Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 3. 2013

Deštník z Londýna (2013)

Filed under: Povídky — Přemek @ 12:52

Emil Hakl. Povídka současného českého autora. Připravil Jiří Vondráček. Režie Natália Deáková.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2013. Premiéra 24. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 28 min) v cyklu Česká próza – Psáno pro rozhlas. Repríza 25. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Pozn.: Povídka současného českého spisovatele, v níž zaznamenal své zážitky z cesty do Londýna, kde měl večer autorského čtení a setkání se čtenáři. Premiéru uvádíme v rámci projektu Psáno pro rozhlas k 90. výročí zahájení rozhlasového vysílání a rovněž k autorovu jubileu (narozen 25. března 1958). Připravil Jiří Vondráček. V režii Natálie Deákové účinkuje Aleš Procházka.

Debutoval sbírkou básní Rozpojená slova (Mladá Fronta, Praha 1991), později vydal též sbírku nazvanou Zkušební trylky z Marsu (Cherm, Praha 2000).

Prózu začal psát v roce 1998. Vydal sbírku povídek Konec světa (Argo, Praha 2001, 2002), román Intimní schránka Sabriny Black (Argo, 2002), novelu O rodičích a dětech (Argo, 2002), sbírku povídek O létajících objektech (Argo, 2004), román Let čarodějnice (Argo, 2008), knihu Pravidla směšného chování, sdružující tři krátké novely (Argo, 2010) a přepracované vydání románu Intimní schránka Sabriny Black (Argo, 2010). Poslední prózou Emila Hakla je román Skutečná událost (2012).

Doteky víry – „Historie možná ukáže, že církev má učit lidi vzájemně si odpouštět, podávat si ruku a prosit za prominutí“ (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:46

Historie možná ukáže, že církev má učit lidi vzájemně si odpouštět, podávat si ruku a prosit za prominutí“ – je přesvědčen Miloš Szabo, farář od sv. Prokopa v Praze na Žižkově. Doba, ve které žijeme, vyžaduje podle jeho názoru velmi silné osobnosti. On sám usiluje o to, být dobrým duchovním vůdcem, který je náročný k sobě i k druhým, a zároveň umí dát najevo, že má své farníky rád.

Natočeno 2013. Premiéra 23. 3. 2013 (ČRo 1 Radiožurnál, 22:05 h.; 55 min).

To se nedělá (2013)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 12:46

Hana Doubková. Rozhlasová dramatizace povídky. Pro rozhlas připravil Ivan Němec. Režie Zdeněk Kozák.

Osoby a obsazení: Jarmila (Eva Novotná), Oldřich (Jiří Vyorálek), Zbyněk (Jan Kolařík), Lucie (Zuzana Ščerbová) a policista (Miloslav Kročil).

Nastudoval ČRo Brno v roce 2013. Premiéra 23. 3. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:00 – 22:25 h.; 20 min).

Duše s vytrhanou podlahou (2013)

Filed under: Literární pásma,Poezie — Přemek @ 12:43

Rostislav Valušek. Výbor z veršů olomouckého básníka, faráře Církve československé husitské, v jeho autorském podání připravil a slovem provází Jan Sulovský. Technická spolupráce Jiří Pochvalovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2013. Premiéra 23. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 13 min) v cyklu Svět poezie.

Lit.: -sul- (= Sulovský, Jan): Duše s vytrhanou podlahou. In web ČRo 3 Vltava, březen 2013 (anotace). – Cit.: V pořadu Svět poezie zazní 23. března ve 22:15 v autorském podání verše Rostislava Valuška z jeho sbírek Léthé ve snu a Duše s vytrhanou podlahou. Připravil Jan Sulovský, režie Michal Bureš.

Valušek byl jedním ze tří hlavních editorů první posrpnové samizdatové edice Texty přátel, vydávané v Olomouci. Podílel se na ní rovněž jako grafik a knihvazač. V letech 1984-1990 vydával vlastní samizdatovou sborníkovou edici Enato.

Poté, co byl na sjezdu Československých spisovatelů roku 1977 označen Vasilem Biľakem za třídního nepřítele, byl perzekvován Státní bezpečností.

Valuškovy verše, prostoupené často biblickými motivy, patří do spirituální linie české poezie. Vydal několik básnických sbírek (např. Milostivé léto, Ztotožňování) a přispěl do mnoha sborníků.

Své grafické práce představil Rostislav Valušek na několika výstavách v Praze, Olomouci a Litovli.

Jezero drahokamů (do 2007)

Filed under: Hajaja — Přemek @ 12:42

Čínská národní pohádka ze sbírky Čínské pohádky o chlapci, který získal nevěstu i bohatství pomocí rudých a bílých zrnek.

Vypráví Petr Haničinec.

Natočeno do roku 2007.

Tikající svět Jana Bondry (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:39

Návštěva mezi hodinami, flašinety, hracími stroji a strojky. Setkání mezi minulostí a současností, literární ukázky a hudba, ve které ubíhá čas a znějí mechanické součástky. Hovoří Jan Bondra. Připravili Tomáš Černý a Pavel Ryjáček.

Natočeno 2013. Premiéra 23. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 11:00 h.; 120 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava.

Pražské jaro (1997)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér — Přemek @ 12:36

Pražské jaro Fejeton o hudbě a zvucích květnového města z cyklu Zvukový skicář. Připravil Zdeněk Bouček.

Natočeno v roce 1997. (5 min)

Páteční večer – Neviditelná poselství Jarmily Kröschlové (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:35

Na představitelku jednoho z nejosobitějších směrů české moderní choreografie, tanečnici, libretistku, pedagožku, inspirátorku Kuchyňské revue Bohuslava Martinů vzpomínají její žáci Pavel Jurkovič, Josef Platz, Marie Tomášová, Eva Vyskočilová, Ivan Vyskočil a Eva Kröschlová. Pořad věnovaný 120. výročí narození Jarmily Kröschlové s použitím archivních rozhlasových nahrávek připravila Eva Ocisková. Mistr zvuku Roman Špála. Režie Markéta Jahodová.

Natočeno 2013. Premiéra 22. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min).

Lit.: Ocisková, Eva: Neviditelná poselství Jarmily Kröschlové. In web ČRo, březen 2013 (článek). – Cit.: Ve středu 19. března uplynulo 120 let od narození Jarmily Kröschlové, tanečnice, libretistky, představitelky jednoho z nejosobitějších směrů moderní české choreografie a výrazového tance.

Jarmila Kröschlová studovala podle Dalcrozovy (dalkrozovy) metody v Ženevě a v Drážďanech-Hellerau, kde také, v Ústavu Jaques-Dalcroze, dva roky sama vyučovala. V roce 1923 založila vlastní taneční Skupinu Jarmily Kröschlové, s níž se v roce 1926 s velkým úspěchem poprvé představila pražskému publiku.

Pro své náměty hledala Jarmila Kröschlová nové autory. Byl jí představen Bohuslav Martinů, přišel se podívat na její práci se skupinou, dostal libreto Kuchyňské revue a dnes populární skladba už byla téměř na světě.

Jarmila Kröschlová spolupracovala s řadou divadel – mj. s Osvobozeným divadlem, s Národním divadlem, s režiséry E.F.Burianem a Jiřím Frejkou. Za války se významně podílela na činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme, její sestra Naďa Kröschlová byla zatčena a prošla třemi koncentračními tábory.

V rozhlasovém archivu zůstaly zachovány dva pořady v roku 1976 věnované Jarmile Kröschlové. Získali jsme i další vzácný snímek – filmový dokument. Díky tomu máme v Pátečním večeru jedinečnou možnost naslouchat hlasu a názorům velké osobnosti českého tanečního umění. Vzpomínat na ni budou i její žáci – Eva a Ivan Vyskočilovi, Pavel Jurkovič, Josef Platz, Marie Tomášová a také její dcera a pokračovatelka, tanečnice, jedinečná znalkyně historického tance Eva Kröschlová, mj. autorka slovníku Jevištní pohyb.

Fonogramy – Neračte utopit mikrofon aneb Voda základ rozhlasu (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:32

Návraty po stopách zvuku.   Připravil a uvádí Tomáš Černý.

Natočeno 2013. Premiéra 22. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min).

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou XLV. – Poslední pravdivý v reji parazitů

Filed under: Historie rozhlasových her,Historie rozhlasu — Přemek @ 12:20

Mgr. Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 14/2013)

Je to paradoxní: ačkoliv se rozhlasová hra Jiřího Kratochvila „Babička slaví devětadevadesáté narozeniny“ (1997) jmenuje podle slavného Saurova filmu „Maminka slaví sté narozeniny„, autor sám film neviděl. Prostě se mu jen zalíbila zajímavá varianta názvu. Oba příběhy – filmový i rozhlasový – spojuje rodinné prostředí, významná oslava a postupný rozklad předstírané idyly. Ale nepředbíhejme.

Kratochvilovou hrou nás provádí postava Smrti (Přemysl Rut), hlavním hybatelem je však Janek (Ivan Řezáč), nenápadný mladý muž, everyman, na jehož morální čistotě se nejlépe odráží obraz neřádstva ostatních. To jemu se telefonicky svěří bratranec Martin (mnohostrunný Václav Postránecký), že nebude moci přijet na oslavu babiččiných narozenin a že za sebe posílá prvotřídního dvojníka; ne že by mu byl fyzicky podobný, dokáže jej však výborně zahrát. Dvojník skutečně přijede a okouzlí celou společnost, zůstane však delší než smluvenou dobu, a tak se o něj Janek („takovej úředník života“, jak jej později charakterizuje Lukáš, další host na oslavě) začne zajímat. Postupem času (ten se v průběhu hry v babiččině domě magicky proměňuje) všek zjišťuje, že náhradníků je v domě víc… (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress