Ladislav Šimon. Literární pásmo. Redakce Ivana Jachymová. Hudbu vybral Alexander Berta. Zvuk Peter Vaško. Režie Peter Vilhan.
Účinkují Dana Košická, Ivan Krúpa a Peter Vilhan.
Připravilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Košice v roce 2007 (30 min.).
Připravil Dan Moravec. První dokument z cyklu 90 let společně. Dramaturgie Bronislava Janečková. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2012. Premiéra 15. 1. 2013 (ČRo 2 Praha, 18:00 – 18:30 h.; 25 min.). Repríza 20. 1. 2019 (ČRo Plus, 15:33 h) k 50. výročí sebeupálení J. Palacha.
Pozn.: Tento týden jsme si připomněli padesáté výročí tragické smrti Jana Palacha. Vrací se k ní také dokument „Na okraji beznaděje“. Jeho autor Daniel Moravec se pokusil zachytit názory současných lidí i pamětníků na čin mladého studenta z ledna 1969, kterým chtěl vyburcovat společnost z letargie. A připomíná také to, že sebeupálení jako protest rozhodně není pouze české specifikum.
Lit.: Moravec, Dan: Nalaďte si – Na okraji beznaděje. In Týdeník Rozhlas 2/2013 (článek). – Cit.: Někdy koncem léta roku 2012 se na mě obrátila dramaturgyně dokumentární řady „90 let společně“ Bronislava Janečková s dotazem, zda bych nechtěl udělat dokument na téma Jan Palach. Chvíli jsem přemýšlel a pak souhlasil. Dokument nakonec vznikl v Tvůrčí skupině publicistiky a dokumentu a odvysílají ho – stejně jako i další díly této dokumentární řady připravené k 90. výročí českého rozhlasového vysílání – celoplošné i regionální stanice Českého rozhlasu.
Proč jsem souhlasil? Protože to byla výzva. Protože si události ledna roku 1969 nepamatuji, jsem jiná generace. Protože jsem vlastně o Janu Palachovi věděl pouze jako o symbolu. Věděl jsem o jeho činu a odkazu, znal jsem zevrubně jeho příběh, ale emočně, životně, vnitřně se mě příliš nedotýkal. Nikdy jsem o něm vlastně nepřemýšlel. A to se mělo změnit. (more…)
Pavol Strauss. Výběr z myšlenek. Připravil Ján Zaťko. Hudbu vybrala Miriam Holeková. Technická spolupráce Peter Gazarek. Režie Vladimír Kivader.
Čte Jaroslav Motl.
Připravilo Štúdio Rozhlasu a televízie Slovenska v Banské Bystrici v roce 2011 (5 x 10 min.).
Eseje: 1. Inzerát na večnosť, 2. Výlet do náhod, 3. Tvorivé zabúdanie, 4. O sile slabých, 5. O chrabrosti nepokúšaných.
Ĺuboš Jurík. Povídka. Redakce Vladimír Dobrík. Režie Jozef Pražmári.
Čte Alfréd Swan
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (15 min.).
Hovoří Rudolf Pellar a Luba Pellarová.
Natočeno 1992.
Pozn.: Úryvek v pořadu Páteční večer – Rudolf Pellar (2013).
Soňa Podhorná, Anton Brčka, Zdeno Luknár, Oliver Andrásy, Stephen Leacock, Vladimír Nosáľ, Ján Grexa, Milan Lechan. Silvestrovský kabaret. Hudební redaktorka Eva Keberová. Zvukový mistr Ivan Kulašík. Technik Roman Drozda. Režie Viliam Sýkora.
Účinkují Milan Markovič, Oldo Hlaváček, Marián Labuda, Anton Brčka, Ján Valentík, Eduard Bindas, Magda Paveleková, Soňa Ulická, Miloš Kopecký, Jiřina Bohdalová, Slavo Záhradník, Stano Dančiak, Jozef Vajda a Milada Rajzíková.
Připravil Československý rozhlas v roce 1984 (113 min.). Repríza 27. 7. 2016 (SRo Rádio Pyramída).
Pozn.: Silvestrovská večerná v škole, v ktorej si budete môcť doplniť svoje vzdelanie vrámci školy života. Jediným pedagógom tohoto ojedinelého školského zariadenia je Milan Markovič.
Připravila a ptá se Jožka Götzová.
Hovoří Růžena Jesenská.
Natočeno 1937.
Lit.: Hubička, Jiří: Odloučený svět – Růžena Jesenská. In web Archiv ČRo, 12. 7. 2013 (článek + ukázky k poslechu a stažení). – Cit.: V historii české literatury existuje nejedna osobnost, která zahájila svou dráhu v roli učitele (učitelky), aby se později vydala (paralelně) na spisovatelskou dráhu. Osobnost, kterou si připomeneme dnes, patří k těm, jež se v současnosti sice neřadí mezi hojně citované a tedy vysoce uznávané klasiky, přesto svým dílem představuje jednu z charakteristických žánrových odnoží české literární tvorby. Narodila se před 150 lety 17. června 1863 v Praze. Její jméno zní: Růžena Jesenská.
Životopisci Růženy Jesenské uvádějí, že byla…“českou učitelkou, básnířkou a spisovatelkou“, přičemž dlužno upřesnit, že jde o činnosti, které se vzájemně prolínaly.
