Richard Bach. Audiokniha. Hudba Terry James. Zvuk John Timperley. Produkce Dermot Harris. Foto na obálce LP Russel Munson. Macmillan Publishing Co., Inc.
Čte Richard Harris.
Natočeno 1973. Vydal ABC Record / Dunhill Records v roce 1973 (1 LP; DSD 50160). (more…)
Legalizace pobytu sovětských vojsk, otázky emigrace a mexická olympiáda. A také proměny špiček reformních komunistů. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2013. Premiéra 20. 10. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 18. 10. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus; 1. 11. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
Pozn.: Jedním z mála výdobytků pražského jara 1968, který vydržel i po nástupu takzvaného normalizačního režimu, byl ústavní zákon o federativním uspořádání Československé socialistické republiky; přídomek socialistická dostala země už s ústavou z roku 1960. Národní shromáždění zákon schválilo 27. října 1968 a v platnost vstoupil 1. ledna 1969. ČSSR se stala federativním státem dvou rovnoprávných národů, Čechů a Slováků, sestávajícím ze dvou suverénních republik: České a Slovenské socialistické republiky. Každá měla zákonodárný orgán a vládu, existovaly i parlament a vláda federální. (anotace)
Lit.: Hlavatý, Pavel: Říjen 1968 – všeho do času. In web ČRo Plus, říjen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Měsíc říjen roku osmašedesátého naplno otevřel stavidla všeprostupující depresi zachvacující stále větší část československé (a hlavně české společnosti). Byla uzavřena smlouva s velmi dlouhým a výmluvným názvem Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky.
Tento dokument byl pak téměř okamžitě – dva dny po podepsání – schválen Národním shromážděním. Pouze čtyři poslanci hlasovali proti a deset se zdrželo. Dalších osmapadesát na jednání Národního shromáždění z různých důvodů nedorazilo. Tím byla dočasná „okupace na věčné časy“ legalizována. (more…)
Peter Valo. Stereopovídka. Redakce Ján Tužinský. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvuk Alojz Janeček a Andrej Zmeček. Režie Igor Hrabinský.
Účinkují Dušan Tarageľ, Ivan Letko, Pavol Topoľský, Oľga Šalagová, Jozef Cút, Peter Mikulík, Hana Kostolanská, Mária Schlosserová, Nataša Kulíšková-Čeganová, Anna Okapcová a Július Paluš.
Připravil Československý rozhlas v roce 1988 (29 min.).
Michaela Rosová. Čtení na pokračování. Hudební spolupráce Ĺubo Šamo. Technická realizace Peter Janák. Redakce, režie Vladimír Kivader.
Účinkuje Ivana Kováčová.
Připravilo Štúdio Rozhlasu a televízie Slovenska v Banskej Bystrici v roce 2013 (5 x 30 min.). Premiéra 21.-25. 10. 2013 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín, 14:00-14:30); 11. – 15. 2. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 20:00 h.); 30. 9. – 10. 10. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Dnes o 20:00 začíname prvou časťou „Čítania na pokračovanie“ z knihy DANDY, autorky Michaely Rosovej. Ide o personálny typ rozprávačky, jej reč splýva s výpoveďami postáv, ktorých je minimum. Prózu dofarbujú príjemné surrealistické znaky, osobitá atmosféra a zvláštne, priam zvrátené vzťahy medzi mladými ľuďmi.
Lit.: Šaráková, Lucia: Keď duša hľadá plamienok v popole. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 30. 9. 2024 (článek). – Cit.: Ak máte radi tiché jesenné chodníčky, na ktorých môžete spomaliť a byť aspoň chvíľu so svojou dušou, tak na také vás pozýva aj naše Rádio Litera. Budeme sa počas rozhlasových prechádzok venovať téme duše a jej ťažkým stavom zapríčineným vyhorením v práci, vo vzťahoch či smrťou blízkeho. (…)
Michaela Rosová debutovala v roku 2009 románom Hlava nehlava. Dandy je jej druhá kniha. Autorka tu obnažuje psychiku, sny a podvedomie svojich hlavných protagonistov. Ponoríme sa do zvláštnej atmosféry, nechýbajú chúlostivé a tabuizované témy, naturalistické motívy. M. Rosová však nesúdi, len zobrazuje. V réžii Vladimíra Kivadera vám z knihy Dandy bude na pokračovanie v piatich častiach čítať Ivana Kováčová. (….)
Připravila Yvona Žertová.
Účinkují Jan Petránek, Ivan Kraus, Pavla Jazairiová, Aleš Cibulka, Jan Burian a Jaroslava Hlavsová.
Natočeno 2013. Premiéra 19. 10. 2013 (ČRo 2 Praha, 11:05 h.; 53 min.).
Lit.: Žertová, Yvona: 90 Týdeníku Rozhlas. In web ČRo 2 Praha, říjen 2013 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Víte, že dnešní Týdeník Rozhlas a Český rozhlas jsou příbuzní? A dokonce vrstevníci! Vznikly ve stejném roce a u jejich zrodu stáli stejní lidé a tak není divu, že 90.narozeniny časopisu oslavíme rozhlasovým pořadem – Toboganem. K jeho poctě jsme volili takové hosty, kteří jsou propojeni s oběma médii. Komentátor Jan Petránek dokáže vysvětlit i komplikované mezinárodní souvislosti tak, že jim porozumíme a ještě se při tom zasmějeme.
Vtipem oplývá i Ivan Kraus, který neodmítl pozvání. Vypadá to, že i Pavla Jazairiová nebude zrovna na cestách a obohatí Tobogan o své postřehy z ciziny. A kdo má rád sloupky Jana Buriana, užije si 19.října bystrých glos tohoto stálého přispěvatele Týdeníku Rozhlas a „ochutnáme“ i několik jeho písniček.
Pochopitelně to vše podáno pěknou češtinou, a kdyby nějaké to slůvko „uklouzlo“ hostům nebo moderátorovi Aleši Cibulkovi, přispěchá jim na pomoc Jaroslava Hlavsová z jazykové poradny.
Potkáte se s těmi, které máte rádi. Začínáme jako vždy v sobotu, pět minut po jedenácté.
Alternativní verze názvu: 90 let Týdeníku Rozhlas, Devadesátka Týdeníku Rozhlas.
Jakub Kamberský
Nejednou jsem na různých místech psal, že se audioknihy stávají doslova fenoménem posledních let. Důvody, proč tomu tak je, bych pro tentokrát ponechal stranou. Podstatným pro náš text zůstává fakt, že s boomem audioknih přibývají vedle velkých, zavedených společností i zcela malé, nenápadné subjekty, často stojící neprávem stranou zájmu posluchačů. Jedním z nich je vydavatelství Durman, které se prozatím výhradně zaměřuje na tvorbu spisovatele Miloše Urbana. K mání jsou zatím Urbanovy opus Lord mord (2012) a nově Praga Piccola (2013).
První z titulů měl netradičního interpreta, četl totiž sám autor. Přiznám se, že jsem toto rozhodnutí nekvitoval příliš pozitivně, ba ani výběr titulu. Lord mord je totiž bohatý na mnohovrstevnaté popisy, které ne každé lidské ucho dokáže ve vší soustředěnosti pojmout. Navíc, nechat načítat knihu neškolený hlas, byť autorův, není vždy zcela šťastnou volbou. (more…)
Jiří Kafka a Věra Kafková. Pohádka. Režie Jan Berger.
Účinkují Viktor Vrabec, Růžena Merunková, František Hanus, Petr Svojtka a Svatopluk Skládal.
Natočeno v roce 1974.
Pozn.: Kubík, kovářův syn a učedník, tak trochu soupeří o přízeň půvabné Barborky s Vojtou. Podle domácí tradice se však smí oženit až poté, co se stane skutečným mistrem ve svém oboru a uzvedne nad hlavu všech osm kovadlin z velinské kovárny. Sedm jich zvládne, ale zbývá ta poslední a tu se Kubovi zvednout nedaří, za což sklízí posměch a opovržení. Barborce, zdá se, to ani v nejmenším nevadí, ale tatík sveřepě trvá na dávné podmínce spjaté s řemeslem a rodinnou kovárnou. V tu chvíli přispěchá Kubíkovi na pomoc víla z nedalekého Modrého jezírka, ale i ona má svou podmínku a při jejím porušení se Kubík svého štěstí vůbec dočkat nemusí.
Marie Kubátová. Pohádka. Hudba Zdeněk Šikola. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: pohádkářka (Gabriela Vránová), lékárnický skřítek (Vlastimil Brodský), kaktus (Zdeněk Řehoř), pavouk (Jaroslav Moučka), Ivana Vondrovicová, Věra Kubánková, Klára Jerneková, Ludmila Roubíková, Petr Svojtka, Daniela Šrajerová a další.
Natočeno 1974. Repríza 2. 4. 1989 (Praha, 13:00 h.; 38 min.). Setkání po pohádce připravil Jan Berger. Repríza 9. 1. 2022 (ČRo Rádio Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 13. 8. 2022 (ČRo Rádio Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).
Pozn.: Říká se, že v každém květu heřmánku sídlí heřmánková víla, která si plete z heřmánkové vůně jemňounký léčivý závojíček. Jednou jedna z těch vílích krásek zatoužila trochu se proletět po světě, jenže cestu zpátky domů, do své postýlky, už nenašla, protože její bylinku utrhli lidé. Naneštěstí ale právě tenhle heřmánek bez samotné víly a jejího hedvábného závojíčku nemá žádný léčivý účinek a víla by to chtěla moc a moc napravit. S sebou si nese svůj závoj, ale ten je celý potrhaný a ušmudlaný, a tak bez svého běložlutého kvítku a se zašmodrchaným závojem toho moc nedokáže, ačkoli se radí, kde se dá. Nedokáže pomoci ani malé Mařence, která stůně nemocí i smutkem. A hlavně ten smutek víle nedá spát. Prý na něj žádné pilulky lékárenského skřítka, ba ani žádné léčivé byliny neplatí. Od něj může člověku pomoci zas jenom člověk. A tak se víla rozhodne v pohádkovém světě k neobvyklému kroku!
Rozhlasovou pohádku napsala spisovatelka Marie Kubátová, která po dlouhá léta pracovala i jako magistra v lékárně. Dobře znala nejrůznější nemoci, léky na ně, téměř zázračnou moc léčivých bylin a hlavně laskavý účinek lidského slova na všechny palčivé bolesti.
Carlo Goldoni. Komedie odehrávající se kolem kdysi tak nezbytného doplňku dámské výbavy. Překlad dr. Benjamin Jedlička. Hudba Miroslav Ponc. Rozhlasová úprava a režie Miloslav Jareš.
Účinkují Zdeněk Hofbauer, Karel Beníško, Ludvík Řezníček.
Natočeno 1936. Premiéra 10. 11. 1936.
Alexandr Sergejevič Puškin. Hudba Jaroslav Ježek. Režie Jindřich Honzl.
Natočeno 1936. Premiéra prosinec 1936.
Powered by WordPress