Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 2. 2011

Putnův jihočeský literární místopis 2 1/51 (2010)

Filed under: Radiodokument — Martin @ 19:02

Martin C. Putna a Hana Soukupová. Režie Hana Soukupová.

Účinkují Martin C. Putna a Hana Soukupová.

Připravil Český rozhlas České Budějovice v roce 2007 (20-25 min.).

Pozn.: Literární historik Martin C. Putna představuje v tomto pořadu autory, kteří byli inspirováni jižními Čechami nebo naopak svým dílem tento kraj ovlivnili. Rozhovory s M. C. Putnou natočila Hana Soukupová, v pořadu zazní také literární ukázky. První řada Putnova jihočeského literárního místopisu byla odvysílána na vlnách Českého rozhlasu České Budějovice v roce 2007, druhá pak v roce 2010.

Harmonogram pořadu v roce 2010: Leden: 1. Jižní Čechy: Zdeněk Mráz, Hugo Rokyta a ti druzí aneb Hold literárním místopiscům (3.1.); 2. Rožmitál pod Třemšínem: Jakub Jan Ryba aneb Idyla, Seneca a břitva (10.1.); 3. Březnice: Božena Němcová aneb Hrabě, dráteník a Jurenka (17.1.); 4. Březnice II: Václav Havel aneb Jihočeské stopy ve světovém díle (24.1.); 5. Lety: Paul Polansky aneb Americký autor o českých Romech (31.1.); Únor: 6. Orlík: Bedřich Schwarzenberg a Emilie von Binzer aneb Komtesa Hortensie na Orlíku (7.2.); 7. Zvíkov: Alois Jirásek aneb Okouzlený výletník (14.2.); 8. Písek: Václav Hladič Písecký aneb Smrt v Benátkách (21.2.); 9. Písek II: Karel Ninger aneb Spektákl maloměsta (28.2.); Březen: 10. Hradiště u Písku: Eva Kantůrková aneb Obrozování v časech Husákových (7.3.); 11. Albrechtice: Vít Cíza aneb Básník jediného hřbitova (14.3.); 12. Protivín: Jiří Kolář aneb K maloměstu zády (21.3.); 13. Chrášťovice: Tomáš Čapek aneb Historik české Ameriky (28.3.); Duben: 14. Řepice: Jan Hodějovský z Hodějova aneb Tvrz plná básníků (4.4.); 15. Dobrš: Martin František Vích aneb Kazatel na místě kazatele (11.4.); 16. Hartmanice: Jiří David ze Zdic aneb Svatý Vintíř trojjediný (18.4.); 17. Stachy: Eduard Bass aneb Útěcha z cirkusu (25.4.); Květen: 18. Lenora: Richard von Kralik aneb Obnovit středověk v moderním velkoměstě (2.5.); 19. Prachatice: Petr Piťha aneb Zahlédnout tvář Jana Nepomuka Neumanna (9.5.); 20. Vlachovo Březí: Jan Neruda aneb Balada a láska horská (16.5.); 21. Strunkovice: Bohumil Havlasa aneb Na Turka! (23.5.); 22. Kratochvíle: Titus Livius aneb Římské příběhy na jihočeském zámku (30.5.); Červen: 23. Český Krumlov: Václav Beneš Třebízský aneb V podvečer rožmberské idyly (6.6.); 24. Český Krumlov II: Egon Schiele aneb Erós a děs malbou a veršem (13.6.); 25. Český Krumlov III: Jiří Žák aneb Groteska socialistického ruchu turistického (20.6.); 26. Hořice na Šumavě: Josef Johann Ammann aneb Ježíš na Šumavě (27.6.); Červenec: 27. Rožmberk: Perchta a Jošt aneb Když Rožmberkové píší (4.7.); 28. Benešov nad Černou: Josef Gangl aneb Co je to Heimatdichtung (11.7.); 29. Trocnov: Josef Pekař aneb Dát slovo Žižkovým současníkům (18.7.); 30. Ledenice u Trhových Svin: František Jílek aneb Jihočešství očima jazykovědce (25.7.); Srpen: 31. Nové Hrady I: Georg Buquoy a Jakub Arbes aneb Francouzský hrabě málem českým králem (1.8.); 32. Nové Hrady II: Eduard Mörike a Václav Jan Tomášek aneb Mozart cestuje do Prahy (8.8.); 33. České Velenice: Jan Bartuška aneb Tajemné Vitorazsko (15.8.); 34. Třeboň: John Dee aneb Alchymista a literáti (22.8.); 35. Třeboň II: Vavřinec Benedikt Mecer aneb Rozverný stesk po Rožmbercích (29.8.); Září: 36. Třeboň III: Josef Šusta aneb Svět, Tibera, Vltava (5.9.); 37. Lomnice nad Lužnicí: Šimon Lomnický z Budče aneb Básník píšící v předklonu (12.9.); 38. Jindřichův Hradec: Franz Alexander Heber aneb Máchovský encyklopedista českých hradů (19.9.); 39. Kamenice nad Lipou: Rainer Maria Rilke aneb Sen o rytířském předku (26.9.); Říjen: 40. Metánov: Jakub Hron Metánovský aneb Cimrman před Cimrmanem (3.10.); 41. Pelhřimov: Mikuláš Biskupec aneb Táboritství traktátem bráněné (10.10.); 42. Útěchovice: Jiří Frejka aneb Venkovská outěcha avantgardisty (17.10.); 43. Těchobuz: Antonie Kavalírová aneb Babička (24.10.); 44. Radvánov: Jan Jeník z Bratřic aneb Písně nezbedné a pohoršlivé (31.10.); Listopad: 45. Hostišov: Jan Herben aneb Drsné půvaby České Sibiře (7.11.); 46. Chotoviny: Eduard Lederer aneb Hnutí českožidovské (14.11.); 47. Tábor: Vavřinec z Březové aneb Krátká radost z apokalypsy (21.11.); 48. Soběslav: Jan Bor aneb Mýtus o ztraceném jihočeském králi (28.11.); Prosinec: 49. Veselí nad Lužnicí.: Karel Weis aneb Jihočeský Sušil (5.12.); 50. České Budějovice: Jan Valerián Jirsík aneb České Budějovice české (12.12.); 51. České Budějovice II: Linie aneb Avantgarda v srdci konzervativního kraje (19.12.); 52. České Budějovice III: František Mach aneb Zničené talenty a věčné nedokončení (26.12.).

Putnův jihočeský literární místopis 1 1/51 (2007)

Filed under: Radiodokument — Martin @ 19:01

Martin C. Putna a Hana Soukupová. Režie Hana Soukupová.

Účinkují Martin C. Putna a Hana Soukupová.

Připravil Český rozhlas České Budějovice v roce 2007 (20-25 min.).

Pozn.: Literární historik Martin C. Putna představuje v tomto pořadu autory, kteří byli inspirováni jižními Čechami nebo naopak svým dílem tento kraj ovlivnili. Rozhovory s M. C. Putnou natočila Hana Soukupová, v pořadu zazní také literární ukázky. První řada Putnova jihočeského literárního místopisu byla odvysílána na vlnách Českého rozhlasu České Budějovice v roce 2007, druhá pak v roce 2010.

Harmonogram pořadu v roce 2007: Leden: 1. L. Stehlík (Bělčice) – 14. 1., 2. C. Brentano (Bukovany) – 21. 1., 3. K. Schwarzenberg (Orlík a Čimelice) – 28. 1. Únor: 4. L. Stroupežnický (Zvíkov a Cerhonice) – 4. 2., 5. F. Šrámek (Písek) – 11. 2., 6. R. Weiner (Písek) – 18. 2., 7. J. Š. Baar (Putim) – 25. 2. Březen: 8. J. Hašek (Putim) – 4. 3., 9. J. Čarek (Heřmaň) – 11. 3., 10. V. Krška (Heřmaň) – 18. 3., 11. J. Holeček (Stožice) – 25. 3. Duben: 12. P. Chelčický (Chelčice) – 1. 4., 13. J. Zeyer (Vodňany) – 8. 4., 14. Fr. Hobizal (Bavorov) – 15. 4., 15. B. Lifka (Radomyšl) – 22. 4., 16. L. Čelakovský a Vl. Macura (Strakonice) – 29. 4. Květen: 17. A. M. Píša a J. Hůlka (Volyně) – 6. 5., 18. O. de Waldt (Dobrš) – 13. 5., 19. F. D. Merth (Strašín) – 20. 5., 20. J. Váchal (Prášily) – 27. 5. Červen: 21. K. Klostermann (Kvilda) – 3. 6., 22. J. Hus (Husinec) – 10. 6., 23. R. Slawitschek (Prachatice) – 17. 6., 24. J. Urzidil (Zvonková) – 24. 6. Červenec: 25. A. Stifter (Horní Planá) – 1. 7., 26. E. Krásnohorská (Vyšší Brod) – 8. 7., 27. H. Watzlik (Dolní Dvořiště) – 15. 7., 28. B. Štorm (Český Krumlov) – 22. 7., 29. V. Břežan (Třeboň) – 29. 7. Srpen: 30. L. Winder (Chlum u Třeboně) – 5. 8., 31. F. Hrubín (Chlum u Třeboně) – 12. 8., 32. E. Destinnová (Stráž nad Nežárkou) – 19. 8., 33. B. Balbín a Z. Kalista (Jindřichův Hradec) – 26. 8. Září: 34. A. V. Michna z Otradovic (Jindřichův Hradec) – 2. 9., 35. T. Štítný (Štítné) – 9. 9., 36. I. M. Jirous (Prostřední Vydří u Dačic) – 16. 9., 37. O. Březina (Počátky) – 23. 9., 38. F. B. Vaněk (Pelhřimov) – 30. 9. Říjen: 39. A. Sova (Pacov) – 7. 10., 40. B. Bolzano (Těchobuz) – 14. 10., 41. F. Bílek (Chýnov) – 21. 10., 42. Z. Černínová (Radenín) – 28. 10. Listopad: 43. E. Chalupný (Tábor) – 4. 11., 44. A. Šťastný (Padařov) – 11. 11., 45. kronikář Jarloch (Milevsko) – 18. 11., 46. J. Kostohryz (Křenovice) – 25. 11. Prosinec: 47. P. Haškovec a Jihočeská Theléma (Bechyně) – 2. 12., 48. K. Dewetter (Týn nad Vltavou) – 9. 12., 49. Dobrovský a S. Čech (Veselí nad Lužnicí) – 16. 12., 50. J. Durych a Zegadlowicz (Č. Budějovice) – 23. 12., 51. J. Měšťan (Č. Budějovice) – 30. 12.

Večer s Vladimírem Menšíkem 2 (1977)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 18:39

Údaje o tvůrcích nezjištěny.Vecer s Vladimirem Mensikem 2 (1977)

Účinkuje Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová.

Vydal Supraphon v roce 1977 (1 LP, 50 min.).

Obsah: 1. Moje žena pije, 2. Požár, 3. Silvestrovský večer, 4. Rodinné poměry, 5. Služební cesta, 6. Vojenské časy.

Téma – Theodor Novák (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:30

Jindra Jarošová.  Dokument o předčasné a dodnes nevyjasněné smrti geniálního syna Terezie Novákové je zároveň zamyšlením nad úlohou osobnosti v dějinách a v těch českých na přelomu 19. a 20. století zvláště. Spolupráce na pořadu a režie Tomáš Vondrovic. Redaktor Michal Lázňovský.

Dopisy čte Hana Maciuchová.

Natočeno v roce 2011. Premiéra 9. 2. 2011 (60 min.).

Lit.: Jarošová, Jindra: Téma – Theodor Novák. In web ČRo, červenec 2011 (článek). – Cit.: Všichni známe ze školní četby Terézu Novákovou, spisovatelku, která se na přelomu 19. a 20. století věnovala ženské otázce a „blouznivcům našich hor“. Jinak o ní víme málo – a ještě méně víme o jejím synu Theodorovi. V tomto případě je ale naše nevědomost snadno vysvětlitelná, protože tento mimořádně nadaný přírodovědec, velký příslib české vědy, zemřel ve věku 22 let. Tragický osud Theodora Nováka, staršího bratra proslulého literárního vědce Arne Nováka, je opředen mnoha otazníky, a tak si bezpochyby zaslouží stát se tématem bližšího zkoumání.

Díky Theodorovu jen o rok mladšímu bratrovi a pozdějšímu významnému českému literárnímu vědci a historikovi Arne Novákovi, který ve spolupráci s matkou Terézou Novákovou vydal krátce po tragické události vzpomínky na svého bratra, máme dochovaný poměrně ucelený obraz tohoto mladého muže, který udivoval své současníky svými znalostmi, šíří, hloubkou a systematičností svých výzkumů, stejně jako mnoha dalšími talenty.

Přesné okolnosti jeho smrti však neznáme. Utopil se v Labi v létě roku 1901, v době záplav, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o mimořádného znalce přírodních poměrů, botanika a geologa, nelze jeho smrt vykládat jako mladickou nerozvážnost či neopatrnost. Některé okolnosti jeho záhadné smrti dokonce jako by vedly k domněnce, že se jednalo o sebevraždu. Tuto otázku už se nejspíš nikdy nepodaří uspokojivě zodpovědět, přesto je vzrušující pozorovat krátkou a strmou kariéru tohoto vynikajícího jedince, který v době, kdy česká společnost dospívala k samostatnosti, byl považován za její velký příslib. – Mohlo se jednat o pocit zneuznanosti? Nebo o signál omezenosti malého českého světa?

Je také fascinující sledovat reakci jeho matky, která zmizelému synovi píše zoufalé dopisy. Ty dosud ležely v archivu, nikdy nebyly publikovány a zazní v podání Hany Maciuchové na veřejnosti vůbec poprvé.

Akademie – Božský šosák Vojtěch Jírovec aneb Umělec, který přežil svou dobu (2011)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:29

Večer, ve kterém se seznámíme s osudy muže, který byl za svého dlouhého života svědkem měnících se stylů. Přesto zůstal věrný době, ze které vyšel. Jakou hudbu skládal souputník Mozartův, Haydnův, ale také Schubertův, Chopinův, Weberův, Wagnerův či Berliozův? Jak bylo jeho umění přijímáno tehdy a jak je to s ním dnes? Připravil a uvádí Josef Prokop, dále hovoří Eva Hazdrová-Kopecká.

Natočeno 2011. Premiéra 9. 2. 2011 (105 min.).

Viděno zdola 1/8 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:21

Felix Hartlaub. Četba na pokračování z válečných deníků německého prozaika a historika. Z vlastního překladu připravil a úvodním slovem doprovodil Miroslav Stuchl. Dramaturg Petr Turek. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2010. Premiéra 9. – 16. 2. 2011 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.). Repríza 1. dílu 2. 5. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: anonym: Viděno zdola. In web ČRo, únor 2011 (anotace). – Cit.:  Tři neděle před koncem druhé světové války zemřel Felix Hartlaub a nikdo nevěděl, že v něm německá literatura ztratila snad nejslibnější prozaický talent, jaký měla v té době. Veškeré dílo tohoto dvaatřicetiletého autora obsáhl ani ne pětisetstránkový svazek, jehož těžiště je třeba vidět ani ne tak v řadě stylově vybroušených povídek, ale především ve dvou stech stranách jeho deníků.

Hartlaub byl vzděláním historik a jako takový byl časem přidělen jako archivář do Zahraniční kanceláře v Paříži a později (1942) se náhodou dostal do funkce písaře válečného deníku Hitlerova hlavního stanu. To byla výjimečná, vyhrocená, ba přímo děsivá situace: člověk Hartlaubovy kultury, nesmírně senzitivní, intelektuálně vyspělý, meditativní typ, plod skleníkového ovzduší německého měšťanského humanismu stojí oděn v uniformu v samém centru válečné mašinérie, je sice jaksi na periferii vlastního válčení, ale přece dokonale „při tom“. A k tomu je ten člověk nadán výjimečně pozorným zrakem a podivuhodnou schopností slovem vyjádřit viděné.

S nechápající hrůzou zírá Felix Hartlaub na skutečností války („Na skutečnosti světové války jsem i přes veškeré politizování jednoduše nebyl připraven, jsem zcela zaskočen,“ píše v dopise). Jeho korespondence a deníky nejsou cenné jen jako dokument (vysoké umělecké úrovně) z prostředí až senzačně zajímavého. Od válečné literatury, jak ji známe, se liší tím, že tu jde o aktuální obraz dění zevnitř a zároveň o symbolický obraz typické situace německého člověka – mladého vzdělance. Hartlaubovy záznamy „kolísající mezi básní v próze a satirickou reportáží“ (jeho charakteristika) jsou přesvědčivým svědectvím vnitřní situace člověka „v obklíčení“.
Intenzívní pocit osamělosti, patrný jasně už u mladého Hartlauba, má být překonán exaktním záznamem, přepisem reality, a skutečně, zejména v závěru, ústí jeho zážitky v komplexní zobrazení obecné válečné situace jakožto podobenství s obecnou platností.

Tisíc příběhů – Detektivka Gabriela Gössela z historie zvuku (2002)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:18

Unikátní zvukové nahrávky mohou být pokladem. Autor dalšího dílu z obnoveného cyklu Tisíc příběhů Karel Tejkal dlouho vybíral ta „správné“. Připravil Karel Tejkal a Gabriel Gössel. Režie Jaroslav Kodeš.

Natočeno 2002. Premiéra 29. 12. 2002 (ČRo 2 Praha, 17:33 h.; 25 min.).

Pozn.: Spolu s Gabrielem Gösselem a režisérem Jaroslavem Kodešem pátrali po hlasech velikánů české minulosti i půvabu navěky uchovaných hlasů – například po hlasu zpívajícího zakladatele československého skautingu Antonína Svojsíka. Dobrodružná pátrání a slavná objevování hlasů i melodií zdánlivě dávno ztracených. V badatelově sídle na Kampě připravil první nadšený posluchač Karel Tejkal.

Všechny šplechty (2010)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 18:12

Felix Holzmann. Konečná zvuková úprava Martin Kusák, Ivan Mikota, Jiří Charypar.

Účinkují Felix Holzmann, František Budín, Lubomír Lipský, Iva janžurová, Milan Neděla, Viktor Maurer, Milan Mach, Karel Gott, Miloslav Šimek, Jiří Bruder, Zdeněk Podskalský, Jan Borovička a Ondřej Suchý.

Vydal Supraphon v roce 2010 (5 CD, SU 6105-2 815, 5:20:38).

Pozn.: Společná reedice titulů CD1 – 10x Felix Holzmann (1997), CD2 – Ještě 10x Felix Holzmann (2002), CD3 – Felix Holzmann ztracený a nalezený (2004), CD4 – Huhulák a další známé i neznámé scénky a anekdoty (2006), CD 5 obsahuje doposud nevydané materiály.

Obsah CD 5: 1. Klobouky (6:27), 2. Anekdoty (35:57), 3. Divácká soutěž (16:05), 4. Rozhovor Felixe Holzmanna s Ondřejem Suchým (7:24).

Pozn.: Spolu s Felixem Holzmannem hrají a hovoří František Budín, Lubomír Lipský, Iva janžurová, Milan Neděla, Viktor Maurer, Milan Mach, Karel Gott, Miloslav Šimek, Jiří Bruder, Zdeněk Podskalský, Jan Borovička a Ondřej Suchý. Komplet výstupů komika, jehož humor baví už půl století české i německé publikum. Na pěti CD uslyšíme všechny dostupné archivní nahrávky, jež vycházely kdysi na LP pod názvy Šplechty či Humoriády Felixe Holzmanna a posléze na CD Supraphonu. Naleznete zde i nahrávky z rodinných archivů, amatérské záznamy, patřičně zvukově vyčištěné. Bonusový pátý disk obsahuje nevydané anekdoty ze soukromého Holzmannova archivu, nově objevený výstup Divácká soutěž s Janem Borovičkou (scénka známá dosud jen s Františkem Budínem) a ve zvuku nevydaná scénka Klobouky. Popularita Felixe Holzmanna zasáhla všechny vrstvy publika. Řada jeho komických výroků zlidověla a stala se humornou součástí charakteristiky některých typických jevů (např. „pláčete na nepravém hrobě“). Felix Holzmann má dar rozesmát i zavilého škarohlída. Poprvé všechny nahrávky v kompletu! (anotace vydavatele)

O naší kritice (2011?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 18:10

Vilém Mrštík.  Z „Čítanky české literární kritiky“ vybrala a upravila Marta Kussová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Miloš Hlavica.

Natočeno 2011 (?). Premiéra (?) 8. 2. 2011 (15 min.). Repríza 9. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej.

Beštia (Bestie, 2009)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Martin @ 17:37

Dominik Dán. Údaje o tvůrcích nezjištěny.

Čte Jozef Vajda.

Nahráno ve studiu Garáž. Vydalo nakladatelství Verbis v prosinci 2009 (CD mp3, EAN 0317096, 12:44 hod.).Bestia (2009)

Pozn.: Dominik Dán sa opäť pohybuje na hranici medzi fikciou a skutočnosťou. Tretí román Beštia sa dohráva tesne po veľkých zmenách, presnejšie po nekrvavej revolúcii a amnestii v roku 1990, po ktorej sa na slobodu dostáva mnoho nenapraviteľných zločincov. Niektorí využijú pád železnej opony a opustia republiku. Za jedným z nich sa polovicou Európy tiahne krvavá stopa, ktorá sa však vracia domov. Skúsený recidivista po sebe necháva zversky zmasakrované a zneuctené telá žien, ale žiadne odtlačky prstov. Kriminalistom však prichádza na pomoc nová metóda analýza DNA. Atraktivitu knihy zvyšujú aj zmeny perspektívy, striedavo sledujeme konanie vraha, Hlas, čo ho núti vraždiť, a snahu detektívov chytiť beštiu v ľudskej koži. Beštia časovo predchádza prvým dvom Dánovým románom Popol všetkých zarovná a Nehanebné neviniatko. Richard Krauz je v ňom začínajúcim detektívom, stretneme sa s bývalým eštebákom a budúcim isiskárom Ivanom Canisom a v závere románu prichádza na Oddelenie vrážd aj Jozef Chosé Fischer. (anotace vydavatele)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress