Táňa Kusá. Rozhlasová hra. Dramaturgie Vladimír Fišera. Zvuk Stanislav Kaclík. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Režie Martin Kákoš.
Účinkují Daniela Kuffelová, Marián Slovák, Vladimír Jedľovský, Anna Javorková, Viera Topinková, Eva Matejková, Mária Schlosserová a Žofia Martišová.
Připravil Slovenský rozhlas pro Rozhlas a televíziu Slovenska v roce 2011 (70 min.). Repríza 12. 4. 2026 (SRo 8 Rádio Litera).
František Malec. Humoristické pásmo. Dramaturgie Viera Benediková. Režie Martin Bendik.
Účinkují Stano Dančiak, Helena Geregová, Tibor Frlajs, Peter Sklár, Magda Paveleková a další.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 20?? (30 min.).
Vladimír Oleríny. Pásmo o tvorbě španělského básníka José Hierra. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Redakce Jana Hevešiová. Režie Jana Strnisková.
Účinkují Ivan Vojtek st., Jozef Šimonovič a Darina Vašíčková.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2004 (29 min.).
Allen Ginsberg. Báseň. Překlad Marián Andričík. Zvuk Tatiana Horváthová. Hudební dramaturgie Oldo Fiala. Redakce Gabriela Alexová. Režie Štefan Korenči.
Účinkuje Róbert Roth.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (6 min.). Repríza 16. 3. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).
Připravila Kateřina Rathouská.
Natočeno 2013. Premiéra 25. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).
Lit.: Rathouská, Kateřina: Filip Topol (1965-2013). In web ČRo Čajovna, červen 2013 (článek). – Cit.: Úterní mimořádně zařazenou Čajovnu věnujeme Filipu Topolovi, který zemřel po těžké nemoci ve středu 19. června. Několik dní předtím oslavil 48. narozeniny.
Pianista, zpěvák, skladatel, textař a spisovatel byl jednou z výrazných osobností undergroundu. Vůbec poprvé vystoupil v roce 1978 se skupinou Plastic People, ve stejném roce založil legendární kapelu Psí vojáci. Na divoké koncerty v 80. letech budou v pořadu vzpomínat hudební publicista Josef Rauvolf a členka formace Zuby nehty (původně Plyn a Dybbuk) Marka Míková.
Uslyšíte i několik archivních nahrávek, například autorské čtení z novely Karla Klenotníka cesta na Korsiku, které natočil v roce 2001 Český rozhlas Plzeň, nebo rozhovor moderátorky Kateřiny Rathouské s Filipem Topolem z roku 2002 o skládání scénické hudby pro inscenaci Slečna Kristýna. (more…)
Anders Edgren. Rozhlasový cyklus o pohádkových bytostech. Hudba Anders Kampe. Technická spolupráce Jerry Silfver, Jocke Davidsson, Björn Malmqvist a Tommie Nissilä. Produkce Anders Edgren a Micke Olsson. Režie Micke Olsson.
Účinkují Pale Olofsson, Eira Uddenmyr Strand, Esmeralda Moberg, Viveca Jedholm, Christopher Kelly, Daniel Gustavsson, Rickard Henley, Ingela Håkansson samt spelmännen Anna Lundgren och Johannes Jakobsson och dansare från Skansens folkdanslag.
Nastudovalo Sveriges Utbildningsradio v roce 2011. Premiéra 1. dílu 27. 12. 2011. (kl, 17:44 h.). K poslechu zde.
Pozn.: Prix Ex Equo 2012 za výjimečnou uměleckou realizaci hry pro děti.
Obsah: 1. Vätten – 2. Trollet – 3. Maran – 4. Lyktgubben – 5- Jätten – 6. Skogsrået – 7. Näcken – 8. Mylingen – 9. Älvan – 10. Tomten.
Lit.: anonym: Tro och väsen. In web Sagobygden, 2012 (anotace). – Cit.: Vill du veta mer om folktrons väsen? Då kan du lyssna på Utbildningsradions serie „Tro och väsen“. Följ med morfar och barnbarnet Elin på spännande äventyr i den svenska folktron. Morfar älskar att berätta och Elin älskar att lyssna på hans historier om magiska och mystiska väsen i den svenska folktron. Men är det verkligen sant?
Serien består av tio suggestiva avsnitt. Morfar berättar om tomten, älvan, mylingen, näcken, skogsrået, jätten, lyktgubben, maran, trollet och vätten. Serien är skriven och producerad av Anders Edgren på Sveriges Utbildningsradio.
José Mauro De Vasconcelos. Seriál pro děti. Překlad Teresa Tomczyńska. Dramatizace Hanna Bielawska-Adamik. Mistr zvuku Tomasz Perkowski. Hudební dramaturgie Renata Baszun. Režie Waldemar Modestowicz. Hudba Renata Baszun.
Osoby a obsazení: Zezé dospělý (Mariusz Benoit), Zezé malý (Kacper Cybiński), ředitelka školy (Elżbieta Kijowska), Ariovaldo (Piotr Bajtlik), babička Dindinha (Irena Kownas), Stromek (Łukasz Lewandowski), Totoca, Zezého starší bratr (Janek Piotrowski), doktor (Janusz Rafał Nowicki), strýc Edmundo (Włodzimierz Press), Luis, Zezého mladší bráška (Beniamin Lewandowski), Gloria, Zezého starší sestra (Aleksandra Kowalicka), Jandira, Zezého starší sestra (Olga Sarzyńska), Portugalec (Marcin Troński), matka (Dorota Landowska), otec (Andrzej Mastalerz), paní Cecylia Paimová (Izabella Bukowska), Jeronimo (Krzysztof Wójcik), Ladislaus, prodavač v cukrárně (Andrzej Blumenfeld), Coquinho (Stanisław Brudny). Dále účinkují Barbara Zielińska, Izabela Dąbrowska, Martyn Sommer.
Nastudovalo Polskie radio, kanal 1 v roce 2010. Repríza 1. dílu 28. 3. 2012.
Pozn.: Cena Prix Ex Aequo 2012.
Lit.: Šümeghy, Richard: Poznáme víťazov festivalu rozhlasových hier Prix Ex Aequo 2012. In web Mediálne.sk, 16.11.2012 (článek). – Cit.: Dnes večer vyvrcholil 9. ročník medzinárodného festivalu rozhlasových hier pre deti a mládež PRIX EX AEQUO 2012. Na slávnostnom ceremoniáli v Komornom štúdiu Slovenského rozhlasu sa odovzdávali ceny v dvoch kategóriách – rozhlasová hra pre deti a rozhlasová hra pre mládež.
Po vypočutí všetkých hier sa porota rozhodla v kategórii rozhlasových hier pre deti udeliť cenu dielu Môj pomarančovník (časť I. a III., autor José Mauro De Vasconcelos), ktorú adaptovala Hanna Bielawska-Adamik v réžii Teresy Tomczynskej z produkcie Poľského rozhlasu – kanál 1, Redakcia tvorby pre deti. Podľa hodnotenia poroty hra otvorene hovorí o bolesti a utrpení, o emóciách, ktoré skôr zakrývame, než by sme sa ich učili s deťmi spoločne prežívať. Aj keď hra zrejme nebola určená pre malého poslucháča, desaťročné dieťa môže byť vnútorne obohatené aj tým, že spoločne s hrdinom zažije krízové okamihy, ktoré mu môžu pomôcť v reálnom živote. Pôsobivosť podania príbehu bola umocnená výborne zvládnutou zvukovou a hudobnou realizáciou, ktoré sa podieľali na vytvorení autentickej atmosféry rozprávania. (…)
Pozn.: Zezé, chłopiec z bardzo ubogiej rodziny, nieprzeciętnie wrażliwy i inteligentny, stwarza sobie świat fantazji, w którym chroni się przed otaczającą go brutalną rzeczywistością, obdarzając przymiotami ludzkimi zwierzęta i rośliny. Ukochane drzewko pomarańczowe staje się jego jedynym przyjacielem, któremu zwierza się ze swych nieszczęść oraz opowiada o dziecięcych psotach i figlach. W nieprzyjaznym świecie dorosłych Zezé znajduje jednak czasem wsparcie i uczucie; przede wszystkim u Portugalczyka, Manuela Valadaresa, który w pewien sposób zastępuje mu ojca. Jednakże życie zbyt wcześnie uczy chłopca, czym jest cierpienie. Niewinne i beztroskie dzieciństwo zostaje na zawsze przerwane przez przedwczesne doświadczenie bólu i tęsknoty.
Mariannick Bellot. Hra pro mládež. Překlad Philippe Bruehl. Režie Philippe Bruehl.
Účinkuje Alexander Khuon.
Nastudoval Südwestrundfunk (SWR) v roce 2012 (55 min.).
Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2013. Premiéra 16. 6. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 28. 6. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Alois Hába: hudba opravdu jinak. In web ČRo Plus, květen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hudební skladatel, průkopník (nejenom) čtvrttónového systému, hudební teoretik, organizátor a pedagog. Tím vším byl Alois Hába (1893 – 1973), jeden z nejhranějších autorů naší vážné hudby v zahraničí.
Československý rozhlas natočil koncem šedesátých let s Aloisem Hábou několik dlouhých rozhovorů, přičemž část z nich nebyla tehdy odvysílána.
Skladatel zde vzpomíná na své dětství a hraní v rodinné kapele, na to, jak v rodném Valašsku zachytil používání čtvrttónů v lidové hudbě, studium u skladatele Vítězslava Nováka, službu v armádě i další studium v době první světové války.
Důležité jsou pasáže věnované jeho tvorbě a organizační činnosti ve dvacátých a třicátých letech, kdy se postupně stal respektovaným novátorem i výraznou kulturně-politickou osobností. (more…)
Připravil David Hertl.
Ze záznamu hovoří Josef Plojhar, Marta Gottwaldová, Andrej Biroš a další. Komentuje pater Josef Hurt.
Natočeno 2013. Premiéra 16. 6. 2013 (ČRo Plus, 16:10 h.; 50 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 21. 6. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
Pozn.: Už v padesátých letech 20. století vzniklo v Československu Mírové hnutí katolického duchovenstva, které bylo v roce 1968 zrušeno. Jeho nástupcem se stalo sdružení Pacem in terris. Zneužilo stejnojmennou encykliku papeže Jana XXIII. z roku 1963, která mluvila o míru ve světě. Československé uskupení mělo ovšem podporovat takzvanou mírovou politiku tehdejšího socialistického Československa. Byla to ale zástěrka: členové sdružení měli být převodovou pákou úmyslů komunistické státní moci vůči katolické církvi. Míra kolaborace byla různá, část kněží do Pacem in terris vstoupila ze strachu. Až deset procent katolických kněží podle některých odhadů spolupracovalo navíc s komunistickou Státní bezpečností. V roce 1982 ale Vatikán zostřil strategii proti východoevropským režimům: zákaz účasti ve sdružení Pacem in terris odsunul prorežimní hnutí kněží na okraj a dodal odvahu kardinálu Františku Tomáškovi. Jak socialistický režim vnímal církevní problematiku? (anotace)
Lit.: Hertl, David: Služebníci nevěrní a jejich společnost bez Boha. In web ČRo Plus, květen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou z mnoha nezhojených ran čtyřicetiletého období pod vládou komunistické strany je i neblahé působení těch římskokatolických kněží, kteří duchovní rozměr své činnosti znehodnotili i činností politickou. Ať už si to přiznali nebo ne, podíleli se tak na budování společnosti bez věřících, bez Boha.
Není tajemstvím, že komunistická strana budovala republiku jako programově odnáboženštěný stát. Ovoce této práce stranických ideologů neseme dodnes: z Vánoc se staly svátky klidu, míru a hojnosti; Velikonoce se změnily ve svátky jara. Náboženská podstata se vytratila, ani nebylo nutné přihlouple zavádět do Čech ruského Dědu Mráze… A jako byl vymazán křesťanský význam mnoha svátků, pokusila se vládnoucí strana zasáhnout i do práce kněží – především římskokatolických, kterých bylo nejvíc a z nichž mnozí úporně hájili svou podřízenost Vatikánu. (more…)
Powered by WordPress