Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Autoři nezjištěni.

Vypráví Tomáš Borůvka.

Natočeno 2009. Produkce All In Agency spol. s r.o. (licence Disney Enterprises, Inc.). Vydalo nakladatelství De Agostini  v roce 2009 (1 CD; doprovází pohádku z kolekce Kouzelné pohádky Disney – Sněhurka a sedm trpaslíků).

Božena Němcová. Produkce Eva Laštovičková. Režie Jan Jiráň.

Čte Libuše Šafránková.

Natočeno 2010. Vydal Popron 18. 4. 2011 (3 CD, celkem 3 hod. 46 min.).

Lit.: Dvořák, Stanislav: Šafránková načte Babičku na CD. In web Novinky, 4. 5. 2010 (zpráva). – Cit.:  Herečka Libuše Šafránková se chystá načíst nejslavnější knihu Boženy Němcové, Babičku. Dvě CD s vyprávěním vzniknou v režii Jana Jiráně.

„Libuše Šafránková je pro vydavatelství jedinou a zároveň nejlepší volbou pro interpretaci jedné z nejpopulárnějších českých knížek všech dob. Laskavý přednes naší nejoblíbenější herečky dokáže vdechnout nahrávce vše potřebné,“ říká Eva Laštovičková z Popronu.

Šafránková je s Babičkou spojena už od začátků své kariéry. Dalo by se říct, že díky snímku Babička (1971) vstoupila do filmového světa.

Lit.: payka: Libuše Šafránková a její návrat k Babičce Boženy Němcové. In web Audioknihy.net, 20. 4. 2011 (článek). – Cit.: Když na podzim 2009 probíhala anketa Kniha mého srdce, Babička se usadila na žebříčku oblíbenosti hned na druhém stupínku. I když je dílo přes 150 let staré, stále si u českého čtenáře dokáže vydobýt své místo. Vydavatelství Popron Music nyní přináší Babičku na audioknize všem jejím milovníkům, ale také všem těm, kteří Babičku prozatím nečetli (a neslyšeli)!

Populární českou dětskou knihu načetla Libuše Šafránková. Unikátní spojení klasického díla Boženy Němcové s interpretací nejoblíbenější české herečky činí z této audioknihy doslova kulturní událost!

Režisér Jan Jiráň připravil velký posluchačský zážitek pro všechny generace. Herečka, která ve slavném filmovém zpracování Babičky ztvárnila Barunku, překrásně vypráví laskavý příběh o dětství, přátelství a lásce.

S Babičkou se Libuše Šafránková poprvé setkala na konzervatoři, kdy ji obsadil režisér Antonín Moskalyk do své adaptace televizního filmu. Herečka byla velmi potěšena, že se mohla znovu s knihou Babička při nahrávání této audioknihy setkat. Spolupráci s režisérem Janem Jiráněm si velmi pochvalovala, nebylo to jejich první pracovní setkání, společně už vytvořili řadu nahrávek.

Tvůrci nahrávky od začátku příprav věděli, že použijí tradiční text knihy, že se nebudou snažit o modernizaci jazyka a vyprávění. Díky tomu má od prvních chvil posluchač pocit setkání s důvěrně známými slovy a dialogy a malebná čeština jej přenese do milé atmosféry na Starém bělidle. Při poslechu audioknihy zjišťujeme, kolik všeobecně známých literárních hrdinů Babička má – Viktorka, paní kněžna, komtesa Hortenzie, Kristla. Jejich osudy máme zasuty v paměti od školních let a nové 3 CD je vlídně připomíná. I proto využil režisér Jan Jiráň stopáž tří disků beze zbytku, aby ve zvukovém záznamu nechyběla žádná z podstatných epizod. Vešly se i pasáže o mnohých lidových zvycích a tradicích, které Němcová v příběhu mistrně zpracovala – Vánoce, Velikonoce.

V kontrastu s klasickým textem je moderní ozvučení nahrávky. Četbu oživují četné zvukové efekty a ruchy prostředí. V jednotlivých scénách se ozývá šum lesa, bouřka, zpěv ptáků, rachot kočáru. Zvukový podkres vyprávění je společně s instrumentální hudbou natolik pestrý, že otevírá prostor pro posluchačovu představivost. Interpretace Libuše Šafránkové je skvělým herectvím „na mikrofon“. Herečka vytvořila množství postav, kterým vtiskla charakteristické rysy hlasu i mluvy. Nejvíc, samozřejmě, připomene všem její Barunku z filmového zpracování, ale dokáže být přesvědčivě i laskavou a moudrou babičkou nebo vznešenou paní kněžnou.

Audiokniha vyšla 18. 4. 2011 u vydavatelství Popron Music. Je rozložena do 3 CD a celková doba trvání činí 3 hodiny 46 minut.

Lit.: Antea: Recenze: Babička (audiokniha). In web Antea bloguje, 7. 4. 2017 (recenze). – Cit.: Když mi moje babička coby cca 10 letému spratkovi darovala růžovou knihu od Boženy Němcové s názvem Babička, jen jsem se coby raný puberťák bokem ušklíbala, jak se mi babička nenápadně „podsouvá“ a knížku jsem nikdy nečetla…

Sice jsem se o to několikrát pokusila, ale moje pokusy nikdy nepřesáhly stranu 20.

Příběh Babičky jsem samozřejmě znala, jak ze straší (sic!) filmové verze tak i z mladší, kde Barunku ztvárnila mladičká Libuše Šafránková, ale knížku jsem nikdy nečetla – nemohla jsem, protože jsem postavu babičky nesnášela.

Svůj názor na ni jsem plně popsala na střední škole ve čtenářském deníku, který mou češtinářku málem složil.
Ono číst si, jak někdo vylíčí Babičku od Boženy Němcové, známý to symbol dobroty a lásky, jako manipulativní osobu, která ovládne domácnost své dcery a vychovává její děti po svém (což v dnešní době víme, že prarodiče dělat nemají) to se Vám nestane každý den.

Tím jsme já a Babička společně skončily.
Několikrát jsem ale zmiňovala, že nyní mám jakési období klasiky, kdy mě začaly zajímat knihy, o které jsem dříve ani nezavadila. Jelikož už ale pracuji, nemám téměř žádný čas, navíc, přiznejme si, některé knihy odrazují už od pohledu, a tak jsem zvolila cestu audioknih.

Po Janě Eyrové, Rozumu a citu, Pýše a předsudku, Oliveru Twistovi a dalších, přišel po více než 15 letech čas i na Babičku.

V audiolibrix mají na výběr z několika variant a vzhledem k tomu, že jednu z nich namluvila sama „Barunka“ Libuše Šafránková, moje volba byla jasná.

Od audioknihy jsem neměla velká očekávání. Spíše jsem očekávala, že ji více měně „přetrpím a na konci si budu moci odškrtnout, že jsem četla/slyšela Babičku. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem v Babičce od Němcové začala vídat svojí babičku! Moje babička nikdy nenosila šátek a nikdy jsem si u ní nehrála s housátky, ale ta skromnost, dobrota a taková ta poctivá babičkovská láska, to je moje babička.

Celou dobu co jsem babičku poslouchala jsem do práce chodila nevyspaná. Audioknihy poslouchám před spaním, ale babička byla tak poutává jak příběhem, tak i vynikající interpretkou. Libuše Šafránková se své role zhostila skutečně na výbornou, každá postava měla vlastní hlas a ať už se jednalo o pana Mlynáře nebo malou Adélku, všem jsem věřila každé vyřčené slovo. Vždy jsem se do příběhu tak zabrala, že jsem u něj nemohla usnout, protože moje mysl byla plně ponořená do příběhu.

A jaký to je příběh! Bohové, vždyť já se u té knihy do slova a do písmene dojímala! Zamilovala jsem si příběh bláznivé Viktorky, který mě tak zaujal, že se chystám do univerzitní knihovny, jestli bych o něm ještě někde nevypátrala něco víc. Co přesně se Viktorce stalo? Její voják ji zradil nebo ho zabili?

A co příběh babičky a jejího Jiřího, pro kterého se vzdala všeho i vlastní rodiny? Jak jí muselo být, když muže tolik milovaného do hrobu ukládala a i s malými dětmi se téměř jako žebračka  zpět do Čech vracela?

Když tak nad tím přemýšlím, snad bych Babičku i zařadila do romantické literatury. Ta kniha je totiž plná lásky a nejenom té babičkovské, ale právě té romantické. Vždyť v knize se vyskytuje spousta zamilovaných páru ať už minulých, současných či budoucích: Babička a Jiří, Viktorka a Voják, Paní Terezka s manželem, Hortenzie a malíř, Adélka a Orlík, Kristla a Jakub…

Jsem velice ráda, že jsem se s Babičkou konečně seznámila a připouštím, že mamka měla výjimečně pravdu, když tvrdila, že na určité knihy musí člověk prostě dozrát. A babičce se omlouvám, za ten dávný článek ve čtenářském deníku, je mi za to dodatečně hanba.

Knihu doporučuji k přečtení/poslechnutí, ale jako vždy trvám na tom, že do čtení se člověk nesmí nutit a že kniha se k němu sama dostane ve správný čas…