Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1990. Premiéra 31. 12. 1990 (Praha).
Lit.: Kolář, Jan: Šestnáct hodin téměř živě. In Scéna 1/1991, s. 6 (recenze).
9. 9. 2010
Dejte mi jen trochu úcty (1990)
Milena Hübschmannová. Příběh romské zpěvačky Maryndy Kešelové a její babičky. Dokument z prostředí cikánské komunity. Pořadem provází autorka. Režie Josef Melč.
Účinkují Iva Janžurová a Radim Vašinka.
Natočeno 1990. Premiéra 9. 7. 1990 (Vltava, 13:00 – 13:45 h.).
Pozn.: Tento dokument reprezentoval ČSSR na festivalu „Polsko-české fórum rozhlasové tvorby“.
Rozhlas proti tankům (1990)
Dokument. Jiří Dienstbier a Karel Lánský. Režie Pavel Michal.
Účinkují Vladimír Volek, Vojtěch Rón, Jan Valeš, Ivan Ruml.
Natočeno 1990 (58 min.).
Pozn.: Tento dokument reprezentoval ČSSR na festivalu „Polsko-české fórum rozhlasové tvorby“.
Český snář 1/? (1990)
Ludvík Vaculík. Režie Pavel Michal.
Čte Vladimír Volek.
Nastudoval Liberec v roce 1990.
Lit.: anonym: Český snář Ludvíka Vaculíka… In Scéna 15/1990, s. 4 (zpráva).
Slovenský rozhlas dětem
Zatímco Český rozhlas ještě nedávno přemýšlel o zrušení vysílání sobotní hry pro mládež (a na několik týdnů to skutečně zkusil), Slovenský rozhlas jde směrem opačným – zahájil zkušební vysílání internetové stanice určené speciálně pro děti. Heslem stanice je „Pre všetky malé i veľké deti“, takže její tvůrci programově počítají i s tím, že hry a pohádky poslouchají i ti dříve narození (což byl pro ČRo důvod, proč se o nevysílání her pro mládež pokusil).
Jak se praví na webu, „Rádio Junior, Slovenský rozhlas 9, je digitálna programová služba Slovenského rozhlasu adresovaná najmladším poslucháčom. Program je organizovaný ako blokové vysielanie s pevným vysielacím časom pre jednotlivé typy programov. Rádio Junior vysiela 24 hodín denne, od pondelka do nedele, podľa identickej vysielacej štruktúry. Dramaturgia Rádia Junior je zameraná na rozprávkové hry, monologické rozprávky, detskú literatúru, programy o hudbe a pesničky pre deti – všetko s dobrým koncom, cez satelit, retransmisiou a internetom.“
Doufejme, že se slovenským rozhlasákům podaří získat dostatečný počet posluchačů a že se tak stanou inspirací pro české, kteří v životnost internetových příliš nevěří; diskuse o oprávněnosti existence Rádia Leonardo jsou toho bohužel důkazem…
8. 9. 2010
Keď jubilant plače (Když jubilant pláče, 1955)
Ivan Stodola. Satirická komedie. Rozhlasová úprava Ján Vdovjak. Režie Ada Rapošová.
Osoby a obsazení: dr. Chomút (Jozef Budský), Etelka, jeho druhá žena (Erika Markovičová), Štefan, jeho syn (Jozef Sodoma), dr. Blyštek (Branislav Koreň), Elena, jeho žena (Vilma Jamnická), Chochol (Juraj Paška), Griňaj (Karol Skovay), Fialka (Hana Sarvašová), jedna paní (Viera Bálinthová), Genovéva (Hana Meličková), šofér (Ferdinand Lehotský), jeho žena (Beta Poničanová), úředník (Jozef Šándor), dramatik (Ctibor Filčík).
Natočeno 1955. Premiéra 18. 9. 1955 (87 min.).
Pozn.: Adaptácia satirickej komédie Ivana Stodolu. Autor prostredníctvom konfliktu medzi lekárom a mastičkárkou poukázať na podvodníkov, ktorým sa v tej dobe darilo. V malom mestečku pracuje lekár, ktorému konkuruje mastičkárka. Ĺudia viac veria jej zelinkám a zázračným mastičkám. Keď lekárovi ubúda pacientov, uzatvorí s ňou dohodu. Ĺudia sa k nemu hrnú a nikto nechce veriť, že jeho liečebné metódy sú podfukom. V hre je veľa smiechu a irónie, ale aj veľa problémov tej doby. Autor chcel poukázať na prejavy spoločenského karierizmu a pokrivenú morálku časti inteligencie.
Hra z roku 1941 načiera do pomerov v malom meste za tzv. slovenského štátu. Dr. Chomút padne do osídiel šarlatánky, v ktorej autor demaskuje politických podvodníkov, vyzdvihnutých fašizmom. Autor satirizuje postavy menami a rečou.
Večer s Ljubou Hermanovou (1982, 1983)
Scénář Ljuba Hermanová a Jaroslava Kopecká. Odpovědný redaktor nahrávky Jiří Šrámek. Zvuk, střih a mixáž Ivan Mikota. Odpovědný redaktor obalu Jana Řehořová. Režie Tomáš Vondrovic.
Účinkují Ljuba Hermanová a Bohumil Bezouška.
Nahráno 17.-19. května 1982 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1983 (1 LP).
Pozn.: Snímek je doplněn nahrávkami Supraphonu: Jan Werich o Ljubě Hermanové, Žižkovská, Život je jen náhoda, Láska, to jsou jen písmena, Směs operetních melodií, Praha je Praha, Tyátr, Smutný představení, Direktor song.
Nové pohádky strýčka Jedličky (196?)
Antonín Jedlička. Údaje o tvůrcích nezjištěny.
Účinkuje Antonín (Strýček) Jedlička a další.
Vydal Supraphon (1 LP).
O neposlušném čuňátku (1963, 1964)
Antonín Jedlička. Úryvek z pohádky. Údaje o tvůrcích nezjištěny.
Vypravují Antonín (Strýček) Jedlička a Marie Štichová.
Nahráno v roce 1963 (?). Vydal Supraphon v roce 1964 na fonokartě (FO 180/167, 45 ot./min.). Photography J. Cmíral, 1963.
Slova a život v pravdě (1990)
Václav Havel. Z textů připravily Tereza Brdečková a Alena Millerová. Režie Petr Adler.
Účinkují Eduard Cupák, Viola Zinková a Rudolf Pellar.
Natočeno 1990. Repríza 15. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou a (77) k 40. výročí dokumentu Charta 77; 17. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou a k 30. výročí Listopadu 1989.
Lit.: Boková, Marie: Od Komenského k Havlovi. In Scéna 12/1990, s. 4 (recenze).