Sergej Michajlovič Ejzenštejn. Přeložil Jiří Taufer. Režie Josef Melč.
Čte Petr Svoboda.
Připravil Český rozhlas (15 min.).
29. 3. 2011
Utonulá ve Stariku (1997)
Jaroslav Červenka. Povídka z literární tvorby českého lékaře a genetika. Přeložila Pavla Hamzová. Připravil Bohumil Kotrč. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Miroslav Středa.
Připravil Český rozhlas v roce 1997 (30 min.). Repríza 16. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 2:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Pozn.: Nejen výborný lékař – genetik, ale také úspěšný spisovatel. Mluvíme o jednom z našich exilových autorů Jaroslavu Červenkovi. Od roku 1968 trvale žil v emigraci a působil jako lékař v Minnesotě. Vedle bádání v oblasti lidské genetiky ale napsal řadu cestopisných i jiných próz. (anotace ČRo)
28. 3. 2011
Kvet papradia (Květ kapradiny, 1968)
Ján Číž. Polská lidová pohádka. Hudba Milan Dubovský. Dramaturgie Emília Drugová. Zvuková spolupráce Ada Rehorová, Mária Vrancová a Ján Trčan. Režie Viera Weidlerová.
Osoby a obsazení: priadka (Beta Poničanová), Hedviga (Eva Kvietiková), Jašek (Michal Dočolomanský), matka (Hana Meličková), sluha (Vladimír Minarovič), komorník (Jozef Šimonovič) a kvet papradia (Darina Vašíčková).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1968 (32 min.). Repríza 25. 6. 2021 (SRo Rádio Junior).
Alternativní název: Kvítek paprátky.
Pozn.: Najdlhší deň v roku je dňom letného slnovratu. Slnovrat naši predkovia oslavovali počas svätojánskej noci. Počas takýchto výnimočných dní ľudia verili, že bylinky a svätojánska rosa majú zázračnú moc, že na lesných čistinkách tancujú víly, alebo že v túto noc možno nájsť ukrytý poklad. V poľskej ľudovej rozprávke ľudia verili, že v čiernej dúbrave presne o polnoci v najkratšiu noc v roku rozkvitá Kvet papradia. Na papraďovom kríku zažiari päť zlatých lístkov a uprostred nich sa otvorí svetielkujúce belasé očko. Takáto noc je len jedna v roku a takáto papraď len jedna v celej hore. Kto takýto kvietok nájde, odtrhne a k srdcu priloží, bude bohatý a šťastný ako nikto na svete. Jeho šťastie sa však stratí, ak čo i len kúsok zo svojho bohatstva podaruje svojim najbližším. Takto príbeh rozprávala stará priadka a chudobný Jašek nemohol čarovný kvietok spustiť z mysle. Čo bolo ďalej, sa dozviete v rozprávkovej hre, ktorú podľa poľskej ľudovej rozprávky napísal Ján Číž.
27. 3. 2011
Tisíc nahých trápení (1985)
Jiří Orten. Verše vybral a uspořádal Jan Adam. Režie V. Justl.
Recitují Jan Hartl a Viktor Preiss.
Natočeno v roce 1984. Vydal Československý spisovatel a Supraphon v roce 1985 jako přílohu stejnojmenné knihy v edici Klub přátel poezie, 25. ročník, výběrová řada (1 SP, (1139 9698, 45 ot./min.).
Básně: Strana 1 (recituje Jan Hartl) – 1. Bílý obraz, 2. Chvěje se mi ruka, 3. První báseň, 4. Touha, 5. Nenapsaná; Strana 2 (recituje Viktor Preiss) – 1. Sedmá elegie.
Pozn.: Modrá, Žíhaná a Červená kniha obsahují celý Ortenův svět, přes důvěřivé apostrofy přírody a dětství, milostné básně až po básnický záznam doby rozvrácené válečnou katastrofou. Doplněno gramodeskou s Ortenovými verši v podání Jana Harta a V. Preisse.
Arlekino (1974)
Otakar Křovina. Povídka. Dramaturgie Dagmar Hubená. Režie Karel Žalud.
Účinkuje Vladimír Šmeral.
Natočeno v Československém rozhlase v roce 1974 (15 min.). Repríza 7. 2. 1980 (Vltava, 19:44 – 20:00 h.; 14 min.).
Gramotingl tangl 1/2 (1965-1967, 1990)
Jiří Suchý. Jedinečný cyklus pořadů, kombinujících mluvené slovo 
s vybranou hudbou.
Vydalo nakladatelství Klokočí v roce 1990 (2 MC, KL 0001-4 801 a KL 0002-4801, cca 110 min). Vybráno z Literárně-hudebního pásma Gramotingl-tangl.
Obsah: 1. Gramotingltangl za volantem, 2. Gramotingltangl o obecných věcech, 3. Gramotingltangl o kutilech, 4. Gramotingltangl o rose.
Popelúch (Pecivál, 1969)
Hana Zelinová. Pohádka. Dramaturgie Emília Drugová. Scénická hudba Igor Bázlik. Režie Mikuláš Bugár.
Účinkují Viera Bálintová, Július Pántik, Darina Vašíčková, Hana Kostolanská, Eva Kvietiková, Pavol Mikulík, Vladimír Minarovič a další
Připravil Československý rozhlas v roce 1969 (39 min.).
Laponček Sampo (1967)
Mária Ďuríčková. Na motivy finské lidové pohádky. Dramaturgie Emília Drugová. Hudba Ladislav Kupkovič. Zvuková spolupráce Zuzana Kubíková. Technická spolupráce Eva Jančulová. Režie Oto Varečka.
Osoby a obsazení: vypravěčka (Júlia Čunderlíková), otec (Vladimír Durdík), matka (Viera Bálinthová), Sampo (Ĺubomír Barák), učitel (Samuel Adamčík), vlk (Karol Skovay), sobík Kopýtko (Peter Jezný) a zlatoparohý sob (Karol Strážnický).
Připravil Československý rozhlas v roce 1967 (29 min.). Reprízy 30. 12. 2011 (SRo 9 Rádio Junior), 24. 1. 2016 v cyklu Rozprávka z archívu (SRo 3 Rádio Devín).
.
Krásna Mona a kráľ všetkých Morganov (Krásná Mona a král všech Morganů, 1972)
Oľga Bednárová-Keltošová. Na motivy francouzské lidové pohádky. Dramaturgie Emília Drugová. Zvuková spolupráce Alojz Janeček, Dušan Koma. Hudební spolupráce Dana Reková. Režie Juraj Haľama.
Osoby a obsazení: starec (Karol L. Zachar), Mona (Soňa Valentová), matka (Viera Bálinthová), kráľ Morganov (Július Pántik), princ (Peter Mikulík), nevesta Morganka (Mária Úradníčková), otec (Štefan Mišovic), dievčatá (Eva Kvietiková, Maja Velšicová), muž (Gustáv Legéň), sused (Arnošt Šebesta), ženy (Darina Vašíčková, Zuzana Rusková) a rybári (Branislav Koreň, Július Paluš a Ján Kákoni).
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1972 (43 min.).
Slzy a smích Karla Poláčka (2011)
Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.
Účinkuje Stanislav Motl, dr. Josef Krám, pamětnice Hana Dobešová. Ukázku z knihy Bylo nás pět čte František Filipovský (1953).
Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 10. 4. 2011 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 57 (30 min.).
Lit.: Motl, Stanislav: Slzy a smích Karla Poláčka. In web ČRo 10. 4. 2011 (anotace ČRo). – Cit.: Muži v offsidu, pan Načeradec, Hostinec u kamenného stolu, Okresní město, Bylo nás pět. Většina z nás už má jasno – Karel Poláček. Nezapomenutelný spisovatel, novinář, soudničkář, humorista.
Mnozí si ještě ze školy pamatují, že tento jedinečný tvůrce skončil v roce 1944 v koncentračním táboře Osvětim. Tady zahynul, jak se léta oficiální uvádělo, v plynové komoře. Jenomže jak se ukázalo, nebyla to pravda. Právě kolem posledních dnů života Karla Poláčka je stále ještě hodně tajemství. Tajemství obklopuje i jeho poslední literární dílo, komický skeč, který v koncentračním táboře, doslova v těsném sousedství smrti, vytvořil.