Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

19. 3. 2012

Chatrč v horách (1964)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 0:20

John Gunn. Překlad Ladislav Pekař. Dramatizace František Čečetka. Hudba Jaroslav Jakoubek. Hrají Miroslav Kefurt (kytara), Rudolf Výborný (bicí). Texty písní Ivo Fischer. Asistentka režie Vlasta Slavíková. Zvuk Vladimír Bako, Jiří Zobač, Jaroslav Šilhavý. Střih Marie Brejchová, Anna Suchánková. Gramomixérka Helena Nosálová. Dramaturg Kafka. Režie Miloslav Disman.

Osoby a obsazení: tuláka Charles (Václav Voska), seržant Wheatley (Bohumil Švarc), ředitel školy (Vladimír Čech I.), lupič (Milan Mach), Cal Wheatley (Petr Bohdanecký DRDS), Barbie, jeho sestra (Milena Dostálová, DRDS), Andy Blake (Tomáš Töpfer, DRDS), Ian, Andyho bratr (Pavel Koukol, DRDS), imitátor (Artur Šviha). Dále účinkovaly děti Dismanova rozhlasového dětského souboru.

Natočeno 1964. Premiéra 24. 10. 1964. Repríza 26. 4. 1969 (Praha, 13:45-14:48 h.).

Lit.: anonym: Chatrč v horách. In Československý rozhlas a televize 43/1964  (článek).

138864445_10225026550632348_6028658042388988511_o

Tajemství pusté země (1969?)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 0:18

Robert Teldy Naďm (Sedm sluncí na sněhu). Překlad Anna Kučerová.  Dramatizace Libuše Blažejová. Režie Pavel Michal.

Nastudoval Liberec. Premiéra (?) 29. 3. 1969 (Praha, 13:45-15:00 h.).

Lord Mord (2012)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 0:10

Miloš Urban. Audiokniha. Hudba František Tomášek. Zvukový mistr Vladimír Srb.

Čte autor.

Natočeno 2012. Vydal Durman – Indies Scope 30. 6. 2012 (1 CD mp3).

Pozn.: Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky – ženy, a nabídl zábavu novou: heroin.

Praha před koncem 19. století. Asanační násilí páchané na městě se odráží ve vyvražďování prostitutek v židovském ghettu. Souvislost mezi úmrtími je však třeba teprve hledat, po stopě zločinců jde jednak policie, jednak Karel Adam, hrabě Arco, jejž se smrt dívek dotýká osobně a který je sám stravován těžkou nemocí dýchacích cest. Do neklidného období protivládních demonstrací a konfidentských provokací přijíždí z jedné strany, z Tyrol, Adamův bratránek Mani, a ze strany druhé, z Moravy, neznámý stařec doprovázející neskutečně krásnou dívku, o níž se v Praze začíná šeptat jako o židovské princezně, ale kterou Adam při prvním setkání nepozná. Navíc se ve městě objeví Felix Hofman, lékař a chemik z Bayerových závodů, který s sebou přivezl zázračný lék proti černému kašli a souchotinám, prášek plný heroické síly a smrtelného nebezpečí. Hrabě Arco se k němu snaží dostat, zároveň se pokouší zachránit alespoň jeden barokní dům na rozhraní Starého Města a Josefova, k tomu soupeří s policií v tom, kdo dříve odhalí vraha prostitutek a jeho motivy. Mezi tím se pod nátlakem moderních bouracích strojů poroučí jeden dům za druhým a v ruinách Židovského Města se po nocích zjevuje legendární fantom z dětských báchorek, Masíčko, před jehož dlouhým nožem je lépe co nejdál uprchnout.

Lit.: Urban, Miloš: Lord Mord audiokniha. In web Miloš Urban, 20. 2. 2012 (zpráva). – Cit.: Jsem zhruba v polovině natáčení, mistra zvuku dělá Vladimír Srb. Něco mi říká, že CD a MP3 vyjde ještě letos. Takže kdo má zájem o poslech mého huhňavého lyrického barytonu, měl začít špicovat uši…

Lit.: -ob- (= Bezr, Ondřej): AUDIO: Miloš Urban načetl svého Lorda Morda. Trvalo mu to 12 hodin. In web Kultura IDnes, 21. 6. 2012 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: Vydavatelství Durman rozjíždí ve spolupráci s labelem Indies Scope novou řadu audioknih. Na rozdíl od podobných produktů, načtených profesionálními herci budou v této řadě číst svá díla sami autoři. Jako první představuje Miloš Urban svůj román Lord Mord. Poslechněte si ukázky.

Lord Mord (2008) patří mezi nejúspěšnější tituly jednoho z nejznámějších současných spisovatelů Miloše Urbana (1967), autora mj. románů Sedmikostelí, Hastrman nebo Santiniho jazyk. Více než dvanáctihodinová audiokniha vyjde ve formátu mp3 na nosiči CD. Urbanovo čtení doplňuje původní, textem inspirovaná hudba skladatele a akordeonisty Františka Tomáška.

Román Lord Mord byl přeložen do několika cizích jazyků včetně angličtiny, španělštiny nebo němčiny. Dá se charakterizovat jako existenciální horor z Prahy sklonku devatenáctého století. V metropoli zuří asanace, Židovské město ohlodávají krysy a bourají parní stroje. Kdo z obyvatel neodejde sám, je vystěhován násilím.

Ctihodní Pražané, navyklí vybíjet si stres a zapovězené choutky v nevěstincích bývalého ghetta, se bojí do Josefova chodit, přestože pár nechvalně proslulých podniků vzdoruje bourání a nadále prodává své vyhlášené holky.

Hrabě Arco, jemuž milovaný kout Prahy mizí před očima, se rozhodne zachránit aspoň jeden jediný dům tím, že ho koupí a odmítne se vystěhovat. Pražská radnice má však své špicly a nasadí je na něho nejdříve po dobrém, pak po zlém.

Navíc se uličkami Josefova promenuje vraždící monstrum bez tváře, jemuž se říká Masíčko neboli Kleinfleisch. Strach se starou Prahou šíří jako lavina. V tu nejméně vhodnou dobu se Arco doslechne, že do města přijela nevšedně krásná židovská dívka, a rozhodne se získat ji stůj co stůj…

Miloš Urban

Miloš Urban jako spisovatel debutoval r. 1998 pod jménem Josef Urban románem Poslední tečka za Rukopisy. O rok později vydal už pod svým jménem román Sedmikostelí, přeložený do dvanácti cizích jazyků. V roce 2001 následoval ekologický horor Hastrman, za nějž obdržel cenu Litera za nejlepší prozaické dílo. V průběhu let pak napsal řadu dalších literárních děl, např. Paměti poslance parlamentu, Stín katedrály, Pole a palisáda, Mrtvý holky. Román Santiniho jazyk (2005) byl v roce 2011 uveden ve filmové podobě a režii Jiřího Stracha Českou televizí. Letos vyjde další autorův román Praga Piccola.

17. 3. 2012

Jménem krále (2012)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 11:08

Jmenem kraleVlastimil Vondruška. Detektivní román odehrávající se ve vrcholném středověku. Hudba Daniel Tůma. Mistr zvuku Martin Dušek. Režie Jindřiška Smetanová.

Čte Vladislav Beneš a Alois Švehlík.

Natočeno ve Studiu Svengali v roce 2012. Vydalo Audiostory v koprodukci s Vyšehradem, s. r. o., v roce 2012 v edici Detektivka (2 CD, AY 260-2, 63:30 a 79:30).

Pozn.: Oldřich z Chlumu, zástupce krále Přemysla II. Otakara a správce hradu Bezdězu, odjíždí z pověření svého panovníka na hrad Vartemberk. Mají se zde konat slavnostní zásnuby rytíře Beneše z Dubé a krásné Ludmily z Vartemberka, jimiž má být potvrzen mír mezi znepřátelenými šlechtickými rody. Během cesty narazí na mrtvolu kupce, kterého přepadli a oloupili. Po stopách lupičů pošle svého panoše Otu, ale vrahům se podaří uniknout. V té době ještě nikdo netuší, jak tento zločin ovlivní slavnost, která se má spolu s turnajem konat následujícího dne. Jenže ještě téhož večera se na slavnostní tabuli na hradě Vartemberku objeví citrony, které vrazi uloupili z kupeckého vozu. A vzápětí je zavražděn purkrabí Jošt. Ale není to poslední mrtvý... (anotace)

Poetické nokturno – Život a …poezie? Nebyl jsem zbytečnou osobou ve vašem domě (2005)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 0:44

Pořad věnovaný básníku Jakubu Demlovi připravil Mirek Kovářík.

Natočeno 2005. Premiéra 26.2. 2006.

Lit.: Kovářík, Mirek: Život a …poezie? Nebyl jsem zbytečnou osobou ve vašem domě. In Týdeník Rozhlas 6/2006 (30. 1. 2006) (článek). – Cit.: Více než o Jakubu Demlovi (1878-1961) – od data jeho odchodu uplyne 12. února už 45 roků – mluví se dnes spíše o demlovském fenoménu, který v české literatuře nemá obdoby, v mnohém předběhl dobu a je stále živým inspirativním zdrojem mimořádné emocionální razance doložené navíc bouřlivou básníkovou biografií. Demla-spisovatele ovšem nelze přehlédnout: téměř dvousetčlenná složka jeho díla je už sama o sobě výmluvná a udivuje rozvětvenou žánrovostí – od poezie, básní v próze, záznamů snů, korespondence pedanticky vedené a publikované bez jediné retuše, až po prozaické útvary, které jako by předjímaly literární výboje pozdějších desetiletí, zejména stylovost „non-fiction“ a ve své občasné enumerativnosti i tzv. nového románu. (more…)

Zapomenuté světlo 1/6 (1992)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 0:38

Jakub Deml. Četba na pokračování. Připravila Alena Blažejovská. Režie Petr Dufek.

Účinkují Jiří Dufek a Zdeněk Junák.

Nastudovalo Brno v roce 1992. Premiéra 5. – 10. 7. 1992. Repríza 1. dílu 20. 8. 2013 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jakub Deml: Zapomenuté světlo. In web ČRo 20. 8. 2013 (anotace). – Cit.: Když jsem nedávno filozofovi prof. Erazimu Kohákovi řekla, že Jakub Deml v Zapomenutém světle (1934) konstatuje: „Oni to tak nemysleli, oni totiž nemysleli vůbec,“ pobaveně volal na svou anglicky mluvící manželku Dorothy, aby jí to přeložil. Jenže ouha, angličtina má zcela jiný způsob vyjádření… Zpětně jsem ale dohledala, že v knize, kterou Jaroslav Med ve své publikaci Spisovatelé ve stínu označuje za Demlův „chef d“oeuvre“, se doslova píše: „…oni to nemyslí vážně, oni to myslili jen obrazně, oni při tom nemyslili vůbec na nic!“ Čtenářská paměť je (ne)spolehlivá. Slova zapomene – ale už nikdy nezapomene smysl.

Citujme ještě Jaroslava Meda: „Zapomenuté světlo vyvolalo ve veřejnosti silné pohoršení a jen nemnoho čtenářů a literárních kritiků postřehlo jeho uměleckou velikost.“ V knize je mnoho hořkých, drsných míst. Ale jsou to místa, která člověkem při prvním čtení otřesou – a pak, když se sám dostane do (v něčem) obdobných okolností, připomene si Demlova slova jako nejpřiléhavější, byť jako ostří sekery se zatínající vyjádření situace a naší emocionální reakce.

Roman Jakobson považoval vedle Tkadlečka a díla Boženy Němcové Demlovo Zapomenuté světlo za nejtragičtější českou knihu. V čem byla pro veřejnost pohoršlivá? Med uvádí: „Především v totální upřímnosti, s níž básník vypovídal o své bolesti a zoufalství. /… / Básník se cítí proklet českým i německým národem, je odmrštěn milovanou ženou a potupen čtenáři. Jeho utrpení se stává nesnesitelné, všechny dosavadní hodnoty se zhroutily, skutečnost zdá se vyvrácena z kořenů a básník bloudí nočním Tasovem jako člověk, jehož údělem se stala marnost a zbytečnost, tak jako je zbytečné světlo lampy za bílého dne. („Není nic smutnějšího než lampa za bílého dne, kterou zapomněli zhasnout“ – takový je základní symbolický smysl „zapomenutého světla“.) „Mluví-li člověk v bolesti, mluví z cesty jako šílený král Lear“ – říká Deml, aby zdůvodnil, proč se plynulost jeho artikulace změnila ve výkřiky a vzlyky.

Hroutící se svět hodnot rozbíjí i poslední jistoty literární, zbývá jen jazyk jako poslední útočiště před zalknutím se němou bolestí. A protože jazyk není jen výrazem našeho myšlení, ale odráží se v něm i naše tělesnost, nemohl Deml v proudu řeči utajit před čtenářem ani to, čím trpěly jeho smysly, ponížené a uražené odmítnutou láskou. V lásce se stával člověkem vydaným sobě samému napospas, který zapomněl, že je také knězem. A právě zde stojíme před dalším důležitým klíčem k pochopení Demlova díla. Je to konflikt mezi básníkovou smyslovostí a jeho kněžstvím; v Zapomenutém světle tento konflikt vrcholí a dotýká se samých kořenů Demlovy křesťanské víry.“

16. 3. 2012

Pohádky Miloše Macourka (2012)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:06

Miloš Macourek.

Vypráví Petr Nárožný.

Natočeno 2012. Vydaly Levné knihy v roce 2012 (1 CD).

Obsah: O Kateřince a tlustém červeném svetru, Jakub a dvě stě dědečků, O Konrádovi, který psal nosem, Bonifác a bratránci, O dvou pětkách z přírodopisu a jednom zvláštním cylindru, Jak se stal kůň učitelem počtů, Špatně namalovaná slepice, Ostrov pro šest tisíc budíků. Celkový čas 1:18:14.

Skleněné peklo (2012)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 16:31

Kateřina Rathouská. Minutová hra o  vánočních ozdobách a chlípném stromečku. Hudební režie Ladislav Železný. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Zvuková technička Naděžda Culková. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: ozdoba 1 (Andrea Elsnerová), ozdoba 2 (Pavla Tomicová), stromek (Jan Vondráček).

Natočeno 2012. Premiéra 26. 4. 2012 (ČRo 3 Vltava, 8:45 – 8:48 h.; 2 min. 15 sek.) v pořadu Mozaika. Repríza 24. 12. 2012; 23. 12. 2015. K poslechu zde.

Pozn.: První odvysílaná česká minutová hra.

Pozn.: Český rozhlas 3 – Vltava už několik měsíců natáčí minutové hry. Dramatické počiny s velmi krátkou stopáží se budou ve vysílání pravidelně objevovat od září letošního roku. Už na konci dubna však nabízíme předskokana projektu – hru Kateřiny Rathouské Skleněné peklo.

Premiéra hříčky o dvou vánočních ozdobách a chlípném stromečku proběhla 26. dubna v ranní Mozaice v rámci Skleněných dnů. Následovat budou reprízy v pátek 27. 4. od 16.57, v sobotu 28. 4. od 11.00 a v neděli 29. 4. od 22.52.

Text hry:

Dvě vánoční ozdoby v krabici pod stromečkem čekají na zavěšení.

OZDOBA 1: A jak dlouho tě ten chlap foukal?

OZDOBA 2: Ále, chvilku. Radovala jsem se, jak jsem pěkně kulaťoučká, vypasená… (smutně až plačtivě) Jenže pak si to rozmyslel a udělal ze mě tohle…

OZDOBA 1: Náhodou, jako vojenská raketa vypadáš skvěle, aspoň máš okýnka a seš maskovací. Co mám říkat já… špice dvoukulová a ještě k tomu oranžová se zlatými tečkami… Hrůza! Nejradši bych se rozbila.

STROMEK: (trochu chlípně) Čau, ozdoby, to jsem já, váš letošní zelenáč. Nebojte se, mám vás rád obě. Furt lepší než lechtací slaměný pičičandy a plstěný fusekle.

OZDOBA 1: No nazdar, to jsme vyfásly pěkně chlípnej strom.

OZDOBA 2: A takhle to bude každej rok, dokud nás ňákej fracek nerozfláká. (rezignovaně) Tak šťastný a veselý.

To byl můj rozhlas (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:02

Jana Zikmundová-Ovčáčková.  Vzpomínky někdejší hlasatelky Studia Čs. rozhlasu v Olomouci, která hlásila mezi lety 1962 – 1971. Použitá hudba Neuwirt (Jarní sen, waltz) a Vlastimil Lejsek (Tančící klávesy)  z olomouckého archivu v podání Orchestru RaJ Olomouc, Orchestru Gustava Broma a klavíristy Vlastimila Lejska. Připravil  Michal Bureš. Redaktor Jan Sulovský. Technická spolupráce Jakub Tandler. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Reže Michal Bureš.

Hovoří Jana Zikmundová a Michal Bureš.

Nastudoval ČRo Olomouc 15. 3. 2012 (ČRo Olomouc, 10:00 – 15:00/R1). Premiéra 9. 4. 2012 (ČRo Olomouc, 10:04 – 10:31 h.).

Bachař Vondruška aneb Když justice funguje (2012)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 15:03

Adam Drda. Fejeton.

Čte autor.

Připravilo ČRo Rádio Česko v roce 2012. Premiéra 16. 3. 2012 (ČRo Rádio Česko). Ke stažení zde.

Lit.: Drda, Adam: Bachař Vondruška aneb Když justice funguje. In web ČRo Rádio Česko, 16. 3. 2012 (text fejetonu + nahrávka). – Cit.: Ta informace sice na sklonku loňského roku proběhla českými médii, ale překvapivě poměrně nenápadně. Když vloni v dubnu liberecký Okresní soud zprostil obžaloby minkovického bachaře a pozdějšího poslance za KSČM Josefa Vondrušku, obviněného z týrání vězně Jiřího Wolfa, psalo se o tom úplně všude.

1. prosince však Krajský soud v Hradci Králové osvobozující rozsudek zrušil (tomu se už věnovala menší pozornost), takže Vondruška z případu úplně lehce nevyklouzne. Především je však důležitá argumentace, která to zrušení prvního verdiktu provází a na veřejnost se dostala teprve nedávno, jen díky redaktorovi Lidových novin Václavu Drchalovi. Ten si totiž – zřejmě jako jediný novinář – vyžádal tzv. zrušující usnesení. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress