Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 2. 2011

Lesk a bída Čekání 1/5 (2004)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:44

Zdeněk Šmíd. Připravila Alena Zemančíková. Režie Miroslav Buriánek.

Čte Hana Franková.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2004.

Pozn.: Četba z této knihy vznikla také v roce 2010 v ČRo Olomouc.

Lit.: Zemančíková, Alena: Lesk a bída Čekání. In web ČRo, srpen 2004 (článek).  Cit.: Zdeněk Šmíd (nar. 1937 ve Kdyni na Domažlicku) patří k nejčtenějším současným českým autorům. Absolvent Filozofické fakulty UK v roce 1972 pracoval nejdříve jako učitel a středoškolský profesor, později jako redaktor Západočeského nakladatelství v Plzni. Jako literární autor debutoval v roce 1977 románem Sbohem, Dicku. Čtenáři oblíbená je jeho volná trilogie Proč bychom se netopili, Proč bychom se nepotili a Proč bychom se netěšili.

V roce 1992 vydal román Cejch, jímž poprvé překročil rámec v podstatě rekreačního čtení. V románu vypráví příběh krušnohorské rodiny, do jejíhož osudu se zákonitě propletou politické události 20. století, tak jak se projevily v západočeském pohraničí. V povídkové sbírce Lesk a bída Čekání jako by autor volně pokračoval – povídky jsou propojeny postavami tak, že vlastně jde o novelu rozdělenou několika intermezzy. (more…)

Jeníkovy pohádky (1998)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 10:16

Jan Zrzavý. Hudební motivy Jan Spálený (skladba Ocúny), hrají Michal Gera (křídlovka), Radek Krempl (vibrafon).

Vypráví Jan Spálený.

Vydal Český rozhlas v roce 1998 (1 MC, CRO104-4-801; 85:09 min).

Obsah: 1. Jeník  – 2. Rodinné hodiny  – 3. Čmelák – 4. V nebi – 5. V podzemí.

Pozn.: Téměř zapomenuté texty známého malíře v podání Jana Spáleného nás uvedou do světa fantazie.

Zahradníkův rok (2009)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 10:02

Karel Čapek. Hudba a zvuková režie Jiří Philipp.

Čte Miroslav Kudela.

Natočeno 2010. Vydalo nakladatelství  Špidla – Česká multimediální 12. 11. 2009 (3 hod. 55 min.).

Pozn.: Růže nebo rajčátka – co z toho máte raději? Zahradníkovi na tom nezáleží. O oboje se stará s největší pečlivostí a láskou. Péče o rostlinky ovšem není jednoduchá. Co všechno obnáší starost o zahrádku? Dozvíte se to v poutavém vyprávění Karla Čapka. Věřte, že v jeho podání je zahradničení skvělá zábava. Rýč potřebovat nebudete – pojďte se bavit! Téměř 4 hodiny smíchu a radosti by si neměl nechat ujít žádný milovník zábavy.

Cesta k rozkvetlé zahrádce obvykle začíná představou, jak to bude krásně vypadat. Počáteční nadšení ovšem uvadá s prvním nevyrašením klíčkem. To, co se zdálo jednoduché, najednou odkrývá svá úskalí. Hadice stříká všude – jen ne na záhonek. Místo anglického trávníčku bují bodláky a pampelišky a živý plot se, bůhví proč, plazí po zemi, místo aby rychle zakryl váš pozemek. Inu, zahradničení není jen tak. Ovšem když se na něj podíváte s nadhledem, zjistíte, že je to ohromná zábava. (anotace) (more…)

4. 2. 2011

Horká jehla (1986, 2025)

Josef Štefan Kubín. Dramatizace Jana Červenková (= František Pavlíček). Hudba Vadim Petrov. Zvukový mistr Jiří Emil Silovský. Technická spolupráce Marie Krausová. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Jan Berger.

Osoby a obsazení: Kylián Drobínek, krejčí (Jaroslav Konečný), Filoména (Jana Andresíková), hospodský, Luciper (Václav Neužil I.) a Sirkuš, čert (Jan Gross).

Nastudovala Plzeň v roce 1986. Premiéra 29. 3. 1987 (Praha, 13:00 h.; 41 min.). Repríza 18. 12. 1988 (Praha, 13:00 h.); 23. 9. 1990 (Praha, 13:00 h.). Obnovená premiéra 17. 7. 2011 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.). Repríza 15. 11. 2025 (ČRo Pohoda, 12:00 h. 21:00 h.).

Vydala Radiotéka, říjen 2025 (MP3, CR.ES.2025.237). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: Bačkovská, Vladěna: Radionek. Horká jehla. In Rozhlas 13/1987 (16. 3. 1987), s. 14 (článek). – Cit.:
Tak jsem vás, milí kamarádi, minulý týden poslouchala v jedné mateřské škole. Délali jste mi zajímavou společnost: Jirka — budoucí inženýr, Anita — lékařka, Ondřej — požárník, Simona — švadlena a dokonce jeden kosmonaut — Martin. Ale také tam byl Štěpán. Ten vůbec ještě nepřemýšlel, čím se chce stát. Říkal jen, že musí mít hodně peněz a mít se dobře. A byl to právě on, kdo později prohlásil tuto hloupost: »Týden by měl mít pouze soboty a neděle.« Ukázalo se, že to myslí tak vážně, že se ani nenamáhal zapamatovat si, jak se všechny dny v týdnu jmenují. Ale takový Štěpán byl mezi dětmi jen jeden. Byla s ním nuda. Zato s ostatními jsme si vyhráli a vysmáli se, až jsme škytali. Štěpán to prostě neuměl, čeká, až mu všechno spadne do klína, a to není žádná zábava. Děti ho nemají rády. Prý je to vejtaha. Mně ho ale bylo přece jen trochu líto.

Štěpáne a ostatní, kteří se mu podobáte, pokusím se vás vyléčit. Jen se předem neodříkejte. Nebude vás to stát ani kapánek námahy. Budete jen sedět a poslouchat. Nevěřím, že byste byli takoví nedovtipové, že byste pohádce, kterou vám rozhlas přinese přímo až k vašim ouškám, nerozuměli. Je to o horké jehle, která šije sama, a to přímo jako nejlepší mistr krejčí. To je řemeslíčko — jehla šije, její majitel si říká krejčí a nic nedělá. Vlastně ano — bere peníze a utrácí je. To se to žije, nakupuje a parádí! Jenže všeho do času. Horká jehla je plná čertoviny a spolky s peklem se nevyplácejí. Právě tak jako se nevyplácí lenost a zahálka. Tak pozor na čerty, Štěpánové a Štěpánky. Tyhle nicnedělací choutky, jsou jimi silně cítit.

Ján Literát (Jan Literát, 2005)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 14:26

Jaroslav Rezník. Dramaturg Ján Tužinský. Hudební dramaturg Oldo Fiala. Akustická realizace Ing. Stanislav Kaclík. Asistent režie Janka Vojtová. Režie Vladimír Rusko.

Osoby a obsazení: Ján Literát (Ján Galovič), gróf Matúš Stošický (Karol Machata), Markus Stošický (Jozef Šimonovič), Justína Stošická (Andrea Martvoňová), gróf Marek Okoličiansky (Ladislav Chudík), župan Imrich Bubek (Boris Farkaš), fráter Martin (Alfréd Svan), notář (Ján Mistrík).

Nastudoval Slovenský rozhlas, únor – březen 2005 (57 min.). Premiéra 17. 3. 2005 (Rádio Slovensko, 20:05 h.).

Pozn.: Príbeh sa odohral v rokoch 1388-1390.

Rybář lidí (2004)

Filed under: Povídky — Martin @ 14:15

William Sharp. Povídka. Hebridská legenda v převyprávění skotského spisovatele. Z angličtiny přeložil Vojtěch Gaja. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Věra Kubánková.

Připravil Český rozhlas v roce 2004 (30 min.).

Pozn.: Povídka skotského spisovatele píšícího i pod pseudonymem Fiona McLeodová. Česky vyšly hebridské mýty a legendy Vítr a vlny, z nichž je zřejmě i tato povídka.

Dokonalost nože 1/5 (20??)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 13:55

Jan Vrak (Tomáš Koudela). Z knih snů a skutečností Režie PhDr. Miroslav Zelinský, CSc.

Čte Tomáš Jirman

Připravil Český rozhlas Ostrava (5 x 30 min.).

Pozn.: Básník a prozaik Jan Vrak (vlastním jménem Tomáš Koudela) se narodil 6. srpna 1967 v Karviné. Absolvoval gymnázium v Havířově (1981-1985), poté studoval na Přírodovědecké fakultě University Palackého v Olomouci a na Pedagogické fakultě Ostravské university, studia nedokončil. Na přelomu 80. a 90. let minulého století působil jako redaktor v havířovské revue, posléze edici a nakonec nakladatelství M.U.K.L. V roce 1991 se podílel na založení olomouckého nakladatelství Votobia, jehož je dodnes spolumajitelem. Žije v Nákle u Olomouce.

Devět bran 1/9 (1992)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 12:17

Jiří Mordechaj Langer. Četba na pokračování. Připravila Sabina Langerová. Hudební režie Jiří Váchal. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Vlastimil Brodský, Jan Hartl a soubor Mišpacha.

Natočeno 1992. Premiéra 28. 9. – 6. 10. 1992 (Vltava, 18:00 – 18:30 h.). Repríza 1. dílu 19. 5. 2001, 2. dílu 26. 5. 2001 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Bibliotéka.

Pozn.: Původně časopisecky publikované chasidské legendy. Langer v knize uchoval svět, který měl zanedlouho zaniknout. Přestože jej přijal za svůj, dokázal ho představit modernímu čtenáři a podrobit jak analýze vědecké, tak zpracování literárnímu. Kniha Devět bran představuje významné svaté chasidské rabíny.

Vtip a humor v židovství (do 1997)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Martin @ 12:15

Jiří Mordechaj Langer. Vybral Marek Toman. Režie Petr Adler.

Účinkuje Milan Neděla.

Připravil Český rozhlas do roku 1997 pro cyklus Psáno kurzívou (15 min.).

Lit.: Vondráček, Jiří: Jiří Langer: Vtip a humor v židovství. In web ČRo 26. 7. 2010 (anotace). – Cit.: V cyklu Psáno kurzívou uvádíme stať, kterou z knihy Studie, recenze, články, dopisy vybral Marek Toman. Účinkuje Milan Neděla. Režie Petr Adler. Básník, publicista a překladatel Jiří Langer (narozen 19. 3. 1894 v Praze, zemřel 12. 3. 1943 v Tel Avivu) pocházel z českožidovské obchodnické rodiny. Byl mladším bratrem spisovatele a dramatika Františka Langra. Nedokončil studium na Vinohradském gymnáziu…

V roce 1913 odjel do haličského městečka Belz a rozhodl se žít ve zdejší chasidské komunitě. V roce 1915 byl povolán do armády, ale s pomocí bratra byl vojenské služby zproštěn. Do konce první světové války byl žákem belzského rabína Izachara Bér Kokacha. Po roce 1918 krátce působil na Hebrejském pedagogickém ústavu ve Vídni. Od roku 1923 s přestávkami učil na pražské židovské škole. Žil z podpory rodiny a z honorářů za překlady a články.

Věnoval se především studiu židovských náboženských textů, židovských tradic a kultury. Na tato témata napsal a publikoval množství studií a textů. Své hebrejsky psané básně vydal ve sbírkách Pijutim ve šire jedidut (Básně a písně přátelství, 1929) a Meat cori (Troška balšámu, Tel Aviv 1943). V antologii Zpěvy zavržených (1938) uvedl ve vlastních překladech hebrejskou poezii 10.-19. století. Ve stejném roce vydal i komentovaný překlad ukázek z Talmudu. Na podzim roku 1938 emigroval Jiří Langer před hrozícím fašistickým nebezpečím na lodi po Dunaji přes Černé moře do Palestiny. Zemřel následkem vyčerpání z této cesty a na něj navazující nemoci. Hlavním dílem Jiřího Langera je soubor legendárních vyprávění o činech chasidských světců, nazvaný Devět bran (1937).

3. 2. 2011

Malý zázrak (2010)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 19:00

Ladislav (Laco) Hanniker. Povídka z knihy O rybách a iných vášňach. Redaktorka Jana Hevešiová. Hudba Katarína Bielčíková. Zvuk Dušan Kozák. Režie Milena Lukáčová.

Účinkují Zuzana Kyzeková,Igor Krempaský, Oľga Solárová, Ema Slanová, Jozef Šimonovič.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (28 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress