výtvarník ve svobodném povolání. Od roku 1995 přednáší na Vyšší odborné škole publicistiky dějiny umění, tvůrčí psaní a kulturní antropologii). Do roku 1989 své texty nepublikoval, ale vystavoval, zejména v zahraničí. Jeho práce se nacházejí v řadě galerií, včetně Národní galerie, a v řadě soukromých sbírek. Lovci záhad jsou jeho jubilejní padesátou vydanou knihou. Věnuje se nejen literatuře (poezie a próza), ale i literatuře faktu (zejména devítidílný cyklus Esoterické Čechy a Neznámé Čech v Mladé frontě), esejistické tvorbě (Exily a úkryty) a napsal dvě knihy pro děti. Dlouhodobě spolupracuje s rozhlasem, se stanicí Vltava, a v poslední době i ČT. V současné době žije v Mělníku. (anotace)

16. 12. 2013

Fonogramy – Atentát podle Kyncla aneb Smrt JFK v (ne)přímém přenosu (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:06

Návraty po stopách zvuku. Připravil a uvádí Tomáš Černý.

Natočeno 2013. Premiéra 6. 12. 2013 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min).

Dalyrimple na scestí (2013)

Filed under: Povídky — Přemek @ 17:05

Francis Scott Fitzgerald. Povídka o ctižádosti, která se vyplatí. Překlad Vlasta Dvořáčková. Rozhlasová úprava Jan Sulovský. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Milan Holenda.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2013. Premiéra 22. 12. 2013 (ČRo Olomouc, 16:04 h.) v cyklu Počteníčko. Repríza 6. 9. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 1. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h) v cyklu Noční bibliotéka a Americký rok; 22. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Svět bohatství, zahálky a jazzových večírků. Poslechněte si povídky Francise Scotta Fitzgeralda! In web ČRo 3 Vltava, 21. srpen 2023 (článek). – Cit.: Přední americký spisovatel a scenárista Francis Scott Fitzgerald zanechal ve svém literárním díle obraz nejbohatších Američanů, ze kterého vystupuje prázdnota jejich existence, nedostatek citu a jakéhokoli smyslu. Dekadentní, často na alkoholu, drogách či lécích závislé ženy známe z jeho slavných románů jako Velký Gatsby či Něžná je noc, jeho tvrdí a bezohlední muži vystupují i ve většině jeho povídek. (…)

Fitzgerald vedl zničující životní styl. V šestnácti letech byl kvůli zanedbávání studia vyloučen ze školy, ani univerzitu nedokončil. Pokud ale něco obrátilo jeho život zcela naruby, pak to bylo setkání se Zeldou Sayrovou.

Jejich manželský život připomínal nekonečný večírek plný žárlivosti, vášnivé lásky a výčitek. Pro oba dva skončil tragicky. Fitzgerald se pomalu, ale jistě upil a v pouhých čtyřiačtyřiceti zemřel na selhání srdce. O pár let později ho následovala i jeho žena, která od roku 1930 sváděla urputný boj se schizofrenií. Její život nakonec ukončil požár nemocnice, ve které zrovna pobývala.

Připomeňme, že Fitzgerald, stejně jako Hemingway, Faulkner nebo Steinbeck, patří k americké „ztracené generaci“, tedy ke generaci, do jejíhož života zasáhla první světová válka. (…)

Povídka o relativitě dobra a zla v absurdním světě nás přivádí do jednoho amerického maloměsta. V něm působí velká firma zaměstnávající desítky lidí, mezi nimi i nemajetného a po úspěchu a kariéře toužícího mladíka. Co vše je schopen pro získání obojího vykonat? (…)

Berenika stříhá vlasy 1/2 (2013)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 17:00

Francis Scott Fitzgerald. Dramatizace povídky klasika americké literatury, která se odehrává na malém městě. Hlavní hrdinka je konfrontována s malostí, závistí a zlobou své sestřenice. Překlad Vlasta Dvořáčková. Pro rozhlas upravil Michal Bureš. Režie Petr Mančal.

Účinkují Petr Kubes, Vojtěch Lipina, Tereza Richtrová, Vladimíra Včelná a Jiřina Barášová.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2013. Premiéra (?) 8. a 15. 12. 2013 (ČRo Olomouc, 18:04 h.; 2 x cca 25 min) v cyklu Počteníčko. Repríza 19. a 26. 4. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h); 20. – 21. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.

Lit.: -sul- (= Sulovský, Jan): Francis Scott Fitzgerald: Berenika stříhá vlasy. In web ČRo Olomouc, 2013 (anotace). – Cit.: V počteníčku vám tentokrát nabídneme dvoudílnou dramatizaci povídky klasika americké literatury, která se odehrává na malém městě. Hlavní hrdinka je konfrontována s malostí, závistí a zlobou své sestřenice.

Přední americký spisovatel a scénárista F. S. Fitzerald bývá často označován za autora jazzového věku. Za svého života vydal čtyři romány: Na prahu ráje, Krásní a prokletí, Velký Gatsby a Něžná je noc. Pátý, nedokončený román byl vydán posmrtně pod názvem Poslední magnát. 

F. S. Fitzgerald pocházel z rodiny irských přistěhovalců. Studoval v New Jersey a Princetonu, Brzy po studiích se stal mluvčím mladé generace. Oženil se s Zeldou Sayrovou, která trpěla schizofrenií. Cestovali spolu po Evropě. Jejich život byl roku 1959 vykreslen v dramatu Beloved Infidel. Zelda skončila v sanatoriu pro psychicky choré. 

Fitzgeraldova díla byla mnohokrát zfilmována. Něžná je noc roku 1962, Krásní a prokletí v letech 1922 a 2010 a Velký Gatsby dokonce pětkrát: roku 1926, 1949, 1974, 2000 a naposledy v roce 2013.

Lit.: Bureš, Michal: Francis Scott Fitzgerald: Berenika stříhá vlasy (2/2). In web ČRo 2 Praha, duben 2014 (článek). – Cit.: Dvoudílná adaptace povídky klasika americké literatury. Hlavní hrdinka je na malém městě konfrontována s malostí, závistí a zlobou své sestřenice.

Přední americký spisovatel a scénárista Francis Scott Fitzgerald bývá často označován za autora jazzového věku. Za svého života vydal čtyři romány: Na prahu ráje, Krásní a prokletí, Velký Gatsby a Něžná je noc. Pátý, nedokončený román byl vydán posmrtně pod názvem Poslední magnát. 

F. S. Fitzgerald pocházel z rodiny irských přistěhovalců. Studoval v New Jersey a Princetonu, Brzy po studiích se stal mluvčím mladé generace. Oženil se s Zeldou Sayrovou, která trpěla schizofrenií. Cestovali spolu po Evropě. Jejich život byl roku 1959 vykreslen v dramatu Beloved Infide. Zelda skončila v sanatoriu pro psychicky choré. 

Ve víru pravděpodobnosti (2013)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 16:57

Rudolf Křesťan. Fejeton v autorské interpretaci. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2013. Premiéra 6. 2. 2013 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou. Webová repríza 15. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava) k úmrtí Rudolfa Křesťana.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Rudolf Křesťan: Ve víru pravděpodobnosti. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2013 (anotace). – Cit.: Co je pravděpodobnost? Jak praví encyklopedie, jde o „míru naděje nastoupení nějaké události či skutečnosti“. V mnoha souvislostech může jít o klíčový podklad k závažnému rozhodování Ano či Ne.

Například před operací, kdy je pacientovi sděleno, že pravděpodobnost úspěšnosti jejího výsledku je pouze třicetiprocentní.  

Ale nemusí jít jen o otázku takto klíčovou. Například se v opravně dozvíte, že levný foťák, který při výletu spadl na zem, je sice opravitelný, ale že z 85 procent účet převyšuje cenu za případně nově zakoupený aparát ve stejné třídě.

Nebo jistý britský matematik na základě pravděpodobnosti vypočítal, osobní šance pro nalezení partnerky, která by odpovídala jeho představám, je 1 : 285 000.

Jak tedy s pravděpodobností naložit?

Čajovna – Přehlídka animovaného filmu Olomouc (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:53

Hudba a styl nové generace. Živé vysílání z Přehlídky animovaného filmu, která právě začíná v Olomouci. Připravil a uvádí Pavel Sladký.

Natočeno 2013. Premiéra 5. 12. 2013 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 60 min).

Stará Františka aneb Jak dosáhnout počestnosti (2013)

Filed under: Povídky — Přemek @ 16:52

Marcel Jouhandeau. Povídka francouzského spisovatele. Překlad Věra Dvořáková. Připravil Petr Turek. Režie
Ivan Chrz.

Účinkuje Daniela Kolářová.

Natočeno v roce 2013. Premiéra 5. 12. 2013 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 28 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 28. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h) v rámci cyklu Tahle země bude pro starý.

Lit.: Turek, Petr: Marcel Jouhandeau: Stará Františka aneb Jak dosáhnout počestnosti. In web ČRo 3 Vltava, 28. listopad 2017 (článek). – Cit.: Jeden z nejoriginálnějších francouzských spisovatelů 20. století Marcel Jouhandeau (1888-1979) pocházel z městečka Guéret, jež se v jeho osobitých prózách stalo mýtickým Chaminadourem. Právě zde se odehrává také příběh Františky. Na pozadí výseku z jednoho obyčejného života staré ženy se vykresluje složité drama lidského bytí. (…)

Stará Františka aneb Jak dosáhnout počestnosti vyšla v roce 1934 ve sbírce povídek a drobných textů Chaminadour, v níž Marcel Jouhandeau líčí zdánlivě prostými anekdotickými příběhy to, čemu se začalo říkat „lidská komedie přelomu 19. a 20. století“, to, co sám autor nazval v roce 1950 „vizionářským realismem“.

Stará Františka dobře ví, že společnost, která ji zprvu odmítá přijmout, si získá mírností, ponížeností a pokorou. Ostatní ji brzy považují za lepší, než jací jsou oni sami, a Františka je dojata svou vlastní dobrotou, která se z ctnosti mění v opak.

Plzeňský rozhlas 1968-1969: vězeňství a svoboda slova (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:50

Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2013. Premiéra 15. 12. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 24. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Pozn.: Kromě pražského rozhlasu hrála v letech 1968 a 1969 významnou společensko-politickou roli i krajská rozhlasová studia Československého rozhlasu. Řada z nich vysílala pořady, které na jaře a v létě 1968 zásadním způsobem přitakaly změnám, známým jako Pražské jaro 1968. Krajská studia se podobně jako rozhlas v Praze připojila i k protiokupačnímu vysílání po 21. srpnu. A podobně jako pražského rozhlasu se i krajských studií dotkl nástup obnovené cenzury sdělovacích prostředků po září 1968.  (anotace)

Lit.: Hlavatý, Pavel: Plzeňský rozhlas 1968-9: vězeňství a svoboda slova. In web ČRo Plus, prosinec 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Vězeňství padesátých let a svoboda slova – dvě silná témata vysílání plzeňského krajského studia v letech 1968-9. Svědectví politických vězňů, vytáčky dozorců, inkviziční tribunál nastupujících normalizátorů. A momentky z postupné likvidace svobody slova po srpnové okupaci očima prostých lidí i profesionálních novinářů.

V průběhu roku 1968 se některá krajská rozhlasová studia velmi výrazně vyprofilovala. Jedním z nejaktivnějších bylo studio plzeňské. Pozoruhodné je nejenom množství, ale také kvalita a struktura zachovaných materiálů; řadu z nich jsme využili v jiných pořadech cyklu Archiv Plus věnovaných osmašedesátému roku (Josef Smrkovský v Škodovce i další škodovácké materiály, regionální zakládající schůze K 231 ad.).

Dva fenomény, které jsme vybrali pro tento pořad – vězeňství padesátých let a svoboda slova – se do určité míry prolínají (nebýt druhého, nemohla by ve veřejném prostoru probíhat diskuse o prvním). (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress