Ferdinand Peroutka a Johannes Urzidil hovoří o české a německé kultuře.
Připravilo Rádio Svobodná Evropa v roce 1968.
Lit.: Peroutka, Ferdinand – Urzidil, Johannes: O české a německé kultuře. Praha: Dokořán – Máj, 2008.
11. 2. 2012
Právo na návrat 1/5 (1989)
Janusz Andrzej Zajdel. Vědecko-fantastický seriál o sto let trvající výpravě kosmické lodi Astrolet, která směřuje ke vzdálené hvězdě. Vesmírný let je ale narušen, protože někdo se chce vrátit domů. Režie Ladislav Rybišar.
Osoby a obsazení: Kamil, šéf bezpečnostní služby (Alfréd Strejček), Steve, pilot (Petr Oliva), doktor Bann (Josef Langmiler), Ida (Sylva Sequensová), Mufy (Miroslav Saic) a Brian (???). Dále účinkují Ljuba Krbová, Petr Patera, Jaroslav Pešice.
Natočeno 1989 (5 x 13 min.) pro pořad Rádio na polštář (= Domino). Repríza 4.-8. 4. 2016 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior).
Pozn. 1: Janusz Zajdel (1938-1985) byl polský fyzik a spisovatel vědecko-fantastické literatury, který se na základě sci-fi žánru zabýval i společenskými otázkami. Spolupracoval s časopisem Mladý technik, ve kterém uváděl povídky. V 80. letech se díky svým románům zařadil mezi přední uznávané sci-fi autory v Polsku. Byl také spoluzakladatelem místní organizace Solidarity v Centrální laboratoři radiologické ochrany, kde pracoval. Povídka Právo na návrat vyšla česky 1981 ve sbírce Pozemštané a mimozemšťané.
Pozn. 2: Toto vyprávění začíná i končí ve vesmíru. Není kronikou kosmické výpravy, jen její epizodou. Astrolet, hvězdy, planety i kosmická prázdnota tvoří jeviště, na kterém se odehrává příběh Rozumných bytostí – tvorů nepatrných a bezmocných, pokud je zkoumáme izolovaně, avšak velmi silných, jakmile se opírají o vědu, techniku a zkušenosti miliard příbuzných bytostí, i když jsou od nich vzdáleny v prostoru i v čase.
Kobolove kozy (Kobolovy kozy, 1992)
Osetská lidová pohádka. Dramaturgie Iveta Bognárová. Zvuk Jozef Dobák. Režie Viola Muránska.
Vypráví Leopold Haverl.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1992 (9 min.).
10. 2. 2012
Proměny (1971?)
Stanislaw Horak, Stanislaw Grochowiak, Tadeusz Rozewicz a Mieczyslaw Jastrun. Pásmo veršů přeložil Oldřich Rafaj.
Natočeno 1971 (?). Premiéra (?) 23. 11. 1971 v cyklu Panoráma zahraniční poezie (Třetí program, 14:00 – 14:15 h.).
Chvilky v zákulisí s Eduardem Dubským (1971)
Hovoří Eduard Dubský, člen Městských divadel pražských. Připravil Petr Hořec.
Natočeno 1971 (?). Premiéra (?) 3. 12. 1971 v pořadu Strakatý pátek (Třetí program, 19:30 – 21:30 h).
Strašně hodný člověk (1971?)
Ivo Gal. Povídka pro dobráčky.
Čte Miroslav Chorvát.
Natočeno 1971 (?). Premiéra (?) 3. 12. 1971 v pořadu Halali – Chvilka pro fonoamatéry (Praha, 23:20 – 0:00 h.).
Zářící drahokamy 1/4 (2012)
David Hrbek. Četba na pokračování z knihy Dvacet zářících drahokamů. Technická spolupráce Mirka Sychrová. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Petr Kubes.
Připravil Český rozhlas Olomouc v roce 2012 (4 x 25 min.). Premiéra 5., 12., 19. a 26. 2. 2012 v cyklu Počteníčko (ČRo 5 Olomouc). Repríza 3. dílu 12. 1. 2020 (ČRo Olomouc) v cyklu Počteníčko.
Lit.: Soldán, Tomáš: David Hrbek: Zářící drahokamy. In web ČRo 5. 2. 2012 (anotace). – Cit.: David Hrbek (1968) kurátor Muzea umění Olomouc a příležitostný prozaik ve své povídkové knize Dvacet zářících drahokamů umně a přitom nevtíravě splétá předivo vzpomínek, rodinných historií a příběhů, které se možná staly a možná také nestaly. Ony drahokamy, ve skutečnosti výmluvné symboly, které Hrbkova maminka, pábitelka a zvláštní iniciátorka mnoha zážitků, kreslívá tajně po olomouckých zdech a nárožích, září svým zvláštním tlumeným světlem a připomínají dětský jazyk, kterým se spolehlivě dokážou domluvit i příslušníci rozdílných generací.
Takovým jazykem píše také David Hrbek. Jeho texty jsou prosté, výstižné a také upřímné. Hrbek v nich spojuje humor židovského zabarvení s dětskou hravostí a dává tak čtenáři nahlédnout do barevného světa jedné rodiny, ale i jednoho města a jeho okolí. I přes výraznou orientaci na postavy, jakési rodinné typy, přeznívají silně do Hrbkových povídek také místa jako nositelé příběhů – Hrbek tak nechává ožít místní část Černovír, popisuje uličky okolo kina Mír ve středu města nebo pohled z okna vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. Jeho postavy, více či méně zvláštní příbuzní a příslušníci jednoho rodu se vydávají na cesty za úspěchem a neúspěchem, na cesty, které končívají také smrtí. I tu Hrbek popisuje bez zbytečného patosu jako přirozenou, nutnou věc.
Životopisy – Antonín Marek 1/5 (2012)
Marta Růžičková. Zvukový mistr Leoš Sedláček. Režie Pavel Krejčí.
Účinkují Jiří Kalužný a Martin Mejzlík.
Připravil Český rozhlas Hradec Králové v roce 2012 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 13.-17. 2. 2012 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných”.
Pozn.: „Usiluj, dokud času zbývá“, napsal buditel národa Antonín Marek. A dobře věděl proč. Přítomnost je totiž kolébka budoucnosti. Právě jemu, člověku vzácnému a bohužel i téměř zapomenutému, budou patřit Životopisy tohoto týdne. Snad je vezmete jako odkaz všem, kdo ctí dějiny svého národa a svůj rodný jazyk. Když 15. února roku 1877 zemřel, oznámily Národní listy: „Odešel přítel Jungmanův, nezapomenutelný vlastenec a buditel národa…“ (anotace ČRo)
Životopisy – Král Jiří VI. 1/5 (2012)
Michal Mašek. Technická spolupráce Alena Balounová. Režie Petr Horák.
Účinkují Petr Horák a Michal Mašek.
Připravil Český rozhlas Sever v roce 2012 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 6.-10. 2. 2012 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných”. Repríza 23. – 27. 2. 2015 (ČRo 2 Praha, 9:30 h) v cyklu Příběhy slavných.
Pozn.: Britský král Jiří VI. stál v čele Spojeného království Velké Británie, Severního Irska a Britských dominií v letech 1936 – 1952. Byl druhým synem krále Jiřího V. a přes svou vrozenou nesmělost projevil v těžkých dobách Británie neobyčejnou statečnost. Společně se všemi Brity sdílel obtíže války včetně bombardování Londýna, po náletech ho bylo často možné vídat v ulicích, jak utěšuje a povzbuzuje Londýňany. Angličané mu to nikdy nezapomněli, vedle Winstona Churchilla byl bezesporu nejpopulárnějším mužem země. Říká se, že zármutek britských občanů nad jeho skonem byl opravdový a nepředstíraný. Král Jiří VI. je známý tako jako muž, který statečně bojoval i s velkou osobní obtíží – koktavostí. (anotace)
Výchovné metody vědeckého světového názoru 1/? (1971)
Prof. dr. František Frendlovský, CSc. Přednáška.
Natočeno 1971. Premiéra 3. dílu 3. 12. 1971 (Třetí program, 17:15 – 17:30 h.) v cyklu Na pomoc ideově politickému vzdělávání učitelů.