Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 8. 2011

Vzpomínka na srpen 1968 (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:57

Vzpomíná Karel Sedláček z ČRo Plzeň.

Natočeno 2011. Premiéra 21. 8. 2011 (ČRo 5 Plzeň,11:00 – 12:00 h.).

Lit.: anonym: Vzpomínka na srpen 1968. In web ČRo, srpen 2011 (anotace). – Cit.: Svojí (sic!) úlohu v srpnových dnech roku 1968 připomene v neděli Český rozhlas Plzeň. V pravidelné rubrice Náš host přivítá moderátor Stanislav Jurík v hodince před polednem někdejšího redaktora Karla Sedláčka a dojde i na autentické archivní záznamy z doby okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Karel Sedláček byl v roce 1960 nejmladším hlasatelem plzeňského studia Československého rozhlasu. V srpnu 1968 to byl právě jeho hlas, který lidem oznamoval vstup tzv. spojeneckých vojsk do Československa. Plzeňské studio bylo v srpnu 1968 jediné, které nebylo obsazeno vojáky a mohlo tedy vysílat. Proč k tomu došlo se dodnes přesně neví. Karel Sedláček se po důkladném prostudování archivů StB domnívá, že Plzeň měla štěstí na generála, který ji měl obsadit. Ten se pravděpodobně nechal umluvit a hned na začátku okupace Československa stáhl svá vojska na okraj města.

Exkluzivní rozhovor s přímým účastníkem srpnových událostí odvysílá Český rozhlas Plzeň v neděli 21. srpna 2011 mezi 11. a 12. hodinou.

Vosk a oheň (2011?)

Filed under: Povídky,Slovenské — Přemek @ 11:47

Roland Topor. Překlad Ĺuba Mikulášková. Rozhlasová úprava Štefan Šmihla. Režie Ria Páldiová.

Účinkují Pavol Mikulík, Karol Machata, Božidara Turzonovová.

Natočeno 2011 (?) (29 min.).

Mafia na Slovensku I. – Osudy bossov Černákovej éry (Mafie na Slovensku 1. – Osudy bossů Černákovy éry, 2011)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Přemek @ 11:45

Gustáv Murín.
Čte Peter Sklár.

Natočeno 2011. Vydalo nakladatelství Knihy do ucha v roce 2011 (2 CD, celkem 130 min.).

Pozn.: Kniha „MAFIA NA SLOVENSKU – Osudy bossov Černákovej éry“ vychádza predovšetkým a najmä z už oficiálne zverejnených zdrojov, ako sú články v novinách a časopisoch, tlačové správy najmä agentúr TASR a SITA a zverejnené vyjadrenia polície, súdov aj podozrivých a ich obetí. Neponúka teda žiadne verejnosti neznáme odhalenia. Naopak, ponúka unikátny mediálny obraz toho, čo sa u nás dialo v súvislosti s organizovaným zločinom a jeho prepojením na podnikateľské aj politické kruhy v 90. rokoch. V audioverzii je pre lepší poslucháčsky zážitok pôvodný rukopis krátený a v dôležitých častiach aktualizovaný. (anotace)

Dekameron (2010?)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 11:43

Giovanni Boccaccio. Rozhlasová dramatizace. Hudba Renata Baszun. Zvuk Maciej Kubera. Režie Andrzej Piszczatowski.

Účinkují Wiktor Zborowski, Maria Robaszkiewicz, Danuta Stenka, Ewa Serwa, Sławomir Pacek, Barbara Kałużna, Katarzyna Maria Zielinska, Jacek Braciak, Zygmunt Sierakowski, Adam Krawczyk, Stanislaw Brudny.

Natočilo Polskie radio v roce 2010 (?). Premiéra (?) 3. 2. 2010 (PR, 41 min.) v cyklu Teatr Polskiego Radia.

Pozn.: Sluchowisko „Dekameron” jest adaptacja 4 nowel ze slynnego dziela Giovanniego Boccaccia, pisanego jako remedium na panujaca w XIV wieku w Europie dzume, zwana wtedy czarna smiercia. Dziesiecioro bohaterów, którzy schronili sie przed zaraza w okolicach Florencji opowiada sobie historie dotyczace obyczajowosci, milosci i zmyslowosci. Klamra adaptacji Andrzeja Piszczatowskiego jest odpowiedz Boccaccia, jaka wystosowal do swoich adwersarzy, zarzucajacych mu psucie obyczajów.

Oszukańczy ożenek (Podvodný sňatek, ????)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 11:41

Miguel de Cervantes y Saavedra.  Rozhlasová dramatizace povídky z cyklu Nowele Przykladne (Novelas Ejemplares, Příkladné novely). Další tvůrci nezjištěni.

Účinkují Anna Romantowska, Krzysztof Kolberger a další.

Natočilo Polskie radio v roce ???? (35 min.).

Stuttgart Macbeth (2008?)

Filed under: Povídky — Přemek @ 11:38

Vlastimil Třešňák. Povídka ze sbírky „U jídla se nemluví“ (1996). Technická spolupráce Ing. Jana Vavrušková. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Jakub Zindulka.

Nastudoval ČRo  Plzeň v roce 2008 (?). Premiéra (?) 25. 5. 2008  (ČRo 5 Plzeň, 31 min.)  v cyklu Víkendové čtení.

Pozn.: Do nedělní Víkendové čtení jsme z naší rozhlasové knihovničky vybrali povídku písničkáře, malíře a spisovatele Vlasty Třešňáka. Ten kvůli neustávající šikaně komunistického režimu emigroval v roce 1981. Své prózy vydával v samizdatových edicích nebo v exilových nakladatelstvích. My uslyšíme v jednu z jeho povídek nazvanou Stuttgart Macbeth .

Handlířova dcera (1997)

Filed under: Povídky — Přemek @ 11:33

David Herbert Lawrence. Povídka ze sbírky Stíny jara a jiné povídky. Překlad Martin Hilský. Zvuk Karel Brotánek. Záznam a střih Marie Kantorová. Rozhlasová adaptace a režie Miroslav Buriánek.

Účinkují Inka Brendlová a René Přibil.

Natočilo studio Plzeň ČRo v roce 1997. Premiéra 23. 9. 1998 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.). Repríza 26. 1. 2008 (ČRo 5 Plzeň, 29 min.) v cyklu Víkendové čtení; 26. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 16. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Pozn.: Nečekané setkání rozdmýchá milostný vztah mezi mladým lékařem a dcerou koňského handlíře, po kterém zůstaly jen dluhy.

Městečko (1992)

Filed under: Povídky — Přemek @ 11:28

Jan Kameník. Povídka. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkuje Pavel Pípal.

Natočil Český rozhlas v roce 1992. Repríza 31. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 30 min.).

Pozn.: Pod pseudonymem Jan Kameník publikovala česká básnířka a spisovatelka s pohnutým osudem – Ludmila Macešková, která se mimochodem narodila před 110 lety. Její povídka Městečko patří mezi fantastické prózy a můžeme ji vnímat jako obraz mystické cesty autora, ale také jako intimní výpověď o lidském nitru a hledání boha.

„Městečko“ je obraz světa, o němž Kameník píše jinde báseň „Příklop otroctví“ /14/. Je to svět, který člověka pohltí, rozdrtí a zničí, pokud se mu tento poddá. Vazba vnějšího člověka na tento svět je nesmírná, vrací se k němu, setrvává v něm i přesto, že je to svět strachu, krutosti, ponížení a nespravedlnosti. K tomuto zcela obecnému obrazu profánního světa jako protipólu spirituální krajiny se u autorky žijící ve zcela specifických společensko-politických poměrech přidává i konkrétní odkaz na realitu: „Spravedlnost? To jsou přece oni,… Ti co škrtí a mrzačí své spoluobčany.. pravdu mají také oni.. Náležíme jim všichni. Nač se zdráhat, jsou-li nejsilnější?“

Lit.: anonym: Jan Kameník: Výhybkář a Městečko. Dvě povídky ze sbírky Učitelka hudby. In web ČRo 3 Vltava, 31. říjen 2021 (článek). – Cit.: Co mají společného básník Jan Kameník a básnířka Ludmila Macešková? Kromě jména vlastně úplně všechno. Na začátku 20. století se nehodilo, aby žena psala o jiných tématech než o lásce a radostech života. Ludmila Macešková, rozená Poprová, se proto rozhodla, že se ve svých dílech promění v muže a bude psát, o čem chce.  (…)

Právě témata nesvobody, útlaku, totality a obecných poměrů v tehdejší společnosti lze v dílech Ludmily Maceškové najít. Na rozdíl od básní, kde je to většinou jeden z hlavních motivů sbírek, se jako prozaička věnuje i jiným tématům. V povídce Výhybkář je to třeba člověk na úplném okraji společnosti, která už ho vnímá jen jako podivína. I když ho vlastně nikdo moc nezná, takovou nálepku se mu nedaří strhnout.

V povídce Městečko se zaměřuje na to, jak se žije člověku v totalitě, kdy nesmí ani vyslovit co si myslí a dělat vše tak, jak by měl? A jak se vše odráží na jeho chování a i na těle?

Historický klub – Pád Vršovců (2008)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:13

O událostech, které v roce 1108 vedly k pádu jednoho z nejmocnějších českých rodů, hovoří PhDr. Michal Lutovský. Pořad připravil a uvádí Jan Tůma.

Natočeno 2008. Premiéra 9. 1. 2008 (30 min.).

Pozn.: O událostech, které v roce 1108 vedly k pádu jednoho z nejmocnějších českých rodů, s jejichž jménem je spojen první odchod pražského biskupa Vojtěcha Slavníkovce z Čech, pozdější krvavé události na Libici, ale také vražda přemyslovského knížete Jaromíra, rozmlouváme s PhDr. Michalem Lutovským.

Vršovci zřejmě žili na území poblíž hory Říp, v okolí dnešních Litoměřic. Traduje se, že soupeřili se Slavníkovci o moc a vliv, a podíleli se na brutálním zásahu Boleslava II. Pobožného v Libici. Vraždění na libickém hradišti doprovázeli podle pověsti pokřikem: „Je-li vaším svatým Václav, naším je Boleslav!“

Ale čím kdo zachází, tím i schází. Celkem třikrát dali různí panovníci příkaz k vyvraždění Vršovců, rod ale nikdy nebyl vyhlazen úplně. První útok přišel neselých deset let po zničení Slavníkovců, v roce 1003: vzteklý a násilnický Boleslav III. Ryšavý zaútočil na Vršovce poté, co je předtím pozval k hodovnímu stolu. Sám rozťal lebku svému zeťovi, manželovi své jediné dcery… Druhý útok přišel v roce 1014 a nejtvrdší potom na začátku 12. století, v roce 1108. Za knížete Svatopluka byla povražděna většina rodu; na popravišti prý skončili i mladí vršovští chlapci, kteří v Praze studovali bohosloví.

20. 8. 2011

Zajko Tárajko (Zajíc Tlučhuba, 2009)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Martin @ 19:45

Lenka Tomešová. Dramaturgie Elena Matulayová. Hudba Rastislav Dubovský. Zvuková režie Ing. Andrej Sloboda. Výtvarný návrh Miroslav Regitko, 2009. Režie Oľga Janíková.

Osoby a obsazení: rozprávač, zajko Tárajko (Robert Roth, 1-3), zajko Drobček (Peter Krajčovič, 1), zajac Ucháň (Ondrej Kaprálik, 1), zajac Bežko (Václav Púčik, 1), medvedica (Oľga Solárová, 1), medvieďatká (Jakub Gogál, Miroslav Beňuš, Kristína Kováčiková, 1), zajko Pobehajko, Chvastúnik (Peter Gecík, 2), strýko, zajac Chlpáč (Ladislav Konrád, 2), veverička Smejka (Kristína Kováčiková, 2), zajko Ňufko (Jakub Gogál, 2), Bobrík (Miroslav Beňuš, 2), králiček Bobček (Róbert Halák, 2), králiček Hopkáč (Štefan Richtárech, 2), vlk Luďo (Dušan Kaprálik, 2), vlk Ďuďo (Karol Čálik, 2).

Vydal A.L.I. v roce 2009 (1 CD, SPA0035-2)

Obsah: 1. Najväčší poklad na svete, 2. Chvastúnik a vlci, 3. Prečo má zajac krátky chvostík.

Pozn.: Polia a lesy sú pné nezbedných zajkov a ich šibalstiev. Neveríte? Ani sa nečudujem, veď zbadať zajaca nie je jednoduché. Ak ak sa to aj niekomu podarí, zajko sa rozbehne a trieli preč. Našťastie sú tu rozprávočky, ktoré nám ich svet pomôžu perfektne spoznať. Uvidíte, že sa od zajačích mláďat tie ľudské veľmi neodlišujú. (anotace vydavatele)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress