Mária Rázusová-Martáková. Ukrajinská lidová pohádka. Úprava Mária Rázusová-Martáková. Dramaturgie Kveta Slobodníková a Viera Janusová. Scénická hudba Tibor Andrašovan. Zvuková spolupráce Eva Irmanová. Režie Viera Antošková.
Vypráví a zpívá Gustáv Valach.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1975 (9 min.).
Igor Froněk. Sochař, malíř, spisovatel, vysokoškolský pedagog – každý z jeho talentů by vydal na samostatný pořad. Mistr zvuku Leoš Sedláček. Hudební spolupráce Jiří Štusák. Režie Pavel Krejčí.
Účinkuje Pavel Soukup.
Připravil Český rozhlas Hradec Králové v roce 2013 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 1.-5. 4. 2013 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“.
Pozn.: Vrátil sochám barvu. Znovu objevil skulpturomalbu, která v Čechách po období baroka upadla v zapomnění. Kolegové výtvarníci brali jeho barevné plastiky zpočátku jako prostředek obveselení. Dnes si jeho bronzový „Památník druhého odboje“ na pražském Klárově stěží představíme bez barvy. (anotace ČRo)
Připravil Adam Drda.
Natočeno 2013. Premiéra 7. 4. 2013 (ČRo Plus).
Pozn.: Asi do sedmi let jsem bydlel v domě na Jiráskově náměstí. Okno do dvora vedlo na prázdnou parcelu, kde dneska stojí Tančící dům. Zvenku byla obehnaná ohradou, polepenou plakáty, shora jsem viděl, že je zarostlá a do země vedou široké schody. Byl jsem tím místem jako dítě uhranutý, dost jsem se ho bál, jednou jsem tam ale vlezl pro kocoura. Pro dítě zvláštní zážitek: zachovalé temné sklepení výstavního činžáku, který zmizel, protože ho v roce 1945 zasáhla bomba. (more…)
Bohumil Švarc recituje básně oblíbených básníků (Josef Hora a Jan Neruda) a současně se vyznává ze svého vztahu k uvedeným autorům, k poezii a životu jako takovému. Režie Josef Melč.
Natočeno 1983. K poslechu a stažení zde.
Sylvie Richterová. Pásmo veršů ze stejnojmenné sbírky básnířky, prozaičky, esejistky a profesorky univerzity La Sapienza Roma. Pro rozhlas vybrala a v pořadu spoluúčinkuje autorka. Připravil Tomáš Sedláček.
Připravilo Brno v roce 2013. Premiéra 6. 4. 2013 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15 min) v cyklu Svět poezie.
O vzniku Prstenu Nibelungova Richarda Wagnera, inscenačních tradicích bayreuthského Festivalového divadla na Zeleném pahorku a nastudování dirigenta Pierrea Bouleze a režiséra Patrice Chéreau hovoří Pavel Eckstein.
Natočeno 2013. Premiéra 6. 4. 2013 (ČRo 3 Vltava, 21:55 h.; 50 min)
Karel Čapek Dramatizace povídky Romeo a Julie z Knihy apokryfů. Připravil Jiří Strnad. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Otakar Brousek I. a Michal Zelenka.
Natočeno v roce 2012. Premiéra 6. 4. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 20 min). Repríza 30. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).
Pozn.: Dvojka nabízí v premiéře rozhlasové zpracování úsměvné historické hříčky o jednom náhodném setkání.
Klasik české moderní literatury Karel Čapek v ní konfrontoval postoje stáří a mládí k hodnotám lidské existence a zároveň i vtipně demontoval okřídlenou myšlenku, že „divadlo vychází ze života a do života se vrací.“ Shakespearův výklad příběhu o dvou věčných milencích Romeovi a Julii sice dostane vážné trhliny, ale je tak učiněno s noblesní nadsázkou a humorným šarmem, a to i díky Otakaru Brouskovi st. v roli pátera a Michalu Zelenkovi v roli mladého lorda, kteří se zcela náhodně setkají uprostřed jednoho nevlídného večera. (anotace ČRo)
Lit.: Ledvinková, Václava: Karel Čapek: Pravda o tom veronském případu. In web ČRo 2 Praha, duben 2016 (anotace). – Cit.: Úsměvná historická hříčka na motivy Romea a Julie. S Otakarem Brouskem.
Klasik české moderní literatury konfrontuje postoje stáří a mládí k hodnotám lidské existence. A zároveň i vtipně demontuje okřídlenou myšlenku, podle které „divadlo vychází ze života a do života se vrací“. Příběh o milencích sice dostane vážné trhliny, ale je tak učiněno s noblesou, nadsázkou a šarmem.
Nevystupuje tu totiž ani Julie ani Romeo. A dokonce i s jejich láskou to dopadne jinak než v Shakespearovi. Snad je to i tím moudrým vypravěčem (myslíme samozřejmě Karla Čapka).
Ladislav Stroupežnický. Rozhlasová verze divadelní hry.
Účinkují Jiří Dohnal, Dana Medřická, Bořivoj Navrátil, František Smolík, Stanislav Neumann, Vlasta Fabiánová, Václav Trégl, Václav Vydra II., Jaromír Spal, Bohuš Záhorský, František Filipovský, Slávka Budínová, Ljuba Skořepová, Jaroslav Kepka, Bohumil Bezouška a Felix le Breux.
Natočeno 1970.
Vladimír Binar. Četba na pokračování z prózy českého spisovatele. Připravil Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2013. Premiéra 1. dílu 6. 4. 2013 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.; 3 x 30 min) v cyklu Rozhlasový rok – Česká próza.
Lit.: anonym: Vladimír Binar: Číňanova pěna. In web ČRo 3 Vltava, duben 2013 (článek). – Cit.: Děj titulní prózy Číňanova pěna, ze stejnojmenné knihy spisovatele a literárního vědce Vladimíra Binara, kterou uslyšíme ve třech pokračováních, se skládá z drobných příhod a událostí, je sjednocován osobou vypravěče, který se v mysli, ve vzpomínkách, přenáší a střihem přemísťuje v různých prostředích.
Těmi základními, protikladnými místy je Praha normalizačních sedmdesátých let minulého století a Tahiti, kde s rodinou později pobýval. Prolínání a asociace z různých období a prostředí autorova života, záznam úchvatných obrazů uchovaných v paměti se propojují v jedinou úžasnou metaforu proměn a nejednoznačností a problematičností lidské existence. (more…)
Přemysl Hnilička
Už dlouho slýcháme a čteme nejrůznější úvahy o tom, že regionální studia nejsou potřebná a nejlépe by bylo je omezit či vůbec zrušit. Naposledy jsme k tématu četli článek z DigiZone. Dovolte prosím rodilému Brňákovi, aby se k této problematice vyjádřil.
Ne každý umělec, historik, vědec či archivář se dostane až do Prahy, a přesto mohou být jeho osudy, práce či názory zajímavé. Tuto vpravdě veřejnoprávní službu poskytují právě regiony: natáčejí literární pásma a dokumenty o spisovatelích, kteří sice nevycházejí v celostátních nakladatelstvích, ale v rámci kraje dokázali mnohé. Vysílají dokumenty o hrdinech druhého či třetího odboje, kteří působili v onom kraji. Připravují četby na pokračování z místních legend a pověstí, věnují se historii či folklóru. To vše je velice důležité, byť na celostátních stanicích z toho uslyšíte velice málo. I z toho důvodu mi přijde lichý až nespravedlivý argument, že povinné penzum celostátního vysílání, které musí být určeno regionům, je zbytečné, protože se regionální pořady stejně vysílají v noci. Promiňte, to ale není chyba regionů, to je naopak chytráctví centrální dramaturgie, která sice „splní“, co je nutné, ale v podstatě ono nařízení arogantně obchází. (more…)
Powered by WordPress