Poté, kdy Jesenská absolvovala Státní ústav učitelek v Praze, začala učit v Mladé Boleslavi. Od roku 1889 pak působila na měšťanské škole u svatého Tomáše v Praze. Do té doby se také datují její první literární pokusy, které byly v oblasti poezie (Mládí, kniha veršů z let 1889-1899). O něco později se začala věnovat také próze. Její první projevy vyrůstaly ze školního prostředí. (Např. Jarmila, 1894, s podtitulem „výchovný dívčí román“.) U sv. Tomáše pak vyučovala až do roku 1907, kdy odešla do (předčasného) důchodu. (more…)
Růžena Jesenská. Přednáška.
Čte autorka.
Natočeno 1937.
Lit.: Hubička, Jiří: Odloučený svět – Růžena Jesenská. In web Archiv ČRo, 12. 7. 2013 (článek + ukázky k poslechu a stažení). – Cit.: V historii české literatury existuje nejedna osobnost, která zahájila svou dráhu v roli učitele (učitelky), aby se později vydala (paralelně) na spisovatelskou dráhu. Osobnost, kterou si připomeneme dnes, patří k těm, jež se v současnosti sice neřadí mezi hojně citované a tedy vysoce uznávané klasiky, přesto svým dílem představuje jednu z charakteristických žánrových odnoží české literární tvorby. Narodila se před 150 lety 17. června 1863 v Praze. Její jméno zní: Růžena Jesenská.
Životopisci Růženy Jesenské uvádějí, že byla…“českou učitelkou, básnířkou a spisovatelkou“, přičemž dlužno upřesnit, že jde o činnosti, které se vzájemně prolínaly.
Poté, kdy Jesenská absolvovala Státní ústav učitelek v Praze, začala učit v Mladé Boleslavi. Od roku 1889 pak působila na měšťanské škole u svatého Tomáše v Praze. Do té doby se také datují její první literární pokusy, které byly v oblasti poezie (Mládí, kniha veršů z let 1889-1899). O něco později se začala věnovat také próze. Její první projevy vyrůstaly ze školního prostředí. (Např. Jarmila, 1894, s podtitulem „výchovný dívčí román“.) U sv. Tomáše pak vyučovala až do roku 1907, kdy odešla do (předčasného) důchodu. (more…)
Jacques Offenbach a Charles Nuiter. Opereta. Orchestr řídí Vlastislav Antonín Vipler. Úprava, režie a průvodní slovo Oldřich Nový. Hudební režie: Bohumil Čipera. Hraje Pražský rozhlasový orchestr, spoluúčinkuje Pěvecký sbor Čs. rozhlasu a činoherní sbor.
Osoby a obsazení: princ Kazimír (Rudolf Pellar), Rafael, jeho syn (zpívá Oldřich Kovář, člen Opery ND, hovoří Vladimír Brabec), Sparadrap, Rafaelův vychovatel (Vítězslav Boček), Cabriolo, ředitel skupiny komediantů a majitel kabinetu voskových figur (Ladislav Mráz, člen opery ND), Zanetta a Regina, jeho dcery (Stanislava Součková a Dagmar Rosíková), Paola, jeho neteř (Eva Šenková), Tremoliní, šašek u Cabriola (Milan Karpíšek), Riccardi (Bedřich Ulrych), Flaminio (Karel Boublík), Francesco (Milota Holcman), Brocoli (Josef Janoušek), ředitel loterie (dr. Rudolf Vonásek, člen opery ND) zřízenec (Karel Wimmer), děvčata (Radka Javůrková a Nina Harvánková).
Natočeno květen 1956. Premiéra (?) 26. 1. 1957 (Praha II, 20:00 – 21:45 h.).
Pozn.: Úryvek v pořadu Páteční večer – Rudolf Pellar (2013).
Lit.: anonym: Zápisník. Jacques Offenbach v Čs. rozhlase. In Československý rozhlas a televize 24/1956 (4. 6. 1956), s. 5 (noticka). – Cit.: Koncem června uslyší naši posluchači procházku slavnou Offenbachovou operetou, „Orfeus v podsvětí. V hlavních rolích zpívají přední solisté Národního divadla v Praze. V těchto dnech bylo skončeno natáčení další Offenbachovy operety „Trebizonská princezna““ v režii O. Nového. Tato opereta byla u nás po prvé provedena 9. června 1871 v Aréně. Na hradbách, za bývalou Koňskou bránou, v místech, kde nyní stojí Národní museum. (…)
Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2013. Premiéra 14. 7. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 19. 7. 2023 (ČRo Plus, 21:05 h.) v cyklu Dokument Plus.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Fenomén pražského jara: mítinky. In web ČRo, červenec 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vtipné glosy, krátké analýzy, (ne)adekvátní úvahy, drobné příběhy, tahy na nové politické kariéry – to vše je možno slyšet na dvou klíčových mítincích z března roku 1968 nazvaných Mladí se ptají…
Jedním z důležitých prvků počínajícího pražského jara roku 1968 byly nejrůznější diskusní akce včetně masových mítinků. Ty na jedné straně odrážely proces radikalizace československé veřejnosti a na straně druhé byly do značné míry motorem této radikalizace.
Sestava známých osobností z kulturní, politické, vědecké i žurnalistické komunity, kteří se těchto akcí v roli diskutujících účastnily je z odstupu velmi zajímavá, stejně jako názory, které na těchto setkáních zaznívaly.
Často přitom šlo o myšlenky, které byly – zvláště mezi neprivilegovanou nestranickou veřejností – jaksi samozřejmé již řadu let (mnohdy už od roku 1948 či těsně následujícího období) a mnozí diskutující tak vlastně pouze z výšin svých privilegovaných postavení objevovali občanům druhé kategorie dobře známou Ameriku. (more…)
Powered by WordPress