Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Rudolf Nešvera. Komedie o jednom dějství.

Osoby: Hela – Alfréd – Evžen – Anča. Účinkují členové činohry Národního divadla v Brně.

Nastudovalo Brno v roce 1926. Premiéra 10. 7. 1926 (Brno, 20:00 – 20:30 h.).

Dr. Nasťa Kráslová. Pohádka pro děti. Hudba Jiří Duffek, na housle hraje autor. Režie Josef Svátek.

Natočeno 1964. Premiéra 21. 6. 1964 (Praha, 13:20 – 13:45 h.) v cyklu Pohádka pro děti.

Pavel Hejcman. Rozhlasová hra. Hudba J. Dadák. Režie Alois Kachel.

Osoby a obsazení: Přemek Prusínovský z Víckova, králův šenk a panoš (O. Vlček), tentýž jako vypravěč (O. Vážanský), král Ferdinand I. Habsburský (K. Marek), Brus z Mohelnice, arcibiskup (B. Koukal), Markus Antonius Colon, tajný vyslanec papeže (J. Švehlík), sulstán Sulejmán (F. Brož), velkovezír Mehmed Sokolovič paša (O. Hájek), Torgút-reís, pirát (M. Kahoun), Mustafa, kupec (J. Matýsek), Roxelan, první milostnice (H. Lančíková), vyslanec Büsbeck (Milan Riehs), Issa Assis (B. Procházka), Tadži, eunuch (R. Mahrla), hejtman Arnold (A. Cásek), patron Bragadion (František Řehák) a další.

Nastudovala Ostrava v roce 1964. Premiéra 21. 6. 1964 (Československo I, 16:30 – 18:00 h.). Repríza 8. 7. 1965 (Československo I, 10:05 – 11:30 h.).

Pohádka třetí o Džaudarovi a jeho bratrech z knihy Pohádky tisíce a jedné noci. Připravil František Hrubín.

Natočeno 1964 (?). Premiéra (?) 15. 6. 1964 (Praha, 14:30 – 15:00 h.) v cyklu Chvilka pro děti.

Samuil Aljošin. Rozhlasová hra. Překlad Jaromír Studený. Hudba Vadim Petrov, řídí Jiří Váchal. Režie Alexander Platonov j. h. Režijní spolupráce Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Vladimír Novikov (Josef Patočka), Andrej Prozorov (Otomar Korbelář), Vasilij Gončarov (Jiří Němeček), Nikolaj Těrjochin (Zdeněk Dítě), profesor (Ladislav Boháč), asistent (Karel Hlušička), Míša (J. Novotný), Xenie (L. Vendlová), Tamara (Jana Dítětová), sestra (Zuzana Stivínová), narkotizér (Bedřich Bobek).

Natočeno 1963. Premiéra 11. 12. 1963 (Praha, 19:30 h.). Repríza 8. 1. 1964 (Československo I, 19:00 – 20:30 h.).

Lit.: anonym: Samuel Aljošin: Nemocniční pokoj. In Československý rozhlas a televise 50/1963 (3. 12. 1963), s. 2 (článek). – Cit.: Samuil Aljošin patří k předním a také u nás známým sovětským dramatikům. V posledních letech uvedla naše divadla například jeho hry „Všechno zůstane lidem“ a „Pevný bod“. Jeho další hru „Nemocniční pokoj“ uvedlo moskevské Malé divadlo a její československá premiéra je nyní v Čs. rozhlase.

Z prostředí nemocnice může autor vytěžit mnoho dramatického materiálu. Setkávají se zde lidé nejrůznějších typů, projevují se v mezních životních situacích, rozhoduje se často o otázkách života a smrti. Tyto okolnosti byly mnohokrát využity i zneužity. — K dobru Aljošina budiž řečeno, že v „Nemocničním pokoji“ využívá těchto možností velmi střídmě. Hra nemá efektní děj. jen v několika okamžicích zajiskří ve vztazích čtyř hlavních postav, pacientů z pokoje na chirurgické klinice, dramatický svár. Autor je spíš myslltelský typ, usilující o postižení etického jádra v jednání člověka u pacientů v nemocničním pokoji zkoumá jejich občanské a mravní hodnoty. Jeho pozornost je v podstatě upřena k současnému životu, který pulsuje za branami nemocnice a určuje jednání lidí.

Rozhlasovou úpravu hry provedl s citlivým porozuměním pro osobitost Aljošinova dramatického myšlení a Jeho kontinuitu sovětský rozhlasový režisér, zasloužilý umělec A. Platonov, který ji také v Čs. rozhlase v Praze pohostinsky nastudoval.
Hru uvádíme na závěr Měsíce československo-sovětského přátelství. poprvé ve středu 11. prosince v 19.30 na okruhu Praha a RPD.

Lit.: Horčička, Jiří: Zasloužilý umělec Alexandr Ivanovič Platonov. In Československý rozhlas a televise 50/1963 (3. 12. 1963), s. 2 (článek).

Lit.: pef (= Feyfar, Petr): Rozhlas: Dvě hry za týden. In Mladá fronta, 13. 12. 1963, s. 5 (recenze)

vv (= Cibula, Václav): Nemocniční pokoj. In Lidová demokracie, 11. 12. 1963, s. 3 (recenze).

Alexis Parnis. Rozhlasová úprava divadelní inscenace Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Překlad Jaromír Studený. Rozhlasová úprava Ota Popp. Hudba Arnošt Košťál. Divadelní režie Karel Palouš. Rozhlasová režie Olga Valentová.

Osoby a obsazení: Lambrini Kirjakulisová (Libuše Pešková), Gloria Pattersonová (Jarmila Májová), Davis, její syn (Emil Kadeřávek), Kitty, její dcera (Jana Dítětová), Ralph Owens, Kittin ženich (Miloš Hlavica), George Maclay (Karel Máj), Richard Mitts (František Horák), Vicky, služebná (Zdeňka Černá) a další.

Natočeno 1961. Premiéra (?) 7. 1. 1962 (Praha, 20:00 h.). Repríza 15. 2. 1962 (Československo I, 10:00 h.); 25. 6. 1964 (Československo I, 10:00 h.).

Lit.: anonym: Ostrov Afrodity. In Čs. rozhlas a televize 1/1962, s. 2 (článek). – Cit.: Vypjatý, spravedlivý boj proti kolonialismu ve všech jeho formách, který probíhá v současné době, našel svůj výraz i ve světové literatuře a dramatu. Jednou z významných současných her je „Ostrov Afrodity“ řeckého dramatika Alexise Parnise, zobrazující boj kyperských vlastenců proti nadvládě Angličanů. Velký politický zápas současné doby zachytil autor na dramaticky nosném a hluboce citovém konfliktu dvou žen-matek; aristokratické Angličanky a prosté kyperské
ženy, jejíž syn byl za svůj zápas o osvobození vlasti odsouzen k smrti.
„Ostrov Afrodity“ byl poprvé uveden s velkým úspěchem na scéně Realistického divadla Zd. Nejedlého v Praze, v režii Karla Palouše. Využili jsme proto této příležitosti, pozvali jsme tvůrce představení do rozhlasového studia a zaznamenali
jejich provedení hry na zvukový pás. Rozhlasovou premiéru hry vysílá Čs. rozhlas dne 7. 1. ve 20 hod. na okruhu Praha a v rozhlase po drátě.

Lit.: Císař, Jan: Obecný problém dramatu. In Tvorba 7/1961 (16. 2. 1961), s. 164 (recenze divadelní inscenace).