Jan Balabán. Připravila Naďa Čvančarová. Režie Eva Lenartová.
Čte Norbert Lichý.
Připravila Ostrava v roce 2011. Premiéra 23. – 27. 5. 2011 (15 min.).
Jan Balabán. Připravila Naďa Čvančarová. Režie Eva Lenartová.
Čte Norbert Lichý.
Připravila Ostrava v roce 2011. Premiéra 23. – 27. 5. 2011 (15 min.).
Karel Klostermann. Rozhlasová úprava Déda Papež. Hudba Jan Málek. Režie Karel Weinlich.
Obsazení nezjištěno.
Natočeno 1970. Premiéra (?) 19. 12. 1970 (Praha, 13:45 h.) v cyklu Hra pro mládež.
František Pilař. Rozhlasová dobrodružná fantazie. Dramatizace Olga Horáková. Hudební spolupráce Jaroslav Krček. Režie Jan Fuchs.
Obsazení nezjištěno.
Nastudovala Plzeň v roce 1967. Premiéra 18. 2. 1967 (Praha, 14:00 – 15:00 h). Repríza 25. 7. 1970.
Zdeněk Mahler ml. Kůň byl účastníkem vzestupu a rozvoje lidské civilizace, spojnicí významných historických, společenských a politických událostí. Kniha Pocta koním se věnuje vztahu člověka a koně a jejich 6 000 let trvajícímu svazku. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Eva Kodešová, Svatopluk Schuller.
Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 10. 3. až 28. 4. 2011 (ČRo Leonardo, 8 x 20 min.).
Mojmír Groll. Humoristicko-satirické pásmo, jehož děj sa odehrává v Čechách a Splitu v roce 1931. Redakce Tamara Chlebová. Režie Viera Weidlerová.
Účinkují Magda Paveleková, Peter Bzdúch, Ivan Letko, Eduard Bindas, Vladimír Minarovič.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008? (30 min.).
Hans Christian Andersen. Pohádkové příběhy. Překlad Jaroslav Kaňa. Dramaturgie Daniela Kapitáňová. Zvuk Ĺubica Olšovská, Dušan Kozák. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Režie Táňa Tadlánková.
Účinkuje Helena Geregová.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2009 (4 x 25 min.).
Repríza 1. dílu 13. – 19. 6. 2022 (SRo 8 Rádio Litera); 2. dílu 15. – 20. 6. 2022 (SRo 8 Rádio Litera); 3. dílu 15. 6. 2022 (SRo 8 Rádio Litera), 4. dílu 16. 6. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).
Obsah: Slávik – 2. Veterný mlyn – 3. Krásna – 4. Malý cínový vojačik.
Pozn.: Čínsky cisár žije obklopený krehkou porcelánovou nádherou, v jeho nekonečných záhradách rastú tie najkrajšie kvety a vôbec, celý jeho palác je obdivuhodný a dômyselný. Cisár je so svojím domovom spokojný, ale len do chvíle, kým sa nedozvie, že v jeho kráľovstve žije slávik, ktorého spev je zo všetkého na svete najkrajší. Akoto, že o takom vtáčikovi doteraz nepočul?
Na vŕšku stál veterný mlyn, hrdý na pohľad a hrdý sa aj cítil: „Vôbec nie som pyšný!“ hovoril, „ale som veľmi osvietený, zvonku i zdnuka. Dni prichádzali a odchádzali, až prišiel deň posledný. V mlyne vypukol požiar… (anotace)
Lenka Jaklová. Dokument. Žít s památkami nebo v památkách? Jaký zvolit přístup k záchraně cenného kulturního dědictví v jedenadvacátém století? Máme chránit památky za každou cenu anebo je všechno otázka peněz?
Natočeno 2011. Premiéra 22. 5. 2011 (25 min.).
Peter Altenberg. Portrét rakouského prozaika. Rozhlasovou kompozici připravila a ukázky z díla přeložila Ivana Vízdalová. Režie Petr Adler.
Účinkují Karel Pospíšil, Vladimír Brabec a Vlasta Peterková.
Natočeno 1998 (58 min).
Josef Virgil Grohmann. České lidové pověsti, jak je zaznamenal pražský německy píšící mytolog. Z vlastního překladu připravil Radovan Charvát. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2011. Premiéra prvního dílu 21. 5. 2011 (15 min.).
Obsah: 1. Sudičky. Bílá panna. – 2. Hrdinové ukrytí v hoře. – 3. Poslední bitva a zánik světa. – 4. Divoká honba. – 5. Strašidelní jezdci. Strašidelné vozy. – 6. Duchové polí a lesů. Vodníci. – 7. Duchové hor. Obři.- 8. Trpaslíci, skřítkové a šotkové. – 9. Zvířecí démoni. – 10. Jezera a studánky. – 11. Propadlé zvony. – 12. Čerti a strašidla. Zakletí. – 13. Poklady. – 14. Zázraky.
Lit.: anonym: Pověsti z Čech. In web ČRo, červen 2011 (článek). – Cit.: Kniha Pověsti z Čech Josefa Virgila Grohmanna (1831-1919), významného pražského německy píšícího mytologa, je historicky první sbírkou českých pověstí. Toto unikátní dílo je však širší veřejnosti téměř neznámé ani ne tak proto, že od jeho prvního a dosud jediného vydání uplynulo již téměř 150 let, jako spíš z toho důvodu, že vyšlo pouze v německém jazyce. Kvůli tomuto účelovému zapomenutí, způsobenému především národnostními předsudky, byly Grohmannovy Pověsti známé jen úzké hrstce odborníků a v českém překladu vycházejí poprvé až nyní.
Grohmannova sbírka je cenná nejen pro své historické prvenství, ale i pro svoji nebývalou odbornou úroveň, ve které překonává i četné pozdější sbírky domácího slovesného folkloru. Její autor totiž lidové pověsti chápal jako hodnotu a pramen stojící sám o sobě, který není třeba nikterak literárně upravovat, a svým čtenářům tak jako první u nás předložil komplexní a autentický obraz lidové pověstní tradice. Ve svých textech využíval v první řadě ústního podání, které nijak dál literárně nezpracovával a ponechával je v původní prosté podobě.
U některých pověstí čerpal jednak z podkladů českého vlasteneckého kněze Václava Krolmuse (1790-1861), řidčeji ze zpracovaných mýtů a lidových zvyků rakouského badatele Theodora Vernalekena (1812-1907), v omezené míře je využito i textů a odkazů Bohuslava Balbína (Rozmanitosti), K. J. Erbena, Václava Hájka z Libočan a Ignáce Hanuše. Jména lidových informátorů jsou ponechána v původní podobě vzhledem ke skutečnosti, že určit jejich příslušnost k určité národnosti a pohlaví je ve většině případů nemožné.
Autentické české lidové pověsti, jak je zaznamenal pražský německy píšící mytolog, z vlastního překladu připravil Radovan Charvát. Stránky na dobrou noc vysíláme v rámci Roku německého jazyka na Vltavě.
Vít Erban.Probírka verši esejisty a vysokoškolského pedagoga. Připravila a komentáři doprovodila Milena M. Marešová.
Natočeno 2011. Premiéra 21. 5. 2011 (15 min.).
Powered by WordPress